|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
Nedoma napsal(a):
No, Pandorro, máš pravdu, teda ten druhý odstavec je možná příliš příkrý, nemyslím si, že je nenormální mít tyto pocity čerstvě po takovém zásadním zjištění/události.
Ano čerstvě po zjištění (tak asi 5 - 6 vteřin) to normální je 
Není tady
no čerstvě po zjištění jsem spíš cítila vše přehlušující bolest, která mě naprosto paralyzovala a spustila lavinu bezmoci.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Nedoma napsal(a):
No, Pandorro, máš pravdu, teda ten druhý odstavec je možná příliš příkrý, nemyslím si, že je nenormální mít tyto pocity čerstvě po takovém zásadním zjištění/události.
Ano čerstvě po zjištění (tak asi 5 - 6 vteřin) to normální je
No, 5-6 vteřin se vztekám a je mi líto, když na sebe vyliju kafe, ne když mi skončí šestiletej vztah
sorry.
Není tady
Nedoma napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Nedoma napsal(a):
No, Pandorro, máš pravdu, teda ten druhý odstavec je možná příliš příkrý, nemyslím si, že je nenormální mít tyto pocity čerstvě po takovém zásadním zjištění/události.
Ano čerstvě po zjištění (tak asi 5 - 6 vteřin) to normální je
No, 5-6 vteřin se vztekám a je mi líto, když na sebe vyliju kafe, ne když mi skončí šestiletej vztah
sorry.
Víš, ono nejde ani tak o to, zda na sebe vyleješ kafe nebo ti skončí vztah. Ono jde spíš o to, že SE vůbec VZTEKÁŠ.
Není tady
To je pravda, ale tak to chodí. Vztekal jsem se, i když mě podvedli v autoservise. 
Není tady
Pandorro ja bych chtela videt, jak ty mas za kazdy situace chladnou hlavu 
Není tady
Hm, osobne si taky myslim, ze vztek je pomerne pochopitelna emoce. kazdy to muze mit jinak, nekdo je smutny, nekdo je hystericky, apaticky, ja nevim co jeste, ale vztek si myslim, ze je uplne bezna vec. Teda aspon co ja si pod timto slovem predstavuju 
Není tady
clavel napsal(a):
Pandorro ja bych chtela videt, jak ty mas za kazdy situace chladnou hlavu
Nemám.
Taky se vztekám - někdy. Ale vztekám se pouze v SOUKROMÍ, za svou emoci nečiním nikoho zodpovědným a především vědoma si toho, že IQ člověka v emoci klesá až o 30 bodů, tedy na hranici debility, v emocích NIC neřeším.
Učila jsem se to spoustu let a to taky proto, že mi výše uvedené nikdo neřekl a nikdo mne nenaučil, co si s emocemi počít.
Dnes je na trhu spousta knih a spoustu možností, jak to zvládnout 
Vztek a žádná jiná emoce nic nevyřeší. Naopak - jak mne naučili v manažerských kurzech - můj vztek hraje přesilovku na straně "protivníka" 
Není tady
Marcel.on napsal(a):
Hm, osobne si taky myslim, ze vztek je pomerne pochopitelna emoce. kazdy to muze mit jinak, nekdo je smutny, nekdo je hystericky, apaticky, ja nevim co jeste, ale vztek si myslim, ze je uplne bezna vec. Teda aspon co ja si pod timto slovem predstavuju
Ano, je to dobrá věc jako VENTIL - upustit páru. Není to dobrá věc jako RÁDCE, jak řešit situace.
Už staré přísloví říká, že je řešit je třeba s chladnou hlavou 
Dokonce na to existuje i účinný autogenní trenink.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Ano, je to dobrá věc jako VENTIL - upustit páru. Není to dobrá věc jako RÁDCE, jak řešit situace.
Už staré přísloví říká, že je řešit je třeba s chladnou hlavou
Dokonce na to existuje i účinný autogenní trenink.
Radce urcite ne, ale mnohem vic me oslovi prvotni emoce nez naprogramovana kalkulacka. Jasne, ze vyhazovat nekoho z domu a rvat na nej je blbost. Ale treba prasknout dverma a jit se vykricet do lesa neni uplne od veci
Myslim, ze z emoci se da clovek celkem poznat a kdyz bych to dohnal ad absurdum, ale cloveku, ktereho nic zleho emocne viditelne nezasahne, tomu bych asi neveril treba radost z darku. Jo, je to hodne pritazene za vlasy, uznavam... Resit s chladnou hlavou, jiste. Ale ve chvili, kdy ti partner rekne, ze uz k tobe bohuzel nic neciti, ze za to nemuze, at si to preberes... Tak tam bych teda nejakou emoci cekal. Nedokazal bych rict, ok, souhlasim s tebou, mas na to pravo, pojd si o tom v klidu popovidat nad cajem a babovkou. Pokud najdeme spolecnou budoucnost a to jak k ni dojit, pustime se do toho, v opacnem pripade se rozejdeme jako civilizovani lide... Tak na takovouhle "spolecensky spravnou" reakci teda nemam...
Není tady
Marcel.on napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ano, je to dobrá věc jako VENTIL - upustit páru. Není to dobrá věc jako RÁDCE, jak řešit situace.
Už staré přísloví říká, že je řešit je třeba s chladnou hlavou
Dokonce na to existuje i účinný autogenní trenink.Radce urcite ne, ale mnohem vic me oslovi prvotni emoce nez naprogramovana kalkulacka. Jasne, ze vyhazovat nekoho z domu a rvat na nej je blbost. Ale treba prasknout dverma a jit se vykricet do lesa neni uplne od veci
Myslim, ze z emoci se da clovek celkem poznat a kdyz bych to dohnal ad absurdum, ale cloveku, ktereho nic zleho emocne viditelne nezasahne, tomu bych asi neveril treba radost z darku. Jo, je to hodne pritazene za vlasy, uznavam... Resit s chladnou hlavou, jiste. Ale ve chvili, kdy ti partner rekne, ze uz k tobe bohuzel nic neciti, ze za to nemuze, at si to preberes... Tak tam bych teda nejakou emoci cekal. Nedokazal bych rict, ok, souhlasim s tebou, mas na to pravo, pojd si o tom v klidu popovidat nad cajem a babovkou. Pokud najdeme spolecnou budoucnost a to jak k ni dojit, pustime se do toho, v opacnem pripade se rozejdeme jako civilizovani lide... Tak na takovouhle "spolecensky spravnou" reakci teda nemam...
OK, každý to má jinak.
Ty očekáváš alespoň nějakou emoci, já očekávám, že mne partner svými NEGATIVNÍMI (o POZITIVNÍCH tu nebyla řeč) emocemi nebude obtěžovat, protože mu s nimi stejně nepomůžu. Nevím, proč bych měla jásat nad prásknutím dveří - hurá, má alespoň NĚJAKÉ emoce - když je mi to spíš nepříjemné - mohu si to "přebrat" od toho "uáááá, už mne nemiluje" až po "blb jeden, ani ovládat se neumí!" To je zase podle toho, jak JÁ ovládám své vlastní emoce.
Podle mého názoru, je-li vztah hodnocen podle emocí, je to s ním dost špatné.
A opakuji: emoce jsou nutným ventilem pro "přetopený kotel", ale jejich ventilování na veřejnosti, obvzláště před milovanou osobou - jak pak ty snášíš například takový ženský kvílivý pláč? - pro mne není známkou vyrovnané osobnosti.
Konec konců oba můžeme OČEKÁVAT cokoliv, stejně to není na nás, co příjde.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
...nebudu to cele kopirovat
...
Proste to mas srovnany, ja ne. Vyhlasuji mir, agumenty nemam, hadat se me nebavi

Není tady
očekávám, že mne partner svými NEGATIVNÍMI (o POZITIVNÍCH tu nebyla řeč) emocemi nebude obtěžovat, protože mu s nimi stejně nepomůžu. Nevím, proč bych měla jásat nad prásknutím dveří...
Pandorroo - nepomůžeš mu, nezajásáš, ale... někdy to pomůže jemu (lepší substituční prásknutí dveřma než manželkou o zem
), někdy (zdůrazňuju "někdy") je rána dveřmi nebo ženský kvílivý pláč jediným způsobem, kterým je dotyčný v konkrétním okamžiku schopen vůbec komunikovat. Nevím - možná někdy lepší, než vyslovit něco, co nejde vzít zpátky...
Není tady
no já nevím, ale já nanikoho nekřičela a ani před ním nebrečela, abych něčeho dosáhla, všechny ty emoce jsou v mně a víte o nich jen vy, protože jsem to sem napsala.
ale dělat, že jsem naprosto v pohodě když stojíš takovýmu zjištění tváří v tvář? proč? aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
takže proč to řešíte do extrémů?
spíš poraďte, co má člověk v takový situaci dělat...
Upravil(a) krotinka (26. 3. 2009 12:58)
Není tady
krotinka napsal(a):
spíš poraďte, co má člověk v takový situaci dělat...
taky bych to potreboval vedet
ale jak to vypada, neni univerzalni reseni. zatim mi z ruznych vlaken, z rozhovoru s psychologem a s "alternativci" vychazi takovej polouniverzal skoro na vsechno - ze nejdulezitejsi je nezmatkovat, nepalit mosty, nedelat naschvaly, cekat, cas spouste veci pomaha. Otazka cekani je ale pro me takova dvousecna - hlavne odpovedet si na otazku na co cekat a druhak cekat aktivne nebo pasivne 
Není tady
Marcel.on napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
...nebudu to cele kopirovat
...
Proste to mas srovnany, ja ne. Vyhlasuji mir, agumenty nemam, hadat se me nebavi
![]()
Mně taky ne. A už jsem řekla: každý to máme prostě srovnané jinak, což neznamená, že jeden dobře a druhý špatně 
Není tady
helena napsal(a):
očekávám, že mne partner svými NEGATIVNÍMI (o POZITIVNÍCH tu nebyla řeč) emocemi nebude obtěžovat, protože mu s nimi stejně nepomůžu. Nevím, proč bych měla jásat nad prásknutím dveří...
Pandorroo - nepomůžeš mu, nezajásáš, ale... někdy to pomůže jemu (lepší substituční prásknutí dveřma než manželkou o zem http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), někdy (zdůrazňuju "někdy") je rána dveřmi nebo ženský kvílivý pláč jediným způsobem, kterým je dotyčný v konkrétním okamžiku schopen vůbec komunikovat. Nevím - možná někdy lepší, než vyslovit něco, co nejde vzít zpátky...
O to se ani náhodou nepřu. Říkám jen pořád: každý má právo dělat si, co chce. Musí mít ale na pamtěti, že v každý okamžik za své činy nese DOPOVĚDNOST jen on SÁM.
Není tady
krotinka napsal(a):
ale dělat, že jsem naprosto v pohodě když stojíš takovýmu zjištění tváří v tvář? proč? aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
O tom mluvím: on MŮŽE za TVÉ emoce? Za tvé pocity?
Proč mu chceš dát pocit viny za to, jak TY se cítíš?
Pouze se ptám.
Není tady
aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
krotinko, lidi se scházejí a rozcházejí... s tím nic nenaděláš.
Jestli jsem dobře pochopila, nejdřív jste se rozešli - na tvůj popud, že? A teprve po rozchodu, kdy už ti "nepatřil" jsi nějak zjistila, že má jinou slečnu. Možná přivítal tvůj návrh rozejít se... ale možná, že to nebylo kvůli té druhé... třeba jen akceptoval tvoje přání...
Není tady
Marcel.on napsal(a):
krotinka napsal(a):
spíš poraďte, co má člověk v takový situaci dělat...
taky bych to potreboval vedet
ale jak to vypada, neni univerzalni reseni. zatim mi z ruznych vlaken, z rozhovoru s psychologem a s "alternativci" vychazi takovej polouniverzal skoro na vsechno - ze nejdulezitejsi je nezmatkovat, nepalit mosty, nedelat naschvaly, cekat, cas spouste veci pomaha. Otazka cekani je ale pro me takova dvousecna - hlavne odpovedet si na otazku na co cekat a druhak cekat aktivne nebo pasivne
Jedna univerzální rada existuje - a dávají ji i kliničtí psychologové - ODPUSTIT a to hlavně SOBĚ 
Prostě se toho pustit.
Je to težké, ale funguje to.
Představ si, že jako malé dítě chodíš po pouti a užíváš si atrakcí, dáš si zmrzku nebo turecký med, užiješ si na hopačkách...prostě pohoda. Pak přiletí barevný balonek - jůůůů ten jekrásný
a lap, už ho držíš v ruce. Pak druhý, třetí...desátý..a ty máš najednou plné ruce. Už se ti do nich žádná jiná laskominka nevejde a kolem je jich tolik. Ba ani na kolotoč nebo lochnesku už nemůžeš....
A KDOPAK za to může?
Balonky?
Ty?
...
A není to jedno?
Jak to lze jednoduše vyřešit?
?
Ha?
Je to stejné jako s každou ZÁVISLOSTÍ (na něčem nebo na někom)
Prostě se TOHO PUSTIT 
Osobně zatím neznám jiné řešení.
Není tady
každý okamžik za své činy nese DOPOVĚDNOST jen on SÁM
To zní jako jedno z mých oblíbených rčení - "Vezmi si co chceš a zaplať za to." 
Není tady
jde to se pustit?
pustit se a padat, aby se mohl člověk odrazit až ode dna?
nebo pustit se a chytit se něčeho jinýho? čeho?
Není tady
krotinka napsal(a):
jde to se pustit?
pustit se a padat, aby se mohl člověk odrazit až ode dna?
nebo pustit se a chytit se něčeho jinýho? čeho?
chyt se sebe... to se mi to keca... no nevim, ale asi nema smysl cekat "az neco". ono cekani na "az neco" muze taky byt k nicemu. proste funguj. ja treba vcera sel jen tak do divadla. sam za sebe. a poprve po dlouhe dobe ne teda uplne sam a zjistil jsem, ze jsem byl v uplne jinem normalnim svete. proste jsem jen tak byl. ziju sice jinymi problemy, pravda, asi 15 minut na ceste domu jsem venoval "rozebirani" problemu, ale uz to neudelam, protoze tim si leda pokazis normalni lidskej vecer. je strasne prijemny pochopit, ze at uz si pripadas jako podvedena, zlomena, vyuzita nebo cokoliv, ze je to jen tvuj mikrosvet. ze jsou lidi, kteri te radi uvidi, ze existuji veci, ktere te potesi... proste normalni zivot
nehlede na to, ze jediny, co ti ty hnusny pocity daji, je zas jenom negativni. jedine pozitivum, co z toho muzes vytezit, je nakopnuti k akci - zacit behat, chodit na kafe, do divadla...
Upravil(a) Marcel.on (27. 3. 2009 11:29)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
krotinka napsal(a):
ale dělat, že jsem naprosto v pohodě když stojíš takovýmu zjištění tváří v tvář? proč? aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
O tom mluvím: on MŮŽE za TVÉ emoce? Za tvé pocity?
Proč mu chceš dát pocit viny za to, jak TY se cítíš?
Pouze se ptám.
To je zajímavá úvaha. Může za mé pocity Pepa od vedle, co na mně sedí a mlátí mě hlava nehlava? Možná, jenomže ten mi CHCE zkazit náladu.
Není tady

Nedoma napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
krotinka napsal(a):
ale dělat, že jsem naprosto v pohodě když stojíš takovýmu zjištění tváří v tvář? proč? aby neměl ani trochu špatný svědomí, když za to vlastně může?
O tom mluvím: on MŮŽE za TVÉ emoce? Za tvé pocity?
Proč mu chceš dát pocit viny za to, jak TY se cítíš?
Pouze se ptám.To je zajímavá úvaha. Může za mé pocity Pepa od vedle, co na mně sedí a mlátí mě hlava nehlava? Možná, jenomže ten mi CHCE zkazit náladu.
Ak na tebe sedí a mláti ťa, tak asi s tými pocitmi súvisí - je tam ÚMYSEL. No keď sa niekto zamiluje do niekoho iného ako do teba, je to SMOLA, ale nič PROTI TEBE OSOBNE. To by mňa muselo šlahnúť, že sa MNE oženil Bruce Willis. (ÁNO, ON môže za to, že dnes večer budem sama!!!!). Klamať a podvádzať je iná káva, ale čo si budeme nahovárať - kým nemáme vo veci jasno, asi ani my sami nie sme Mirkovia Dušínovia a nechávame si niektoré veci pre seba.
Krotinka, chápem tvoje pocity, ale nijakovsky ti to nepomôže - a nahnevať sa naňho ti pomôže len čiastočne. Najviac asi pomôže postupne sa nad to povzniesť, "pustiť sa" a chytiť sa -sama seba, nových aktivít, záujmov, nového sebavedomia a možno aj nových ľudí, ktorými sa obklopíš. Na svete je nepochybne viacero ľudí, ktorí s tebou RADI a dobrovoľne budú tráviť čas... 
Není tady