29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
tedy, abych jenn neglosovala...
kdybych teď měla umřít, litovala bych své blízké, že jim nechávám smutek...
jinak za sebe ? nelitovala, měla jsem to krásný
Není tady
Obávám se, že v momentě kdy umírám, nebo vím, že brzy umřu nemám kapacitu myslet na nic jiného, než jak se vyrovnat s právě zmíněnou skutečností. Nějak nevidím smysl v momentě smrti něčeho litovat, stejně už s tím nemůžu nic dělat.
Není tady
Ivana napsal(a):
Holky, já vám tak závidím tu vaši víru v příští životy! Já chci taky věřit, že smrtí nic nekončí. Jak jste to UDĚLALY?
za sebe říkám, že se nechci podruhé narodit jako člověk
Není tady
Ivana napsal(a):
Holky, já vám tak závidím tu vaši víru v příští životy! Já chci taky věřit, že smrtí nic nekončí. Jak jste to UDĚLALY?
Jednou jsem málem umrzla při mínus 20 v závěji. Propadala jsem se "jinam", bylo mi teplo, báječně a krásně a nechtělo se mi zpátky. Kamarád mě přivolal. Od té chvíle se mnoho věcí změnilo, chtěla jsem pochopit, porozumět a jedinou odpovědí bylo to, že smrti se od té doby nebojím, a že smrtí to nekončí.
Mimoto tak jednou do roka zajde na návštěvu dědeček , který mi umřel před 4 roky. A nezažila jsem to já, byl přitom i BM, jinak materialista skrz naskrz - sháněl informace, co s tím.
Damila napsal(a):
lueta napsal(a):
A těšila bych se na příští život.
Tak to mně se do dalšího života nechce a nechce a nechce.
To jediné by mě štvalo. Že tu znovu musím. :-(
Znovu se narodit, znovu dětství, bezmoc, škola, uf. Jsem ráda, že jsem dospělá. Tak si to hodlám ještě chvíli užívat.
...mám to stejně znova dětství a škola blééé, at jsem tu do sto let ale znova né jsem ráda, že jsem z toho jakž takž vybruslila
Není tady
aprill napsal(a):
Bojím se umřít, protože jsem viděla zaměstnance naší pohřební služby
.
jj jsem lékařka a když vidím jak naši "supi" zachází s pozůstalými mám husinu navíc zemře-li použitelný člověk je doslova rozebrán, to mi docela vadí, že pokud umřu mladá vydloubou mi kvuli transplantacím rohovek i oči brrrrr chci umřít stoletá prolezlá AIDS
jinak smrti se nebojím jako dítě jsem se topila a skoro se mi to povedlo, přivedla mě zpátky k životu až resuscitace, takže vím že smrt není nic hrozného propadnete se do tmy tepla nic po životě jsem ale neviděla tak nemůžu tvrdit že si pro mě přišel anděl, bolelo to topení ta voda plíce doslova rve a to jak se mnou zacházeli při resuscitaci, aby mi z plic odsáli vodu, ale kdyby se jim to nepovedlo poslední co si pamatuju je docela pohoda, klid a pak ten rachot jak mě tahali zpátky, bylo mi to až nepříjemný, ale asi se mnou ještě v pekle nepočítali:D
Upravil(a) xxxx (22. 7. 2008 16:53)
Není tady
Nelitoval bych ničeho, vše bylo, jak mělo být.
Není tady
To mě by se celkem líbilo, kdyby mohl pomoct i po smrti ostatním potřebným lidem
Není tady
Litovala bych, že mám málo času na to, abych si mohla zkusit všechno, co ještě dneska od života chci. Chci třeba se naučit další jazyk, jet někam na delší dobu do ciziny atd... To zatím nemůžu, protože čas není nafukovací a mám jiné priority. Ale jednou...jednou se k tomu dostanu. Ke všemu se postupně dostávám. Tak kdybych měla umřít, tak bych trochu litovala, že si nesplním svoje další přání.
Není tady
KALIK napsal(a):
To mě by se celkem líbilo, kdyby mohl pomoct i po smrti ostatním potřebným lidem
myslím, že budeš mít příležitost jako většina z nás
Není tady
xxx:..... navíc zemře-li použitelný člověk je doslova rozebrán, to mi docela vadí...
To je zvláštní, mě by to, že mě "rozeberou", vůbec nevadilo, ba právě naopak. Mluvila jsem o tom i s dětmi, že když by se se mnou něco stalo, tak si výslovně přeju, že pokud ze mě bude ještě něco někomu použitelné, ať děti podepíšou souhlas s odběrem mých orgánů. Představa, že třeba moje srdce žije dál a přitom dá naději na život někomu dalšímu, je mi vysloveně příjemná .... možná jsem cvok, ale není to lepší než to nechat shnít nebo spálit?
...teda to jsme se dostali k tématu...
Ale zpět k základní otázce. Kdybych měla teď umřít, asi by mi bylo líto, že je to tak brzo. Ale smrti jako takové se vůbec nebojím, mám za to, že pokud přijde po dostatečně dlouhém a hlavně NAPLNĚNÉM životě, tak to je OK, jsem na to (snad) připravená.
Já chci být taky rozebrána!
Jestli ještě něco bude ovšem k použití, páč tady asi budu strašit dost dlouho...
Nechci pohřeb, a je mi jedno co se stane s mým tělem po smrti. Když posloží (klidně jako potrava pro supy), budu jen ráda. Vždyť k čemu je mrtvé tělo? Tak ať aspoň poslouží jiným.
Upravil(a) Damila (22. 7. 2008 18:08)
Není tady
no to je tema.. ale okej.. asi bych teda litovala, ze jsem nestihla byt mamka.. ale zase chudak maly babo bez mlady mamy
a chudak pritel, ze na to bude sam.. no tak nic
Není tady
Blossom napsal(a):
xxx:..... navíc zemře-li použitelný člověk je doslova rozebrán, to mi docela vadí...
To je zvláštní, mě by to, že mě "rozeberou", vůbec nevadilo, ba právě naopak. Mluvila jsem o tom i s dětmi, že když by se se mnou něco stalo, tak si výslovně přeju, že pokud ze mě bude ještě něco někomu použitelné, ať děti podepíšou souhlas s odběrem mých orgánů. Představa, že třeba moje srdce žije dál a přitom dá naději na život někomu dalšímu, je mi vysloveně příjemná .... možná jsem cvok, ale není to lepší než to nechat shnít nebo spálit?
...teda to jsme se dostali k tématu...
Ale zpět k základní otázce. Kdybych měla teď umřít, asi by mi bylo líto, že je to tak brzo. Ale smrti jako takové se vůbec nebojím, mám za to, že pokud přijde po dostatečně dlouhém a hlavně NAPLNĚNÉM životě, tak to je OK, jsem na to (snad) připravená.
...neboj se u nás existuje tzv. předpokládaný souhlas, zemřeš-li nikoho se nebudou ptát a vezmou si co zrovna v databázi chybí. Naopak podud někdo být rozebrán nechce ,musí za života sám aktivně vstoupit do registru lidí, kteří nechtějí být dárci, tohle 99,9 % lidí neudělá a tak jsme všichni automaticky dárci. Lekař musí před odběrem podle rodného čísla nahlédnout do registru jestli náhodou si nedal zákaz. Je fakt, že je nám to asi jedno, ale představa jak tak rozebírají někoho milovaného mi jedno není.
Není tady
Kdybych musela umřít teď?
Litovala bych, že jsem teprve v půli cesty a málo unavená na smrt
Ale nejvíc bych litovala toho, že až se narodím znova, budu si prd pamatovat....ale toho lituju už teď
Nicolasi, z těch tří možností myslím, že platí možnost c)
Jsi buddha......
Není tady
xxxx napsal(a):
ale představa jak tak rozebírají někoho milovaného mi jedno není.
Ale kdyz by ta "soucastka" mela zachranit zivot tvemu dalsimu milovanemu, tak by ses na to treba divala jinak.
Není tady
xxxx: Tak to mě zas je docela jedno představa, že rozebírají mrtvé tělo někoho, koho mám ráda...natož pak moje mrtvé tělo. Asi že vím, že ty lidi, co je mám ráda, by se rádi nechali klidně rozebrat, když by to mělo někomu pomoct... Vždyť je to jen schránka, říkám si.
Není tady
sunyata napsal(a):
xxxx napsal(a):
ale představa jak tak rozebírají někoho milovaného mi jedno není.
Ale kdyz by ta "soucastka" mela zachranit zivot tvemu dalsimu milovanemu, tak by ses na to treba divala jinak.
![]()
...tohlemáme každý jinak ale je dobře že to takhle máte je to tak správně navíc i kdyby ne stejně je nám to houby platné
Není tady
Nelitovala bych ničeho...byla jsem v životě hodně šťastná i nešťastná...a kdyby to bylo zítra myslím, že bych odešla s pokorou.....ale ještě a jsem ráda nepřišel můj čas....
Není tady
Eva36 napsal(a):
xxxx: Tak to mě zas je docela jedno představa, že rozebírají mrtvé tělo někoho, koho mám ráda...natož pak moje mrtvé tělo. Asi že vím, že ty lidi, co je mám ráda, by se rádi nechali klidně rozebrat, když by to mělo někomu pomoct... Vždyť je to jen schránka, říkám si.
tak tak, evi
Není tady
kdybych měla teď umřít, tak bych byla strašně naštvaná a LITOVALA BYCH SE.
1. Strašně moc by mi vadilo, že už nikdy neuvidím své děti a vnoučata.
2. Že si už nikdy nepřečtu žádnou knihu.
Není tady
Kdybych teď měla umřít, řekla bych : Děkuju (že jsem mohla žit :-) a že jsem toho měla tolik :-) ). A i když neumírám, říkám děkuju. :-)
Asi bych nejvíc litovala toho, že jsem někdy byla příliš velký materialista. Že jsem nebyla víc "uvolněná a nesvázaná". Ale ještě neumírám a věci napravuju .
Navíc věřím, že neumřu, že jen přejdu někam jinam. I když mi možná resetují software.
Není tady
Asi bych litovala,ze jsem byla tak dlouho sama bez partnera.Bylo by me lito,ze neuvidim deti jako dospele lidi,ktery maji svoji rodinu sve deti.Ze nebudu moci videt vyrustat moje vnoucata.
Není tady
Litovala bych špatného prvního dojmu v manželově rodině. Když chodily tchyně a švagrová do práce a já jsem byla na mateřské, mohla jsem udělat doma víc než jen oběd a číst si časopisy. Vždyť by jim tak bodlo, kdybych ještě uklidila, aspoň něco. Taky dětem jsem se mohla věnovat víc. Teď má u nich autoritu táta a mě tady považují všichni za línou a už se to napravit nedá.
Není tady