Petruša napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

Ivča K. napsal(a):

A věř tomu,že nemusí!!!!! Nemůže si být jistá,že chce něco co ještě nikdy neměla a neví,co to obnáší.

Musi mi tminimalne tu touhu to zjistit. Tu touhu tam prinejmensim necitim.

vždyť napsala někde níž že by ho i chtěla...

nazev toho vlakna uz jasne vypovida o tom, jak to vnima sama autorka. Materstvi=nesvoboda.

baba.jaga napsal(a):

Račice dračice napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

.

Podle me musi si byt jista, ze to dite fakt chce, jinak to muze zavanet peknym pruserem.

A stejně by si měla být jistá, že to dítě fakt nechce, jinak případný potrat, kterého by mohla jednou litovat, taky může pro budoucnost zavánět pěkným průserem.

No a teď jsme napsaly dvě jistoty, které jsou právě v takových rozhodnutích ty nejtěžší, když právě to je to, co chybí......
Ano, jak píšeš, souhlas, taky chápu, když to takhle přijde, že to není jednoduché rozhodnutí.....ale, jinak se bude na to dívat člověk, který s dětmi nepočítá, jako ty, a jinak člověk, který je jednou chce mít a jen zvažuje, zda-li je "vhodná doba" a "vhodné prostředí a životní podmínky"....
jak to má Pïkola,čemu se spíš blíží, to si holt stejně musí vyřešit sama a ví to jen ona...

eva4444 napsal(a):

Když by dala dítě k adopci - tak vždycky může říct, že dítě umřelo. Taková lež nikomu neublíží.

to může,ale..

Sally napsal(a):

...Jen měj na paměti: dítě má být chtěné a očekávané s láskou, nemělo by se narodit, protože se stalo... Může ti to připadat jako blbost, ale chtěné dítě se jinak vychovává, jinak se s ním snáší potíže a problémy.

já jsem se teda mojí mamince narodila když jí bylo 18 ...
svobodné mamice podotýkám... myslím, že nikdo z rodiny mně nechtěl
a jak si mně dneska pochvalují

Podruhé mi to připadá jako dost velká hloupost. Když se sto stane jednou dobře, to se stává ale podruhé? A zase na potrat? Tak to bych nešla ani náhodou!!!!

Sally napsal(a):

Rozhodni se Pikolo za sebe, jestli nevíš, zeptej se dítěte, ono ti poví. Jen měj na paměti: dítě má být chtěné a očekávané s láskou, nemělo by se narodit, protože se stalo... Může ti to připadat jako blbost, ale chtěné dítě se jinak vychovává, jinak se s ním snáší potíže a problémy.

No vidíš Sally a mě právě to nechtěné,které jsem si nechala proti všem pomohlo překonat všechny potíže a problémy v době rozpadu manželství,všechno bylo najednou míň důležité než moje holčička,kterou nikdo nechtěl a nakonec ji všichni zbožňujou.Za to můj vymodlený syn mi už vícekrát přidělal pár vrásek a i když mu je 22,pořád ještě není konec,ale není to zas tak strašné,miluju je oba stejně.Jen ta nechtěná je mi nějak víc oporou.

Upravil(a) Ivča K. (11. 8. 2008 11:38)

baba.jaga napsal(a):

Petruša napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

Musi mi tminimalne tu touhu to zjistit. Tu touhu tam prinejmensim necitim.

vždyť napsala někde níž že by ho i chtěla...

nazev toho vlakna uz jasne vypovida o tom, jak to vnima sama autorka. Materstvi=nesvoboda.

Otázka ale je, jestli název vlákna značí její vnitřní podvědomý postoj, nebo je to momentálně ovlivněno strachem, nejistotou, zmatením, novou situací... těžko říct....

Upravil(a) Račice dračice (11. 8. 2008 11:44)

to musí. Chtěla radu, ale muselo jí být jasný, že se názory budou různit. A to tady ještě není (předpokládám) nějaká mladá holčina, ta by taky radila jinak. Hlavně jinak než ženská která má vymodlený dítě..

třeba petruš já...je mi 20 a přečti si zpet co jsem radila:)

misha88 napsal(a):

třeba petruš já...je mi 20 a přečti si zpet co jsem radila:)

vim co jsi radila a taky vim že sama bys dítko chtěla a vimproč jsi to rozhodnutí zatím odložila

KALIK napsal(a):

Petruša napsal(a):

tak toho radši necháme, o tom to tady není...

ale ještě k zamyšlení...proč tady od 28tt (nebo 24tt?,nevím) už neudělají "potrat" nebo "předčasný porod" když má dítě nějakou vadu?... (řekla bych že to je proto, že od toho tt je "to" bráno jako "dítě"....aspoň podle zákonů)

já to brala jako dítě mnohem dřív...ale asi to je tím, že jsem ženská a ty to mají jinak než chlapi, kteří toho prcka v bříšku nemají a necítí...

No, necháme toho
Proč to berou od toho či toho tt? Možná to má nějaký objektivní základ, ale podle mě je to pouze administrativní rozhodnutí. Dřív bylo všechno jasný a to tak, že když dítě nebylo životaschopné, samo uhynulo a bylo po ptákách. Dneska jsou inkubátory a jiná technická zařízení, která dokáží dítě udržet na životu i když by normálně nepřežila.

takhle by jsme se mohli byvit hodně dlouho a zacházet do různých "zákoutí" toho tématu... Tak dobrá, necháme to být

baba.jaga napsal(a):

Račice dračice napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

nazev toho vlakna uz jasne vypovida o tom, jak to vnima sama autorka. Materstvi=nesvoboda.

Otázka ale je, jestli název vlákna značí její vnitřní podvědomý postoj, nebo je to momentálně ovlivněno strachem, nejistotou, zmatením, novou situací... těžko říct....

ano, tezko. Pak jsou vsechny diskuse uplne zbytecne. Stejne si to Pikola musi vyresit sama.  Do hlavy ji nikdo nevidi.

.....nejsou zbytečné v tom, že na základě různorodých pohledů diskutujících, může tak trochu dotazující nalézt sám sebe, podle něčeho, co ho osloví, co se ztotožňuje s ním samým, aniž by si to dříve uvědomoval....
....na druhou stranu jsou zbytečné podlě mě k tomu, abycjom  se dobrali nějaké všeobecné pravdy - protože je to nemožné, neboť pravda a to správné, je pro každého někde úplně jinde....   A jak by řekl Nico, tak končí většina diskuzí   A tak to má být ne

Já jsem mladá a před dvěma a půl lety jsem zjistila, že jsem těhotná s klukem, kterého jsem znala 7 měsíců (i přes ochranu lze otěhotnět) a bylo mu 27. První pocit úlek a děs, studovala jsem 1. ročník vysoké, měla holej zadek a přítele jen tak krátce. On mě nutil jít na potrat, protože byl zvyklej na bestarostnej život a flákání s kamarádama. Absolvovala jsem všechny vyšetření a pak se ve mě něco zlomilo, nedokázala jsem to a to jsem stála těsně před nemocnicí. Příteli jsem oznámila, že bud zůstane s náma a nebo si dítě nechám i klidně sama.

Za celé těhotenství se vše převrátilo, odjela jsem na stráž do Ameriky i s přítelem, nějaké peníze si vydělala, ve škole zařidila individuální plán, zařídili jsme byt a rozjela si podnikání.

Bylo to těžké, ale stálo to za to. Ona práce ti nevyhradí to, že tě tvoje dítko obejme, pohladí a řekne ti maminko a vlepí ti pusinku.

Je ti 27, na co chceš čekat, vše se dá skloubit a to, že chceš cestovat tomu přece není dítě překážkou, já s Vanesskou cestuji i hodně do zahraničí a je to super.

Je to tvoje rozhodnutí, ale jsi už celkem v rizikovém věku, kdy dítě by mělo být dar a ne odpad, který se naskytl, protože ochrana selhala.