Tak at navrhnou ony samy, co by jako rady delaly.

Psí výcvikový tábor... denný tábor s nejakou zaujímaovu činnosťou... tábor s výukou jazdy na koni... alebo tancom... nanútiť ich ako štatistky do televézie alebo filmu, to by možno šlo už v štrnástich...

Tak ich rozdeľte, aspoň na týždeň-dva, podľa záujmov- asi ich aj tak nemajú rovnaké... Po odlúčení sa uvidí, čo ďalej.

Puberta... fakt verím, že puberta je dobrá na to, aby rodič s ľahkým srdcom pustil to svoje neznesiteľné dieťa do sveta s ľahkým srdcom. Keby to boli furt také roztomilé detičky, mamy by sa ich asi snažili držať pri sebe prišité násilím...

Ja som mala dosť ťažkú pubertu, ledva som ju prežila... ale som tu, to je hlavné.

Eva36 napsal(a):

Hehe, to už jsem zkoušela. Už před prázdninama. A výsledek? .... Jéééé ... nic... bejt doma...chodit nakupovat....bejt na icq....na blogu...chodit nakupovat.... No, to určitě Za prvé - nejsu milionář, abych jim každý den dala dva tisíce a poslala je do super-hyper-mega-marketu a za druhý tuhle konzumní kulturu nemusím. Občas udělám ústupek a někam jedeme do toho příšernýho nakupovacího maglajzu, ale abych tam trávila víkend co víkend a děti v tom podporovala...no to ne...

ty nemusíš, ony MUSÍ
... jak vždycky ti rodičové vědí, co je pro jejich děti nejlepší ...

jsou přece tvoje (aspoň jedna), tak se neboj, že by se z nich staly nějaký jednoduchý konzumní slepičky
a navíc - když nebudou mít děngy, tak je to "nakupování" rychle přejde

Naši puboši  odmala s námi jezdili rádi a jezdí i dodnes i přestože oba jsou už jsou téměř dospělí ( 18,22). Nejezdíme sami, ale s partou známých. Asi největší trest by pro ně byl, kdybychom se rozhodli jet sami .

Tak náš puberťák sice s námi na dovolenou pojede a neprotestuje, dokonce se i těší.   Nejraději však je, když se za "dospěláky" zabouchnou ráno dveře a on může být celý den doma sám.   Já jsem zase na nervy, když večer přijdu z práce a je doma nepořádek (podle mě, podle něj je pořádek).

Nechali jsme mu natřít plot, ať pořád nesedí u pc, jenže on to tak "zprasil", že natřel i kliku od  branky, takže teď se do zahrady bez toho, abychom se nepřilepili ke klice, nedostaneme.   Beztak to udělal schválně, aby už nedostal žádnou takovou práci.   Samozřejmě, že si zničil i nové plavky,  protože přece nepoleze ven ve starých.

Včera jsem mu velkým písmem na papír  mimo jiné napsala, ať pověsí prádlo a kde myslíte, že to prádlo večer bylo ?  Samozřejmě v koši, prý si ho nevšiml.  No prostě na zabití. doufám, že se mu to vrátí na jeho dětech.

Ale přece jenom mi chce ušetřit práci - prý mu nemám vařit, stačí dát 150,-  a on si zajde do restaurace.   To jsem zase odmítla já !!! To by mne ty prázdniny vyšly opravdu draho.

Ahoj,Evo. Upřímně jsem se nasmála. Mám sice jenom jednoho puboše, takže se s ním dá vyjít, ale když jsou u nás jeho kamarádi, je to to samý, o čem píšeš Ty. A taky si vzpomínám na svoji pubertu, byla jsem taky taková. Naši si taky nevěděli rady, ale tátův kolega, který k nám často chodil na návštěvu, nás holky za všechno, co jsme předváděly, nahlas obdivoval, vypočítával nám naše úžasné přednosti, které neexistovaly, a každou prkotinu, kterou jsme řekly nebo provedly, vynesl na piedestal svých zážitků. Sám měl už dvě dospělé dcery, takže věděl, co dělá . Musím přiznat, že to zabíralo a že to byl asi jediný způsob, díky kterýmu jsme získaly trochu nadhled.
Ty Tvoje holky píšou blog. To je tvůrčí činnost! To je třeba podporovat. Asi bych se nepřiznávala k tomu, že jsem ho četla, ale zmínila bych třeba nějaký jiný blog nějakých úplně jiných holek a byla bych celá pryč z toho, jak je ten svět současných mladých lidí zajímavý a jak mě strašně baví to číst a taky že si myslím, že některé blogy jsou úžasný literární díla. Asi bych to neříkala přímo jim, ale třeba partnerovi nebo kamarádce, ale tak, aby to holky slyšely. (Protože jsem  líná se přetvařovat a používat nějaké techniky nastudeno, udělala bych to jedině v případě, že by mě něco z toho opravdu oslovilo a já byla o tom, co říkám, přesvědčená. Na mně by totiž byla lež nebo ironie okamžitě poznat.) A možná bych je zkusila (taky nějak nepřímo) zásobit tématy. A v rámci zásobení tématy už se to dá navlíct tak, že ke psaní potřebuje člověk mít nějaké zážitky, aby měl vůbec o čem psát a odtud by možná už bylo blíž k nějakýmu tomu výletu nebo táboru a tak. Jj, opakuju metody tátova kolegy, ale nic jinýho v současné době ani neumím používat a je to asi to jediný, co i u nás doma trochu zabírá.
Tak Ti přeju pevný nervy a hezký léto

Vlastních dětí nemaje, můžu přispět pouze tím, co si pamatuju ze své puberty - já bych tenkrát byla nejradši kdyby mě všichni nechali být - všechny ty tábory, výlety, rodinné dovolené - strašně jsem to nesnášela a nechápala co je tam hroznýho na tom, že si chci v klidu číst. Takže bych se přimlouvala nechat děti vycukat, případně dělat, co je baví a ne co si vy rodiče myslíte, že by je bavit mělo.

Eva36 napsal(a):

Já už to s nimi do soboty teď vydržím... a ten můj blbec ji ani nic neřekne...ach jo... jsou to starosti

Čím to, že mě nepřekvapuje, že někdo, kdo svého partnera označí nepřípustným "ten můj blbec", si neví rady s dětma...
Proč s tebou ten tvůj blbec vlastně je?

Oto, víš, ona to zas až taková sranda není.... 
Tam, kde si jeden druhého neváží, jde vztah ke kopru...
A totéž si myslím, pokud začnou lítat facky...