Vidím, že jsi citlivá duše..takových chlapíků už dneska moc není Nečetla jsem Tvoje původní vlákno, nejsem teda úplně v obraze, ale myslím, si, že Tvoje ex asi prožívá ne úplně lehký a vyrovnaný období. Souhlasím s názorem, že bys jí měl nechat chvíli vydechnout. Její pocit viny vůbec neřeš, s tím nic neuděláš a ona se s tím musí vypořádat sama.
Být Tebou dala bych jí najevo svoje city. Řekni jí, že Ti na ní záleží a dovedeš si představit, že byste to znova zkusili. Netlač jí ale do žádného rychlého rozhodnutí. Ona bude vědět, jak jsi na tom Ty a jak se k tomu postaví, už je na ní.
Něco na tom opravdu je, že ženský dost často zajímají chlapi, kteří dávají najevo nezájem (nebo spíš nedávají najevo zájem tolik), protože se musí sami víc snažit.. Neuháněj jí, nech jí čas a uvidíš..

Ahoj Tenone,
omlouvám se, jsem na netu jen přes týden.
To co píšeš, je pravda, lidé se většinou míjejí, protože šli kolem nás a my je neviděli. Budu Ti držet palce, aby to vyšlo a bylo podle tvých představ, a když to náhodou nevyjde, musíš si říkat, že to nebyla ta pravá, že na tebe někde čeká někdo jiný.
Taky by se mi líbilo, aby o mě tahle někdo bojoval:)

Voyto,
je smutné, co se stalo, ale ta paní Tě není hodna a být tebou, jsem ráda, že jsem se jí zbavil. Protože jsem asi "jiná", ale tohle bych nikdy neudělala, za a) tahle se chovat, jak jste měli výměnu názorů a za b) tahle debilně se zamilovat a za chvíli přijuchat jakoby nic.

Na to bych se podívala ze dvou úplně opačných stran:

1. Ví , že se jí bude stejskat. A tak se jistí, aby si měla s kým pokecat, případně za kým se vrátit zpět.
2. Jasně ti dává najevo, že tady a teď je konečná...

No a teď se v těch ženskejch vyznej

A to, že s vámi není, z pocitu viny, je podle mě blbost... výmluva.

laura+naivka - moc hezky napsano a pravdive. Vsechno to vim. Sam bych radil takhle ostatnim. Ale nenecha mne chladnym, kdyz se ozve, pripadam si jak ohrata propan butanova lahev, jen vybouchnout, kdyz se zapali sirka .... i kdyz vim, ze to zase muze spatne dopadnout.

mfilip napsal(a):

laura+naivka - moc hezky napsano a pravdive. Vsechno to vim. Sam bych radil takhle ostatnim. Ale nenecha mne chladnym, kdyz se ozve, pripadam si jak ohrata propan butanova lahev, jen vybouchnout, kdyz se zapali sirka .... i kdyz vim, ze to zase muze spatne dopadnout.

Víš, přesně tohle já poznala u dvou-tří mých bývalých vztahů, ale z druhé strany. Věděla jsem, že by stačilo jen málo a mohla bych je mít zase zpátky, mohla bych mít "cokoli", ale chtěla bych to mít? Tak na měsíc maximálně, aby mi "pofoukali bebi", jinak mě bohužel jako  mužové vůbec nezajímali. A nikdy se to nezměnilo, ať zkoušeli jakékoli fígle. ... Vidíš, zrovna teď jsem si telefonovala s kamarádkou, které nefunguje vztah. Ten muž, se kterým chodí, jí nevyhovuje, řekla mu to (nic drsného, prostě si promluvili upřímně - i o tom, že pravděpodobně to skončí rozchodem) a on se nyní snaží získat její zájem psychohrou - snaží se v ní probudit žárlivost, ona to ví a je jí to úplně fuk. Kde není nic k podpálení, není co zažehnout, i když jsou na druhé straně ty nejlepší zápalky.

Možno sa stalo priveľa vecí, ktoré nás od seba oddleili... alebo sa proste predviedli v takom svetle, že už "ďakujem, neprosím". Môj bývalý vyvádzal pri rozchode tkaé veci, že mi ho teda véééľmi uľahčil. Žiť s niekým, kto zrazu kvôli ženskej poprie všetko, čo vždy hlásal, ktorý klame a vedome pdovázda, nesplní sľuby a vykašle sa na syna... to som nechcela. A nechcem.

Tak trochu se tady brouzdám a narážím na samé zajímavé věci. Jedno mají všechny společné - sobě nikdo dobře poradit nedokáže. Poradit někomu dalšímu taky není zrovna nejlehčí, když nevíte všechno nebo taková situace ve vašem životě nenastala.
Tenonen: Myslím, že její pocit viny nesmažeš. Ikdyž pocit viny a vlastního selhání by mělo být u člověka, který zradil, to hlavní, co ho dělá ještě člověkem, protože to svědčí o tom, že má nějaký svědomí. Odpustit můžeš, ale každý musí odpustit sám sobě, pokud bude chtít žít v pohodě dál. Myslím, že tvůj případ není úplně ztracený, ale je potřeba si uvědomit, že ty na tom nic moc udělat nemůžeš. Jedinné, co bych udělala na tvém místě, že bych dala té dívce najevo, že jí to dokážeš odpustit, pokud o to bude stát (klíčový problém), žádné výlevy nehynoucí lásky. Ale určitě na tom nestavět svou budoucnost. A jinak co se týká názoru na muže - holky se honí za tím, kdo je nechce, až později chtějí toho, kdo stojí o ně a koho si můžou vážit......

Upravil(a) krotinka (9. 7. 2008 22:57)

Fanny5 napsal(a):

Tenonen, nemyslím si, že by možnost návratu byla nemožná (každý asi soudí dle vlastních zkušeností) a ty dva měsíce budou pro věc jen dobře.
Jen mi tu bliká varovné světýlko. Píšeš o své ex jako o nesamostátné ženě, přičemž ona se cítí být samostatnou .... dělá to na mne trochu dojem, že ji podceňuješ a vedle takového člověka se nikdo necítí dobře. O tom by bylo možná dobře popřemýšlet. Možná vůbec nestojí o to, abys ji zachraňoval a dělal pečujícího rodiče, ale chce být rovnocennou ženou muži.

Když čtu tvé příspěvky připadá mi to až dojemné jak o ni bojuješ. Fakt se mi to líbí, ale hlavně, aby to nepřipadalo dojemné i jí. Asi bych to na tvém místě teď už nechala více méně na její aktivitě.

Strašně mě štve, kolik pravdy vidím v tom, co píšeš. A u ostatních taky. S tím podceňováním máš možná pravdu, ale to vyšlo z toho, že se párkrát rozsypala v běžných situacích a hystericky chtěla mou pomoc. Možná se ale postupně učí zvládat to sama a je tu opravdu nebezpečí, že si toho dostatečně nevšímám...
Ještě mi před odletem odpověděla, že se vrátí, než napočítám do 10. Ale už je ode mě pryč 7. měsíc, až se vrátí, bude to 9. Už počítám s tím, že bude mít někoho jinýho. Já se s tím smiřuju,  ale taky zvedám hlavu. Budeme to mít těžký oba, myslím si, nejen já.

Barusja napsal(a):

tenone, možná blbý dotaz kolik je Ti let?

Klidně ti to napíšu, ale v SZ. Už jednou jsem to napsal na vedlejším vlákně na rovinu a pak jsem to měl týden na talíři. Ano, neměl jsem si s ní začínat, to je určitě to, k čemu by jsi došla. Já ten vztah pokládám za skončený a neperspektivní, pro mě i pro ni. Přesto jsem to téma založil, protože mě zajímaly ženské pocity a názory, a ty jste mi napsaly, jsem rád. Přesto bychom spolu mohli být, ale muselo by se stát pár věcí a uplynout dost času, to chápu.
Zajímavá glosa: jedna holka jejího stáří, co ji dobře zná, a zná dobře pár let i mě, mi řekla, že ex si po mě našla o hodně mladšího taky proto, aby ho mohla trochu ovládat. Ta holka doslova řekla - co ona s Váma může dělat? Vy už jste hotovej člověk.
No, prostě je to o tom, že větší věkový rozdíl většinou přinese problémy. Ale asi všichni přikývnou, že ani stejný nebo podobný věk nikoho před partnerskými problémy neochrání.

Já mám pro tu osobu strašnou slabost a už mi to nedělá jen radost. Často se těším, až tomu bude jinak. Jestli tomu bude jinak. Což bude záviset i na ní. Ale já myslím, že ona opravdu půjde dál. Jestli jí to ale nevyjde, a ona se pak na mě zase obrátí a já nebudu zadaný, zase to dopadne stejně. Protože já mám pro tu osobu...  A teď už se to může číst znova celé dokola.

tenonen napsal(a):

Ještě mi před odletem odpověděla, že se vrátí, než napočítám do 10. Ale už je ode mě pryč 7. měsíc, až se vrátí, bude to 9. Už počítám s tím, že bude mít někoho jinýho. Já se s tím smiřuju,  ale taky zvedám hlavu. Budeme to mít těžký oba, myslím si, nejen já.

Tenonen: Z nejhoršího jsi venku, tak to nech osudu. Jestli si má mezi tím někoho najít, tak si ho najde. Zrovna tak je možné, že potkáš někoho jiného ty. Prostě žij, bav se, koukej po ženských...... co bude se snaž neřešit.

Barusja napsal(a):

Jasně já bych věk taky moc neřešila a i s tou výškou má Selima pravdu.

Moje kamarádka začala ve svých 17 chodit se starším klukem O 9 let, on vysoká štíhlá on menší podsaditý, klapalo jim to docela dlouho nějakých 8 let, problém byl hlavně v tom, že zatímco on už chtěl rodinu a klid, kamarádka na rodinu nemyslí vůbec a je pro ni důležitější společnost a pěkné oblečení. Pořád hledala na příteli nějaké mouchy, byl hodný a všechny její vrtochy toleroval, nakonec to byl právě ten věk a výška, co rozhodlo o tom, že šli od sebe, tak to tedy tvrdí ona...

Tak nevim, ale asi nemluvi pravdu. Esi si s nekym neco na vazno zacnu - ta zena me musi samozrejme velmi pritahovat - tak jdu do toho s tim, ze vim, o kolik je mladsi ci starsi apod. A toto mi nemuze casem v zadnym pripade zacit vadit, pokud se k sobe hodime i po strance nefyzicke. Prece mam rad toho cloveka takovyho, jakej je. V opacnem pripade to beru pouze jako postelovou epizodu a na neshledanou. Tam bude jinej problem a sama si ho uvedla. V case postupne utvarenej rozdilnej zivotni nahled ci postoj - jeden chce rodinu, druhej si este uzivat. Z toho pak samozrejme nemuze vzejit nic nez rozchod............. Navic zacit chodit s nekym na vazno uz v 17, to by si pak chudak holka nic neuzila, u ni to tudiz bylo dost pravdepodobny.... Takze pokud preci enom, tak bych videl v tomto pripade rozhodujici spis rozdil toho veku, ne vysky..... (vyska uz se v dospelosti nijak vyznamne nemeni, postoje s vekem ano, i kdyz vekovej rozdil je prirozene porad tentyz)
Kazdopadne s tim vekem nebo vyskou mi to prijde podobny, jako kdyz mi po x letech vztahu zacne z niceho nic vadit, ze se draha polovicka jmenuje tak a ne jinak. No ale kazdej to mame jinak nastaveny cili pouze muj nazor........

Upravil(a) Voyta (11. 7. 2008 14:09)