Lupi, tos mi připomněla, indulonu místo zubní pasty jsem si už taky párkrát naservírovala až do  pusy.

Jinak se fakt bavím a utěšuji se , že přehmaty se nedějí jenommně.

Lupi, znáš hodně chlapů, kteří dělají najednou víc než jednu věc?
Už při dvou činnostech jsou zboření, takže si spíš nevytvářejí úrodné podhoubí pro blbadla a přehmaty v takové míře jako my, ženy.
Žehlení, TV, jídlo na plotně , případně pokyny pro členy rodiny, to je taková běžná kombinace naší kreativity.
Pak se nejde divit, že si zmožená žena avivážuje prádlo mlékem .  solí si sladí kávu,
smaží na octu, brýle pro lepší dioptrické vlastnosti chladí v lednici, nebo honí mobil po bytě, zatímco ho pěkně zahřívá v dlaní
To je senza vlákno, tolik milých podobností.

Já zase jeden telefonickej. Ze začátku, když sem přišly mobily, jsem chtěla z práce vyzkoušet, že když se prozvoním, jestli to bude dělat ve sluchátku takový to typ-ty-dyp-typ-ty-dyp. Takže jsem se prozvonila a logicky mi začal zvonit mobil. "Zrovna teď", pomyslela jsem si, zaklapla pevnou a šla zvednout mobil. Ale on přestal. Takže jsem se vytočila znovu a zase zvonil, jaké překvapení! Po třetím vytočení mi došlo, že jsem debil a už jsem to nezkoušela. Ale to typ-ty-dyp-typ-ty-dyp to dělalo. A to jim zůstalo dodnes, že?

surikata napsal(a):

Lupi, někdy se to zatajit nedá. Jako onehdá moje lepší polovice... Popadnul klíčky od auta, vyřítil se ven a pak jsem slyšela vrznutí otvíraných vrat, zařvání motoru.... a děsnou ránu.
Můj milený si otevřel jenom polovinu vrat, do té druhé půlky svižně nacouval.
Vylezla jsem ven a nevěřícně zírala a on jenom pokrčil rameny a povídá: no co, je vedro, no... mi to nemyslí!

Až později z něj vylezlo, že pár dní před tím si vrata zapomněl otevřít úplně. Zastavil prý asi milimetr od nich...

A jinak - tohle je kouzelné vlákno. Člověka potěší, že neblbne sám...

Zuzi, stihla jsi tento přírodní úkaz zdokumentovat pro další generace?
To by byla paráda.

Ještě jsem si vzpomněla - mám kamarádku, která neskutečným způsobem přitahuje (nebo vyrábí?) trapasy. Asi je to tím, že rychleji koná a mluví, než myslí.
Jeden z těch lepších se jí povedl, když se v téměř plné restauraci usadila ke stolu vedle manželského páru, objednala si jídlo a jak tak pižlala poněkud tuhé maso, ujel jí nůž a z talíře vyletěl kousek jídla. Ten vletěl vedle sedícímu pánovi do klína a potřísnil mu poklopec a nohavice.
No a milá kamarádka, dřív než stačila zapnout mozek, vystartovala ze židle s ubrouskem v ruce a jala se milému spolustolovníkovi v předklonu šůrovat poklopec, mumlajíc při tom omluvy.
Když jí konečně mozek začal fungovat, doklaplo jí, co provozuje, podívala se na toho nešťastníka, ten prý vzhledem připomínal krocana, sekla s ubrouskem, hodila na stůl peníze za jídlo a prchla.

Pak taky byla jednou na jednání s jakýmsi předsedou velkého JZD. Cestou tam se zastavila v obchodě pro kalhotky. Nakoupila, kalhotky hodila do igelitky a tu u předsedy pověsila na opěradlo židle.
Dojednala co bylo potřeba, odešla a po cestě si vzpomněla, že tam milé kalhotky nechala.
Nelenila, vrátila se zpátky, rozrazila dveře a na celou zasedačku zahlaholila: Jé, pane předsedo, nezlobte se, že ruším, já si u vás zapomněla kalhotky...
Předseda by to asi ustál, horší bylo, že mezitím se v té zasedačce mezitím usadilo dalších deset chlapů a čile schůzovali.
Ten jejich řehot prý slyšela hodně dlouho...

Heluška- bohužel  fotografická dokumentace chybí, ale  pokud můj muž tu tam vyrábí nějakou pitomost tak se ho významně táži, jestli nechce náhodou zase proniknout do kotelny.....
Je fakt , že tuhle jedna nezasvěcená kamarádka myslela , že to je šifra pro intimní hrátky...

Kdysi jsme s manžou dojeli večer z víkendu, zaparkovali auto před barákem a odešli spát. Ráno nebyli nikde klíče od auta k nalezení. Prohledali jsme celý byt a v zoufalství šli zkontrolovat, jestli nezůstaly v zapalování. No a za stěračem byla vizitka nějakého pána, že má naše klíče. Zavolali jsme mu a po důkladném prošetření, jestli jsme skutečně majitelé, po pár minutách dojel. Byl to sympaťák kolem třicítky, který nám líčil, jak v té naší rušné ulici, kde se zamčená auta kradla jako na běžícím pásu, ráno přišel ke svému autu a vedle stála nová Felda s klíčky v zámku u řidiče. Líčil nám, jak se styděl k ní přiblížit, protože si myslel, že to musí být natáčení nějaké skryté kamery, protože který vůl by nechal klíčky ve dveřích jen tak. Mno a na můj vyčítavý dotaz posléze, jak se to mému muži mohlo stát, že je nechal v zámku, my suše sdělil:"Něco jsi po mně v té chvíli chtěla a já jsem Ti spěchal na pomoc a protože mi vždycky dáš dvacet úkolů dopředu, tak jsem se už nevrátil k tomu prvnímu..."

Upravil(a) hrosanek (17. 8. 2008 22:13)

to já to o mužích vim a zlobí mě to furt

Bezva vlákno
Po přečtení všech těch trapasů se mi chce říct: "to je skvělý, že jsem přece jen normální"

Nedávno mě při úklidu dost bolelo koleno a kotník a tak jsem si řekla, že když už mi manžel donesl z lékárny ten Kolafit na klouby, že si ho přece jen vezmu... a vlítla jsem do našeho lékárničkového šuplíku, hodila jsem do sebe ze zvyku antikoncepci a šla jsem pokračovat v mytí oken... Až asi za 10 minut mi svitlo, že jsem si nevzala ten prášek, který jsem zamýšlela...
Večer jsem pak říkala manželovi, že jsem nějaká přepracovaná a on mi na to odpověděl: no, mě v práci bolela hlava, tak jsem si dal do pusy Ibuprofen a natáhl jsem se pro minerálku na zapití a - zjistil jsem, že místo minerálky jsem automaticky sáhl pro zapalovač a škrtám si u huby...

Jo ještě k těm autům: byla jsem zas nějaká "přepracovaná" (to jsem často) --- když jsem kdysi dávno jednou ráno přišla k autu na parkoviště, zjistila jsem, že jsou dveře od spolujezdce pootevřené asi tak na 20 cm... Nikomu to v noci nevadilo, nikdo neměl o stodvácu zájem . Nejsem totiž dodnes zvyklá dávat si tašky do kufru, nákupy se mi obvykle povalují vevnitř, takže jak jsem tak brala těch několik igelitek, zapomněla jsem prostě zavřít dveře... U téhož auta jsem si jednou ve městě zamkla dveře a klíče zapomněla vevnitř, ale naštěstí se okýnko u řidiče dalo zvenku stáhnout dlaněmi... Jooo, zlatý stodvacítky, tohle by se mi dnes u mercedesu nepovedlo .

Upravil(a) Tercila (17. 8. 2008 23:26)

Klubko napsal(a):

ON hledá a hledá ventil do nádrže, leze pod auto a pak jen suše odpoví:" Slečno, ale já nevím, kam vám mám ten plyn fouknout, vypadá to, že jezdíte jen na benzín."

Hehe... to já jsem si před lety do své staré škodovky stodvacítky omylem načepoval 20 litrů nafty...

Klubko napsal(a):

Mikeši, jo tenkrát to šlo. Pistole byli všechny stejně silné. Te=d už ty na naftu jsou silnější, abys to právě do benzinu nenalil. Obráceně to bohužel stále jde. (benzín do nafťáka)
Taky takhle kámoš přijel před 8 lety k benzínce a říká si "šmarja, ten benzín je nějakej levnej, vezmu plnou nádrž"... No tak načepoval naftu do žigula, protože ten má otvor do nádrže jako vrata, i když je to benziňák.
Světe div se, žigul to vyjel, jen děsně čoudil. No prostě spolehlivé auto východu, VW by škytl a bylo by po motoru a oprava min za  150 000

Ona i ta 120 jezdila na naftu i na iron, když bylo nejhůř a nebylo na benál nebo došel

Fakt nevím, kam jsem dala včera večer klíče od auta...
Od rána je nemůžu najít, tak vám pak písnu, až je najdu (do popelnice jsem se už dívala)...