Pikolo, Bydlíš sama,ale zabezpečená asi jsi (aspoň trochu) a přítele máš taky.Kdyby ti bylo 15...neřeknu,ale takhle máš školu hotovou, rodiče by tě s prckem na krku neměli si myslím...nikdy bych život toho prcka nezahodila, ani takhle kdybych otěhotněla neplánovaně.Přečti si příspěvky Yellow, který se včera narodila krásná holčička, jak na tom na záčátku roku byla...v jaký byla situaci...nebo třeba Potvůrka(doufám,že nekácám),ale mám pocit že se taky s přítelem znali pár měsíců, když začli čekat mimčo..

Já bych na potrat nešla,ale to za tebe nikdo rozhodnout nemůže a to riziko že nebudeš pak moct mít děti tu prostě je...A i když jo...budeš si třeba jednou říkat, tak te by dítko bylo v 1.třídě, te´d by mu bylo 10...to je pro mě hrozná představa!

ale ty nemáš dítě bez táty...přítele přece máš...

noje to na tobě, já osobně bych taky na potrat nešla (taky mi je 27, děti mám dvě)

Zvaž všechna pro a proti.Pokud si myslíš,že bys měla existeční problémy a dítě neuživila a otec by neměl zájem,nemáš třeba kde bydlet,tak pokud podstoupíš miniinterupci není riziko zas tak velké,ale vždycky je i ta možnost,že se může vyskytnout nějaká komplikace.Já bych si ve tvém věku asi dítě nechala,časem bys toho mohla litovat.Pokud je to první dítě a děti chceš.
Až by ses po čase rozhodla,že už je vhodná doba,tak by to taky nemuselo jít.Nejen kvůli prodělanému potratu,ale už nejsi nejmladší.Až ti bude růst bříško a s dítětem se sžiješ,tak určitě budeš mít na všechno jiný náhled,změní se ti i uvažování a je málo žen,které by se na dítě netěšili.Pokud je pro tebe přednější práce a umíš si představit,že bys případně už děti neměla,tak běž na přerušení.Já si to třeba neumím představit.Defakto vychovávám dvě děti(dneska už dospělé)bez jejich otce,peněz jsme nikdy moc neměli,ale neumím si představit,že bych děti neměla.Pokud je přítel fajn,tak tě snad podpoří,když se rozhodneš,že když už se to stalo,tak proč ničit už vzniklý život.Teď jsi pod tlakem okolností a máš v sobě tanec hormonů,to se všechno uklidní a přepne se to v tobě na matku,začne v tobě fungovat mateřeský pud.Já druhé dítě čekala,když už naše manželství bylo v rozkladu a manželovi se právě narodilo dítě s milenkou.On byl za ní v porodnici a já doma seděla s pozitivním těhotenským testem.všichni do mě hučeli ať jdu na přerušení,neudělala jsem to a dneska mám svojí 18 letou dcerunku a jsem tak ráda že ji mám.Má přítele už druhý rok,dělá mi samou radost a byla vždycky mojí kamarádkou a já ji málem zabila.tak ted jsem se až rozbrečela,když to píšu.A nakonec byli i všichni ostatní rádi že je.Je to jednoduché rozhodnutí.Dáš mu šanci na život.Není to jako rozhodnout se,jestli si koupíš ten kožíšek ted nebo až za dva roky.Je to člověk a nakonec bude třeba jedinej,kdo při tobě bude stát celý život.

Něco jiného by bylo, kdyby dítě nebylo na cestě. To bych Ti řekla:užívej si, nevaž se.
Ale takhle? Ano, vůči dítku mi to příjde sobecké. Přivolali jste ho, a teď ho nechceš. Jsi dost velká, abys věděla, jak se chránit před nechtěným těhotenstvím.
Už se stalo, z mého pohledu žádná tragedie.

Proč myslíš, že bys své plány nemohly uskutečnit i s dítětem? Myslíš, že s dítětem život končí?
Teprve začíná...

Upravil(a) Damila (11. 8. 2008 9:35)

A pokud to zabezpečení o kterém mluví Ivča máš a "jen chceš mít tu svobodu"...tak to bych se nemusela rozhodovat už vůbec. 3la bych do miminka. Jinak:9 měsíců není dlouhá doba ale na zžití se s pupkem a miminkem který se narodí dost dlouhá je. A je to jen na tobě zda na MD zakrníš a budeš se bavit jen o počůraných plínkách nebo budeš dál akční,dělat cokoli a brát prcka kamkoli(to jen trochu půjde), výlety atd....rozhodně ta svoboda nebude 100%ní ale bude i tak, nebo to fakt máš dítě X svoboda....?

Prostě si sama sebe nedokážu představit, netuším, jak by to dopadlo.. Vím, že bych to nakonec zvládla, ale je v tom pořád nějak moc proti.. Přítel o všem ví, řekl mi ať se poradím s doktorem, jaká jsou rizika a pak uvidíme.. přítele mám ráda, le nemiluju ho, je to spíš takový můj milenec, i když už dlouho.. on bydlí u rodičů, má psa, já kočku, nebydleli sme spolu, každý trávíme svůj volný čas po svém.. Navíc on se chce odstěhovat z Prahy a to já zrovna nechci..

Pikola napsal(a):

Mám přítele, ten je taky fajn, ale známe se půl roku, nebydlíme spolu, jen se vídáme. A teď tohle, prostě se to nějak stalo   a já nevím, jak z toho ven..

nezlobte se... ale já musela...
je možné, že v dnešní dost osvícené době , řekla bych "se TO prostě nějak stane" ?
já vím, Pikolo, že ti tímhle nepomůžu... ale já bych prostě brečela...
TAK aspoň čtěte vy ostatní děvčata, která nedbáte na antikoncepci (jakoukoli - můžovu nebo ženinu...)

Upravil(a) Jessika (11. 8. 2008 10:06)

Pikolo za sebe můžu řžíct, že do 30ti by bývala na potret určitě šla, po 30 už jsem věděla, že jedno dítě chci, takže bych si ho nechala i bez táty. Mateřský tip z tebe dítě neuděla. Ostní děti můžeš nerušeně dál nesnášet, ale to svoje budeš nade všechno milovat-. Ale ani ta láska k dítěti nepřijde z minuty na minutu porodem, ale bude se postupně rozvíjet a prohlubovat. (alespoň já to tak měla a mám). Takže pokud cítíš, že dítě nechceš, je to tvoje volba. Akorát si najdi něco o problénech po potratu. Narazila jsem na různé články, kdy ženy i nějakou dobu po potratu začnou trpět depresemi a těžkými výčitkami svědomí. Tak ať víš, do čeho jdeš.

Pikola napsal(a):

Jessiko, antikoncepci jsem vždycky brala, ale teď jsem jí musela vysadit, nedělala mi dobře. Chráli jsme se jinak, ale neuchránili..
Nikdy bych sama nevěřila, že když to rok nešlo, stane se mi to hned druhý měsíc. Prostě se to stalo, vrátirt to nejde..

Navenek se cítím v pohodě, ale brečela jsem.. přítel mi hrozně pomohl, chová se skvěle, ale taky na něm vidím že tohle ho dost zaskočilo..

plno ženským to s někým jakou dobu nejde a pak bum, s druhým to je hned...

Ono to tak často bývá,že kdo se moc snaží,tak nic a kdo to nechce,tak šup a je to tady.Já to měla taky tak.první dítě vymodlený,dva roky různých vyšetření,já měla psychický blok a povedlo se to až když to vypadalo,že je to manželova vina a čekali jsme na jeho vyšetření.A druhý bylo hned.Manželství v rozpadu,milenka,stresy,dokonce jsem i tenkrát manželovi jednou zahnula z pomsty a najednou jsem byla těhotná,dokonce jsem nevěděla,jestli je to vůbec jeho,ale to už vím,dcera je celý on jako její starší bratr,jsou jak dvojčata a s ním trojčata.
taky jsou páry,které spolu dítě nemůžou mít,ale potom najdou někoho jiného a jde to.Takových případů je strašně moc a je čím dál víc neplodných párů.
stejně si myslím,že spíš to podvědomě chceš,jinak bys nechtěla radu na Babinetu,kde je jasné,že spíš víc odpovědí dostaneš pro to,aby sis dítě nechala.Potřebovala jsi,aby ti to někdo schválil.Pokud bys dítě nechtěla,jdeš si okamžitě pro papír na přerušení a nebudeš váhat.A riziko je větší,když jsi dýl těhotná.Miniinterupce je nejmíň riziková,ale to chce ji podstoupit myslím asi do 45 dne od poslední menstruace.Čím je to dýl,tím je riziko větší,že nebudeš mít potom děti.je to zásah do organizmu,navíc už jsi jeden měla!!!!!!

Petruša napsal(a):

Ivča K. napsal(a):

....stejně si myslím,že spíš to podvědomě chceš,jinak bys nechtěla radu na Babinetu,kde je jasné,že spíš víc odpovědí dostaneš pro to,aby sis dítě nechala.Potřebovala jsi,aby ti to někdo schválil.Pokud bys dítě nechtěla,jdeš si okamžitě pro papír na přerušení a nebudeš váhat....

na tomhle něco je, myslim že Ivča uhodila hřebík na hlavičku...

Taky mi to tak přijde...

Juraj napsal(a):

Pikola, necetl jsem do detailu vsechny prispevky zde, ale muj nazor by urcite stejne nezmenili... I s ditetem se daji delat vsechny veci, kariera, cestovat a pod... Jen se to trochu posune... Nepovazuji za fer vuci tomu diteti, ze bys jej "vymenila" za ty veci... S manzelem/pritelem, ci bez nej... Myslim ze je to neporovnatelne to davat na misky vah u rozhodovani, a to dite si to kvuli temto Tvym duvodum nezaslouzi, aby se nenarodilo... Kdyz jsi chybila, se svym pritelem, tak vem/vemte tu odpovednost na sebe/vas, nepresouvej/te ji na to mimino... Verim, ze jednoho dne po narozeni, se Tvuj nazor zmeni a ty poznas, zes udelala dobre... Skutecne Ti neni patnact, tak se chovej jako odpovedna zena... Nechat si vzit dite neni "antikoncepcni metoda", v Tvem pripade to tak ovsem vypada...

Naprosto souhlasím s Jurajem. Máš podmínky, za kterých není problém dítě vychovávat. Není ti 15. To dítě za to nemůže. Určitě bys to zvládla, i když potrat by byl určitě pohodlnější řešení. Holt už to tak v životě je, že pohodlná řešení nejsou obvykle ta pravá