Skús si nájsť aj nejakého koníčka... alebo obnoviť staré priateľstvá... vyskúšaj nejakú novú činnosť... proste sa fakt nauč plniť si priania a vôbec ich vnímať. Možno to po návrate ocení aj muž - a zapojí sa - ale keby, aj tak dobre...

No jo, koníčky bych měla, ale teď o prázdninách to moc nefunguje, orientální tance nejsou kde tančit , tak aspoň podle počasí chodím s "chlapečky" ( dvojčata, 17 let, 197cm) plavat, pěstuju doma kupu zvířecích miláčků: 6 koček, papoušek, dvoje rybičky, pavouk, želva. Teď, když jedeme pryč, tak zase mám starost kam s nimi. Ale hlavním koníčkem mi teď je pakování NA DOVOLENOU, musím vše nažehlit, naprat, nakoupit, prostě trochu maraton. Ne že bych jen doma seděla a vzdychala po Munďákovi, ale ono to možná odjinud tak vypadá. Já sem vždycky přijdu až když nutně potřebuju odpustit páru a vy si pak myslíte, bůhví jak se hroutím. Ono to v tu chvíli, co to píšu, tak je, ale díky tomu vypsání a vašim radám už to zvládám podstatně lépe než před 3mi týdny. DÍKY VŠEM

Doufám Mono, že i u vás to bude tak rychlé jako u nás. Munďák sice žádný motivační dopis nepsal, ale psychiatr mu
napsal doporučení, to jsme poslali ve čtvrtek poštou a v úterý už mu volali , že má ve čtcrtek nastoupit, takže to byl fofr, byli jsme z toho mírně vykulení, ale sbalila jsem ho a šel. Tak ať se to u vás taky vyřeší hned, ať už ho nemusíš pořád řešit. Jenže já si myslela, jak si oddechnu a teď, když si přečteš ty moje litanie-hrůza,co. Ale chce to prostě čas a zvyknout si na život bez hlídání, kontrol atd. Já se o to usilovně 3 týdny snažím

Radost jsem si za ty poslední tři týdny udělala asi tak za 4.000 Kč. Nejdřív jsem šla ke kadeřnici, nechala se ostříhat, přibarvit melír (mám v něm pár proužků do červena) a udělat masáž hlavy. Pak jsem si koupila nové letní šaty u Marks & Spencer a nakonec jsem to dorazila novým parfémem. Teď si dělám radost už jen tím, že jsem se rozhodla na tu dovolenou jet a i tou dovolenou a po ní už doufám budu mít myšlenky i na další věci, jako je focení a filmování (to už i na dovolené) a hra na klavír, ale na to musí mít člověk chuť, jinak to nejde.

Jj, chuť by byla, ale kde vzít čas, když z práce chodím nejdříve v 17.30.

Tak zatím mi to vydrželo i dnes, i ráno jsem byla celkem v klidu, už týden beru toho ranního prášku jen třetinu, takže se to opravdu lepší. Ale ten včerejší tah s telefonátem byl bezva a dokonce jsem to vymyslela sama.  Teď mě ale už začíná chytat cestovní horečka, už se móóóc těším na tu dovolenou!!!

Upravil(a) Rosamunda (30. 7. 2009 11:48)

Jj, máš  naprostou pravdu, Blossom. Kdysi jsem se pokoušela jeden z těch mých prášků vysadit rychleji, jenže pak jsem byla tak otrávená a otravná, že to prostě nešlo dál. Co se týče mé vyrovnanosti, prostě jsem sama sebe překvapila, že mi ten jeho odchod na léčení nijak neulevil, spíš naopak. To, co prožívám tedˇ je ale proti začátku kolem 9.7. procházka růžovým sadem. Už jsem aspoň schopná se soustředit na práci, jsem schopná sbalit věci na dovolenou, dřív jsem jen myslela na něj a na to jak se mi ukrutně stýská a že to bez něj vůbec nevydržím. Pěkná pitomost, co? Vůbec nechápu proč mi to pořád drnčelo v hlavě, když je tisíce ženských, které to bez manžela vydrží (ty jsi toho zářným příkladem), tak proč ne já? Asi mi z toho všeho trochu hráblo ale jsem ráda, že to ustupuje, už jsem se bála, že mi to zůstane, ten chorobný strach a stesk.

šest koček a ještě jsme mívali psa, ale ten vloni v listopadu umřel. Já když jsem neměla normální vztah s manželem, tak jsem si pořizovala zvířata, protože ta dávají lásku bez výhrad, chtějí jen nakrmit a pohladit a právě ta možnost někoho pohladit mi chyběla nejvíc, tak jsem hladila kočky a psa. Ohromě to uklidňuje .
Teď jsem právě dobalila 1. tašku s krámama na dovolenou, tak jsem ráda, že mám aspoň to. UFFF!
P.S. Ta kočka ve Tvém avataru je Tvoje, Kiaro?

Upravil(a) Rosamunda (31. 7. 2009 1:06)

Dneska ráno jsem zase trochu chytla nerva, ale asi to spíš bude cestovní horečka a nervy z toho, co jsem vše musela stihnout zajistit před odjezdem. Doufám, že se mi firma v době dovolené nepoloží,i když nevím, proč by měla, pak bych se mohla totiž položit i já. Na zítřek se moc těším, jedu navštívit svého milovaného Munďáka, který už je zase o krok blíže 2. stupni léčení. ON SE OPRAVDU SNAŽÍ ! A podle hlasu je OPRAVDU RÁD, když mu volám, no ještě aby nebyl! No a pak už tady přestanu na 14 dní otravovat, i když... Beru si totiž ssebou notebook takže možná se dočkáte i nějakých zpráv z ciziny

Rosamunda napsal(a):

šest koček a ještě jsme mívali psa, ale ten vloni v listopadu umřel. Já když jsem neměla normální vztah s manželem, tak jsem si pořizovala zvířata, protože ta dávají lásku bez výhrad, chtějí jen nakrmit a pohladit a právě ta možnost někoho pohladit mi chyběla nejvíc, tak jsem hladila kočky a psa. Ohromě to uklidňuje .
Teď jsem právě dobalila 1. tašku s krámama na dovolenou, tak jsem ráda, že mám aspoň to. UFFF!
P.S. Ta kočka ve Tvém avataru je Tvoje, Kiaro?

Není, ale je jednomu z mých mafiánů navlas podobná
Já měla doma kočky od mládí, nechala jsem je dožít u maminky a když jsem se přestěhovala na vesnici, pořídila jsem si napřed jednu kočku, potom druhou a pak už to šlo tak rychle, že jsem se nestačila divit A je to tak: zvíře dokáže milovat člověka bez podmínek, za pohlazení je vděčné a zejména kočky jsou mazlivé a přítulné, nechají se chovat, hladit a vrňánkují mi před spaním do ouška tak, že mě bezpečně uspí. Což se o manželovi říct nedalo - místo vrňánkování chrápal jako cirkulárka, okolo sebe šířil pach pivovary-lihovary, vlídného slova za kus žvance jsem se taky nedočkala, o mazlení a hlazení ani nemluvě ... Teď to s trochou ironie a nadsázky zlehčuji, ale zvířata jsou pro člověka, který citově strádá vítanou náhradou za partnera, který buď není - nebo je, ale projevy lásky a náklonnosti buď odmítá nebo si je nezaslouží

No čéče vidíš, mohla ses stavit za mnou...Jsem z MB.

Ros, já vím, že oba počítáte týdny a dny, ale o ty samotné dny přece vůbec nejde, jde o jeho kvalitativní posun...ne uběhlou kvantitu..

Jen abyste oba nebrali za konečnou propuštění z léčebny. To totiž bude jen začátek...
Prudím viď?
Na dovolené přijdeš doufám i na jiné myšlenky, než na M. Máš ho plnou hlavu ..

Možná bys mohla "použít" tyto týdny i  na uvědomování si své nezávislosti a samostatnosti. Třeba si  i připustit variantu  "bez něj". Pořád mám nepříjemný pocit, že tvůj život stojí doslova na něm.

Že to zvládneš levou zadní, o tom vůbec nepochybuju. A nemyslím tím, že bys s ním neměla počítat a měla ho odkopnout..vůbec ne. Jen si tu variantu uvědomit a jaksi zpracovat, že i tak to půjde...víš? Mám dojem , že ty to prožíváš hůř, než on...
Já jsem dnes hnusná, co?

Ros, ty jsi už na dovolené, tak už jen budu doufat, že ji prožiješ "naplno" a bez omezení. Nepřipusť si žádnou špatnou myšlenku, to jde..jo??
Tak Ros, ahoj a myslím na tebe!!

Já vím, já ti rozumím...

Já jsem si sama kolikrát říkala, panebože...jak jsem mohla vůbec udělat to a to... nebo to..., jak jsem se mohla takto chovat...v době mé exhibice...jakoby to byl jiný člověk, který se mnou nemá vůbec nic společného....

Dnes už vůbec nechápu. Ani proč, ani proč jsem to vůbec dělala...třeba se dopracuje k témuž poznání..

a proč furt píšu sem, když je novej chlívek??

Tak vás chci  trochu potěšit, máme se skvělě, sluníčko hřeje, koupeme se, NEPRŠÍ. Zítra  vyrážíme na Lošinj, naši destinaci, tak se těším. Po cestě mi upadl výfuk, tak mi ho kamarád opravil, tak i auto mi jezdí dobře. A ranní prášek už neberu 4. den a nic! Myslím, že jsem na sobě dost mákla, sice se mi po něm stýská, aqle už aspoń nejsem tak strašně závislá, dokážun si to tu opravdu užít, vím, že si to zasloužíme. Sice musím úřadovat i odtud, protože máme nějaké problémy v lékárně ale zatím fungují, tak se snad ani nebudu muset vrátit dřív.