14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Stránky: 1 2
pokračování příběhu, nebo dohry na téma Kokina a vztahy (pro nezasvěcené...volné prokračování z: milé rádkyně a poradkyně na babinetu; od kokina2...) Take milé rádkyně a rádci:) na babinetu, uplynul týden a máte mě tu zpět bohuel pro mě!
V předelém tématu jsem řeila vztah s přítelem, který jsem po mém dlouhém zvaování UKONČILA...no, konec to nebyl takový, jak bych si představovala, ale k jádru věci, abych vás dostala do obrazu děje!
Za poslední týden jsem se marně přítele snaila uhnat o schůzku, (byla jsem svolná podřídit se jakémukoliv času ,co řekne) abychom vztah patřičným způsobem, rozumně ukončili (bez výčitek, jen něco jako poslední ahoj...a taky mu dát věci, které u mě má, je jich jen po skromnu. A taky jsem to brala tak, e jsme spolu byli rok...a rozejít se jen tak po telefonu,mě osobně přijde nedůstojné i vůči ročnímu vztahu. (i kdy tomu předcházelo téměř měsíční odloučení...přítel měl zařizování bytu, práci a jeho koníčky; na mě u zbývalo, /opravím se, nezbývalo/ času jetě méně, ne kdy předtím. Měsíc mě "nemusel" vidět, protoe je časově vytíený, /ale to jistě není jen o tom, kdo má rád, čas si na toho druhého najde i kdyby padal na hubu/, soudím podle sebe, ale on vytíený je, to mu zase nesmím nekřivdit...ale přece, podle mě...! U mě taky doslova začalo unavovat, abych nae hovory a sms zahajovala jen já, tak jsem vysadila úplně...přestala psát, volat, nic o mě nevěděl !....no a dopadlo to tak, e za poslední takřka 4 týdny mi zavolal sám od sebe cca 4x a ani jednou se nestavil! (bydlíme od sebe 5km, auto má, nikdy to nebyl problém)!!!!!!(těch pár rozhovorů přes mobil bylo v celku o ničem, jak se mám a co zrovna dělám, co je nového...já jen odpovídala. On bral ve, jako by nic, vak se nic neděje! Kdy jsem se chtěla stavit já, 2x (1x bez ohláení do bytu, nebyl doma, podruhé jsem se ohlásila, ale byl mimo město). Take nic... za měsíc jen 4 jeho telefonáty, ádná návtěva a ode mě taky nic. (i blbovi dojde, něco se děje...měl bych jednat)
No, tak jsme se dostali k tomu "konci" /konci vztahu/, co jsem psala na začátku...konec samozřejmě po telefonu byl (nepřijde vám to hrozné?) Řekla jsem mu, e u takhle dál nemůu, e končím a e jestli chce, ráda bych se s ním viděla, přijela mu vrátit věci a případně si jetě promluvila, kdy bude mít zájem! ale jinak, e u jsem plně rozhodnutá a není cesta zpět... ... Jsou to cca 3 dny, co jsem mu to řekla. Od té doby mi volá kadý den, e mě chce jen slyet, e je rád, e mě slyí, e má pořád hodně práce a taky hlavně, e jestli můeme být kamarádi (mě to přijde divné, nemůu se kamarádit s ex hned po tom, co jsem se s ním rozela...prostě mi to nejde, ani "srdcově". A taky nevím, jak to od něj mám brát....chce mě mít pod kontrolou, jestli někoho nemám? Nebo si myslí, e kdy budeme kamarádi vechno smau a pojede se dál (začnem nový vztah...to u tu jednou bylo)? ...najednou mě začal zvát do bytu (není to ovem nic určitého...jako zítra večer u mě v bytě; ale typu, a budu mít čas, moc rád bych ti ukázal ten byt). Dnes mi volal, ptal se, co jsem dělala včera, e mi volal /u podruhé za den/ a já mu to nebrala, jestli teda někoho mám, e jako kamarádovi mu to můu říct, e mi to přeje, e se se mnou můe o tom bavit. Neřekal jsem nic. Pořád se ptal, kde jsem teda byla a jestli jsem měla rande a e absolutně nechápe, proč mu to nemůu říct. S nikým jsem nebyla, ale řekla jsem mu, e se s ním o tomhle nehodlám bavit a e to není jeho věc, e i kdybych někoho měla, tak to nebudu rozebírat s ním...to ho docela rozčílo. Prý si myslel, e můem být kamarádi, a e mu nemůu říct ani tak obyčejnou věc. To prý absolutně nechápe, co z toho dělám!!! Odmítla sjem se o tom bavit, taky jsem mu řekla, e s ním kamarádka být nemůu...jetě pář výlevů a dál rohovor pokračoval normálně (po tom co zjistil asi e se mnou tímto u nehne) bavili jsme se spolu téměř po tom měsíci a prvotním jeho výstupu dobře, spontáně, jak kdy jindy před tím v naem vztahu. Prý mu chybím a chtěl by mě aspon jako kamarádku, sem tam mě pozvat na pizzu, do bytu, na výlet (najednou by to lo)...řekla jsem, e nechci nic opět začínat...a on, dobře, e on to taky tak nemyslí, jen být kamarádi .../pořád mi na něm bude záleet, u vdy bude součástí mého ivota, jednou v něm byl a nemůu ho jen tak smazat ....na to já, e ozvat se můe, ale e uvidíme (schůzku jsme zatím odloili, a on bude mít čas)...
tak prosím o vae cenné názory. Kokina
Není tady
Ahoj Koki,
no nevím, jak začít, nejspí tak, e já to mám hooooodně podobně!
Rozeli jsme se zhruba před třemi měsíci, zprvu komunikace z jeho strany byla v tom smyslu, e ho to straně mrzí, e asi udělal největí chybu ve svém ivotě, e mě má pořád rád, ale ani jednou nepadl návrh na přehodnocení situace a případný návrat jako takový. Pár týdnů jsem na jeho sms vůbec nereagovala, neměla jsem sílu a byla jsem plná vzteku, zloby, smutku, nenávisti a taky stále lásky - smíené pocity (vak to zná). Zhruba po třech týdnech mi začal psát toté: e mě nechce ztratit jako člověka, e se mnou chce být kamarád, e je mu v mé společnosti hrozně dobře, e jsem výborný člověk atp.. To u jsem s komunikací začala. Jen tak, jak se mám, jak jde ivot (bez něj), co děti (mám dvě), jak se má on, prostě klasický běný hovor dvou známých. Setkali jsme se taky několikrát osobně. Jednou, při osobním setkání, z něj vypadlo,e i kdybych si někoho nala, tak e bude hrozně potěen, kdyby nae kamarádství neskončilo, a e by byl rád, kdybych mu klidně zavolala a půjdeme s "novým" přítelem na pivo, e by el rád s námi Zůstala jsem jako opařená. Od rozchodu jsem nikoho neměla, nemám a prozatím se ani nic nerýsuje. Mám toti plnou hlavu JEHO, i kdy po těch měsících jsem na tom o poznání lépe.
V současné době mi píe denně, neustále mě zve na kafe, dokonce mi dává sexuální návrhy. Občas se vidíme, ale stala jsem se vůči němu jaksi imunní (či jak to nazvat), nevadí mi, kdy jsme spolu, ba naopak, vdycky jsme se uměli zasmát, pobavit se, ale u mi to nerve srdce z hrudi.
On taky prozatím nikoho nemá.
Take k tvému tématu:co si o tom má myslet? Já ti neporadím, sama v tom mám gulá a nerozumím takovému chování, protoe pokud někoho miluji a je mi s ním fajn, tak ho neopustím.
Ovem má rada zní, bude-li schopná, tak se vyvaruj jakékoliv komunikace, pomůe ti to na něj rychleji zapomenout a tím pádem začne dříve nový ivot. Ví, a je to jak chce, tak mám pocit, e tím, e s ním komunikuji a občas se vidíme, tak tím tahá za ty ňůrky a přestoe jsem na tom lépe (nejsem na něm u tolik citově závislá), tak bude-li to tak pokračovat nikdy se od něj neodpoutám a ani nikoho nepotkám.
Jo a jetě chci dodat, e po kadém osobním setkání mi druhý den přijde sms, e mi děkuje za krásný večer a e je rád, e jsme byli spolu.
Nechápu nic
Upravil(a) dixina (19. 6. 2008 6:36)
Není tady
Ja takovemu chovani nerozumim. A hlavne tomu, co si mysli lidi, kteri ze vztahu odejdou. Oni nemaji vubec poneti, co se v cloveku, ktery zustal sam, deje. Myslim, ze nikdy nezazili rozchod, kdy zustali sami oni. Proto nechapou, co se v cloveku deje a jak na cloveka pusobi jejich chovani. Jejich predstava, ze kdyz ukoncili vztah, tak prichazi nejak automaticky aspon kamaradstvi ..... bez komentare.
Není tady
Dixi, ani neví, jak moc se v tom, co jsi napsala, vidím :-( úplně tě chápu a úplně stejně tápu :-( (vůbec např. o tom kamarádství, spadli ti chlapi z Marsu, či co?!) musí to být nejspí tak, jak u jsem psala...buď nás tímto chtějí mít neustále pod kontrolou (a kdyby bylo nejhůř /pro ně, samozřejmě...e by byli nějak odstrčeni, ublíeni, ignorováni/ tak z pozice kamaráda zakročit)!! a nebo si myslí, e takhle je nejsnazí cesta, jak se dostat zpět ... jako budu hrát hodnýho kamaráda a ona změkne (já si to jinak zdůvodnit nedokáu). Nevím! Asi jim to teda vychází.
Včera (tak brzy jsem nečekala) se konala ta slavná návtěva jeho nového bytu. Sám se ozval (trhl se z práce a navrhl schůzku) ... nic zvlátního, normálně jsme proli byt, ukázal mi ve, co tam sám udělal, já jsem mu ho pochválila a takřka po půl hodině se rozjeli, s ahoj, kadý svou cestou. Prostě se jen chtěl pochlubit, ale to beru!
Hned jak jsem ho viděla (asi po tom měsíci) jsem měla chu na něj skočit a obejmout ho (tolik mi chyběl a chybí) ale hrdost mi to nedovolila a on se ke mně choval taky jako ke kamarádce (kdyby aspoň proběhlo nějaké promiň /z jeho strany/ e jsem to tak podělal, vím, e jsem neměl čas, e jsem tě poslední dobou hodně zanedbal...nic takového neproběhlo) prostě jsme kamarádi /podle něj/ nic se nestalo /podle něj/ a jede se bez výčitek dál. (moc bych ho chtěla, právě jeho...jinak jsme si toti vyhovovali ve vech důleitých názorech na ivot, a přitahuje mě hodně...vím, e i já jeho...ale copak můu být s člověkem, který se mnou tak zametá a nedokáe mě docenit /a to si extra nějak nefandím, ale co já dokáu dávat, to chci zpátky přijímat!!! Málo si to připoutím, ale je to o tom! Myslí si, e mě má jistou /asi si to jetě pořád myslí/... já jsem mu naznačila, e to tak není...sama jsem to ukončila (a u mi hrdost nedovolí, abych to vzala po druhé /po první před rokem/ zpět! To nemůu, u kvůli sobě, abych si váila sama sebe (ale moc to bolí....proč to ten druhý nevidí, proč toho druhého to tolik nebolí?!?) ... Je to hodně smutný, ale je to pravda....ve vztahu vyhrává ten, kdo má rád míň :-(
Není tady
For Dixina: a asi má pravdu, dokud to takhle bude trvat dokud budeme pod jejich vlimem (a u jakýmkoliv, i z pozice kamarádství) nikdy nemůem začít pořádně ít nový ivot ( = tj. ivot bez nich). Ale jak to udělat, jak se odprostit?!? (je lepí nereagovat vůbec, vymazat číslo,mazat příchozí sms?! ...nevím) Jsem bezradná a chci z toho ven!
Není tady
Přesně Koki, ve vztahu vyhrává ten, kdo má rád míň.
U mám v hlavě jasno, e s tímhle člověkem ne! Nechci s ním u ít, počkám si na někoho plnohodnotného. Navíc teď, kdy u jsem trochu rozlepila uplakané oči, tak si vímám i chyb, které jsem jetě před pár měsíci neviděla a začínám si spoustu věcí uvědomovat. Taky jsem se sebou někdy nechala orat vláčet (ale to vím a teď, byla jsem samou láskou slepá), a to u váně nechci opakovat! A nepřivane-li mi osud někoho, tak jsem smířená i s tím, e budu sama samotinká, co je sice ílená představa, ale pořád lepí ne ít ve stresu a věčně se uírat, kdy zase dostane depky a rozejde se se mnou s přáním být dobrými přáteli.
Nebráním se tomu jít s ním na kafčo či pivko, ale tím to pro mě končí. Stejně si myslím, e mu to takhle vyhovuje a mě v podstatě u taky.
Není tady
kokina02 napsal(a):
For Dixina: a asi má pravdu, dokud to takhle bude trvat dokud budeme pod jejich vlimem (a u jakýmkoliv, i z pozice kamarádství) nikdy nemůem začít pořádně ít nový ivot ( = tj. ivot bez nich). Ale jak to udělat, jak se odprostit?!? (je lepí nereagovat vůbec, vymazat číslo,mazat příchozí sms?! ...nevím) Jsem bezradná a chci z toho ven!
No zprvu jsem trpěla jak kůň, při jakékoli konverzaci, časem mi to začlo dělat celkem dobře, takový fajn pocit, e na mě myslí a e moná je ancička, ale přelo to v totální flegmatismus (nevysvětlím ti jakým zázrakem). Taky jsem nejdříve nereagovala a pak jsem si dokonce vymazala tel. číslo - pomohlo to na nějaký čas.Ale u ho mám úspěně zapsáno v seznamu
Kdy se ho zeptám co ode mě čeká, tak o tom nechce mluvit, jen řekne, e je astný, e jsem mu věnovala svůj čas,taky mu nerozumím a u to s ním ani neřeím, koda slov! Spí mám ten dojem, e mu dobíjím baterky. Jiné vysvětlení nemám.
A ten tvůj? To bude to stejný v bledě modrém.
Nečekala bych na tvém místě na nějaký zázrak.
Jo a co přesně ti řekl, kdy jsi mu do tel. oznámila, e končí?
Není tady
Asi takhle, holky - oni to mají někteří nastavené tak, e kamarádka je ta, se kterou i po rozchodu můou někam jít, případně jí pokládat "nemravné návrhy"(a očekávat souhlas), dokud nenajdou jinou. Takový nezávazný vztah - vdy se přece dobře známe - a nechápou, e druhé straně se to nelíbí.
Není tady
helena napsal(a):
Asi takhle, holky - oni to mají někteří nastavené tak, e kamarádka je ta, se kterou i po rozchodu můou někam jít, případně jí pokládat "nemravné návrhy"(a očekávat souhlas), dokud nenajdou jinou. Takový nezávazný vztah - vdy se přece dobře známe - a nechápou, e druhé straně se to nelíbí.
No jo Heluko, to jsem si taky původně myslela, ale jednou jsem mu řekla, e pokud bude svůj volný čas trávit v mé společnosti, tak si nikoho nenajde. Na to mi řekl, e ani nikoho nehledá a e to nemám řeit. Tak v tom se teda u vůbec neorientuju. Ale kalu na něj, budu-li mít chu, náladu a čas tak na to kafe s ním zajdu, začínám konečně myslet sama na sebe, moná to bude znít sobecky, ale a si JÁ někoho najdu, tak končím i s kafíčkem s "kamarádem".
Není tady
dixi, on moná opravdu nemá potřebu (nového) vztahu, a u na něj nemá z jakéhokoli důvodu čas, nebo se prostě jen nechce vázat. Ale to neznamená, e by (občas) nezaskočil na kafe či do pelíku. Ví, jak se to říká - "Vyspat se s ní, to ano, ale jen proboha ádné důvěrnosti." (autora si u nepamatuju )
Není tady
helena napsal(a):
dixi, on moná opravdu nemá potřebu (nového) vztahu, a u na něj nemá z jakéhokoli důvodu čas, nebo se prostě jen nechce vázat. Ale to neznamená, e by (občas) nezaskočil na kafe či do pelíku. Ví, jak se to říká - "Vyspat se s ní, to ano, ale jen proboha ádné důvěrnosti." (autora si u nepamatuju http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png)
jj, asi to tak bude. Ale bohuel nebo snad bohudík i z mojí strany
Fakt nevím, jakým zázračným způsobem jsem dospěla k této fázi. Jetě před čtrnácti dny jsem tady vedle fňukala jak elva, e to psychicky nezvládám, tak doufám, e u se nezhoupnu
NESMÍM, jinak
Není tady
Holky, na kadém prochu pravdy trochu!
Dixi, závidím, (ké bych u já byla v té fázi, co jsi ty)...ale jetě mě čeká dost velký kus na prokousání se (jsem ale ráda, e u to vidím i u sebe, i u tebe...e jsme si to uvědomily. e víme a chceme někoho, kdo za to bude stát... i kdy to mohl být "on"...ale sám se o to připravil tím, e si nás nezaslouil)
Já to takhle vidím úplně jasně (stejně jako ty) vím, e u není /ani nebylo/ jiné řeení, kdy si chci zachovat úctu sama k sobě (a mám se ráda)... jen je někdy hodně těké, hodně! TOMU DOSTÁT! (určitě rozmí... věřím, e se budem pořád posouvat po malých krůčcích /ty u jsi asi napřed/...ale půjde nám to pořád líp /snad/)
A jetě k tomu, e by to mohlo být sobecké, kdy se objeví jiný a ty půjde za ním.... to sobecké není, je to úplně přirozený (ba naopak, asi bych se ti divila a byla by si hloupá, kdybys bránila ve těstí sama sobě, tím spí kdy ví, e s "kamarádem" tě podobné nečeká /navíc byl to on, kdo chtěl být kamarád... a kamarádi si navzájem přejou těstí, ne?!!)
Co přesně mi řekl, kdy jsem mu oznámila, e končíme?!
Ptal se, jestli jsem ty schůzky domlouvala jen kvůli tomu, abych mu tohle řekla, e se rozcházím (v podtónu u bylo slyet, e se zlobí)...na to já, e ano a e jsem mu chtěla vrátit poslední věci, co u mě má (byla to mení igelitka) a taky jetě, e jsme spolu měli roční vztah, tak si myslím, e nám to za to stojí se nějak důstojněji rozejít, ne přes telefon ... na to on, e kvůli tomu se scházet neche, e to teda pobral, ale e to nepotřebuje rozebírat a řeit, e by to bylo hodně nepříjemný a byly by slzy a to on nechce, e mu věci mám hodit do shránky (nechápu) a jen ho procinknout ...kdy ho prý jinak vidět nechci /to jsem nikdy neřekla/... Pak volala znovu a navrhl to kamarádství, o kterém u jsem psala (e ho např. dokáe rozčílit, e jsem mu nebrala telefon a dělám z něj blbce, kdy mu jako kamarádka ani nemůu říct, kde jsem byla a proč s tím dělám takové tajnosti /to po tom, co jsem mu řekla, e to není u jeho věc...a e kdybych někoho měla, tak to nebudu rozebírat s ním/ ... pak se nějak uklidnil a pokračoval normálně hovor.... včera mě pozval na tu návtěvu do bytu (a choval se /dokonale, jak on to umí/ jakoby nic...nic se nestalo, nic nebudem řeit /jsme přece staří dobří kámoi/
fakt nevím, co si o něm myslet /co to na mě zkouí, jak mě bere/?!?!?
Není tady
mfilip napsal(a):
Ja takovemu chovani nerozumim. A hlavne tomu, co si mysli lidi, kteri ze vztahu odejdou. Oni nemaji vubec poneti, co se v cloveku, ktery zustal sam, deje. Myslim, ze nikdy nezazili rozchod, kdy zustali sami oni. Proto nechapou, co se v cloveku deje a jak na cloveka pusobi jejich chovani. Jejich predstava, ze kdyz ukoncili vztah, tak prichazi nejak automaticky aspon kamaradstvi ..... bez komentare.
To je přesně to, co v těchto chvílích řeím. V pondělí jsme se seli, po půl roce poprvé na její návrh. Stále přemýlím o tom, o čem přemýlí ona. Já to toti nevím. Půl roku mě v podstatě nechtěla vidět. e jí to rve srdce (odela ona). Párkrát jsme se viděli, ale spočítal bych to na prstech 1 ruky a bylo to oboustranně bolavé. V pondělí u ale vypadala v pohodě. A to mě vlastně znepokojuje a trápí. Já si s ní přece nemůu začít vykládat jako její největí přítel! Vdy ji mám pořád rád, chybí mi, je mi po ní smutno, nejsem bez ní astný. Zatím nevím, o co jde. Moná ji opoutí ta nejprudí zamilovanost k mému následníkovi, ale to určitě neznamená automatický návrat ke mně. Spí u nemá mě, ztrácí sama v sobě toho dalího a duevně se moná chystá na hledání třetího maníka. Zatím nevím a musím počkat. Jestli se ale prokáe ta třetí varianta, tak u toho jí jako konzultant určitě asistovat nebudu. Zatím říkala, co bude dělat o prázdninách, ptala se i na mě, pak mě dokonce doprovodila na nádraí, i kdy jsem nechtěl... Zase to nechci useknout sám, protoe po ní asi taky nemůu chtít hned 6 měsíců po rozchodu a zamilovanosti do jinýho nějaký zázraky. Se mnou si nebyla jistá, s dalím taky ne, stýská se mi po ní tak moc, e dočasně přijímám i tuhle potupnou roli milence degradovaného na přítele... Ale třeba by z přátelství mohla být časem láska, co Dixi? Myslí, e u vás ne? Já myslím, e jo. Taky mám pocit, e mě trochu vodí na ňůrkách, ale na druhou stranu - je vidět, e ona zrovinka včil jinou muskou duičku na pokec ne mě nemá, tak proč bych s ní neel na kafe?
pro Kokinu: tohle je tvé téma, nevím, jestli si něco pozitivního vezme z mého případu. 2x jsem si četl ten tvůj příspěvek a mezi těmi naimi vztahy vidím rozdíl. Moje holka mě nechala a la za jiným. Oplakala mě, sama se potrápila, cukalo to s ní 2-3 měsíce sem a tam, ale bylo od začátku jasné, e se zamilovala do nějakýho jinýho kluka a mě opoutí. Co se děje u vás, mi není jasný. Hlavně není jasné, kdo koho nechal. Zkusím to nastínit, jak se mi to jeví. Jestli to vidím patně, tak mě oprav.
1. Nechala jsi ty jeho
2. Ale jenom proto, e on předtím jevil příli malý zájem, take je na zváení, jestli u předtím on nenechal tebe
3. Kdy jsi mu to oznámila, jeho zájem o tebe se znásobil
4. ty jsi ale rozhodnutá rozchod dokončit
5. jeho zájem pořád sílí, teď neví, jestli na rozchodu trvat, jestli se to nedá vrátit do mileneckého vztahu, tzv. přátelství ti připadá momentálně nepatřičné, nechce ho
Jestli měl rád on tebe, to ví nejlíp ty sama. enská přece pozná, jestli ji má chlap jen na sex, na repre, nebo jestli ji opravdu miluje. Co jsi nám ale neprozradila, je ta věc, jaký je tvůj vztah k němu. Má ho ráda nebo ne? Miluje ho?
A u skončím. Protoe já jsem teď taky v situaci, kdy mi "hrozí" její přátelství. Po tom, co jsme spolu rok a půl proili, je to pro mně degradace. Kadý řekne - nech ji. Ale po půl roce téměř totálního odloučení je to pro mě asi jediné řeení, to tzv. přátelství, protoe můj vztah k ní se BOHUEL za ten půlrok nezměnil. Já u vlastně momentálně nepřemýlím o tom, jak by mě mohla mít znova ráda, protoe v přítích 6-12 měsících to nevidím jako reálnou monost. Zkoumám, co udělat, ABYCH JÁ PŘESTAL MÍT RÁD JI.
Ne jsem to dopsal, tak jsi se tu doznala, e ti chybí, e se ti po něm stýská. Take to je jasné. Ten čas opravdu pomáhá. V to pondělí jsem utrpěl navíc po tom půlročním nervování fyzický kolaps a seděl jsem před ní s horečkou. Byla starostlivá, a e si mám jít lehnout, a e se můeme vidět přítí týden atd. Jenome ona je ke mně taková starostlivá z principu, to nic neznamená. Kdy se mnou mluvila, jako samostatná, sebevědomá mladá enská, bez náznaku dřívějí milenecké závislosti (oba jsme na sobě byli závislí), tak mě to samozřejmě bolelo. Ale byl jsem s ní, 40 cm od ní, mluvil s ní, díval se na ni, slyel ji. Bolelo mě, e u ji nemůu obejmout, byla jakoby napůl jiná, ale zase to byla přece jenom ona. Jako kdyby třeba ztratila nohu. Nebo jí voda opařila obličej. Bylo by to horí ne dřív, ale byl bych s ní. A od chvíle, co zmizela, cítím, jak mi chybí. Chvilkama je to lepí, pak zase ne.
U mám takovou pracovní teorii: zkusím u sebe změnit do 12 měsíců tolik věcí, aby mě jetě chtěla. Říkám si: kdy se to povede, a ona se vrátí, bude to krásný. Kdy se nevrátí, třeba díky těm intenzivním činnostem postupně zapomenu a moje láska uvadne. Na jinou medicínu jsem zatím u sebe nepřiel. Moje rada není drahocenná, protoe není ádná. Nejvíc věřím tomu, co mi řekla při osobním setkání Tracy. e mám dělat to, co cítím, a to bude dobře.
A jak vidíte, tak jsou enské, co chtějí po předchozím milování jen přátelství, a chlapi, co se trápí tak, jak to větinou umí jen enské.
Není tady
Koki, nepátrej po tom, co za tím je, to je zbytečný, ztráta času a nervů, stejně se nic konkretního nedozví. Znám to!
Má dvě monosti, ustojí-li to psychicky, tak se s ním stýkej jako "kamarádka", myslí-li si, e to nezvládne, tak se holt trochu podusí, ale vyhýbej se vekerému kontaktu. Obě varianty jsou hodně náročné, ale vechno chce čas, ten vyléčí ve. U někoho dřív u někoho později!!!
Já u sebe doufám a u jsem to níe psala, e se zase nezhoupnu na té pomyslné houpačce změny nálad, ale e u zůstanu svá - momentálně mám hezké období. No uvidíme
Ty se děvče dr a pi, vypi se z toho, ze svých pocitů a stavů, věř mi, pomáhá to hrozně moc.
Není tady
to Tenonen:
tak jsi do toho setkání nakonec el! Věděla jsem, e to bude těké pokud ho uskuteční, psala jsem ti to!
Ale chápu to, je to touha, zvědavost, chu ji vidět, sedět proti ní, dívat se jí do očí a doufat, e ti mj. řekne:Chci tě zpátky!
A nestalo se tak. Má plán, na jeho pomyslném konci bude moná návrat - moc ti přeju, a to vyjde Dr se chlape a Tracy má pravdu, dělej zrovna to co cítí!
K tomu návratu v mé kauze:
to určitě nehrozí, je to na delí psaní, ale jsem s tím 100% smířená. Spí jsem se přehupsla do jiné dimenze - čekám na toho prince, který se mi schovává 36 let A tak si o něm polehoučku sním a vysílám poadavky do vyích míst ...... jj,
Není tady
For tenonen: /A jak vidíte, tak jsou enské, co chtějí po předchozím milování jen přátelství, a chlapi, co se trápí tak, jak to větinou umí jen enské/ ... já myslím, e to není o rozdělení na chlapy a enské, je to bezpohlavně rozděleno na ty, co jsou citovějí (ti, kdy zaijí rozchod, tak jim právě ty jejich city nedovolí pustit ve hned za hlavu a jít dál; právě naopak, velí jim k tomu se v tom pořád probírat, utápět, spekulovat /zda by mohlo vyjít i nemoné/...a tím si paradoxně sami ubliovat a dělat si útrapy a starosti jetě větí, ne by mohli být "jen" s koncem vztahu (i já jsem taková, vím to o sobě a stejně s tím, právě kvůli těm citům, nemůu udělat...i kdy u vím, e to tak dopředu bude a můu se připravit) a taky věřím, e právě tahle skupina řeí to "svoje" tady na babinetu.... a pak ta druhá skupina (která kdy zaívá rozchod to nebere tak citově, tak osudově...samozřejmě z nich nedělám nelidy, jistě je to taky bolí, ale dokáou to strávit v přiměřeném čase, s přiměřenou dávkou "ztráty"...ten člověk přeci neumřel..... umí to brát s trochu větím nadhledem...dál to popisovat nedokáu, jak u jsem psala nejsem taková...ale mám kamarádky, co to tak mají, ta soudě podle nich.
K tvý dotazům:
/1. Nechala jsi ty jeho
2. Ale jenom proto, e on předtím jevil příli malý zájem, take je na zváení, jestli u předtím on nenechal tebe
3. Kdy jsi mu to oznámila, jeho zájem o tebe se znásobil
4. ty jsi ale rozhodnutá rozchod dokončit
5. jeho zájem pořád sílí, teď neví, jestli na rozchodu trvat, jestli se to nedá vrátit do mileneckého vztahu, tzv. přátelství ti připadá momentálně nepatřičné, nechce ho/
Moná nejsi dostatečně v obraze, protoe u jsem svůj vztah řeila předtím v /milé rádkyně a poradkyně na babinetu.../ tohle je spí pokračování/ vyústění.... jinak si myslím, e v bodech sedí ve, take si to pochopil velmi dobře, je to tak a nevím, jak z toho ven. Mám ho jetě pořád ráda, ale jde právě o to, e mám ráda i sebe a vím, e s ním nemůu být astná a proto vedu vnitřní boj...moná, ted mě napadlo, e jsme si neříkali "miluji tě" vdy jen mám tě ráda/ mám tě rád (vím, e to má kadý jinak a nedá se to takhle poměřovat, ale to miluji tě, tam prostě neproběhlo...nebo proběhlo /ode mě/ ale kdy jsem nepozorovala na to "patřičné/stejné" odezvy, zůstala jsem u toho, mám tě ráda) ... i to má moná něco, co by mohlo napovědět. Ale rohodně ho pořád ráda mám a vím, e jemu taky lhostejná nejsem (do jaké míry mu vak na mě záleí, to se mi asi nepodařilo a u nepodaří rozlousknout nikdy)...asi ne tak moc, aby mi to mohlo stačit jako rovnocenný partnerský vztah....protoe já vím, e já bych mu byla schopná dát víc!!! Určitě! (jen to bylo vdy tak, e jsme se pohádali, nebo delí dobu neviděli a to potom na vztahu můe pracovat pořád dokola) :-(
Tenonen, jetě k Tvému vztahu, /taky o něm moc nevím, take jen soudě podle předelého vyprávění/ vypadá to, e tvoje bývalá partnerka si vybrala ... ona si ije svůj ivot (s novým partnerem, s "novým" kamarádem) ale ije si svůj ivot, podle sebe...To e se taky trápila, ano, asi si jí chyběl, ale vybrala si ona...a evidentně jí vyhovuje...a to jak píe, e u byla v pohodě, to je jen potvrzení!! Tebe to znepokojilo, protoe s ní pořád počítá (chce, aby na tom byla, přinejmením podobně jako ty...ale jak to tak vypadá, tak tomu není)
Nevím, jak jsem psala pořádně do toho nevidím, take bych nerada psala nějaké hodnocení nebo výroky. Myslím ale, e dokud to bude mít pořád takhle, dokud s tím sám nehodlá skončit (opravdu skončit) a aspoň si to uvědomit, dalí krok je hledat ... tak to nebude lepí a nezačne pořádně ít. Je hezký, e ti někdo poradil, e má dělat to, co cítí, ale to e jetě po půl roce (téměř absolutního nezájmu z její strany) vidí jetě jako naději na vztah (nechci, aby si to bral, jako e ti radím, nebo odsuzuju...to nedej boe, vím, jak těké je řeit svoje city a vymotávat se z nich)...ale já případný nový vztah vás dvou nevidím nadějně! Tak ten rok, a nebo jak ty říká 6-12 měsíců jakoby "přípravy co kdyby, moná snad" ....vyměn za "radi u ne" (nebo ty si dokáe pořád představit, e byste spolu mohli být třeba za rok....jak by sis to představoval? e ona pozná, e jsi ten jediný a vrátí se a ty ji přijme s otevřenou náručí?!) Nevím, cizí vztahy se řeí vdy jednodueji...take i proto do toho nechci moc zasahovat, jen píu svoje postřehy...ale jesti ti můu říct na rovinu, zkus se snait zapomenout a ít (třeba jako já....nelákám tě na med...ale myslím, jak já vím, e nemůu být astná s "ním" ty u podvědomě ví, e nebude u s "ní"....jen ti to srdíčko jetě nepovolilo strávit
Není tady
to Dixina; to tenonen: ... jen jsem chtěla jetě dodat, i kdy si tady můeme psát názory jeden pro druhého, vdy je to názor nezainteresováného člověka (a ten stejně soudí jen z nástinu informací) ...ten, co se musí rozhodnout a jednat a hlavně má v tom city, je na tom nejhůř... ale zase je to jeho ivot a věřím tomu, e: kadý strůjcem těstí svého (kadý umí překonávat nástrahy ivota jinak těce, rychle, hbitě)...ale odměnou je pro něj právě ten skopojený ivot ... moná to zní lacině nebo frázovitě, ale já tomu věřím! Samozřejmě je to taky u mě pořád dokola, kdy mám slabé chvilky ... najednou mi přijde, e se z toho začarovaného kruhu nemůu nikdy vymotat...pak mě najednou osvítí....a u jsem zase rozhodnutá...
Dixi, přeju Ti moc, abys to odhodlání vydrel...vůbec kdy u ví, jak být i takhle spokojená /velký plus pro tebe/ ... ted u můe jen spokojeně čekat na těstí! :-)
tenone: k tvému Tvému vztahu jsem ti napsala názor po přečtení příspěvku ... moc o tom nevím, a napsala jsem svůj první dojem a reakci...jestli Ti něco z toho bude k uitku (jsem ráda, e jsem mohla přispět) ale je taky moné, e jsem neodhadla situaci a mluvila o něčem jiném....ale to ví nejlíp přece Ty!....ty v to má i ty city, co nám chybí. Jen ti přeju, a u je to jakkoli, aby ti ty city nebyly překákou...a ti spí pomůou a ukáou ti , co je správné
Není tady
koki, a jak dlouho podle tebe trvá, pohybujeme-li se v rovině teorie návratu, prozření utíkajícího partnera v novém vztahu?
Není tady
Nedoma napsal(a):
koki, a jak dlouho podle tebe trvá, pohybujeme-li se v rovině teorie návratu, prozření utíkajícího partnera v novém vztahu?
asi mi tím naznačuje, (abych si uvědomila) e je to u kadého individuální a e záleí na typu, hloubce vztahu. to jistě, nemyslela jsem to jinak...ale taky si myslím, e se to nedá vztahovat na čas, to "prozření" ... /i kdy někomu to dojde do týdne, někomu ani za rok ne!/ ale to "prozření" vidím já v tom, kolik moných indicií hlasují *pro* ten vztah ... ho udret, znovu začít...a nebo právě naopak ukončit, vzdát, nezačínat, vzít nohy na ramena jestli mi rozumí?!
Není tady
Nevím. Bavíme se o tom, kdy dlouhodobý vztah končí, protoe jeden z partnerů odeel s třetí osobou, která je pochopitelně jako nová přitalivějí a zajímavějí. Vztah skončil, není co udrovat. Ale je moné, e ten nový vztah časem skončí, a ti původní partneři se zase dají dohromady (míra pravděpodobnosti teď není podstatná). No a já si myslím, e nový vztah nemůe skončit ve fázi zamilovanosti, která trvá půl roku a více
Ale asi to trochu gómu s těmi indiciemi.
Upravil(a) Nedoma (19. 6. 2008 17:00)
Není tady
Ale môe... tebe nikdy vzah neskončil náhle ete v tej prvej, neuveritežnej fáze...?
Není tady
Dixi:
jo, el jsem tam za ní a nelituju. Hrabu se v tom toti asi přiblině stejně, jako kdybych tam byl neel.
Kokina:
jsi velmi ohleduplná, kdy píe o patných budoucích vyhlídkách mého bývalého vztahu a opakovaně se přitom omlouvá - to nemusí, ale díky. Má toti asi hrozně moc pravdy. Ale já se s tím pořád nevyrovnal, e u s ní nejsem. Znám u detailně kadý tah jejího obličeje, vím, jak a kdy se usměje, co řekne... Já u si nedovedu představit, e bych si měl zase znova na někoho takhle zvykat. Řekne - čas to spraví. Ale co budu dělat do tý doby? A kdy to bude? Půl roku v čudu a furt ji chci jako den po rozchodu. Pro mě to je, jako by umřela. Jak mám zapomenout na milovanou enskou, která mi umřela? Zní to blbě, ale ty pocity mám takový. A navíc ani nemá hrobeček, kde bych mohl
Já vím, on tobě taky chybí, ale moná ne tak moc, protoe vy jste měli u předtím chladnějí fázi a ta tě na to trochu připravila. U nás bylo sluníčko a najednou zahřmělo a sjel blesk z modrého nebe. A od té doby je nade mnou zataeno. Ale je samozřejmě ode mě drzost psát, e ona mi chybí víc ne on tobě. Jen e jsem u 3 rozchody zail. A tenhle je nejhorí, protoe na tuhle myslím nejvíc. Se řekne tak přestaň. Lidi, to je nemoný, jak blbě já uvauju. Jako děcko, kterýmu sebrali lízátko. Doufám, e přes léto ten balast z hlavy vymetu.
To dělají ty její oči. Ona má tak hubenej obličej, e v něm kromě očí u nic nevidí. A ty její rentgenový a chápající, soucitný oči se na mě pořád koukají, kam se hnu.
Ale píe o tom, e se musí bojovat a to říká dobře. Moc dobře. Jiná cesta není, já to vím, vím, vím to moc dobře, opravdu to vím...
kokina02 napsal(a):
ale jesti ti můu říct na rovinu, zkus se snait zapomenout a ít (třeba jako já....nelákám tě na med...ale myslím, jak já vím, e nemůu být astná s "ním" ty u podvědomě ví, e nebude u s "ní"....jen ti to srdíčko jetě nepovolilo strávit
já ti rozumím, myslí to se mnou dobře a chce mi pomoct, já si ale myslím, e bych s ní byl astný, bylo to tak, já věřím, e někdo jiný pro ni bude lepí, ale taky věřím, e ji u nikdo tak rád jako já mít nebude a e ona to jednou pozná. Ale vím, to bude třeba za pár let a co bude mezitím s náma... vidím sám, jak blbě má úvaha vyznívá. Jenom na ni nedovedu zapomenout, a u i to mě trápí. Vymýlely se nápoje lásky, já bych potřeboval nápoj nelásky. Ví, jak by se mi straně ulevilo? Ale vystihlas moji situaci velmi trefně, i kdy nás nezná. Snad to i tobě dobře dopadne, tj. tak, aby ses moc netrápila. Děkuju ti za to, e ses o mě zajímala. Pomohlo mi to.
Upravil(a) tenonen (19. 6. 2008 21:14)
Není tady
Selima napsal(a):
Ale môe... tebe nikdy vzah neskončil náhle ete v tej prvej, neuveritežnej fáze...?
Jo. Ale ne takovej, kvůli kterýmu bych hodil 6 let z okna
Není tady
to tenonen: nemá vůbec zač děkovat /to myslím naprosto váně/ (chodím sem třeba...postěovat si, "vyhodit to" ze sebe...ale taky si přečíst cizí bolístka, vědět, e nejsem jediná, komu bylo /a u záměrně nebo nezáměrně/ ublíeno... a kdy můu přispět svojí trochou do mlýna...aby to tomu dotyčnému, něco aspoň trochu dalo, udělám to!
Vím, e se ti moje zpráva asi nečetla nejlíp...ale i kdy je to trochu tvrdé, já to neberu tak, e bych tu měla někoho utěovat /podpořit ano, jistě...o tom ádná/ ... ale myslím, e se spí čeká, e jsme tu od toho, abychom druhému řekli nezaujatý názor, tak jak to vidí člověk, který do toho není nikterakt zapojen. To je potřeba!!!! Já jsem ti ho napsala. Soudím podle sebe, já bych to tak chtěla, aby tohle pro mě udělali ostatní. Vím, e to bolí /někdy ten člověk nechce, nebo se bojí pravdu slyet/ ... a já osobně si myslím, e řeči: bude dobře, ono se to spraví... /jsou pravdivé/ ale tomu člověku to v tu chvíli, co to jetě bolí nejvíc, nijak nepomůe, i kdy to třeba sám ví (e jednou dobře bude) ... radi mu "pomůu" tím/podle mě/, e mu řeknu svůj názor a on si to u sám přebere ... stejně je to vechno jen na něm!
četla jsem tvoji zprávu a musím říct, e jsem z ní cítila, jak moc tě to musí bolet :-( zároveň ale i to, e se v tom umí sám dost utápět ... ani neví, jak moc s tebou cítím, protoe já tuhle "dokonalou" vlastnost taky mám (a to je myslím, to hlavní netěstí, co pořád táhne zpět a nedovolí jít dál). Taky si ho pořád vybavuju, kdy něco dělám, něco pěkného zaiju, něco se mi povede... kdyby tady tak byl, viděl mě, byl tu se mnou, zail to těstí se mnou... jeho ruce, oči, pusu, znaménka, nehty... i ted citím na sobě, jak a kdy by mě pohladil... vybavuju si do nejmeního detailu hezké chvíle... ale pak i ty patné /a moná právě ty mi pomohly to překrýt/...má pravdu, já u jsem ochladnutí ve vztahu měla, take to nebyla rána z čistého nebe....ale samo, bolí to tak i tak. Nevím, co ti poradit a věř, e bych ráda... /moná... chtěj zapomenout, chtěj to!!!/ jen třeba příklad ....v těch chvílích smutku, a tě to zase přepadne, zkus něco dělat, přemo se, nesmutni, zaka si to /vím, e se to lehce říká, vím to!/ ... ale zkusit to můe (a je to cokoliv....co ti pomůe, na ni tolik nemyslet, toho se dr... třeba to postupně bude míň a míň častěji ... nebo si taky něco najdi, co ti ji nějak pomůe překrýt, a můe to být cokoliv, co jsi neměl rád (ona ti třeba odela, dala ti vale a neměla k tomu /pro tebe/ pádný důvod....zkus se pro to na ni třeba rozzlobit).... nemusí to být jenom to, nebo zrovna tohle, jen něco zkus....nevím, za zkouku nic nedá a sama se v tom učím chodit, tak nechci moc rozdávat rady. Můu jen přát, dr se!
Není tady
Nedoma napsal(a):
Nevím. Bavíme se o tom, kdy dlouhodobý vztah končí, protoe jeden z partnerů odeel s třetí osobou, která je pochopitelně jako nová přitalivějí a zajímavějí. Vztah skončil, není co udrovat. Ale je moné, e ten nový vztah časem skončí, a ti původní partneři se zase dají dohromady (míra pravděpodobnosti teď není podstatná). No a já si myslím, e nový vztah nemůe skončit ve fázi zamilovanosti, která trvá půl roku a více
Ale asi to trochu gómu s těmi indiciemi.
přemýlela jsem nad tím, a přijde mi, e se nedá jen tak odpovědět, je to hrozně veobecné (kdy se bavíme o fázi zamilovanosti /opravdové zamilovanosti/ale definuj, co to pro jednoho, či druhého je/ ... proč by se měli ti lidé rozcházet?!?) ... ale nikdy to není tak čisté, ryzí ... je přece tisíc, milion.... faktorů, co to ovlivňují... v tom případě, je moné i to, e se rozejdou ... asi ti nedokáu odpovědět (jestli má konkrétní příklad, na tom se to bude řeit líp... sem s ním
Upravil(a) kokina02 (19. 6. 2008 22:30)
Není tady
Stránky: 1 2