Dita.L napsal(a):

Bylo mi 24 ale mam tu smulu, ze vypadam mladsi nez jsem. Bohuzel

Snad BOHUDÍK ne?

S úřady špatné zkušenosti nemám, zato se soukromýma firmama ano. Například v mé bance - Česká spořitelna - se paní tvářila, jak to že neznám všechny změny a jejich nový účet... přece mi to všechno (ty informace) poslali s výpisem. (Měla jsem pocit jako bych byla POVINNÁ studovat jejich nové produkty). A když jsem se zeptala, jestli teda ten nový (osobní?) účet by se mi vyplatil, tak mě odkázala na internet, ať si to tam nastuduju.
Nenastuduju, kašlu na to, ale takhle mě na žádné změny nenaláká! Ale proč by měla, je to JENOM zaměstnankyně a může jí to být jedno, že jo...
A jaký byl problém aby mi zařídili placení přes internet... to bych se musela naštvat, kdybych o tom měla psát.

Dita.L napsal(a):

Jeste si vzpominam, kdyz se mi narodil kluk, byla jsem si na mestskem urade pro jeho rodny list a pani za okynkem si neodpustila poznamku "Tak POJD dal, zajimalo by me, o kolik je syn mladsi nez maminka. O 15 let, nebo snad o 16?" A usmivala se!!!
Bylo mi 24 ale mam tu smulu, ze vypadam mladsi nez jsem. Bohuzel

Tak tohle přesně znám, tohle mě vytáčelo hodně dlouho, když mi lidi bezostyšně tykali, ikdyž jsem už měla dítě! Bylo mi 22, a vypadala jsem mladší, a vůbec nic dobrého to nepřinášelo. Jen despekt ostatních, tykání a zacházení podle toho. Byla jsem z toho špatná, ale jednou jedinkrát jsem se odhodlala opětovat tykání, a byl klid. Sice mi to bylo hrubě proti srsti, ale zabralo to.

MMch., i kdyby Ti bylo 15 nebo 16 , tak jednou jsi matka a nebudou přece s Tebou jednat jako s devítiletou holkou. Proč by se dospívajícím nemohlo vykat? Jsou snad méně lidmi, než dospělí?
Nedivím se rebelismu pubescentů, jestli jsou takto ponižováni.
...jsem se teď naštvala, jaks mi to připomněla...

Damila napsal(a):

Dita.L napsal(a):

Jeste si vzpominam, kdyz se mi narodil kluk, byla jsem si na mestskem urade pro jeho rodny list a pani za okynkem si neodpustila poznamku "Tak POJD dal, zajimalo by me, o kolik je syn mladsi nez maminka. O 15 let, nebo snad o 16?" A usmivala se!!!
Bylo mi 24 ale mam tu smulu, ze vypadam mladsi nez jsem. Bohuzel

Tak tohle přesně znám, tohle mě vytáčelo hodně dlouho, když mi lidi bezostyšně tykali, ikdyž jsem už měla dítě! Bylo mi 22, a vypadala jsem mladší, a vůbec nic dobrého to nepřinášelo. Jen despekt ostatních, tykání a zacházení podle toho. Byla jsem z toho špatná, ale jednou jedinkrát jsem se odhodlala opětovat tykání, a byl klid. Sice mi to bylo hrubě proti srsti, ale zabralo to.

MMch., i kdyby Ti bylo 15 nebo 16 , tak jednou jsi matka a nebudou přece s Tebou jednat jako s devítiletou holkou. Proč by se dospívajícím nemohlo vykat? Jsou snad méně lidmi, než dospělí?
Nedivím se rebelismu pubescentů, jestli jsou takto ponižováni.
...jsem se teď naštvala, jaks mi to připomněla...

Me se to taky stavalo, vlastne stava doted, ackoli uz jsem v polovine treti desitky sveho zivota. Ale vzdy toho cloveka upozornim, ze nechapu proc mi tyka a je to. Vetsinou se zdesene podiva a zacne vykat. Stejne se mi ale libi anglictina, nemaji problemy s vykanim, nikdo se nemusi bat, ze by rekl neco spatne. Kez by to v cestine existovalo take. A s tykanim pubescentum nesouhlasim. Nam ale na gymnaziu vykali vsichni, tak jsem to ani nevnimala. Uznavam ale, ze dneska je problem rozpoznat vek. Nedavno jsem potkala docela hezkou slecnu, mela jsem pocit, ze bude skoro maturovat a vylezlo z ni, ze je ji 12 a nechape, proc ji vykam. No a pak se v tom vyznejte...

PetrV napsal(a):

helena napsal(a):

jako bych byla POVINNÁ studovat jejich nové produkty
Česká pošta totéž - ti navíc ani informace neposílají, ale neustále mění. Baba za šaltrem každému zákazníkovi dokazuje, jaký je to blb, když nezná úplně všechno, zatímco ona JO - ale jen to, co je JEJÍ práce. Ona se v mojí taky nevyzná.

Poštu bych v tomhle případě nzmiňoval. Tam pracujou vesměs slepičky s IQ 50 a když po nich člověk chce nějakou věc ze sazebníku jako třeba cenný balík nebo převod peněz přes western union, tak to slyší poprvé a celá pošta se seběhne, aby zkusila příslušný formulář vyplnit a zadat to do počítače.

Ale no tak, no tak...
To by ses mohl někoho dost dotknout.
Já na poštu chodím často, a vlastně se setkávám jen se dvěmi pracovnicemi, a obě jsou milé a inteligentní.

Ahojky,
já jsem si byla ve spořitelně pro informace o půjčce.Paní mi vše vysvětlila,byla příjemná.Když jsem za to poděkovala,se slovy,že si to nechám projít hlavou,tak utrousila,že má důlež.práci než podávat 10min.informace.Tak jsem se jí zeptala:JSTE TADY VY PRO MĚ nebo JÁ PRO VÁS a odešla jsem.Ani nevím,jak se tvářila.
Ty samé pocity mám někdy v obchodě.Vždyť prodavačky,úřednice by měly být rády,že mají kšeft.Nemůžu za to,že nemá zrovna náladu nebo že i zákazníci,klienti jsou někdy nepříjemní.

Petře, ale ona i ta poštovní holubička, přestože zvládne jen omezený počet úkonů, ti dá najevo, že jsi blb naprosto stejně, jako ouřad. Prostě JÁ vím něco co ty nevíš (hůř - mám razítko) a můžeš být světově uznávaná kapacita - před nimi jsi takhle malinkej, protože nevíš, na co je složenka typu C nebo že nejdřív musíš mít podpis pana XY abys mohl dostat trojúhelníkové razítko.
Mě se.re ta nadřazenost kohokoli, kdo se cítí důležitý z těchhle malicherných důvodů nebo ještě nepochopil, že ten na druhé straně je zákazník, který ho v podstatě živí.

Jo pošta, to je evergreen. Před pár lety přijely sestřenice s jakýmsi cestovním šekem či co, na poště se to mělo vyměnit za peníze, detaily už si nepamatuju. Vědomí si toho, že to je něco relativně speciálního šli jsme schválně na centrální poštu do Vodičkový, hned u Václaváku, větší pošta v Praze není v bláhové naději, že tam si s tím budou umět poradit. Když jsme to lady za přepážkou předložily, strachy vypískla a následně se seběhlo asi šest lidí a všichni řešili co s tím. Událost na hodinu.

Nebo jiná story, stojím v dlouhé frontě s jedním blbým dopisem, když jsem se konečně dostala na řadu s tím, že to chci doporučeně poslat, slečna po mě mrskla známku, že prej si to mám na to nalepit a dojít to hodit do schránky před poštou ! Na můj dotaz jestli si ze mě dělá srandu, mi sdělila, že to takhle dělá, když je tam hodně lidí. Uvedený postup jsem zamítla jako absurdní, takže nakonec si to milostivě vzala, ale těch ksichtů. A to nemluvím o tom, když si jdete pro zásilku, za vámi fronta lidí a kikiny za přepážkou se nepokrytě vykecávají na téma jestli už se tam jedna z nich byla vyfotit, kam šla a jaký to tam bylo. Když jsem položila otázku jestli to musí řešit teď, byla obě v nefalšovaném šoku, co mi jako vadí :-))))

Ono záleží na přístupu - proč mi jakákoli doručovací služba vyhoví co se času dodávky týče a pošta ne, protože "doručovatel se k vám dostane až po čtvrté hodině" (kdy už tu nikdo není)? A to všude píšou, že si nové doručení můžu objednat. Proč mi v jednom krámě nechají zkouknout všechny hadýrky, zatímco ve druhém, když se jdu "jen podívat", na mě hledí jako na něco, co kočka přinesla z popelnice? Proč mi jedna firma sdělí, že "to dělat nebudou, protože je to moc práce" a ve druhý mi ochotně vyjdou vstříc, dokonce s něčím navíc?

Klubí, to byla řečnická otázka, nebo spíš povzdech zoufalce, občas odkázaného na státní molochy. Nějakých 16-17 let funguju po soukromých firmách, takže boj o zakázku (a tím někdy přežití) je mým denním chlebem. Právě proto mě tak štvou ti, co mají svý jistý, prosedí 8 hodin v zaměstnání (NE práci), ale bohužel s nimi musím nějak kooperovat.
Jo, když to funguje, je to paráda - taky znám i se snažím fungovat podobně. Proč bych někomu nepomohla, když pro mě je to 5 minut práce navíc, kdežto dotyčný by to řešil 5 dnů.

tyyy jo, to se rozjelo, musela jsem to vsechno docist za tech par hodin, co jsem makala v praci
Takze ceska posta rikate?? Taky s nima mam svoji zkusenost. A prisadim si. To jsem jednou potrebovala notne vyzvednou jisty doporuceny dopis a vyslala jsem maminu na postu, at jim rekne, ze je to dulezite. Vyzbrojila se mym rodnym listem a sla. Za chvili mi volala, ze ji dopis nedali, ze si musim prijet osobne. Tak jsem zavolala ja na postu, ze je to opravdu hodne dulezite, ze ten doppis cekam a ze by mohli udelat jednou pro vzdy vyjimku. Neslo to a neslo a neslo. Ani po tom, co jsem pani upozornila, ze bych si musela pro ten dopis jet 1000 km a to nemuzu.  a furt to neslo. Nakonec jsem dostala posledni napad a rikam pani, tak mi dejte cislo na fax, ja vam zafaxuju ze sveho PC kopii obcanky a plnou moc pro svou mamu a odpoved znela "pani my nemame fax, my jsme jenom posta" Posta a nemaji fax. Dopis me totalne minul a pak jsem z toho mela jenom tahanice, protoze jsem si pro to musela jet osobne do Prahy, paaac mi to nejni v CR kam poslat. Fakt desny. No je to uz tri roky, snad uz se posty na alespon jeden fax v kazdem okrese zmohli

a k tomu tykani, ja jsem na to tak desne alergicka prave kvuli dobam, kdy mi bylo 20 a lidi me brali za 14 leteho fakana (jeste v 22 mi pani nechtela prodat v trafice cigara a v 23 me nechteli pustit na letnak a snubak pry mam vratit doma mamince grrrr, no, obcanku jsem u sebe nemela, ani jsem nepocitala s tim, ze ji budu ve svem veku na vstup do kina potrebovat.) jenze tohle vsechno ve me vzbudilo takovou averzi, ze jeste v 33 nesnasim to desny slovicko "ty."

Abych poště jenom nekřivdil, ono problémem je i to, že se snaží nabídnout spoustu služeb, kterým ani sami nerozumí. Snaží se zachránit to, že brzo je konkurence převálcuje, až ztratí monopol. A věřte, že i já jsem vytočený, když potřebuju rychle něco poslat a přede mnou stojí fronta lidí, kteří si vybírají sto korun ze svého poštovního sporožira, ačkoliv mají platební kartu a můžou to samé udělat venku v bankomatu. Jenže za to je asi poplatek 5 Kč a to oni si radši vystojí frontu a zdržujou dvacet dalších lidí.

Ceska posta je nesmrtelna. Taky mam sve zkusenosti. Nedavno jsem byla na poste s tatou, aby mu dali plnou moc na prebirani moji posty po dobu, co budu pryc. Jasne jsem te slecne rekla, ze je to muj otec. A ona na tu kartu napsala, ze je to muj manzel. Myslela jsem, ze me omejou. Shodou okolnosti to byla ta sama slecna, co protacela oci, kdyz jsem se ji predtim na neco (dle ni asi velmi jednoducheho) ptala...

A ted me dostali v jedne zahranicni bance. Nechteji mi vydat kreditni kartu, pry az po sesti mesicich. Musim si tam vytvorit jakousi historii. Netusim jak ji bez kreditky tvorit. Takze svuj ucet vesele laduju penezma, ktery ale nemuzu pouzit napriklad pri placeni pres net (coz je ted momentalne muj jediny mozny zpusob jak nakupovat) nebo pri placeni v krame. Mam pouze kartu do bankomatu...A nejvic me dostala pani za prepazkou tim, kdyz se me zeptala, proc jsem si neponechala ucet z USA, kdyz jsem tam mela kreditku. Nedokazla jsem ji vysvetlit, ze v USA ted neziju, tak proc bych tam mela mit ucet.