Pet, já bych asi zapracovala na sebepřijetí. Potřebuješ se mít ráda. Trochu sebepoznání, trocha ocenění. Jde to nacvičit tak, až to přejde do krve. A té změny si lidé všimnou.

Ahoj....já mám ten babinet tak ráda...člověk přijde s problémem, má blbé období a vy ho tu nejen uklidníte ale i poradíte a někam pošoupnete...
kamarádky tohle většinou nezvládají..jen třeba uklidní a mávnou rukou a řeknou tak ho nech být...

Pomněnko, bloncko, Alysso a ostatní moc díky ....zkusím s ním o tom nějak promluvit....i když ho tajne podezírám že to snad čte nebo co...poslední den je uplně vyměněny...hm prý objednej si masáže já ti je zaplatím, stezuju si uz mesíc na bolesti zad (hu koukám jako blázen ) no a celkově mi třikrát za den zavolal....no bud jsou nejaký erupce na slunci...

pěkný večer!

Martinka1 napsal(a):

Mariska napsal(a):

Sorry, asi nejde na papír hodit to, co chci říct:-))) Zkrátka, že schovávat všechno pod heslo "mít sám sebe rád" může mít i obrácený význam...mám se natolik rád, že svým postojem v podstatě můžu ubližovat i jiným...prostě "jsem se sebou natolik spokojený, že se nikomu nehodlám přizpůsobovat, nehodlám dělat kompromisy, nehodlám se sebou pracovat...protože já se mám rád takový jaký jsem a jsem se sebou spokojený a jestli s tím někdo má problém, tak je to jeho věc":-)

Jo, pokud Ti to vyhovuje, tak není důvod se měnit, ne?

Mění se jenom lidi, kterým něco vadí.

Takže v podstatě, pokud jsi spokojená sama se sebou - i s okolím, který Ti dělá "zrcadlo", nemusíš měnit nic.

Ubližovat jiným můžeš jenom tehdy, když oni sami Ti to dovolí. Neboli, i oni na tom mají svojí část zodpovědnosti, že si ubližovat nechají.
Pokud mají pevné hranice, pošlou Tě do pr.dele s nějakým ubližováním.
Pokud mají špatné hranice, a dovolí abys jim ubližovala, to je jejich věc a jejich část vztahu/zodpovědnosti.

Vztahama se člověk učí! :-)

Ano ano... pokud se to druhému nelíbí, tak JE PRAVDA, že je to druhého věc... ten kdo necítí problém se měnit dobrovolně nebude.

Takže pokud máš problém s partnerem a on je v pohodě... je to Tvůj problém. Zatím. Dokud se nezměníš natolik, aby i partner začal vnímat, že i on má problém.

To není o tom, že by partner taky neměl problém - ale dokud o něm neví, nebude nic dělat.

Petunko a Martinko tohle jsem četla hnd dvakrát...to je krásný   Tobě díky Petunko za vysvětlení ted už to chápu jak jsi to myslela   

a Marti...to je protě bomba!!! BI(bez ironie) nevím asi jsem objevila Ameriku bo co   no asi spíš ne ale je dobrý si to takto znova přečíst...uvědomit si že si něco myslím a pak zjistím že to tak zřejmě je ....   


P.S. Petunie...to je jméno z Neználka...ne?? to je knížka pro děti kterou napsal.....Nikolaj Nosov...??Ruská krásná knížka....tak na mě ted padla nostalgie jéééžiši...

Upravil(a) adra (1. 7. 2008 21:28)

Pet, to víš, že čuje, navíc, ty jsi začala přemýšlet a určitě se začínáš i jinak chovat. A mužský na to mají radar. Přeju ti, at ti chut do změn vydrží.

Kuty napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja by som to nenazvala hýčkaním, ale včera som nerobila siláčku a nechala som si pomôcť najprv od zamestnanca obhcodu a potom od taxikára s vlečením nábytku. Nie som Fuperžena, aby som si msuela všetko odmakať sama, že?

To už je ale úplně jiné téma a s hýčkáním nemá nic společného.Tomu se u nás říká využívání dobroty cizích.Doufám,žes třeba tomu taxikáři dala alespoň bakšiš,když ti dělal i stěhováka.

Ja som ho o to ani len nežiadala! Keď sa ponúkol, nehádzala som sa o zem, to je celé... A dobrotu tiež občas poskytujem "cizím", takže nemám pcoit, že by som si ju ani ja "nezaslúžila". Keby boli všetci k sebe slušní a ochotní....

Pet, snad tě to nezraní- ale: máš vedle sebe chlapa, který  tě neoceňuje takovou, jaká jsi, protože jsi pro něj svoji snahou JISTÁ. Snažíš se mu zavděčit a zapomínáš, že láska a pozornost nejde vynutit, buďto je nebo není. Mluvím z osobní zkušenosti, kdy jsem byla na pozornosti svého muže závislá a  postupně přišla o svoji identitu,to, že jsem mu nechávala absolutní volnost, ale zároveň se svou péčí stala koulí na noze. Změnilo se to, až mě vyměnil za mladší model, a teprve potom jsem si musila přiznat,že jsem svoji závislost vyměnila za svoji samostatnost a sebevědomí.
Takže pokud jsi v podobné situaci a máš toho svého na trůně jako bůžka a trápí tě jeho invektivy typu "jsi trapná", podle mě jediná cesta jak z toho  je chovat se tak, jak cítíš  a hlavně ne se podřizovat něčemu, co ti je proti srsti - tj. např. hrát divadýlko a dělat bezmocnou. Přestaň žít jen pro něj, žij hlavně pro sebe (ne sobecky), ale víc se věnuj dalším kamarádstvím, víc odcházej z domova bez něj a uvidíš, jak si začne stěžovat, že si ho nevšímáš. Pokud váš vztah je kvalitní, tak  ocení tvoji samostatnost, pokud je to jen dominátor a manipulátor, tak pro tebe bude výhra, že  začne vyklízet pole. Nedokážu to říct  výstižně, ale  věř mi, že vynucování,divadlo  a ztráta osobnosti se necení!!!!
Když budeš hrát sama za sebe (tj. že se přijmeš i s tím, že jsi teda babochlap), tak  tě bude brát nebo ne a pokud to nevyjde, žádná škoda.

Doufám, že jsem tě nevyděsila, není to určitě tak drsné, jak to zní, jen opravdu nezapomeň být svá, nevážila by sis sama sebe.

Zpočátku to může vypadat jako divadlo, ale myslím si, že takto se začíná člověk pomalinku přeprogramovávat (když se to dělá dostatečně dlouho) a to je cílem, tedy se přeprogramovat

Ahoj Adro,
ne fakt jsem si moc nepomohla. Je fakt, že teď jsem fakt šťastná jak blecha. JSem svou vlastní paní. Co se tohodle týče. Musím poděkovat bráchovi. Ten mě tenhle rok 2x stěhoval a i sehnal malíře. On se neptal, prostě to zařídil a bylo to. O pomoc si raději opravdu neříkám. Nedávno jsem byla s malým na dovolené a když jsme se vraceli zpět, nabídla se mi sestřenka, že nás vyzvedne na autobusáku, což udělala, jenže to rovnou vypustila dál a už byl průšvih, že si řeknu cizí a ne třeba mámě, ach jo.

Ivana napsal(a):

Mít se rád, neznamená být sobec.

To máš těžký - Jak pro koho?! .....
Je hodně lidí, kteří to nedovedou správně vybalancovat.

Barusjo, u Tebe to vypadá na neexistenci vlastních hranic.
Uvědom si sama, co chceš, kdo chceš by Tě vyzvednul na nádraží (pokud vůbec chceš, aby Tě někdo vyzvednul).
Neměj pocity viny když si neřekneš mámě (i když ona bude nadávat), protože nemáš povinnost si jí říkat.
Nemáš povinnost sestřence hlídat děti, když Ti řekně, i kdyby Tě předtím kolikrát odvezla z nádraží... Pokud nechceš nebo nemáš čas, můřeš říct NE!!!

A vůbec, umíš říkat NE? Zejména lidem, které máš ráda.
Jinak to s nima nevydržíš.

Dobrá knížka je: "Naučte se říkat ne" (autora si nepamatuju, ale určitě to někde najdeš)
Hranice
Hranice v manželství
(těch knížek je víc, i hranice s dětma a tak)... autora taky určitě najdeš...

http://www.knihkupectvi.biz/product_inf … cts_id=498
http://www.knihkupectvi.biz/advanced_se … =0&y=0

Upravil(a) Martinka1 (2. 7. 2008 11:23)

Regino děkuju..... pochopila jsem co tím myslíš... vlastne jsem o něčem podobném přemýšlela v noci....já musim začít žít svuj život a neohlížet se tolik na ostatní....jsem ten typ holky co třeba.....řekne paní u pokladny že se ošidila a peníze jí vrátí....nerada třeba reklamuju..protože je mi tech lidí líto co když budou mít u šéfa prodejny problém....nebudu hledat a domlouvat si novou práci v momentě kdy jsem ještě nedala výpověd..nebylo by to fér....

musím začít v tom světě kopat trochu víc za sebe, hlavně teda ve vztahu..snad se to postupně naučím....vždycky se zamyslím a řeknu si co přesně chci pro SEBE ...a pak to udělám...snad to pujde a nebudu se cítit blbě a že jsem necita

Ivana napsal(a):

Podle mě je chyba, když žena dává muži najevo, že je absolutně soběstačná, dokáže si všchno zařídit, vyřídit, udělat, včetně mužských prací. Jak má muž takovou ženu, v podstatě chlapa, hýčkat? Hýčká se ten, kdo je slabší, něco nedokáže, něčemu nerozumí. Aspoň já mám takové zkušenosti. Žena by měla být občas bezradná a nechat na chlapovi, aby něco zařídil a pak ho s obdivem chválit. pro mě to nebylo tak obtížné, protože já opravdu neumím vymalovat byt, odvzdušnit topení, vyměnit těsnění ve vodovodu, vyčistit sifón a podobně. Kromě toho jsem nechávala na BM třeba zařizování dovolené, platby za byt a auto. Kdybych tohle všechno dělala a uměla, tak co by dělal ten chlap?

Sorry, ze se k tomu vracim, ale ja nevim, jak jste prisly k tomu, ze zenu, ktera je dost sobestacna, muz nebude hyckat.
Mam zcela opacnou zkusenost. Mne pritel dost hycka a dava mi najevo, jak me ma rad naopak, kdyz zaridim, vyridim, opravim nejakou vec sama. Dokonce me tyto veci uci a vidim, jak mu dela radost, kdyz treba dokazu opravit pichle kolo, umim sama vymalovat pokoj atd. Podporuje me i ve sportu, je videt, ze se mu libi, ze pri jizde na kole dokazu zvladnout dlouhe vzdalenosti treba i pres unavu. Je pak na mne jeste vic pysny.
Zkratka si vazi samostatnych a vytrvalych zen a sam me k tomu trochu vede uz tim, ze mi vysvetluje, co a jak se opravuje, ukazuje spoustu technickych vychytavek, ktere se v praxi docela dost hodi. Naopak zcela opovrhuje zenami, ktere jen chodi na kaficko, maji ve zvyku porad skuhrat a nechteji se nic noveho ucit.
Tot moje zkusenost, tolik opacna, nez vase???

Upravil(a) baba.jaga (6. 8. 2008 1:31)

A taky jde asi o to, jak si konkrétně představuješ hýčkání... Co by pro Tebe měl chlap dělat, aby ses cítila hýčkaná?