helena napsal(a):

Sjuzn, tak taháček Jarušce hezky přepiš na ozdobný papír a daruj jí ho k svátku http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png To bude radosti v rodině http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

To bych hrozně ráda Ale na druhou stranu by mi to strach nedovolil. Už teď si připadám, jakobych tam jela na popravu...... Už dopředu vím, jaká bude dnešní debata

Když už jsem na tomhle vlákně ....  moje tchýně chodí a pořád si něco brblá ...  když se jí zeptám, co říkala, tak mi odvrkne, že nic, že kdyby mi něco chtěla říct, tak mě osloví..... tak u jejího brblání vypínám uši a neposlouchám ji. A včera chodila brblala a pak jsem jasně slyšela jak říká : to je hrozný, nevidí, neslyší .... to jsem měla pocit, že to bylo na mně ..... tak jsem se zeptala, co že to říkala a ona mi vyčetla, že hledá vršek od pet lahve a nemůže ho najít a já ji nevnímám .... uf uf ... někdy je to fakt fuška .... a to je tisíc takových prkotin  a občas jsem z toho pěkně unavená .... Ale NEJSEM SCHOPNA  naučit tchýni komunikovat. Chtěla bych, aby byla babka spokojená a ona je soustavně naštvaná, brblající na všechny a na všechno ( na všechny její kamarádky , jsou to potvory ...., ) a pak o sobě prohlašuje, jaká je ona veselá a zábavná osoba ..... jen to prý nikdo nevidí .... chjo  chjo .... ona je zvyklá celý život brblat a svoje křivdičky si držet v sobě, vyrobila si všechny nemoci, které snad jsou a některé i co ještě nejsou  a  občas nám dělá doma zlou krev, protože brblá a my nevíme proč a nedá nám to se na ni vybodnout, tak pracně zjišťujeme příčiny a pak se třeba dozvíme,  že ona před 3 měsíci něco slyšela za dveřma ( manža v době rekonstrukce naší koupelny říkal o jedné vaně, že je blbá a ona si myslela, že to říkal o ní ) a tak si to vztáhla na sebe a 3 měsíce se tvářila žlučovitě .... tak jsme jí to vysvětlili a spdli, ať neposlouchá za dveřma .... chvíli to bylo dobrý a pak znova .... ona zapomněla na to, jak jsme si to vysvětlili, utkvělo jí v hlavě to BLBÁ a že jsme to řekli o ní. Stokrát nic umořilo osla .... fakt fuška a asi neřešitelné .... chjo chjo ......
Ale alespoň jste tu .... sdělená starost = poloviční starost .... ...  už je mi líííp ....     

Tahák je skvělý, všechno sedí na mou tchýni. Doufám, že taková nikdy nebudu. Nedávno se tchýně dozvěděla, že manželovi vnuci (od dcery z 1. manželství) budou na prázdniny u nás na chatě. Usilovně mě přesvědčovala, abych tam nejezdila, že když si je pozval, má se o ně postarat sám. Jsou to její pravnuci a z ní srší nenávist. Nemá vůbec potřebu je vidět, její vnuci ji také nezajímají. A pak si stěžuje, že je pořád sama a my si dovolíme odjet na chatu. Už s náma nejezdí, doma prý má větší pohodlí a příroda jí nic neříká. Onehdy jsem byla svědkem v obchodě, jak taková stará paní kradla krabici oplatků. Pokladní se rozčílila, že jestli bude někdy taky taková, ať ji zavřou do blázince. To by asi kapacita nestačila.

Tay, moje tchýně taky nikdy nehlídala. Syn se dokonce zamykal, aby nevěděla, že je doma nemocný (když jsem letěla nakoupit ap.). Bydlíme v jednom domě a vůbec nemá syn potřebu za ní zajít, nikdy nebyla "babička". Mám vnoučata z 1. manželství a ona nelibě nese, že za mnou často chodí. Dřív občas projevila zájem, aby mohla známým předvést, jak ví vše o rodině, dnes ani to ne. Ani své děti nikdy nepohladila, nepochválila, prostě ženská bez citu. Její dcery ji ovšem pravidelně navštěvují (píše si kdo kdy), protože je tu vidina dědictví ( a ne malého).

Ano bez citu a ta moje je ještě navíc lakomá,přitom maj peněz dost.Malej tam minule našel Kinder vajíčko a říká "babi podívej co jsem našel" ona mu ho vytrhla,že není jeho,ale koupila ho pro Péťu.Malej sklopil očička a byl smutný.Od té doby se mi tam už chodit nechce. Já tohle jako malá nepamatuji,babičky k nám byly spravedlivé. A jsem ráda,že malej není lakomej po ní,ba naopak.Mám 3 děti,kluky a věřím a chci být spravedlivá babička!

Hledala jsem, nenašla... ale protože si myslím, že takovýhle tahák by mohl pomoci i "netchýním", dal jsem si tu práci a přepsala ho... Jen kdyby se dostal i k těm, kterých se hlavně týká...

Tahák pro tchyni – komplet
Nebudete vyprávět „roztomilé“ historky z dětství
Vzpomínáte si, jak se ošívala boubelka Bridget Jonesová, když její maminka na rodinné sešlosti dala k lepšímu příběh o tom, jak to bylo, když její holčička běhala nahá po zahrádce? Jestli ne, tak si tu scénu pusťte. Protože to, co vy považujete za veselé a roztomilé, může (aniž byste si to uvědomila) okolí vnímat jako trapné. Ať už jde o dceru, nebo osyna, neuvádějte je zbytečně do rozpaků. Musíte velmi diplomaticky posoudit, kdy je na takovou vzpomínkovou vsuvku z minulosti vhodný čas a nálada. Totéž platí o prezentaci forografií z dětství nebo předvádění zašlé sbírky mléčných zoubků.
Nebudu si hrát na kamarádku
Myslíte to jistě dobře, ale vezměte v úvahu, že kamarádek má vaše snaha určitě dost. Nevymáhejte svěřování, nelámejte z ní detaily ze soukromého života mladé dvojice a celkově se (alespoň zpočátku) chovejte spíše zdrženlivěji. To přece neznamená, že nemůžete být přátelská. Blízký vztah potřebuje čas, aby se mohl rozvinout. S nabídkou tykání počkejte na vhodnou příležitost a neuchylujte se ani k příliš důvěrným dotekům, které by mohly být protějšku nepříjemné. Vyčkejte, na jakou vzdálenost vás přirozeně přiblíží čas.
Nebudu vztahovačná
Přepustit dítě (vy přece stále i v dospělém vidíte své dítě) z vašeho pohledu „cizímu“ člověku je náročná životní situace. Přejete mu štěstí, ale zároveň pociťujete žárlivost? Je to přirozené. Budete to však muset překonat, to je jediná cesta. Nesnažte se uměle strhnout pozornost na sebe (například vyžadováním pravidelných telefonátů, nemocemi, citovým vydíráním). Své pocity klidně přiznejte a otevřeně si o nich s potomkem promluvte. Vysvětlete mu, že jste v nové situaci, a třebaže se vám to vždycky nemusí dařit na sto procent, vynasnažíte se ji zvládnout co nejlépe.
Nebudu soupeřit
Tenhle bod si ve vlastním zájmu červeně podtrhněte. Protože soupeření s „nevěstou“ by mohlo dopadnout výrazně ve váš neprospěch. Je přece trochu legrační poměřovat například kvalitu domácích houskových knedlíků nebo vypraného prádla. Přestože vám to možná připadá důležité, je docela dobře možné (dokonce skoro jisté), že „mladí“ tuhle hru s vámi zkrátka vůbec nezačnou. Budete zbytečně ve stresu a nakonec možná i trochu směšná, když ne rovnou politováníhodná. Co je horší? Ještě riskantnější je v tomto směru soupeřit stran vzhledu. I kdybyste nad dívkou svého syna vyhrávala o dvacet kilo, raději zamkněte pusu. Proberte to v kavárně s kamarádkami.
Nebudu nabízet nevyžádané rady
Je jisté, že toho o výchově dětí a vedení domácnosti víte spoustu. A také vám nikdo nebere, že vaše úmysly poradit jsou třeba křišťálově čisté. Jenže paradoxně mohou vztahy i zakalit. Čeho je moc, toho je příliš. Vyčkejte, až budete o radu požádána. Třeba nevěsta přijde, až se jí omáčka třikrát sežmolkuje. Nebo ji koupí raději hotovou v polotovarech, na to má svaté právo. Copak omáčka, ale vy musíte přihlížet často věcem, které jsou pro vás do nebe volající, že? Pokud se to týká zásadních věcí, můžete říct svůj názor. Jednou a oběma partnerům (nikdy jen jednomu z nich za zády). Přijměte fakta. Doba se změnila. Vaše dítě dospělo. Je potřeba respektovat názor druhých. Co když to nejste vy, kdo má pravdu?
Nebudu se míchat do jejich sporů
Nejste nestranná osoba, navíc jen stěží můžete znát všechny okolnosti sporu. Nebyl to váš hrnec, ve kterém se začal malér vařit, tak nehaste. Zároveň však musíte být připravena tišit bolest, když se vaše dítě ve vztahu spálí.
Nebudu se vnucovat
Správně zhodnoťte, kolik máte času, který chcete „mladým“ nabídnout k dispozici. Jasně formulujte, kdy jste například ochotna hlídat vnoučata nebo jestli je pro vás přijatelné týden dělat paničku pejskovi, kterého si pořídili na svatého Valentýna. Pokud budou stanovena pravidla, komunikace se usnadní. Dejte najevo (pokud to tak opravdu je), že jste ochotna pomáhat a řešit věci i „vis maior“ (hlídání instalatéra spravujícího náhle ucpaný odpad), ale zapracujte na tom, aby se nikdo nemohl urážet, když odmítnete. Máte přece svůj vlastní život
Nebudu porušovat dohodnutá pravidla
V zásadních věcech výchovy vnoučat respektujte přání jejich rodičů. Nejednejte proti pravidlům, která nastolili, zejména pokud se jedná o ta nejzásadnější. V některých směrech samozřejmě lze postupovat cestou „rozmazlovací babičky“ – o kousek čokolády navíc, o chvíli později do postýlky…