Alosek napsal(a):

Vanda napsal(a):

...xxxx,
za sebe si opravdu myslím, že Zklamaná a xxxx jedno jsou, podle způsobu vyjadřování, slovní zásoby, názorů...

xxxx,
zcela se ztotožňuji s Vandou - pro mě, a snad pro jiné tady, zvýrazněná slova znamenají toto: jste si natolik podobné ve vyjadřování, názorech, slovní zásobě, že byste klidně mohly být jedna osoba = jste stejné.
Kapišto?

ano proto navrhuju at to konečne moderátoři pproveř existují IP adresy přeci a navíc když si udelá zklamaná čas můžeme se potkat, uvidíme

Velký úklid- no tak třeba já bych si představila  v případě Lenky  to , že nejdřív řeknu manžovi: Hele já tvoje  3 neděle  vdaná "kráva" nechci dál takhle žít. Vadí mi ,že si smskuješ a  není mezi náma nic, natož sex a láska. Co Ty na to??
On:  já si píšu s kamarádkou Ona: Ta kamarádka je víc než já? On: Není.
A kde jsme v debatě - na začátku. Tudíž já bych řekla : jdu od tebe  až si rozmyslíš , co chceš , dej vědět, možná už bude pozdě.  Je mi fuk co si budou myslet všichni svatebčani, já chci žít buď hezky s Tebou , nebo hezky sama - nic mezi tím neberu....
Velký úklid bych stvrdila vymetením ledničky a odchodem  k rodičům..
Strašně zlehčuju, ale  já už na dlouhé rozebírání manželské krize nemám náladu. Prostě vím, že to už vždycky budu řešit řezem- ne šlapáním kolem horké kaše...

zuzi777a napsal(a):

Vadí mi ,že si smskuješ a  není mezi náma nic, natož sex a láska. Co Ty na to??

A kde jsme v debatě - na začátku. Tudíž já bych řekla : jdu od tebe  až si rozmyslíš , co chceš , dej vědět, možná už bude pozdě.  Je mi fuk co si budou myslet všichni svatebčani, já chci žít buď hezky s Tebou , nebo hezky sama - nic mezi tím neberu....
Velký úklid bych stvrdila vymetením ledničky a odchodem  k rodičům..
Strašně zlehčuju, ale  já už na dlouhé rozebírání manželské krize nemám náladu. Prostě vím, že to už vždycky budu řešit řezem- ne šlapáním kolem horké kaše...

Takže: co vynechat v první větě slovo " smskuješ"? O tom to totiž myslím je.
Ty bys řekla: Jdu od tebe....jo, je to jedno z možných řečení, a zdá se mi, že to nejjednodušší, nejprvoplánovější...
Jenže: na obou stranách je chyba. V každém dalším vztahu ty tvoje nevyřešené chyby, nebo chybné vzorce, nebo jak to nazvat, můžou způsobit stejné potíže. Není namístě se spíš pokusit přijít na příčinu ze své strany ( a ta příčina není event.přítelkyně, to je následek)? A až potom řešit partnera?

Vanda napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Vadí mi ,že si smskuješ a  není mezi náma nic, natož sex a láska. Co Ty na to??

A kde jsme v debatě - na začátku. Tudíž já bych řekla : jdu od tebe  až si rozmyslíš , co chceš , dej vědět, možná už bude pozdě.  Je mi fuk co si budou myslet všichni svatebčani, já chci žít buď hezky s Tebou , nebo hezky sama - nic mezi tím neberu....
Velký úklid bych stvrdila vymetením ledničky a odchodem  k rodičům..
Strašně zlehčuju, ale  já už na dlouhé rozebírání manželské krize nemám náladu. Prostě vím, že to už vždycky budu řešit řezem- ne šlapáním kolem horké kaše...

Takže: co vynechat v první větě slovo " smskuješ"? O tom to totiž myslím je.
Ty bys řekla: Jdu od tebe....jo, je to jedno z možných řečení, a zdá se mi, že to nejjednodušší, nejprvoplánovější...
Jenže: na obou stranách je chyba. V každém dalším vztahu ty tvoje nevyřešené chyby, nebo chybné vzorce, nebo jak to nazvat, můžou způsobit stejné potíže. Není namístě se spíš pokusit přijít na příčinu ze své strany ( a ta příčina není event.přítelkyně, to je následek)? A až potom řešit partnera?

tři neděle po svatbě zanáší podle mě jen pacient, dovolila bych si viděti chyby v nevěrném partnerovi především, jasně, každý má svoje chyby, ale měnit člověka nelze dokonce ani sebe ne, v zátěžových situacich se totiž stejně projevuje vrozený povahový a osobnostní rys. Vrozená osobnost je totiž jeden ze základnch pilířů psychiatrie, nelze každého předelat i kdyby sám chtěl. Pedofila taky nepřestavíš, můžeš ho vykastrovat a cpát ho lékama "na hlavu" a hormonama, ale sám se nepřesvědčí že už ho malí kluci  nebaví, on to chápe i to rozumově ví a nechce se mu do kriminálu, ale je to jeho vrozená osobnost, nezměníme nejen partnera, ale ani sebe, jde jen o to potkat protěšek který má chyby akceptovatelné. V tomhle máme jiný názor neberu ti ho a nedám si vzít svůj. Jeli někde takováhle nevěra je zbytečný patrat po mojí chybě, protože ani po vyřešení rebusu se nezmění fakt, že nosíš parohy a dělíš se o poševní sekrety s milenkou / a taky o peníze a čas kteří manželé obvykle venují sobě a dětem/. Pominu-li zdravotn faktor/ pohlavní nákazy/ a finanční situaci / obedy a večeře s milenkou nedavají na sekeru/ je dobrý udělat velký úklid v duši, kterou to fakt ubíjí. Vymetením příčiny trápení znikne prostor pro nové štěstí. Je to hodně zkráceně, rozhodně jednorázová nevera není srovnatelná s tím když si někdo vodí domu milenku a manželka je v porodnici nebo dlouhodobím taháním za nos....

xxxx, přečti si prosím znova Lenčin úvodní příspěvek. Problémy byly už zřejmě před svatbou, a svatba je nevyřeší...

zuzi777a napsal(a):

Je jasné, že ona tu chybu někde udělala- tím si může lámat hlavu a rozebírat  to po večerech, jenže pokud chce něco změnit ,musí do toho šlápnout zase ona

S tím souhlasím, jenže to myslíme bohužel každá jinak. Tahle debata už asi k ničemu nepovede, takže se loučím.

Vanda napsal(a):

xxxx, dohodneme se aspoň na tom, že svatba nic nevyřeší, když už to skřípe. Jak si dál poradí Lenka, je jen na ní. Víme, jak by ses chovala ty. Dobrou...

hezký sny o nás a dohodu tu nejde, jde o Lenku

Vanda napsal(a):

Lenko, že váš vztah není v pořádku, to zřejmě víš už dávno. Jestli to tvůj muž řeší přítelkyní nebo ne, je nepodstatné (ty ses to snažila asi řešit svatbou) - řešit váš vztah můžete jen vy dva, žádné jiné informace, navíc nedůstojně získané, přece nepotřebuješ. A je navíc otázka, jestli takový rozhovor s event. přítelkyní ustojíš....
Pořád si myslím, že to není dobrý nápad. Směrovala bych svou energii raději jinam.

Vandi , líp bych to nenapsala!

Leni, jak je? Jak se cítíš?

xxxx napsal(a):

a našla někoho komu moje osobnost kterou nelze změnit!!!! bude vyhovovat

Jen ještě drobnost: osobnost, vrozené vlastnosti nelze měnit, ale vžité reakce ano, protože ty nám nebyly dány jako vlastnosti, někde jsme se je museli naučit. (Například místo italského výbuchu na něco, co tě od partnera nadzvedává, počítat do deseti, zlost spolknout a třeba s úsměvem, v klidu reagovat.) Přijít na to, PROČ vybuchuju v určité situaci, a kde jsem si tuhle reakci osvojila, a pokusit to změnit tak, abych reagovala klidně tak, jak si situace zaslouží - je ještě mnohem lepší. Tady se dá asi začít místo neustálého odcházení středem, nebo radikálních řešení, ale je to ta těžší cesta.

Vanda napsal(a):

Teda Pan, než to nadatluju, ty to stručně a jasně popíšeš. Že je potřeba začít u sebe jsem tu několikrát zmínila, já to tak opravdu cítím, ale reakcí jsou slogany jako "bude mě brát takovou, jaká jsem", a podobně. Přijde mi to trošku nepokorné a pro vztah limitující.

Vando,
někteří lidé jsou sami se sebou spokojeni a veškerou svou energii věnují na to, aby z nich druzí "nedělali blbce"
Jiní se takoví, jací jsou, přijali a svoji energii věnují na to, aby na sobě změnili to, co změnit lze - tedy například cholerik přestane pří sebemenším vykolejení rozbíjet nábytek a namísto toho se snaží sám sebe ovládnout, přebytečnou energii věnovat užitečným činnostem

Ono věechno jde, když se chce a kdo je kdo se lehce pozná
Navic nikdo není stoprocentní cholerik, melancholik atd... Všichni to máme různě namíchané a tak všichni máme na čem stavět
Ovšem chceme-li stavět. Nechceme-li se jen uboze vymlouvat a vlastní chyby svádět na druhé.

Vanda napsal(a):

xxxx napsal(a):

a našla někoho komu moje osobnost kterou nelze změnit!!!! bude vyhovovat

Jen ještě drobnost: osobnost, vrozené vlastnosti nelze měnit, ale vžité reakce ano, protože ty nám nebyly dány jako vlastnosti, někde jsme se je museli naučit. (Například místo italského výbuchu na něco, co tě od partnera nadzvedává, počítat do deseti, zlost spolknout a třeba s úsměvem, v klidu reagovat.) Přijít na to, PROČ vybuchuju v určité situaci, a kde jsem si tuhle reakci osvojila, a pokusit to změnit tak, abych reagovala klidně tak, jak si situace zaslouží - je ještě mnohem lepší. Tady se dá asi začít místo neustálého odcházení středem, nebo radikálních řešení, ale je to ta těžší cesta.

osobnost měnit nelze, v zátěžové situaci bude cholerik zase cholerikem, pedofil nebude-li kastrován a užívat hormony a psychofarmaka zase vyrazí do parku, snažit se o vlastní převýchovu můžeš dokud nepříjde zátěžový stres. Je to jako chtít změnit někoho kdo se sotva plazí pořád kňourá v osobu veselou a zábavnou, kdyby se všichni mohli menit běháme tu všichni štastné a vyrovnané

Vanda napsal(a):

xxxx napsal(a):

Vanda napsal(a):

Jen ještě drobnost: osobnost, vrozené vlastnosti nelze měnit, ale vžité reakce ano, protože ty nám nebyly dány jako vlastnosti, někde jsme se je museli naučit. (Například místo italského výbuchu na něco, co tě od partnera nadzvedává, počítat do deseti, zlost spolknout a třeba s úsměvem, v klidu reagovat.) Přijít na to, PROČ vybuchuju v určité situaci, a kde jsem si tuhle reakci osvojila, a pokusit to změnit tak, abych reagovala klidně tak, jak si situace zaslouží - je ještě mnohem lepší. Tady se dá asi začít místo neustálého odcházení středem, nebo radikálních řešení, ale je to ta těžší cesta.

osobnost měnit nelze, v zátěžové situaci bude cholerik zase cholerikem, pedofil nebude-li kastrován a užívat hormony a psychofarmaka zase vyrazí do parku, snažit se o vlastní převýchovu můžeš dokud nepříjde zátěžový stres. Je to jako chtít změnit někoho kdo se sotva plazí pořád kňourá v osobu veselou a zábavnou, kdyby se všichni mohli menit běháme tu všichni štastné a vyrovnané

...."nene, to není modrá....copak to nevidíte, že je to modrá?".....
xxxx, mně přijde, že nečteš.....a jedeš svou....kde vidíš rozpor? Já o voze, ty o koze. Mně už to s tebou zase neba. Pa

nene ne to nen červená to je červená, mě to s tebou ani nikdy nebavilo pááá

Vando a xxxx: Červenou i modrou ve svém šatníku mám; mám ty barvy ráda, stejně jako vaše příspěvky, holky

Přímo rozpor ve vašich větách nevidím, ale že máte každá zřejmě jiný náhled na řešení situace, k tomu bych se teda po přečtení "vás obou" docela přiklonila (což ale není v diskuzi na závadu)
Měla bych ale jen poznámku z vlastní zkušenosti, Vandi, k tomuto:
"Podvádění je následek, ne příčina, přeciž"

Kdysi jsem totiž pár měsíců chodila s klukem, který byl takzvaně fantastický . Na rande chodil včas, kupoval mně i mojí rodině dárky, byl pořád usměvavý, bezproblémový, plánoval naši budoucnost, byli jsme mladí, ale shodli jsme se v tom věku vlastně na všem. Do našeho vztahu od začátku poněkud nakukovala kamarádka jeho sestry, která po něm "jela", ještě než si mě našel. Ale nevnímala jsem ji jako sokyni, naopak jsem si ještě říkala, jak jí musí být hrozně, když po něm touží a on ji tak přezírá, vodí se se mnou za ruku atd., je ke mně galantní jako málokdo z jeho vrstevníků...
A pak jsem jednou netrávila víkend s ním - a o tom víkendu se prostě s tou holkou vyspal.... Nedala mu pokoj a nedala a on byl tak trochu po zábavě ovíněný alkoholem... Od té doby já bytostně nesouhlasím s tím, že nevěra potřebuje příčinu v chování podváděného partnera...
Jooo, po dvou desetiletích mého manželství bych mohla uznat, že jsem udělala řadu chyb, jejichž následkem by mohla být manželova nevěra, ale tehdy s tím klukem FAKT NE .
"Příčinou" naopak tehdy byla ta jeho nevěra - a to mého okamžitého rozchodu s ním .

Existují prostě povahy klidnější a jsou povahy přelétavé; a souhlasím s xxxx, že osobnost skutečně nezměníš. Ostatně, moc dobře to vidím na sobě. Jestliže jsem zamlada s mým manželem po poznání jeho různých "chyb" podléhala cholerickému taliánství , dnes neřádím nikoliv z důvodu "své převýchovy a uvědomění si a ...", ale proto, že jsem línější. (A taky proto, že jsem za ty roky poznala, že svoje minusy dokáže vyrovnat mnou ceněnými plusy)

A dokonce si myslím, že "musíme" stavět své partnerství právě na tom, jací jsme (ať už cholerici nebo salámisti), protože jakékoliv přetvařování a přeonačování své osobnosti kvůli člověku, s kterým chceme sdílet jednu střechu, nemůže nikdy vést k solidnímu, férovému vztahu. Ano, je to nepokorné a možná limitující, jak jsi napsala, ale já to považuji za jedinou správnou cestu v partnerství dvou lidí. (Tím samozřejmě nemyslím vydupávání si svých požadavků stůj co stůj).

Ideální samozřejmě je najít k sobě toho pravého.... a vědět, že ledacos se v manželství musí překonat; není to vždycky cesta sypaná růžovými lístky.