Dá se říci, že už roky (30 let) chodím ráno co ráno ve stejnou dobu do práce. Neříkám, že jsem nebýval hluchý, nicméně poslední dny jsem z matky přírody "jelen".
"Na hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout" říká staré české moudro. Je pravdou, že vždy tou dobou (v únoru) jsem při svých ranních cestách začínal slyšet křičet ptáky, a že vždy krátce na to se začly nalejvat pupence. Už dva dny po sobě zjišťuji, že je něco jinak. V neděli ráno okolo 6 ranní, když jsem byl vyvenčit psíky jsem uslyšel cvrdlikání ptáků, myslel jsem si, že nějaká ta andulka budí svého paníčka či paničku, ale dnes jsem to ptačí cvrdlikání slyšel nejen v místě bydliště ale o 20 km dál. A to teprve začala zima.

Příroda se nám mění, nejspíš je to tak. Dokonce zvířátka tady máme, která tu vůbec nebo už dlouho nežila Mám ale pocit, že je v tom něco přirozenýho, většího, něco, z čeho se třeba lidi úplně obviňovat nemůžou.
Docela by mě zajímalo, jak na tom budou roční období. Jestli si budou děti v dalších letech i ve středních polohách stavět sněhuláky a koulovat se, nebo se budou plácat v bahýnku...člověk je z toho občas opravdu jelen, když  v prosinci začnou kvést kočičky