14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Zase jednou tupě zírám a přemýlím o smyslu mateřství.Mám zhruba 30ti letou sousedku,matku 3 dětí ve věku zhba 8,4,a 2 roky.Bydlí v paneláku v bytě nade mnou a chtě nechtě se stávám součástí jejich domácnosti.
Denní reim začíná v této rodině v 6.45 . Poznám to přesně podle íleného křiku plynoucího z úst matky.Po odchodu nejstarího z dětí se křik přesune do hluku od úklidu aby zvolna přeel do opětovného křiku pokračujícího občasným střídáním nářku nad zbědovaným ivotem a vrčením vysavače.Okolo 17-18 hodiny křik ustává.Vrací se domů manel a bývá klid.Stejně tak ve dnech kdy mu není v práci.
Přemýlím o tom jak asi děti toto vnímají,co se děje v jejich duičce kdy matka ječí jak tur chycený do elez.Je to tak ílené e mnohdy to zvedne i mě i kdy křik slyím jen přes zdi.Křik je kůli vemu,rozlitá polévka či pití,papír na podlaze,rozházené hračky,učení se kolákem.O sprosté výrazy není nouze a jsou pouívány velice přiléhavě.Za podobné tituly by se nestyděl leckterý chlap,pokud
by nael odvahu je pouít.
Mluvila jsem o tom s kolegyněmi.Bohuel i ony mají malé děti a přiznávají e na děti neúměrně křičí,nebo slyí přez zdi bytu to samé co já.
Je to dnes normální výchova,nebo jsem přecitlivělá due které se tyto metody výchovy příčí? Nepřijde vám to jako druh kruté tyranie?
Není tady
Tak já se přiznám, e taky křičím. Mám taky tři děti. Sprostě nemluvím. Ono toti Anko, kdy to řeknu 5x normálně a kluci vnímaj jenom, kdy zakřičím, take asi tak. Taky jsem přemýlela, jestli nejsem hysterka. No a pak mě to mrzí a přijde domluva. Do deseti počítat prostě neumím.
Anko - má děti?
Není tady
Duičko,mám děti.A mám jich celkem 5 take jsem asi měla mít nárok mít nervy nejednou někde úplně jinde Přesto si myslím e křikem se má etřit jinak nemá naprosto ádný účinek.
Není tady
Anko - tak klobou dolů před tebou. Tak to si mamina na správným místě.
Já to prostě nevydrím být v klidu, úplně mě vdycky tak vytočej, pubertáčci (15 a 12) e vylítnu.
Ted jsem si vimla, kolik je dětem té sousedky. Kdy byli kluci malý, to jsem nervy jetě měla a nekřičela, nemlátila.Ve lo vklídku a domluvou. Ale ted jak klackovatěj, řvu řvu řvu. Kdy neřvu, neuklidí si, nedojdou s koem, neučej se. tak já nevím.
Není tady
Na kadé dítě zabírá jiná metoda.Křik jsem pouívala velice zřídka stejně jako pohlavky.Z dětí vyrosti normální bezproblémové lidi.Moná ve věku tvých dětí je potřeba občas zvýit hlas,ale to co slýchám já mi přijde jako extrémní případ.
Není tady
anka napsal(a):
Duičko,mám děti.A mám jich celkem 5 take jsem asi měla mít nárok mít nervy nejednou někde úplně jinde Přesto si myslím e křikem se má etřit jinak nemá naprosto ádný účinek.
Anko,
svatá jsi ena.
Mám děti jen dvě a ječím jak Viktorka.
Někdy.
Ale taky mazlím, chválím, hraju si...třeba neslyí, jak je sousedka i hodná na děti, protoe to slyet není.
Něco Ti povím. Je rozdíl mít děti a děti.
Kolegyně čeká čtvrté dítě a je stále v pohodě. Usměvavá, děti bez problémů, samostatné...
Kdyby měla dvě moje děti, sama přiznala, e by zdaleka tak usměvavá nezůstala.
Děti jsou radost, kdy vechno jde, jak má. Stačí u kadého nějaká ta specifická porucha (a u nás je jich na dvě děti víc ne poehnaně), a matce zbývá buď je nechat zpustnout (skončili by jako bezdomovci, nebo v kriminále, bez základních návyků souití, protoe jim to není jaksi vrozené), nebo je vemoně donutit, aby z nich jak tak vychovala lidi schopné samostatného jak tak sluného ivota.
Mateřství se stává těí a těí, jak jsou děti stále problémovějí.
Dnes se děti vychovávají aktivně. A myslím,, e tu je problém. Dřív se děti ráno vypustily, večer uloily, učily se ve samy, přejímaly z okolí. Dnes se jim zasahuje do veho. I do toho, kde mají mít ruce při stolování...apod.
Neznám Tvou sousedku. Jen jsem Ti chtěla přiblíit tu druhou monou stranu.
Není tady
Damilo,dovolím si trochu ti oponovat.
Nejsem svatá ena,jsem naprosto normální zaměstnaná enská.Do práce jsem chodila i kdy byly děti malé.Na mateřské jsem strávila celkem 3 roky a nikoliv najednou.
A není to tak jak si myslí,výchova dětí byla náročná i pro mě.Dát dětem najíst a vyhnat je ven,je scestná mylenka.Moná kdysi za dob mého dětství to tak fungovalo,ale neznám to z dětství svého ani z dětství svých dětí.
Nechci to otáčet,to nebylo účelem mého příspěvku.Děti jsem také neměla bezproblémové.Dvě děti ke mě přily ve věku 1 a 2 roky z dětského domova.
Neznaly naprosto nic.Bylo to jak s kojenci jen no něco větími.
Dalí dvě děti jsou pro změnu mimořádně nadané.To také není ádný med.Mimořádná vnímavost přila ve chvílích kdy jsem umisovala starí děti na koly.
Rozdělit čas mezi 5 dětí,práci a domácnost není a ani nebylo tak snadné.V tom nevidím omluvu pro nervozitu matek.
Vím e je to těké,o tom není pochyb,ale tuhle roli jsme si vybraly dobrovolně a tudí nevídím důvod k frustraci takhle malých dětí.
Mohla bych ti citovat co se mi odehrává nad hlavou,ale raději ti polu SZ.
Není tady
Anko, svatá jsi.
Tohle by normální enská s úsměvem na rtech neustála. já teda ne. Hold jsem nervák. Ale ne jsem měla děti, fakt jsem to nevěděla.
Jak mají ty mámy vědět do čeho jdou, ne si pořídí děti? Jak můou vědět, e to ustojí?
Já bych neměnila, jsem ráda za své děti. Ale představovala jsem si to skutečně snazí. Tak jak jsem to viděla vude kolem sebe. S dětmi se nikdo tak necrcal, jak my.
Není tady
teda anko, ja te obdivuju, mit tolik deti musi byt opravdu narocne!
taky by se mi nelibilo kdybych slysela sproste nadavani zpoza zdi, ale tohle slysim zpoza plotu. sousedovi loni zemrela manzelka a zustaly mu petilete dvojcata. na tom by nebylo nic zvlastniho, kdyby jemu nebylo pres sedesat a je to od prirody nervak. takze co od neho pres den slysime, je fakt sila. ale beru to i z druhe strany. deti jsou hyperaktivni, ale chodi ciste oblecene, hlady netrpi a jsou vychovany v ramci moznosti. i kdyz soused se s nikym v ulici nebavi, ja ho ve skrytu duse obdivuju, je to duchodce, ktery se fakt snazi.
a pokud se podivam sama na sebe, mam doma dva mimisky, ale taky mi kolikrat rupnou nervy a musim zakricet. nerikam ze rvu porad, ale nekdy se to bez toho bohuzel neobejde. a pak me to mrzi a chce se mi brecet. jo kdyby v tu chvili slo napocitat do 10, bylo by to lehci:-)
Není tady
Anko, jak píe Damila, ono hoooodně a hoooodně moc záleí na dětech. Samo i na matce.
Mám dvě naprosto rozdílné děti.
Dětí jako je lenka bych zvládla víc bez jediného zakřičení, bez plácnutí a s úsměvem.
Mít dvě děti jako je Jíta, tak bych u neprola dveřma jak bych si stále obalovala nervy abych vydrela být alespoň dopoledne v klidu
Jitka si ji v roce byla schopná vyčíhnout chvíli ( třeba mé několikavteřinové čůrání, někdy jsem se divila e jsem si stihla i dosednout ) aby udělala co nesmí, něco vylila, rozbila, vyházela ze skříně či uplíku, kdy jsem la napravit jednu kodu co udělala zvládla udělat dalí dvě a tři. V té době udret v bytě stejný "bordel" jako byl ráno i večer bylo nad mé síly. Ona z toho měla jen legraci. Honila jsem jí po bytě v průměru půl hodiny abych jí oblékla e půjdem na procházku, ne jsem se oblékla já (a e se nelíčím, vlasy ráno jen prohrábnu), udělala takový boredel, e jsem kolikrát měla na krajíčku.
Občas to bez zakřičení nelo.
Teď mám holky zase celé prázdniny doma (kolka není otevřená a babičky nejsou hlídací).
Stihnout uvařit, vyprat, vyehlit dá s nima hodně práce.V noci se Lenka budí (rostou jí zuby), přes den Jíta u dááávno nespí. Jsem nevyspalá a přesto jsem s nima dopoledne i odpoledne venku. Vypravovaní se dost často nedaří bez mého křiku. Kdy to zkusím podobrém, tak Jíta nevnímá. Kdy jí řeknu 20x během 5ti minut aby si vzala kalhoty a ona dělá jako e nevnímá i kdy jí i chytnu za ruce a řeknu jí to z očí do očí a dám do ruky kalhoty a ona je poloí a nic, tak pak u mi fakt nezbývá nic jiného ne na ní zakřičet a dělá e nikam nepůjdem a najednou si kalhoty vezme.
Je pravda, e dětem nikdy nenadávám. Nemluvím před nima sprostě. Kdy brečí mám pro ně otevřenou náruč na ukonejení a dělám co dělám přestanu, jsou na prvním místě.
Nedavno jsem jedné mamince hlídala chlapečka na písku. Ona hned e kdy budu potřebovat, e mi holky také pohlídá. Začala jsem se smát a řekla e to po ní nemůu chtít. Dívala se na mě divně, jako e jí nevěřím, ale po chvilce kdy si děti hrály a ona viděla co Jíta vechno vyvádí ( nebyla ádná vztekací scéna ádný problém) tak sama řekla jestli mi nebude vadit e nabídku vezme zpět, e by to s Jítou nezvládla.
Nevím co by řekla kdyby viděla jak se rozčiluje a protestuje, něco si vymyslí , třeba e chce jít ven na kolo a kdy jsme nachystané po hodinovém vypravování,za dveřma tak začne v helmě brečet e na kolo nechce, e chtěla koloběku , snaím se to ustát, převléknout jí schovat kolo, vyndat koloběku, mezitím začne Lenka brečet, protoe u chce ven a buí do dveří, pokaká se, musím vyměnit plenku, Jitka se rozmyslí mezi vytaháním spousty bot z botníku e koloběku nechce a e má íu, Lenka chce napít také, polejou se, převléknu je, Lenka chce ham ham, Jíta hned taky, ale tohle přece ne, vdy mám i něco jiného, ne jí to dám Lenka nadrobí v předsíni.....,ale jsou dny kdy se něco takového jakoto několikátá příhoda v pořadí ustojí těko.
Ale není pravda, e bych křičela denodenně a celý den.
Není tady
Taky někdy křičím - kdy ten, komu něco říkám (syn) na normální pokyn nereaguje. Beru to tak, e mu tím dělám dobře - kdy patně slyí, prostě přidám, aby slyel. Sprosté výrazy a nadávky ale zásadně nepouívám. Nejvulgárnějí mnou pouitý výraz je lemra.
Upravil(a) mashanka (9. 8. 2009 12:57)
Není tady
Já měla děti dvě řvala jak Viktorka ..no to bylo ílený. Take pokud někdo vychová děti s úsměvem a nekřičí klobouk dolů .Já to nedokázala..Jéé tady je takový ticho ..Ovem ,kdy přijdou vnoučata začíná kolotoč znova
Není tady