Klubko:
To je samozřejmé, když se pustíš do jiného oboru, tak se musíš na studium připravit. NIKDY to není jednoduché a vždycky to s sebou nese plno odříkání, ale výsledek pak stojí zato.  Moc dobře si pamatuji, jak dcera přišla unavená z práce a do noci se učila, celý rok nebyla ani v kině ani za žádnou jinou zábavou, všechno považovala za ztrátu času. I když jsme doma měli společnost, nedala se zlákat, jen se s nimi pozdravila, zavřela se v pokoji a  učila se. I na Silvestra a na Vánoce. Čeho ještě se vzdala  nebudu rozepisovat, bylo by to dlouhé.



Víš, můžeš se ocitnou v situaci, kdy budeš potřebovat peníze a odpor neodpor, můžeš si je vydělat, když budeš chtít, nebo nutně potřebovat.
Známá měla stejný názor jako ty, ovšem jen do doby, než měla děti. Shodou okolností -stejné vzdělání jako ty - nejdřív ekna, potom rehabilitace, ale na FTVS(to je jedno). Později postavili dům, dluhů nepočítaně, do toho děti. V domě si zařídila vlastní praxi a ještě jako vedlejšák zpracovává daňová přiznání několika drobným soukromníkům a vede účetnictví několika malým bytovým domům, kde jsou všechny byty v OV.    Tam je pohyb položek tak malý, že za celý rok to vyjde na necelou A4. V počítači na to má programy a za " chvíli" to má hotové. Nesedí nad tím každý den, věnuje se tomu tak jednou za 3 měsíce, u některých dokonce jen jednou za rok. Přivydělá si  tím slušné  peníze, může se věnovat dětem , rodině  i masážím.  Jo, taky si vybírá, lidi jí můžou ruce utrhnout, protože o prkotiny (které dělá ona) velké účetní firmy nemají zájem. Dokonce něco dělá i pro svoje kolegyně - masérky soukromnice, ale to přesně nevím co. Jasně,  zadarmo to nebude.

Já si myslím, že člověk by měl dosáhnout toho nejvyššího vzdělání, na jaké stačí. Pak může dělat, co ho baví a co mu jde. Četla jsem o právničce, která řídí tramvaj. Když ji to baví a naplňuje a stačí jí plat, proč ne? Ale může dělat i tu právničku, zatímco bez vzdělání by nemohla.
U nás v rodině si také všichni váží vzdělání, považují to za prioritu. Jasně, že VŠ sama o sobě člověku štěstí nepřinese, ale není od věci.

a podporu bych si predstavila tak, ze bych mu pomohla, treba zkouset ho atd... ale ne nutit a dohadovat ,to ne

Jessika napsal(a):

tyjo, tady je ale příspěvků...
počítám, že než to Jana dočte, tak její muž dostuduje

Jana už to dočetla a její muž ještě nedostudoval....

Tak já teda nevím, zda jste četly pozorně, ale Jana jasně napsala, že její muž studuje néé protože by to chtěl on sám, ale kvůli někomu a to jsou její rodiče a ona Jana, protože ta chce mít klid od rodičů, protože se neokáže postavit rodičům a říct, že člověka miluje takového jaký je s VL i bez matury nebo diplomu ...
Cituji Janina slova :
No zkrátka si dělá dálkově školu, ale moc to nestíhá s prací a ta škola ho nebaví už proto, že si ji dělá vlastně kvůli někomu. Má půlku za sebou a každý den na to myslí, že se nechce učit, nebaví ho to a nemá klid, přemýšlí, že s tím "praští".
Jednoznačně ať se rozhodne on sám, zřejmě teď lituje, že byl do toho natlačen

Klubko napsal(a):

Ugo, teď si zase ze mě střílíš,ne?
Bižule = Biologie

To jsem v životě neslyšel, už jsem si říkal, že studuješ na VŠ něco o bižuterii.
Já a střílet si z tebe? To bych si nedovolil

Na srazu se ZŠ hned dva bývalý spolužáci prohodili - proč jsem se líp neučil.

Můj kamarád se učil angličtinu od základní školy až po jazykovku, uměl ji dobře, ale začal dělat práci v které angličtinu vůbec nepotřebuje, dnes už je to 5-6 let a dost ji už zapomněl. Bylo jeho úsilí efektivní? Zatím se zdá, že ne, možná časem.

Co tím chci říct, většinou se to vyplatí mít vyšší vzdělání, ale ne vždy.

P.S. SŠ a víceméně i VŠ mě vybrali rodiče. Říkal jsem si, že bych radši studoval něco jiného, co by mě víc bavilo, a to sice nějakou ekonomickou VŠ. Zpětně jsem rád, že jsem dal na rodiče - po strojních inženýrech je většinou dost velká poptávka. A taky jsem si z ekonomie nastudoval jen to, co jsem chtěl a považoval za správné.

P.S.1. obdivuji všechny, kteří při práci ještě studují!

Račice díky
Jenom jsem chtěla poznamenat, že to není vůbec o polemice mít či nemít to či onaké vzdělání, to je na každém z nás a já jsem šťastná, že to rodiče nechali čistě na mě a dopředu jsem věděla, že po maturitě chci jít do práce a už na žádnou školu a to mi vydrželo doteď ...Jazyky se dají v pohodě vypilovat při práci v tom bych problém neviděla..... A taky velice záleží kde se člověk uplatní...
Tady konkrétně je to spíš o tom, že Janina manžela to nebaví, nechce to dělat ...Konec, tečka ..A Jana na něho dělá nátlaky taky skrz rodiče ....toto není problém vzdělání, ale někde úplně jinde

Ráček napsal(a):

Tak já teda nevím, zda jste četly pozorně, ale Jana jasně napsala, že její muž studuje néé protože by to chtěl on sám, ale kvůli někomu a to jsou její rodiče a ona Jana, protože ta chce mít klid od rodičů, protože se neokáže postavit rodičům a říct, že člověka miluje takového jaký je s VL i bez matury nebo diplomu ...
Cituji Janina slova :
No zkrátka si dělá dálkově školu, ale moc to nestíhá s prací a ta škola ho nebaví už proto, že si ji dělá vlastně kvůli někomu. Má půlku za sebou a každý den na to myslí, že se nechce učit, nebaví ho to a nemá klid, přemýšlí, že s tím "praští".
Jednoznačně ať se rozhodne on sám, zřejmě teď lituje, že byl do toho natlačen

´

Přiznávám se, že jsem nečetla celé vlákno, ale díky Ráčkovi - tímto příspěvkem mi to jaksi shrnula-   musím konstatovat, že smekám před chlapcem, který si ne sám kvůli sobě, ale kvůli Janě začal dělat školu a navíc při zaměstnání tak, jak píše UgoDrago - klobouk dolů (já bych na to neměla a obdivuju všechny, kteří při práci studují). Není to krásné vyznání toho, že mu na jejich vztahu záleží?
Na druhou stranu je mi ho líto (v dobrém), že MUSÍ a je to smutné, že přestože je Jana v podstatě dospělý člověk, tak je ovlivňována rodiči, kterým záleží na tom, aby její přítel měl SŠ, VŠ či co to studuje
Připomíná mi to "staré" časy, kdy nebylo přípustné, aby žena/muž se SŠ, VŠ měla/měl vztah s někým, kdo je o třídu níže se vzděláním.
Jani, trošku tě nechápu
Ale pokud má hoch půlku za sebou, tak je třeba ho v tom podporovat, ať to nevzdává a dotáhne do zdárného konce. K zahození mu škola určitě v životě nebude!