|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
Pandorraa napsal(a):
Marcel.on napsal(a):
krotinka napsal(a):
spíš poraďte, co má člověk v takový situaci dělat...
taky bych to potreboval vedet
ale jak to vypada, neni univerzalni reseni. zatim mi z ruznych vlaken, z rozhovoru s psychologem a s "alternativci" vychazi takovej polouniverzal skoro na vsechno - ze nejdulezitejsi je nezmatkovat, nepalit mosty, nedelat naschvaly, cekat, cas spouste veci pomaha. Otazka cekani je ale pro me takova dvousecna - hlavne odpovedet si na otazku na co cekat a druhak cekat aktivne nebo pasivne
Jedna univerzální rada existuje - a dávají ji i kliničtí psychologové - ODPUSTIT a to hlavně SOBĚ
Promiň, ale to je rada z kategorie těch, kterým se říká "knížecí". To, že se někdo živí jako profesionální psycholog ještě neznamená, že radí dobře. Já jsem dospěl k přesvědčení, že nejdřív je nutný uvědomit si svou vlastní cenu, svou hodnotu, své šance a perspektivy, zabránit všemu, co sebevědomí sráží dolů. Až se tohle člověku podaří, teprve potom může odpustit. Pokud má odpouštět podvedený člověk, a to pár dní po podvodu, nechceš po něm v podstatě nic menšího, než aby měl vlastnosti sv. Františka s Assizi 
Není tady
souhlasím s tenonem
odpustit sám sobě? a co? že jsem nešťastná a zklamaná?
odpustit jemu? možná, ale to bude asi trvat dost dlouho...
normálně fungovat? ano, ale s vypětím všech sil...ale normálně to nevypadá, i slepej vidí...
Není tady
krotinka napsal(a):
souhlasím s tenonem
odpustit sám sobě? a co? že jsem nešťastná a zklamaná?
odpustit jemu? možná, ale to bude asi trvat dost dlouho...
normálně fungovat? ano, ale s vypětím všech sil...ale normálně to nevypadá, i slepej vidí...
Dělat si přece můžeš co ccheš, rozhodnout se taky můžeš, jak chceš. Ty to pak budeš denodenně žít. Je to tvoje věc.
Není tady
krotinka napsal(a):
jde to se pustit?
pustit se a padat, aby se mohl člověk odrazit až ode dna?
nebo pustit se a chytit se něčeho jinýho? čeho?
Podívej, to je tak: znáš to z filmů - když hrdina/ka spadne do bažiny, čím víc sebou mrská a mlátí, čím víc bojuje, tím hloub se propadá....
Není tady
Nedoma napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
krotinka napsal(a):
ale dělat, že jsem naprosto v pohodě když stojíš takovýmu zjištění tváří v tvář? proč? aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
O tom mluvím: on MŮŽE za TVÉ emoce? Za tvé pocity?
Proč mu chceš dát pocit viny za to, jak TY se cítíš?
Pouze se ptám.To je zajímavá úvaha. Může za mé pocity Pepa od vedle, co na mně sedí a mlátí mě hlava nehlava? Možná, jenomže ten mi CHCE zkazit náladu.
Nemůže.
Není tady
tenonen napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Marcel.on napsal(a):
taky bych to potreboval vedetale jak to vypada, neni univerzalni reseni. zatim mi z ruznych vlaken, z rozhovoru s psychologem a s "alternativci" vychazi takovej polouniverzal skoro na vsechno - ze nejdulezitejsi je nezmatkovat, nepalit mosty, nedelat naschvaly, cekat, cas spouste veci pomaha. Otazka cekani je ale pro me takova dvousecna - hlavne odpovedet si na otazku na co cekat a druhak cekat aktivne nebo pasivne
Jedna univerzální rada existuje - a dávají ji i kliničtí psychologové - ODPUSTIT a to hlavně SOBĚ
Promiň, ale to je rada z kategorie těch, kterým se říká "knížecí". To, že se někdo živí jako profesionální psycholog ještě neznamená, že radí dobře. Já jsem dospěl k přesvědčení, že nejdřív je nutný uvědomit si svou vlastní cenu, svou hodnotu, své šance a perspektivy, zabránit všemu, co sebevědomí sráží dolů. Až se tohle člověku podaří, teprve potom může odpustit. Pokud má odpouštět podvedený člověk, a to pár dní po podvodu, nechceš po něm v podstatě nic menšího, než aby měl vlastnosti sv. Františka s Assizi
Hmm... takže ty jdeš z tý bažiny hned, tak jak jsi celý od toho sajrajtu, na prestižní recepci viď?
Konec konců ono je zcela fuk, jak to komu funguje, hlavní je, že to funguje.
Já se nejdřív umeju - odpustím - a pak jdu na recepci - uvědomím si svou hodnotu.
Ty to máš opačně, ok. Pokud pak na té akci ustojíš i fakt, že nad tebou třebas někdo ohrne nos a podotkně, že mu smrdíš, pak jsi ještě mnohem lepší než František z Assizi 
Není tady
Pandoro, proč sem taháš nějakou recepci? Co tím chceš proboha říct? Že společenská událost à la recepce je typ běžného životního režimu nebo nějaká doporučená terapie po rozchodu? Já vím, že to byl od tebe pouze příměr, podle mě ale těžce mimo mísu. Jestli jsi tomu zatím neporozuměla, tak se tu bavíme o BĚŽNÉM ŽIVOTNÍM REŽIMU, ve kterém Krotinka nyní potřebuje fungovat. Pochybuju, že by měla zrovna teď náladu na vyjímečné prožitky typu recepce, plesu v opeře atd. Pokud soudím podle sebe a řady jiných, ona nemá po rozchodu absolutní zájem o svět okolo a myslí jen na toho jednoho. Potřebuje získat základní rovnováhu a obnovit životní sílu, energii. Proboha, copak to nechápeš? A nezačni zase s tím, že je ufňukaná nebo že já ji rozmazluju. Píšeš v takovým duchu v podobných případech na Babinetu často (bohužel je vás ještě pár podobných). Nezlob se, ale prokazuješ pouze to, že buď nic nechápeš nebo chápat nechceš. Potom nevím, proč se nejdeš vyřádit jinam, kde nebudeš nikomu ubližovat a kde naopak najdeš spřízněné nátury. Tady neukazuješ, jak jseš in a cool, pouze absenci empatie a - omlouvám se, ale už ti to musím napsat - svoji omezenost. Nikdo tě odsud nevyhazuje, ale prosím tě, nedělej z lidí pitomce. Ty se tím podle mě pouze bavíš a máš pocit, že tak nad lidma získáváš převahu. Já tu jsem proto, že mi tu lidi pomohli a chtěl bych trošičku pomoct i já někomu. Ale ty tu podle mě z těchto důvodů nejsi... Tvoje výrazy a přirovnání jsou často nechutný. Já nevím, jestli ty někdy smrdíš nebo ne, ale upřímně řečeno je mi to šum a fuk. Rozhodně bych doporučoval se tady podobnýma úvahama nezabývat. Drtivá většina lidí se tu neprojevuje nevkusně, tak to zkus prosím taky...
Upravil(a) tenonen (28. 3. 2009 15:03)
Není tady

Tenonen, aj bažina, aj recepcia sú metafory, kristepane! Nehovor mi, že to nechápeš... A odpustiť je asi v rpvej chvíli dôležitejšie - odhliadnuc od toho, že asi všetci, čo sme zažili rozchod, vieme, kde vedomie vlastnej sebahodnoty je...
bezprostredne po tom rozchode.
Není tady
Selima napsal(a):
Tenonen, aj bažina, aj recepcia sú metafory, kristepane! Nehovor mi, že to nechápeš... A odpustiť je asi v rpvej chvíli dôležitejšie - odhliadnuc od toho, že asi všetci, čo sme zažili rozchod, vieme, kde vedomie vlastnej sebahodnoty je...
bezprostredne po tom rozchode.
Tak moment, proti metafoře nic nemám, ale musí být v logické relaci, chci tím říct v příslušné proporci k probíhající diskuzi, a to nebyla. A to tolik zde vzývané odpuštění nemá v dané chvíli žádné opodstatnění ani reálný smysl. Ono totiž nejde o to, že by např. Krotinka svýmu klukovi neodpustila. Šmarjápanno, vždyt´ ho má pořád ráda!!!!! To zase asi ušlo tobě a Pandoře. Pokud se na přítele tak říkajíc zlobí, tak to není normální zloba, kterou všichni známe z běžných životních situací. Je to nehomogenní směsice ambivalentních pocitů a nedá se v tuto chvíli příliš ovlivnit nějakou - byť nejlépe míněnou - radou o odpuštění. Proto říkám, primárně posilovat sama sebe, duševně, fyzicky i morálně, ostatní, i to vaše "odpuštění", přijde samo. Pokud jí totiž radíte, aby odpustila, tak to ona ve skutečnosti dávno udělala. Jenomže je nešt´astná, protože není s ním a chtěla by. S člověkem, na kterýho se zlobím, přece být nechci. Tzn. že to, co radíte, není cesta k úspěchu, protože nezohledňuje SKUTEČNÝ psychický stav dotyčného člověka. Podle mě jsou v zásadě 2 typy lidí, jemnější a drsnější. Radit tomu jemnějšímu (troufám si říct, že Krotinka se tak jeví), aby po rozchodu odpouštěl, je nošení dříví do lesa. Takovou radu musíte směřovat na ty ženský, který na chlapy řvou, kopou je mezi nohy (stalo se mi, naštěstí se netrefila
) a hážou jim věci z okna.
Já už jsem svůj názor napsal, vy dvě (Selima, Pandora) taky, a přesvědčovat se navzájem je kontraproduktivní.
At´ si každej z našich úvah vybere, ne? Od toho je Internet.
Zdravím Slovensko!
Není tady

Dobre, tak ja za seba napíšem - nie ODpustila, ale PUSTILA ho, nechala ho ísť, zmierila sa s tm, že to už sú len pekné a menej pekné spomienky, že ich cesty sa rozišli. Čím skôr, tým lepšie. Je to takto lepšie...?
Není tady
tenonen napsal(a):
Pandoro, proč sem taháš nějakou recepci? Co tím chceš proboha říct? Že společenská událost à la recepce je typ běžného životního režimu nebo nějaká doporučená terapie po rozchodu? Já vím, že to byl od tebe pouze příměr, podle mě ale těžce mimo mísu.
Promiň, tvůj příspěvek jsem celý nedočetla, zmého pohledu je to zbytečná ztráta času. Tohle mi stačí, užívej si svůj život tak, jak jsi ho schopen pobírat. Myslím to bez ironie.
Není tady

Inak, Tenone, ja ťa nechcem o ničom presviedčať, len osm písala Krotinke môj názor na to, čo by jej prospelo, a aká je časová súslednosť. Ona si to aj tak urobí podľa seba - ako nakoniec my všetci. 
Není tady
ahoj všichni 
nehádejte se tady kvůli mně, jo?? já vím, že to všichni s tím odpuštěním a puštěním myslej vpodstatě dobře. to ale není věc, kterou by si člověk řekl, že ji udělá, řekl by"odpouštím" a bylo mu dobře.to je právě to, že to není konkrétní věc, jde o pocity a city...a těm jen tak neporučíš. já vím, že bych měla pustit a jít dál, ale to bude asi hodně dlouho trvat, než to zpracuju a nebude mně to už bolet. bolí to fest. 
Není tady
krotinka napsal(a):
ahoj všichni
nehádejte se tady kvůli mně, jo?? já vím, že to všichni s tím odpuštěním a puštěním myslej vpodstatě dobře. to ale není věc, kterou by si člověk řekl, že ji udělá, řekl by"odpouštím" a bylo mu dobře.to je právě to, že to není konkrétní věc, jde o pocity a city...a těm jen tak neporučíš. já vím, že bych měla pustit a jít dál, ale to bude asi hodně dlouho trvat, než to zpracuju a nebude mně to už bolet. bolí to fest.
Pokud jde o mne, nevnímám to jako hádku, je to výměna názorů.
Jen proto, že ho má někdo jiný, nebudu ho ani kamenovat, ani tu vzteky okusovat monitor.
Je na každém, co si myslí, že je správné a co pak tedy žije.
Měřítkem by pro něj mělo být ne to, co si kdo o tom myslí, ale jak je mu v tom dobře - zda je tak šťastný, rozumíš?
A u tebe nejde o nic jiného než o nezvládnuté emoce. Na to existuje hafo technik a nebo pomáhá dobrý psycholog.
Pokud se v tom ale chceš roky babrat, stejně ti nikdo nevysvětlí, že se to dá srovnat za pár sezení 
Není tady
krotinka napsal(a):
ahoj všichni
nehádejte se tady kvůli mně, jo?? já vím, že to všichni s tím odpuštěním a puštěním myslej vpodstatě dobře. to ale není věc, kterou by si člověk řekl, že ji udělá, řekl by"odpouštím" a bylo mu dobře.to je právě to, že to není konkrétní věc, jde o pocity a city...a těm jen tak neporučíš. já vím, že bych měla pustit a jít dál, ale to bude asi hodně dlouho trvat, než to zpracuju a nebude mně to už bolet. bolí to fest.
Neporučíš,bohužel.Jen Ty sama si to musíš odžít.Každy mi taky říkal,kašli na něj,takovych ještě bude,vzchop se,ale v tu chvíli to nešlo
Až časem jsem ja sama chtěla s tím něco udělat a pomalu se vracela do normalu a zvykala si na tu novou realitu-že ten život pujdu sama a bez něj.Ale sakramentsky to bylo těžke
Zvladneš to neboj 
Není tady
Ach jo, já vím, je to sakramentsky těžký.Když všichni viděj ten rozchod klasicky - s někým se vídáš, pak se rozejdeš a potkáš ho třeba jednou za měsíc někde ve městě, nebo vůbec, pokud není ze stejnýho města. Ale my jsme spolu začali chodit, v průběhu jednoho roku se z nás stali kolegové v práci (v práci nás je dohromady i s uklizečkama 10) a v průběhu dalšího se z nás stali skoro sousedi... a jak se toho mám jen tak pustit, když žádný z těch rad (nechodit na určitá místa, nesetkávat se) prostě nemůžou fungovat???????????
kdyby to bylo o tom, že ho už vidět nemusím, tak jsem asi dávno v pohodě, ale tohle je prostě patová situace.
a výpověď? to ani nejde.
Upravil(a) krotinka (1. 4. 2009 9:47)
Není tady
Hm, tak vídat tu moju ještě po oznámení rozchodu, nejlépe ještě s ním, to bych těžko rozdejchával. Ale všecko jde, časem.
Není tady

Nemôžeš odísť aspoň na pol roka robiť niekam do zahraničia...? Podľa mňa by ti to len prospelo - po všetkých stránkach. Toto je fakt sado-maso...
Není tady
no, tak já potkávám jenom jeho, aspoň zatím. že bych odjela, o tom jsem taky přemýšlela, ale pořídila jsem si vlastní domácnost, nemá se kdo postarat o zvířata, rodiče daleko. navíc mám dělat státnice a tak není vhodná doba. kromě toho mám pořád pocit, že to není úplně všechno rozhodnutý a prohraný.
takže trochu jsem líná, trochu zbabělá, a pořád hodně citově zainteresovaná 
Není tady

Ja by som aj tak šla... možno po štátniciach. Bývanie prenajala, zvieratá - súrodenci, kamaráti, čo ja viem... (alebo žeby bývalý
?) a šla do sveta. Aspoň na nejaký čas, zabudnúť, vychladnúť, získať odstup...
Není tady
Ahoj krotinko,
já jsem taky pořád hodně "citově zainteresovaná" a to toho svýho "ex" nevidím...Státnice mě čekají taky:), ovšem s chutí a soustředěností je to horší
Ale ta rada, co ti tu dala Selima, je dobrá. Jen jestli se nebojíš spíš o něj - že u něj nastane "sejde z očí sejde z mysli"... Podle mě bys mu měla ukázat, že dokážeš žít svůj život i bez něj a klidně x km daleko... Já se teď po rozchodu snažím dostat na jiný "lepší" level - stát se "lepším" člověkem, sebevědomějším atd. - no uvidím, kdo to (kromě mě
) ještě ocení...
Ty si určitě taky sama nad sebou hodně přemýšlela.. A ten tvůj bývalý musí udělat to samé, takovou nějakou svoji vnitřní revizi:) - ale s tím mu ty pomoct nemůžeš...Myslím, že k některým věcem musí člověk dospět sám.. akorát mám pocit, že chlapům to nějak dýl trvá

Když odjedeš nebo uděláš nějaký jiný podobný rázný krok - aspoň uvidíš, jak zareaguje (přičemž i žádná reakce je reakce:)) - a rozhodně se někam posuneš (kam přesně, to je ve hvězdách) - ale určitě někam dopředu:D
Ale nevím, jestli zrovna já mám právo někomu něco radit..
Není tady
ale co když udělám rázný krok a bude to ještě horší? všechno tím zkazím...
Jo, asi se bojím, že sejde z očí, sejde z mysli. možná chce zůstávat dál jako kamarádi (mezi kterýma to jiskří až běda), aby mě neztratil úplně (to řekl, ale nevím, co to znamená) a měl mě pořád tak trochu pod dohledem kdyby náhodou...
snažím se o to samý - žít svůj život, soustředit se na jiný věci, věnovat se sobě. jenže zjišťuju, že mi na ničem tak moc nezáleží jako na to vztahu, a že jsem senejvíc realizovala v něm.
což mi teď tak nějak chybí, nemám najednou ten smysl života, jak jsem si ho udělala.........
tak staršně moc bych si přála, aby jsme byli spolu.přitom mám strach, že teď by to stejně nešlo, protože "rána v mém srdci je příliš bolavá" a nechovala bych se stejně jako dřív.
takže jedině za čas a od znova.
to je se mnou hrůza, já vím, je to takový utěšování.
Upravil(a) krotinka (2. 4. 2009 19:39)
Není tady

ČO je to VŠECHNO? Priznaj si, že z tvojho pohľadu veľmi nie je ČO skaziť... 
Není tady
to krotinka:
Já tě chápu.. pro mě byl ten vztah ta nejlepší věc v mým životě, konečně jsem se cítila šťastná, v bezpečí, ... a taky že ve dvou ty životní trable líp zvládnem... No těšila jsem se, že můj život má konečně nějaký smysl, směr a budoucnost... Je to těžký. A chápu že o tu svojí "naději" přijít nechceš. Ale myslím, že to chce nějakou změnu a jestli nakonec půjdete životem spolu nebo ne ukáže čas...
Není tady
aby mě neztratil úplně (to řekl, ale nevím, co to znamená) a měl mě pořád tak trochu pod dohledem kdyby náhodou...
A proč chceš být "v záloze" a "pod dohledem"? Abys byla po ruce, kdyby to pánovi náhodo nevyšlo? Něco jako svíčka v šupleti, kdyby náhodou vypli proud...
Není tady