Nabuko,  napsala jsi : Ty jo, já jsem tak ráda, že jsem tenkrát nedošla až takhle daleko, že bych inzultovala naši milenku. .... Stačilo, že jsem jí napsala nelaskavý mail, za který se stydím doteď (i když tenkrát mi připadal tak pravdivý a srdceryvný .... fuuuj). Slečna mě měla dost na háku, což mě iritovalo. Ale díky těm nahoře, že jsem jí nešla dát na kokos, jak jsem plánovala ve svých nejhezčích snech ...

Já bych NIKDY na nikoho nevřeštěla a nemlátila ho (i když to umím) - ani do telefonu ani osobně. Pouze chci mít přehled co mám udělat se SVÝM životem. K tomu jsem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí potřebovala znát názor všech tří aktérů ( čtvrtého - partnera naší  milenky jsem vynechala , bylo mi ho líto).
Může mi kdokoliv cokoliv namítat- pro mě ( a třeba pro mé ego, nebo klid, nebo pýchu) bylo nutné vědět, že nehraju mariáš, ale jsem ve vztahu s jedním partnerem. a když by on chtěl jinam, nedržela bych ho za kotník jak jezevčík.....
A moc dobře vím a jsem si vědomá  že naše milenka se přede mnou styděla, bála se o svůj vztah legální, myslela si zřejmě , že ji někde potáhnu za culík před barák... NE- já jen chtěla vědět za co mě vyměnil můj muž a jak moc je to vážné...

Je zajímavé, že jiné milenky mi tak nevadí ( ani tady) jen ta naše mi vadila... Jasně ohrozila mi  hnízdo- ale tak to chodí i mezi zvířátky:D , vetřelci se vyhánějí nebo zabíjejí-  tak ve mě zřejmě kus té přírodičky dřímá.....

Nabuko: "Po tom, si myslím, skončíš s pánví na hlavě i Ty. "

Přesně tak.

Majko, nemusíme tu zase propírat špinavé prádlo, viď že ne?

sisa70 napsal(a):

Myslím, že si tentokrát měla velký štěstí, že to za tebe tvůj bejvalej milenec vyřešil - tj. seřval manželku

Tohle mě pobavilo. Halt písmenka jsou písmenka.

zuzi777a napsal(a):

Nabuko,  napsala jsi : Ty jo, já jsem tak ráda, že jsem tenkrát nedošla až takhle daleko, že bych inzultovala naši milenku. .... Stačilo, že jsem jí napsala nelaskavý mail, za který se stydím doteď (i když tenkrát mi připadal tak pravdivý a srdceryvný .... fuuuj). Slečna mě měla dost na háku, což mě iritovalo. Ale díky těm nahoře, že jsem jí nešla dát na kokos, jak jsem plánovala ve svých nejhezčích snech ...

Já bych NIKDY na nikoho nevřeštěla a nemlátila ho (i když to umím) - ani do telefonu ani osobně. Pouze chci mít přehled co mám udělat se SVÝM životem. K tomu jsem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí potřebovala znát názor všech tří aktérů ( čtvrtého - partnera naší  milenky jsem vynechala , bylo mi ho líto).
Může mi kdokoliv cokoliv namítat- pro mě ( a třeba pro mé ego, nebo klid, nebo pýchu) bylo nutné vědět, že nehraju mariáš, ale jsem ve vztahu s jedním partnerem. a když by on chtěl jinam, nedržela bych ho za kotník jak jezevčík.....
A moc dobře vím a jsem si vědomá  že naše milenka se přede mnou styděla, bála se o svůj vztah legální, myslela si zřejmě , že ji někde potáhnu za culík před barák... NE- já jen chtěla vědět za co mě vyměnil můj muž a jak moc je to vážné...

Je zajímavé, že jiné milenky mi tak nevadí ( ani tady) jen ta naše mi vadila... Jasně ohrozila mi  hnízdo- ale tak to chodí i mezi zvířátky:D , vetřelci se vyhánějí nebo zabíjejí-  tak ve mě zřejmě kus té přírodičky dřímá.....

No, já jsem s ní jednou mluvila po telefonu - potom, co jsem šla v jedné restauraci na toaletu (v osmém měsíci těhotenství) a slyšela svého BM, jak tam toká s ní. Tak jsem počkala, až dohovoří na pánském záchodu a když vyšel, tak jsem mu řekla, ať mi laskavě předá mobil, že si chci se slečnou tentokrát popovídat já. Zavolala jsem jí a ozvalo se hrubým drsným hlasem "zase čůráš?". Tak jsem odvětila, že tentokrát čůrám já. A že bych se chtěla informovat, co plánují s mým manželem, protože já z toho nejsem moudrá. Že vím, že ona před dvěma měsíci porodila a tak mi to nedává smysl. No, řekla mi, že to je věc mého manžela a že spolu nespí. Já odvětila, že mi spolu ano a že to je fajn, ale že to mi neřeší ten problém, že odbíhá za ní. Když jsem jí řekla, že manžel stojí vedle mě, položila telefon.

No a dva měsíce na to (končilo mi šestinedělí) a manžel už s ní spal v hodinovém hotelu - a zrovna v den našeho výročí svatby, mi ruply nervy už úplně a napsala jsem jí ten dlouuuhý mail. Bylo to na nic a jen jsem se ponížila. Ona ho poslala mému manželovi a kamarádkám z práce (kde jsem dřív pracovala i já). MOoooc příjemné.

Takže pro příště si to již rozmyslím ...

Majko hodně sil...to číslo si mohla šikovně opatřit. Mám kámošku a její manžel si taky našel bokovku...zírala jsem když mi vyprávěla jakým způsobem si sehnala číslo, jméno, pak zaměstnání i bydliště. Samozřejmě za pomoci ochotných známých. A pak jsem zírala jaká je z ní stíhačka, jak se dokázala snížit jenom proto aby zjistila kde je její manžel právě teď...dělala peklo i všem známým nejenom jemu. Pěkná fůrie se z ní stala. A ty máš jednu na (prozatím) drátě...tak to ti fakt nezávidím. Musíš být nad věcí...ty přece jejího manžela už nechceš, nebo ne?

Mikeš napsal(a):

Ivana napsal(a):

Majko - to je masakr! A Kocour nikde...
Přeju ti, ať to ustojíš bez ztráty kytičky!

Nic se nestalo, byl to zřejmě nějaký chvilkový zkrat... po práci manželce řeknu, že je slušností, aby se Majce omluvila...

Myslím, že svojí ženu podceňuješ...ona ženská jak vycítí, že přichází o muže, tak je schopná všeho, pokud o něj pořád stojí...to mi věř...a v lásce a boji je dovoleno všechno.

Nabuko, ale se neznáme...třeba je to škoda

pomněnka napsal(a):

Nabuko, ale se neznáme...třeba je to škoda

Třeba se známe. Přeci takových fúrií jako jsem já, nemůže běhat tolik po tom světě. Bože, já byla fakt pitomá, hysterická kráva. Tedy doufám, že BYLA

Ale co teď s tím už nadělám. Potřebuju tu terapii, abych to v sobě nějak uzavřela, jako svůj hřích nebo tak něco.... Můžu někde zaplatit odpůstky nebo storkát Otčenáš?

zuzi777a napsal(a):

Nabuko- mě můj první taky podváděl , když jsem byla těhu. Asi tuším, jak moc ti to bylo příjemné..
Možná pokud sis té "konkurentce" spíš vylila srdíčko,než ukázala , že ji máš na háku, máš dosud hořko v krku při vzpomínce... To je ale trochu jiná.... Já jsem dost tvrďák ( navenek samozřejmě) -  Naopak  rozhovor jakkoliv by pro mě byl neúspěšný  , by MÉ dal sílu žít dál po svém...  O milence mého prvního muže jsem se dozvěděla  také v 8 měsíci těhu. Našla jsem na jeho chalupě náhodou fotky  objímajícího se manžela s kráskou v rybníce před chatou. Když jsemsi to dala k sobě časově, docvaklo mi.
Pak mě podvedl ještě víckrát a ve finále si vyrobil syna s jinou...

Ještě štěstí, že je častak milosrdný- tenkrát jsem dělala silnou a statečnou kvůli synovi a srdce jsem měla doslova  a do písmene na s**ku.... Tu bolest za hrudní kostí si ještě dovedu vzpomenout.... Je fakt , že od té doby jsem si tohle nikdy sama sobě nedovolila... Možná , že to je i špatně....

Já Ti ani nevím, jestli jsem si vylila srdce nebo dštila sžírající ironií TAky jsem navenek hrozný tvrďák, každý mi říká, jak jsem to skvěle zvládla, že jiné by se složily atd. Ale ... já vím, že jsem to vůbec nezvládla, ani trošičku. A doufám, že příště už to bude jiné kafe. Taky bych si to už sama sobě nechtěla dovolit ...

pomněnka napsal(a):

ty přece jejího manžela už nechceš, nebo ne?

Na tohle nedokážu odpovědět. Ale to není důležité. Slova nejsou důležitá, jen skutky.
Prostě to jenom bolí.

Mikeš napsal(a):

Tak jsem ženě volal, a je v klidu.... ale už vím, co jí vytočilo doběla: Ten "informátor" popsal tu ženu stylem, že popis docela seděl na Majku... naopak tu svou kámošku z něj poznat ani snad nemohla...... protože jinak ji fakt, že se bavím s jinými ženami nechává klidnou (ostatně, to by se musela asi zbláznit, když dělám mezi samýma babama )

Odkud tvá žena ví, jak já vypadám? Odkud zná můj mobil? Jméno? atd? Když o mně teoreticky vůbec neví?

Majkafa: "Ale vážně, dovedeš si představit, že zavolám nebo napíšu té ženě, nebo za ní dojdu a omluvím se jí? Já ne."

Ne, majko, v této situaci už fakt ne. Teď je to hlavně na něm. Nemám odhad, jestli bys jí mohla ledacos vysvětlit... teď jsi sice "čistá" , ale to pověstné "máslo na hlavě" máš, tudíž se nemůžeš divit, že se to vyvrbilo třeba takhle. No, ten život s námi hezky točí.
Zkoušela jsem si postavení Mikešové teď představit na sobě, víš - ale já bych opravdu se svým  manželem vyběhla, kdyby mě nutil do nějaké omluvy jeho milence, byť bývalé) . To u mě prostě nepřichází v úvahu, neboť "nevěra" se odehrála dřív, než nějaké následné hašteření . A zas je pravda, že jsem pohodlník, mně se kolikrát nechce zavolat ani kamarádce, natož nějaké cizí ženské

Neboj, taky jsem to prožila, a to jsem si s tím chlápkem ani neužila . Šéf nám jen prohodil kanceláře a jeho manželka nemohla pochopit, proč telefony beru já. Nechávala mě sledovat její kamarádkou, znala číslo mého auta, zařídila, aby moje telefony v práci byly odposlouchávané, pohrozila mi v telefonu, že "to" řekne mému muži... Hmm, ono fakt nebylo "co", kurnik ...
Ale nedivila jsem se jí , jednak proto, že jsem šikovná baba a taky proto, že její matka kdysi při úletu svého manžela dokonce šla i do jeho zaměstnání požádat, aby ho hlídali..... Takže tam se dokonale projevilo "jaká matka, taká katka", což mě i přes nepříjemnost situace docela pobavilo. Nedávno jsem toho bývalého kolegu viděla, měl smutné oči a neodvážil se ani kývnout na pozdrav... No jo, život - fakt se tomu dnes směju, i když je mi toho chlápka docela líto.