18. září : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 18. září : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 18. září : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jsem ena, něco přes 30, mám spokojenou rodinu, dobrou práci. Nic mi nechybí. Ale piju.
Piju tajně, i půl lahve vodky denně.
Začne to vdycky depresí, na to se napiju a u to jede.
Skrývala jsem to velmi dobře, nikdo nic netuil.
Manel byl proto hodně vyděený, kdy mě doma jednou nael leet. Skončila jsem na záchytce. Tři promile. Take se to dozvěděla celá rodina. Vichni v oku. Tajila jsem to asi dva roky. Teď nepiju, ale mám problémy s prací nemůu se soustředit, mám trému, alkohol mi pomáhal se uvolnit a teď jsem staená, nervózní, chvěju se, celé 2 týdny. Asi absák.
K psychiatrovi jsem objednaná u měsíc, půjdu tam přítí týden.
Vůbec nevím, jestli to zvládnu. Chtěla bych, aby mi pomohl hlavně s tou depresí a nervozitou, nejspí nasadí nějaká antidepresiva.
Prosím, je tu někdo, kdo zail něco podobného a dostal se z toho? Budu muset ty práky brát a do konce ivota?
Jsem z toho hotová. Rodina se zachovala úasně, nikdo mě neodvrhl, naopak, snaí se mi pomoct. A mě to pak dohání k pláči, kdy vidím, jak jsou na mě hodní, a já chlastám (chlastala jsem). Pak mám depku jetě větí, a výčitky.
Budu ráda za vechny vae názory a rady.
Upravil(a) Ametyst (22. 5. 2008 11:30)
Není tady
Neporadím Ti jak na z toho ven, ale drím Ti palce. Já si dám tak třikrát týdně večer po práci jednu a dvě sklenky červeného, to asi není závislost.
Není tady
Ahoj Ametyst,
nevím, co jsi měla předtím za problémy, ne jsi začala pít. Píe, e deprese. Já třeba zase trpím sociální fobií a věřím, e i mně na chvíli by alkohol třeba pomohl ve chvilkovém překonání nesmělosti. Ale nemá to cenu, za tu daň, kterou to nese.
Tvé pocity úzkosti a nervozity je asi ta tvrdá realita, taková se vím vudy, která se pro citlivějí jedince dá hůř nést. Ale je lepí přijmout ji, ne se otupovat.
Určitě bude potřebovat pomoc psychologa nebo psychiatra.
Pokud má problém se závislostí, tak antidepresiva, pokud ti je lékař napíe, by neměly způsobovat závislost, pozor si dej ale na léky, které krátkodobě a efektivně sniují úzkost. Ale věřím, e se dostane do rukou odborníka a e ti napíe přesně to, co potřebuje pro svůj stav.
Jistě není dobré depresi řeit alkoholem.
Myslím, e jsi neuměla poádat o pomoc, přiznat sobě i okolí, e jsi slabá a u to nezvládá, co myslí? Já to mám taky tak. Člověk tak dlouho nosí masku, a tomu okolí uvěří a těké je je pak přesvědčovat, e to, co hrál, aby se zdál silný, e to není on, ale e to, kdo on je, je naprosto někdo jiný, někdo slabý, se spoustou chyb.
A dalo mi pak spoustu práce ukázat se v tom pravém světle.
Píe, e má výčitky svědomí, jak jsou k tobě hodní. A co ty, jsi hodná sama k sobě?
Amytyst, ty si to zaslouí, lásku od nich, zkus se mít ráda, vím, e je to těké, ale zkus to krůček po krůčku. Řekni si třeba, ale jo, něco jsem udělala patně, ale v něčem jsem zase dobrá. Zkouej vidět i to pozitivní v sobě.
Není tady
winie napsal(a):
Ahoj Ametyst,
nevím, co jsi měla předtím za problémy, ne jsi začala pít. Píe, e deprese. Já třeba zase trpím sociální fobií a věřím, e i mně na chvíli by alkohol třeba pomohl ve chvilkovém překonání nesmělosti. Ale nemá to cenu, za tu daň, kterou to nese.
Tvé pocity úzkosti a nervozity je asi ta tvrdá realita, taková se vím vudy, která se pro citlivějí jedince dá hůř nést. Ale je lepí přijmout ji, ne se otupovat.
Určitě bude potřebovat pomoc psychologa nebo psychiatra.
Pokud má problém se závislostí, tak antidepresiva, pokud ti je lékař napíe, by neměly způsobovat závislost, pozor si dej ale na léky, které krátkodobě a efektivně sniují úzkost. Ale věřím, e se dostane do rukou odborníka a e ti napíe přesně to, co potřebuje pro svůj stav.
Jistě není dobré depresi řeit alkoholem.
Myslím, e jsi neuměla poádat o pomoc, přiznat sobě i okolí, e jsi slabá a u to nezvládá, co myslí? Já to mám taky tak. Člověk tak dlouho nosí masku, a tomu okolí uvěří a těké je je pak přesvědčovat, e to, co hrál, aby se zdál silný, e to není on, ale e to, kdo on je, je naprosto někdo jiný, někdo slabý, se spoustou chyb.
A dalo mi pak spoustu práce ukázat se v tom pravém světle.
Píe, e má výčitky svědomí, jak jsou k tobě hodní. A co ty, jsi hodná sama k sobě?
Amytyst, ty si to zaslouí, lásku od nich, zkus se mít ráda, vím, e je to těké, ale zkus to krůček po krůčku. Řekni si třeba, ale jo, něco jsem udělala patně, ale v něčem jsem zase dobrá. Zkouej vidět i to pozitivní v sobě.
Winie,
vystihlas to přesně.
Mé problémy původně způsobily úzkosti a soc. fóbie. U psychiatra jsem byla dnes, viz mé vedlejí vlákno:
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pi … 6#p1333626
To, e to "prasklo", mi vlastně ulevilo, u se nemusím schovávat za alkohol. Je to ale téměř typické, e tyhle problémy řeí lidé alkoholem. Alkohol je hnusný, nechutná mi (kromě piva, ale bez toho taky můu ít), jen pomohl na krátko překonat úzkosti.
Okolí je trochu v oku, dost dobře se mi ve dařilo tutlat.
Doufám, e mi teď začíná nový ivot.
Není tady
Ametyst, drím ti palce. Počítej s tím, e to bude práce na dlouho, e se to nevyřeí hned. Já vlastně taky v podstatě začínám. Máme to těké, ale jsem ráda, e se můem navzájem podret
Není tady
winie napsal(a):
Ametyst, drím ti palce. Počítej s tím, e to bude práce na dlouho, e se to nevyřeí hned. Já vlastně taky v podstatě začínám. Máme to těké, ale jsem ráda, e se můem navzájem podret
A nechce napsat taky svůj příběh, co Tebe donutilo ke změně?
Není tady
Něco o sobě jsem napsala tady v tomhle vlákně
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=30129
ale není to moc povzbudivý příběh. O změnu se snaím u dlouho, ale moná mi chybí motivace. Teď, kdy jsem začala brát antidepresiva, vidím v tom pro sebe jistou naději, protoe bych chtěla dělat spoustu věcí, ale bez toho, ani by člověk někam chodil, to asi nejde. Tak doufám, e AD mi pomůou alespoň mírně překonat mou nesmělost a já si budu moct splnit své sny. Chci to jetě kombinovat s docházením k psychologovi, tak doufám, e najdu někoho dobrého, protoe to bude dost oříek.
A taky mě tak nějak dostává z deprese to, e se mi díky této diskuzi ozvalo několik lidí a já cítím větí sounáleitost a je mi tak nějak radostněji. A za to jim moc děkuji.
Není tady
Udělala jsem dnes důleitou věc.
Zajela jsem do práce, a ze své osobní skříňky jsem vylela do umyvadla vechcen alkohol, co jsem tam měla (asi 3/4 litru vodky). Hrozně se mi ulevilo, mám pocit, e jsem něco důleitého PUSTILA, e to je začátek odpoutání se.
Ké by, ké by, ké by...
Není tady
30 je krásný věk, kdy by jsme u měli mít rozum ! Měla jsem alkoholika, vím, co to je.....holky - vydrte bez chlastu, ivot je i tak krásný a krátký, tak si ho neničte! Pokud neijete v chudobě a to asi ne, kdy chodíte na pc, máte pro co ít ! Vydret !!!
Není tady
Aneri, kdyby to bylo tak jednoduché, jen si rozumem říct: nechlastat. Mnohdy ani ta motivace nepomůe.
enské mají problémy, a tak začnou chlastat. Mui začnou chlastat, a tak mají problémy.
ádná enská nepije jen tak. Ikdy si mnohdy ten pravý důvod neuvědomuje, nebo nechce připustit.
Myslím, e Ametyst je na dobré cestě, zjistila, co bylo na počátku.
Já jsem na tom jetě nedávno byla dost podobně. U absolutně nepiju, ale beru léky, nicméně, je to první krok k práci na sobě.
Ametyst, rozhodně to nekončí jen léky. Chce to psychoterapii. Platí se to, a stojí to víc sil, ne polknout práek. Ale je to jedna z cest. Lepí ne alkohol.Práek je jen první pomoc. Pak u je to na Tobě.
Drím pěsti.
Není tady
Děkuji vem.
Kdy jsem byla na záchytce (Jéi Marjá, to zní děsně, ale je to tak ), leela se mnou na pokoji jedna paní, mladá enská. V podobném věku, s podobně starými dětmi, s podobným vzděláním. Prokecaly jsme skoro celou noc. Byla to pro mě velká kola, s nikým jsem tak otevřeně o alkoholu a problémech jetě nehovořila.
V pokoji nebylo světlo, tak u bych ji ani ve dne nepoznala. Tohle byla terapie! Měly jsme mnoho společného, i jsme si potykaly (přece si v takové situaci nebudeme vykat)koda, e spolu nemůem být v kontaktu, protoe nebylo jak si zapsat tlf. nebo adresu.
Neměly jsme u sebe vůbec nic. Ani hodinky. Světlo nesvítilo, nebylo tam umyvadlo, záchod ano, ale bez splachovadla. Nebylo tam okno, jen luxvery ve zdi. Klika chyběla, jako v blázinci. U postele koené pásy pro případ připoutání. Měla jsem menstruaci, a u sebe neměla jedinou vloku, kapesník, toaletní papír, ani kapku vody na mytí a pití.
Zabuila jsem na dveře a poprosila sestřičku o vodu na pití pro mě i "kolegyni". Se zlou jsem se potázala (chovala se k nám víc ne hnusně, ale co se divím, e), ale nakonec jsme dostaly, kadá sklenici...
Myslím, e tohle byl jeden z impulzů, který mi dovolil si uvědomit vánost situace, zjistit, jak najednou ztrácím svou lidskou důstojnost, e tohle opravdu nechci.
jen jsem nevěděla jak.
Po návtěvě psychiatra mi svitla naděje, u zase můu pracovat, ikdy s léky, a ano, Damilo, počítám s tím, e léky nejsou vechno.
Jakmile jsem ale řekla své závodní lékařce, co mám za problém, viděla jsem ten obrat o 180°, jak jsem najednou pro ni byla spodina, a zatímco dřív se mnou jednala jako milius, sladké řečičky a medík div z ní netekl, teď byla najednou tvrdá a nekompromisní, podsouvala mi věci, které jsem neřekla, podezírala mě z toho, e jsem chtěla udělat něco (co by mě v ivotě nenapadlo), a mé skutečné problémy začala připisovat alkoholu, přestoe problémy byly dávno před alkoholem. Nechtěla slyet nic o tom, e mám deprese, ona viděla jen to, e jsem závislá, alkoholik, spodina, plebs, a podle toho se mnou mluvila. Hned mě chtěla odvést do léčebny.
Z ordinace jsem odcházela v jetě hlubí depresi, ne jsem přila, ale alkohol jsem si u nedala.
Natěstí psychiatr se mnou jednal lidtěji. Neřeil důsledek, ale příčinu. Fóbie, úzkost, deprese.
Omlouvám se, e jsem se tu vykecala, ale pomáhá mi to. A třeba kdy někdo na tom bude podobně, pomůe mu to taky, u v tom, e není sám...
Není tady
Ametyst,
kočko, to e kdy někdo v ivotě uklouzne, přiná to, počítej s tím, e 80% naí populace (té "lepí") ti ukáe jaký jsi najednou povl. Připrav se na to a zkus se obrnit. Kali na ně. Neboj, ono se jim to jednou taky vrátí, to funguje 100%.
Já jsem v 17ti měla mentální anorexii, proila na psychiatrii půl roku. Pasák,ale těch příběhů. Náctiletých feaček, alkoholiček. Větinou startovací problém byly deprese,nedocenění atd. Málokdy jen tak z pelezíru.
Já jsem pak po návratu z nemocnice brala AD. Beru je dodnes, jeliko u mne byla stanovena endogenní deprese. Půl roku jsem se drela, dobrý. Ale pak se znovu začali objevovat silné stavy deprese, pocity méněcennosti a já začala pít. Nepropracovala jsem se k alkoholismu jako takovému, ale nájezd tam určitě byl. Brala jsem silné dávky Amytriptilínu (tricyklická antidepresiva) do toho nějaký Deprex atd a na to hodila třeba pět piv. Tři tequily. Doma jsem začala pít vínko. Nejdříve dvě dcl. Pak jsem vypila celou lahev. Nejdříve mě to brzy skonalo, ale pak jsem se "vypracovala" klidně za večer na akci na 12 malých piv a 9 tequil. Pánové u se mnou nechtěli pít, oni byli na rot a já jsem drela. Potácela jsem se,ale dobrý. Ráno jsem la do práce a bolela mě max hlava. Snesla jsem hodně alkoholu,dlouhou dobu. Ale pak nastal zvrat. Stačil panák a já se ocitla téměř v bezvědomí. Měla jsem neskutečná okna. Kamarádi se mnou nechtěli nikam chodit, protoe jsem vypadala hnusně.
Jene díky alkoholu se deprese samozřejmě rozvinuly jetě více. Ono to jde pomalu,ale pak tě to srazí. Vím jak jsem ve dvě ráno měla stav, kdy jsem myslela, e vyskočím z kůe. Seběhla jsem třeba pro kolo a jezdila jsem dvě hodiny po městě. Děsně nabuzená.
Jednou jsem si prostě nacpala plnou hrst AD nějaký práky na spaní, zapila to fernetem a la si lehnout do parku. Pak jsem se probudila na ARO. Pokus o sebevradu... několikáty.
Závislost mi nebyla diagonostikována,ale byla jsem týden na pychiatrii a pak jsem chodila na pravidelné terapie.
Nevím kdy nastal ten zlom,ale dnes to téměř 10ti lety po těchto stavech alkohol piji jen málo. Větinou pivko, dvě a konec. Max dobré víno nebo
ampaňske. Z tvrdého jen slivovici do čaje v zimě.
Drím ti moc palce.
Není tady
Ametyst,
moc Ti přeju, aby se Tě motivace ke změně drela jako klítě.
Zaila jsem to ve slabí podobě s mamčou, my dámy často problémy na dui řeíme tímhle způsobem, a navíc tajně. Ale nepřestala jsem ji proto milovat!
Myslím e Klubíčko to napsala přesně, (ona je vůbec moudrá holka ) - kdy se k Tobě někteří budou chovat blbě, dokazují tím jen vlastní tupost.
Tohle zvládnout sice stojí úsilí, ale rozhodně to jde! Já mám sice "jen" sociální fobii, ale jednu dobu mi dala dost zabrat, a osvědčilo se mi hlavně z ní potvory nemít strach (e se to vrátí, e nebudu moct normálně existovat, e ...), ten ochromuje odhodlání.
Moc drím palce i na tu psychoterapii, měla by pomoct ujasnit si, kde vězí problém, a to je nejdůleitějí, přijít na příčiny!
Není tady
Holky,
já jsem tu nebyla hrozně dlouho.
Jak se vede?
Já nepiju od začátku května, a je to bezva. ádná okýnka, čistá rána, bez kocoviny.
AD u neberu, ale bez benzodiazepinu se neobejdu. Beru ho jen nárazově, kdy je nutné.
Co si myslíte o léčebnách? Já jsem ádnou neprola, a někteří abstinující alkoholici mi proto říkají, e jsem se neléčila.
Ale můj problém je SF a ne alkoholismus (tedy ne primárně). To nikdo nechce slyet. Vichni vidí, e jsem pila, tak jsem alkoholik, a hotovo.
3/4 roku nepiju ani kapku, bez problémů. Doufám, e to tak zůstane. Jsem sama za sebe ráda, e jsem to zvládla i bez léčebny.
Pokouela jsem se zjistit, v čem by mi léčebna pomohla, kdy to lo i bez ní, ale nikdo mi nebyl schopen uspokojivě odpovědět.
Měla jsem zato, e to je pro lidi, co se sami pokoueli přestat a nedařilo se to. Větina lidí, co si prola léčebnou, mou cestu neuznává.
Víte, jak to bylo zvlátní o Vánocích, dělat mui vaječný koňak, a poprvé si ani nelíznout? Nalévat návtěvám slivovici, a sedět s nimi u jednoho stolu, nasávat ty výpary ve vzduchu...nedá se říct, e by mě to lákalo se napít, spí mi ta situace přila zvlátní. To, e nepiju. e NEMUSÍM pít. e jsem se rozhodla nepít a e to jde. Ohromná svoboda.
Není tady
Ametyst drím palec, aby se ti podařilo s alkoholem skoncovat /nebo vlastně i příčinami toho, proč jsi ho pila/ natrvalo...
Není tady