Jj, Modroočko, chápeš to dobře. No, co s tím podělám, že? Ono to zas přejde, myslíme si (já i její táta). Je pravda, že otec té mé je spíš samá legrace a jinak je flegmatik. To já, pokud se dohodnu s dcerou, že něco uklidí a ono to není, tak já zvýším hlas. A to se jí nelíbí. Jenže mně už nepředělá, jsem taková. Maximum mých možností se změnit jsem už u sebe vyčerpala, takže teď zvyšuji hlas až na třetí žádost (jsem fakt dobrá, dřív jsem houkla hned podruhý). Vím, že to zkouší. Taky vím, že v pubertě dcery jdou velmi často proti matkám. Snaží se jim vyrovnat, předčít je atd., matka nemůže vypadat jinak než jako strašidlo a nemůže mít vůbec žádný normální nápady, ale rozhodně jedině debilní a trapný. A pokud náhodou zachovávám klid, tak stejně tvrdí spolužákům, jak hrozně nas.aná jsem na ni byla...jj... Pozoruhodný bylo ale, jak když jsou holky spolu, tak opravdu prudí. Když jsou každá zvlášť, jde to. Připravuju se, že musím pár let teď vydržet a prostě ji mít ráda takovou, jaká je. A tak to i je, i když má člověk na ně někdy zlost.

Ano, i moje dcera je občas (dost často) po tatínkovi. A že mě to žere, no to mě žere. Poněvadž hlavně vidím ty vlastnosti, kvůli kterým jsem ho opustila....jj, člověk se musí obrnit a nedat se. Koneckonců - já jí vybrala takového tátu

sisi21 napsal(a):

Eva36 napsal(a):

...Ale je to fakt síla ta puberta...

..a bude hůř!!!  Malé děti-malé starosti...velké děti- velké starosti....puberta je sranda!!
..takže VYDRŽ PRŤKA:VYDRŽ!!!!..

mohu potvrdit, že jste na tom Evo, ještě velice dobře

asi jsem jiná, jinak si to nedokážu vysvětlit pubertu jsem neprožívala nějak extrémně. do 15ti let jsem jezdila na tábory, pak jsem jednou byla dokonce i jako praktikant, rodinný dovolený mě bavily, nemohla jsem se jich dočkat. letos se žádná nekoná, snad příští rok. táhne mi na jednadvacet let a upřímně bych rodinný dovolený neměnila, každý léto někam pokud možno vyrážím - bez počítače, televize. jediný elektronický přístroj, kt. mívám u sebe je mobil. musím se přiznat, že dnešní mládež nechápu. jedu např. busem, a když slyším, jak a o čem se baví... já vím, jsou nejspíš jinde, než jsem byla v jejich věku já. ale stejně... můj bratránek je už dobrý dva roky v těžký pubertě - rád se předvádí apod., ale v únosné míře, ví, kde jsou hranice. nesedí celý dny u pc, chodí ven, nebrání se dovolený, dokonce jel se strejdou někam na kamiony pod stan a byl naprosto unešenej. mladší bratránek taky pomalu ale jistě spěje k pubertálnímu věku, tak jsem zvědavá, jak to bude u něj. ale nebojím se, že by zakrněl zavřenej v baráku, je přespříliš hyperaktivní. a nesmím zapomenout, že úplně nejvíc jsme jako menší milovali, když jsme se všechny 4 děti (počítaje i mého bratra) sešly u prarodičů vážně jsme tolik jiný??

Evi, držím palce. však ony se holky uklidní - časem

Upravil(a) leny.wood (11. 7. 2008 12:34)

No , Evi, tak to sis naběhla tlačit chlapa k doktorovi ... to by ti mohl rovnou přiznat , že mu něco je

A víš, že ti tak trošku ty "malý" holky závidím ? Jé, co já bych za to dala... jednu takovou maličkou nepatrnou holčičku...
Tím nechci říct, že bych jí vyměnila za toho svýho syna..., brala bych jí "k"  ...
Zatím si teda radši budu číst o tom, jaký jsou holky v pubertě "děsný" a budu se po kouskách z touhy léčit