Misho, popíjíme tu kafe asi obě ve stejnou vobu, viď? Ohledně příspěvku - fakt nic ve zlém, jo?
Jen mi ta Tvoje formulace připomněla určitou míru nevděku u pár lidí, co znám , nic víc. Prostě vidím kolem sebe, že to tak chodí.
Je teda fakt, že jsem už kdysi dávno viděla, že to takhle s bydlením (obzvlášť u tchánovců) dopadá. Konkrétně já jsem opravdu nikdy nezatoužila bydlet s někým pohromadě, byť to bylo finančně výhodné a i když manželovi rodiče byli moc fajn. Ta svoboda vlastního bydlení je k nezaplacení...
No nic, to je mimo téma .

Upravil(a) Tercila (15. 11. 2009 11:10)

Terci, však v pohodě. Mi se peče kuře v troubě, tak jsem si sem odskočila, ale bez kafe teda!! To já jim vděčná jsem, to jo, je prost musí být vše odsud pocud... (to je divný výraz )....

Sami bychom bydleli, ale v nájmu, a nikdy by to nebylo naše...ten byt v paneláku...to je zbytečný, když to jde takhle..   

Ale uznej, že pokud se tchýně míchá do toho, po čem jí nic není..je to špatně!!

Misha: Ale uznej, že pokud se tchýně míchá do toho, po čem jí nic není..je to špatně!!

Tak když ty tchýně to obvykle myslí dobře, no .
Člověk asi chování některých lidí pochopí až později.... možná až se sám dostane do té samé situace. Kdo ví.
Tak to kuře nespal a hezkou neděli přeji.

Tercila napsal(a):

Jéééjda, Pavli, kdeže - culila jsem se tu a trošku porejpla. Je to takhle v mnoha případech - kdyby si mladí měli sehnat někde svoje bydlení od základu, stálo by je to peněz a námahy daleko víc, než když se usídlí u rodičů. A  pak přichází (u mnoha) období, kdy pozapomínají, že jim rodiče pomohli, a začnou na rodičích či "tchánovcích" vidět chybky. Kdybych Ti měla vyprávět....
Kdepak zloba, Pavli - to je, prosím, ze života . Čímž sammoazřejmě absolutně netvrdím, že to musí být zdejší případ.
Ostatně k mishe - proč někdo (zřejmě rád) bydlí v domě někoho, koho NECHCE vidět - nad tím ses nezamyslela?

terci a napadlo tě, že pokud rodiče mají velkej barák, že by to pro ně postupem času jak budou starší a starší mohla být taky přítěž, takže to, že tam bydlí maldí není výhodné jen pro ně, ale i pro ty rodiče ? přece jen v určitým věku to začíná být záhul, dochází síly, takhle někdo pomůže, postará se ať už při nemoci nebo v čemkoliv jiným. mě se zdá, že ty to vidíš jen čistě jako vychcanost, že se tam mladí nakýblují. a ano, myslím si, že pokud do toho šla vanda s manželem s tím, že se s rodiči domluvili, že barák předělají, opraví, nastrkají do toho peníze a barák se jim připíše, tak je od rodičů sprostý, že to ankonec neudělají. protože kdyby tohle řekli hned na začátku, oni si mohli pořídit jinde svoje vlastní a rodiče se tam mohli stavět třeba na hlavu. a že tam nemá žádný soukromí, tak to by mi teda taky vadilo.
víš terci - pokud už se dohodli, že budou v jednom baráku, tak to není o tom, že mladí jsou u starých, takže můžou držet jen hubu a krok. to chce toleranci a respekt i ze strany těch rodičů

Pavla: no Terci, hlavně bych řekla, že v době, kdy tys mhola jít do vlastního byly novomanželský půjčky atd.

Pavli, a ty půjčky se musely platit.
Neboj, jsem poslední, kdo by tvrdil, že dnešní mladí to mají jednoduchý, to v žádném případě.

Vzpomněla jsem si při původní Mishině zmínce jenom na to (a už jsme si to, myslím, s Mishou vysvětlily, není třeba se k tomu vracet), že někteří lidé (v každé době) rádi využijí výhodných možností a pak na těch, kteří jim ty výhody umožnili, nacházejí chybky...
Ale to je život.
Jestli chceš v diskuzi o tomto pokračovat, můžeme v mailu, musela bych Ti totiž říct pár osobních zážitků, abys mě pochopila správně, víš .
Misha to nepotřebuje, vzala mě naštěstí sportovně .

Tercila napsal(a):

Pavla: no Terci, hlavně bych řekla, že v době, kdy tys mhola jít do vlastního byly novomanželský půjčky atd.

Pavli, a ty půjčky se musely platit.
Neboj, jsem poslední, kdo by tvrdil, že dnešní mladí to mají jednoduchý, to v žádném případě.

Vzpomněla jsem si při původní Mishině zmínce jenom na to (a už jsme si to, myslím, s Mishou vysvětlily, není třeba se k tomu vracet), že někteří lidé (v každé době) rádi využijí výhodných možností a pak na těch, kteří jim ty výhody umožnili, nacházejí chybky...
Ale to je život.
Jestli chceš v diskuzi o tomto pokračovat, můžeme v mailu, musela bych Ti totiž říct pár osobních zážitků, abys mě pochopila správně, víš .
Misha to nepotřebuje, vzala mě naštěstí sportovně .

no Terci, já přece vím, že se musely platit. akorát, že tenkrát to nebylo takový, že by jste msueli odkládat dítě na dobu, až si ho budete moci dovolit, páč díky půjčce na to není, ne ? dneska bohužel tohle kolem sebe vidím.

a mail si klidně můžem napsat, ale vo něčem přijemnějším

Upravil(a) PPavlaa (15. 11. 2009 15:25)

Některá z vás mi tu radila odstěhovat se.Ano, to mi duní v hlavě několik měsíců a kufry si balím v duchu několikrát za den.Ale kam??Podle mě, my jsme na tom hůř, než když jsme se vzali.Tehdy jsme byli zdraví,plni elánu a pro banky perspektivní klienti ke splácení.Dnes jsme sedření se spoustou zdravotních problémů, zklamaní, bez elánu a bez koruny a ještě z dluhem.Manželovi bude padesát nikdo mu žádnou půjčku na bydlení nedá, protože svůj příjem může prokázat akorát rohodnutím o inv.důchodu.Oba jsme svým věkem pro banku nezajímaví, protože by jsme nějakou další půjčku do konce života ani nestihli splatit.Všichni naši vrstevníci mají dávno bydlení vyřešené, zatímco my všechno co jsme kdy měli jsme nacpali do baráku z kterého vlastní manžel polovic a půl domu se prodat nedá.Šílím z toho jak žijeme tedˇ, to už jsem v kostce popsala minule a věřte,že bych měla námět na román. A zárověnˇ se děsím toho, až jednou rodiče nebudou a švagrové se budou hlásit o podíl.Taky mě napadlo vzít děti a od všeho utéct, protože manžel odtud nechce.Z mé výplaty bych to neutáhla,to už jsem počítala tisíckrát a největší hrůzu mám z toho zdali by děti vůbec se mnou chtěli jít!!! / u babičky se nic nemusí a já bych chtěla aby byly samostatnější a měly nějaké povinnosti/ Byly doby kdy nás tu žilo 10 a skřípalo to všelijak, ale vždycky mě nějak drželo nad vodou,že jsem se uklidńovala tím, že se všichni časem odstěhují a já si to pak všechno udělám po  svém a budu mít klid,ale to se zhroutilo jak domeček z karet.Jsem prostě v pasti jinak to nedokážu popsat.Jestli máte některá nějaký nápad ,prosím napište.Já už asi ani nedokážu normálně uvažovat, protože v tom žiju a strašně mě to deptá ,možná někdo, kdo na to kouká z venku bude mít nějaký nápad.

Vanda napsal(a):

Některá z vás mi tu radila odstěhovat se.Ano, to mi duní v hlavě několik měsíců a kufry si balím v duchu několikrát za den.Ale kam??Podle mě, my jsme na tom hůř, než když jsme se vzali.Tehdy jsme byli zdraví,plni elánu a pro banky perspektivní klienti ke splácení.Dnes jsme sedření se spoustou zdravotních problémů, zklamaní, bez elánu a bez koruny a ještě z dluhem.Manželovi bude padesát nikdo mu žádnou půjčku na bydlení nedá, protože svůj příjem může prokázat akorát rohodnutím o inv.důchodu.Oba jsme svým věkem pro banku nezajímaví, protože by jsme nějakou další půjčku do konce života ani nestihli splatit.Všichni naši vrstevníci mají dávno bydlení vyřešené, zatímco my všechno co jsme kdy měli jsme nacpali do baráku z kterého vlastní manžel polovic a půl domu se prodat nedá.Šílím z toho jak žijeme tedˇ, to už jsem v kostce popsala minule a věřte,že bych měla námět na román. A zárověnˇ se děsím toho, až jednou rodiče nebudou a švagrové se budou hlásit o podíl.Taky mě napadlo vzít děti a od všeho utéct, protože manžel odtud nechce.Z mé výplaty bych to neutáhla,to už jsem počítala tisíckrát a největší hrůzu mám z toho zdali by děti vůbec se mnou chtěli jít!!! / u babičky se nic nemusí a já bych chtěla aby byly samostatnější a měly nějaké povinnosti/ Byly doby kdy nás tu žilo 10 a skřípalo to všelijak, ale vždycky mě nějak drželo nad vodou,že jsem se uklidńovala tím, že se všichni časem odstěhují a já si to pak všechno udělám po  svém a budu mít klid,ale to se zhroutilo jak domeček z karet.Jsem prostě v pasti jinak to nedokážu popsat.Jestli máte některá nějaký nápad ,prosím napište.Já už asi ani nedokážu normálně uvažovat, protože v tom žiju a strašně mě to deptá ,možná někdo, kdo na to kouká z venku bude mít nějaký nápad.

Tak kde soudruzi z NDR udělali chybu???

ahoj dámy,
velmi jste mi pomohly se nezbláznit a uvědomit si, že nejsem jediná, kdo trpí přítomností a neustálou buzerací ze strany tchána a tchýně v domácnosti.

Nedá mi to a taky popíšu svůj příběh.

Před 5 lety jsem se vdala a udělala tu šílenou chybu a nastěhovala se na stejný pozemek s tchýní a tchánem. Vzhledem k tomu, že náš byt nebyl plně dokončen a zařízen, tak jsem strávila prvních cca 6 měsíců ve společné domácností, kontkrétně v bytě tchýně a tchána.  Přiznávám se, bylo hodně věcí, které se mi nelíbily, hlavně totálně neorganizace kuchyně a spoustu hnusných kýčů po nábytku, ale vzhledem k tomu, že jsem byla já u nich, tak jsem to nikam nekomentovala a hlavně respektovala, protože z mého pohledu nemám právo obzvlášt pak bez dovolení někomu přeorganizovávat kuchyni, ledničku atd. nikdy jsem jí nekecala do vaření, do žehlení,
Pak jsme se s manželem přestěhovali do vlastního bytu,  i když na jejich pozemku a naše problémy začali, protože mám kecali a kecají do všeho, proč parkety a ne lino, proč takový gauč,  proč potřebuju pod manželskou postelí šuplík, proč mám takovou barvu kuchyňské linky, proč takovéhle kachličky v koupelně atd.... 1000x jsem jim řekla a to slušně, ať nám do toho nekecají, že si to zařídíme po svém.
Dokonce mám kouli na dveřích, ale stejně mi to nemohlo, protože si tchýně udělala kopii. No, pořídila jsem si na dvěře zástrčku, takže pokud jsem doma, tak se mi tam nedostane, ale jakmile jdu vem, tak vždycky přilezla a přestavěla věci + natahala mi tam spoustů pro mě kýčů, které jsem jí já pak vrátila s tím, že ne děkuju, mě se to nelíbí a já to nechci, cca po 2 letech mi tam přestala tahat krámy, ale stejně nepochopila, co mi vadí a proč jsem tak zlá a nechci to ve svém bytě. .....
Pak byl relativně 1 -1,5 roku klid a teď si prozměnu rekonstrulují oni svůj byt a bydlí oni u nás, což je pro mě naprostá katastrofa. Naivně jsem očekávala, že když jsem já 6měsíců držela hubu v době, kdy jsem bydlela u ní a respektovala její styl, I když se mi nelíbíl,  že to samé může udělat ona pro mě, ale to jsem se sakra spletla.
Rozdíl je ale v tom, že předtím jsme bydleli my u nich a nyní oni u nás.

Netrvalo ani týden a už začala přeorganizovát ledničku, obyvák, ... začala mi uklízet, umývat okna, jako bych já neznala prachovku anebo vysavač,
zničila mi už spoustu věci, vyprala mi moje delikální bílé prádlo, které se pere na 30°C na 90°C, protože bílé se musí prát na 90°C.
Na parkety mi omylem vylila nějaký sairat, takže jsou zničené, vystavila si tu ty svoje kýče  a ještě měla tu drzost vléct mi do ložnice a něco v ní přeorganizat.  .... to všechno bych ještě přežila, ale .... začala kontrovat odpadkový koš na wc, takže má přehled zda-li menstruluju, jo už 5 let mi vyčítá, že jsem jí nedala vnouče atd- 

Poraďte mi prosím jak to mám z tou ježibabou vydržet. Dřív jsem ji měla hodně ráda, ale teď se mi otvírá kudla v ruce jen co ji vidím.

Díky, Pailo, to víš, po bitvě je každý generálem...
Má bývalá tchýně měla ke generálské hodnosti fakt jenom krůček a mladá mírná nezkušená snacha pro ni nebyl žádný soupeř. Tu převálcovala, kdykoli se jí zachtělo. Převálcována X krát za život bych to ráda někomu oplatila, aby viděl, zač je toho loket. Nejsou lidi....
Dneska jsem totiž tchýní dvojnásobnou. Mám dosud v živé paměti, co mě deptávalo a tak se snažím zachovat si nadhled normálního člověka. Zatímco já bych před svou tchýní byla nejraději utekla, jedni mladí se mnou dosud bydlí /ač jim pořád říkám, že mladí mají bydlet sami/ a druzí mi sem pořád chodí /ač často nebývám doma a mám málo času/, takže se jenom divím, jak je ten svět celý naruby. Moje tchýně potřebovala všechno vědět a u všeho být - ta by si takové mladé hýčkala! Moji mladí ode mě slyší na svoje dotazy...JÁ NEVÍM, UDĚLEJTE SI TO SAMI, JÁ SNAD U TOHO BÝT NEMUSÍM, MNĚ JE TO JEDNO....Nemůžu říct, že bych byla k jejich problémům lhostejná, ale řekla bych, že svoje věci by si měli vyřešit a udělat po svém, jak sami uznají, snad mají nějaký svůj rozum...
Inu, život byl těžký zamlada a není nehký ani v ...středním?...blbost...v dalších letech. Jo.

Ja by som povedala, že ak je to krátkodobé, dá sa to vydržať so zaťatým izubami.... Ak je to na dlhšie, tak by som asi bojkotovala alebo zdrhla.

Selima: tvrdit, že jsme obětmi povodní opravdu nejde, vzhledem k tomu, že bydlíme na stejném pozemku. Jinak, už by to mělo trvat  "jen" maximálně tak 2-3 měsíce co doslova budeme dýchat stejný vzduch a používat stejnou kuchyň, koupelnu, obývak a pak se dostěhují do o pár metrů dál. Už teď odpočítávám dny a plánuju si důkladnou dezinfekci a opravy, protože tchýně tady sice nechtěně, ale bohužel přece jenom zničila dost věcí.

Kalupinka: když byl manžel pár dní na služební cestě tak jsem bydlela u kamarádky (rozvedené), tchýně mě byla zkontrolovat v práci   víc raději bez komentáře, protože bych sprostými slovy porušila pravidla babinetu

Dey: odstěhovat se nemůžeme, alespoň ne tak brzy, mám podobnou situaci jako Vanda, i když díkybohu jsem na tom furt mnohem líp.

A co týče dětí, tak přestože je nemám, tak už jsem se řádně s tchání a tchánem chytla ohledně výchovy. Mám totiž švagrovou, která má kluky 8 a 6 let, kteří k nám pravidelně jezdí každé léto na 6 týdnů.  Tedy bydlí s nima v jejich bytě, ale kluci pořád chtějí být se mnou a s manželem a spát těch 6 týdnů u nás, a rozhodně to není tím, že jsme mladší.

Takže to vypadá tak, že sice spí u babičky a dědy, ale jakmile se objevíme z práce doma, už jsou u nás. Tchán s tchýní mě obviňují, že jim kradu vnoučata a já přitom kluky přesvědčuju o tom, že babička s dědou nejsou tak špatní a že je rozumnější spát u nich.

Já nejsem svatá, ani si na to nehraju. Ani neříkám, že oni jsou tak zlý, každý má své "mouchy" a já to vím, ale proč je proboha tak těžké respektovat, že já chci dělat věci jinak než oni. Snad 1000x jsem jim říkala, že já je změnit nechci, ale vadí mi, že oni chtějí změnit mě.

Jo jen pro představu, mě je 28, manželovi 30, tchýni 57 a tchánovi 63let. Oni dva jsou naprosto zdraví pokud nepočítám tchánovu cukrovku a tchýňin výsoký tlak, což si myslím, že je na jejich věk normální zdravotní komplikace.

Paila napsal(a):

Selima: tvrdit, že jsme obětmi povodní opravdu nejde, vzhledem k tomu, že bydlíme na stejném pozemku. Jinak, už by to mělo trvat  "jen" maximálně tak 2-3 měsíce co doslova budeme dýchat stejný vzduch a používat stejnou kuchyň, koupelnu, obývak a pak se dostěhují do o pár metrů dál. Už teď odpočítávám dny a plánuju si důkladnou dezinfekci a opravy, protože tchýně tady sice nechtěně, ale bohužel přece jenom zničila dost věcí.
.

Jo jen pro představu, mě je 28, manželovi 30, tchýni 57 a tchánovi 63let. Oni dva jsou naprosto zdraví pokud nepočítám tchánovu cukrovku a tchýňin výsoký tlak, což si myslím, že je na jejich věk normální zdravotní komplikace.

tak je často zvi na silné kafe a koblihy..