Tak se dostávám k tomu,abych napsala pár řádků o tom,jak se malej Daniel narodil.V neděli 27.7.2008 kolem jedné hodiny ráno,to jsem byla 39+3,ležíme s manžou v posteli,manža si čte a já se snažím usnout,ale najednou cítím slabé pobolívání v podbřišku.A zjišťuji,že to je pravidelné pobolívání,tak si to zkusím změřit a je to už po čtyřech minutách!A bolesti se pomaličku zvětšují,tak jsem věděla,že už je to tady.Hned jsem volala mámě,která bydlí kousek od nás,aby přišla hlídat malou,která se bohužel zrovna vzbudila,protože asi cítila,že se doma něco děje.A volali jsme i matčinnýho přítele,aby nás autem hodil do Vinohradské nemocnice,kam jsem chodila  do poradny.Natálka udělala menší scénku a nechtěla mě pustit,tak mi jí bylo líto,nic méně jsme museli rychle vyrazit.Mezi druhou půl třetí jsme dorazili na Vinohrady.Tam nám otevřela rozespalá sestra,která nás uvítala se slovy,že už mají plno a rodičky nepřijímají,v tu chvíli jsem litovala,že jsem si tam předem nezavolala.Nicméně mi tam natočili monitor a doktor mě vyšetřil,aby zjistili jak nález postupuje.To už jsem měla docela silný bolesti,ale doktor usoudil,že to bezprostředně na porod nevypadá a zavolal do Podolí,kde mu potvrdili volné místo,tak nás poslal tam.Napsal mi do zprávy,že jsem měla kontrakce po pěti až deseti minutách,přitom jsem je měla po čtyřech Pak mě tedy čekala hrozná cesta autem z Vinohrad do Podolí,kdy jsem v autě při každý kontrakci děsně řvala,takže si se mnou chlapci užili.Do Podolí jsme dorazili kolem půl čtvrté,to už jsem skoro nemohla ani chodit..na příjmu mi změřili tlak,natočili monitor,zjistili,že kontrakce jsou po dvou až třech minutách a doktor mě po vyšetření poslal rovnou na sál.Dožadovala jsem se epidurálu,ale bylo samozřejmě už pozdě.No pak už si to maminy asi dokážou představit,na porodnim křesle jsem si musela přetrpět a prodýchat pár kontrakcí,při jedné mi píchli vodu a pak začlo teprve to pravé peklo.Kontrakce se slili v jednu velkou bolest a do toho už tělo chtělo tlačit,tak jsem zabrala.No co vám budu povídat,po velkých,ale naštěstí rychlých útrapách spatřil Daniel světlo světa v 5:07,tedy po 4 hodinách od prvních kontrakcí.Náš macík měl 4 270g a 53 cm a šel ven bez nástřihu,ale stejně mě trochu šili zevnitř.Oproti prvnímu porodu to byla super rychlovka.Při prvním jsem měla bolesti víc jak 15 hodin a nepomohli moc ani 2 epidurály.Tot závěrečné srovnání s prvním porodem...Je to za náma!