Ale to nemusí být jen tolerance nepořádku. Může začít uklízet pravidelně. Co na tom? Může si najít uklízečku, co k nim dojde třikrát týdně poklidit. Může cokoli, jen by neměl doufat, že se přítelkyně změní.

Amysterya napsal(a):

Kamarád má velmi nepořádnou přítelkyni a neví,co s ní.Myslíte,že se dá naučit pořádku?Moc se mu nezamlouvá představa,že by měly v tomhle vyrůstat jejich děti.(když píšu nepořádnou,tak nemyslím ten běžný provozní nepořádek,ale třeba špinavé talíře se zbytky jídla ze čtvrtka jsou na lince ještě v úterý,na pracovním stole mezi hrnkama s nedopitou kávou se válí její podní prádlo,pod postelí má prázdné PET lahve a špinavé kelímky od jogurtu se lžičkama a také oblečení....)jinak ji má rád,ale tohle mu vadí.Doma uklízí vlastně jen on,protože se na to nemůže dívat....

Tak přesně tohle má naše spolubydlící na bytě. Mě osobně nepořádek nevadí, ale to co tam má ona, to je prostě špína a humus. Navíc nechává v koupelně přímo pod zrcadlem svůj kartáč plný vlasů a různé další radůstky, ze kterých se mi vždycky při čištění zubů zvedne žaludek. Osobně bych ji fakt nazvala prasetem ale jinak je to fajn holka. Na druhou stranu moje spolubydlící (se kterou máme společnou místnost, tamta je v místnosti jiné) mi jednou v hádce taky řekla, že jsem prase. Jsem prostě nepořádnější než ona. Momentálně mě nechává vycukat a už dlouho nesetřela, tak máme na linu takové ty mapy z ukápnutého čaje a na něm nalepený prach apod. Stírání nesnáším a tak si myslím, že to zase udělá někdy ona (přítel už mi slíbil že ve společné domácností bude stírat on, tak se stírání snad v životě dokážu vyhnout:). Taky se mi stane že nechám pár dní hrníček na stole (plísně už se snažím vyvarovat, nechce se mi z těch hrnků pak pít, ani když je vydrhnu). Taky se mi povaluje oblečení všude možně (na privátě nemám dost odkládacích prostor a nošené oblečení nechci dávat mezi čisté ani do igelitky na doma na vyprání). Za ty 4 roky s mou spolubydlící se ona naučila nebýt bláznivě uklízecí typ (než aby byla naštvaná, že uklízí pořád ona, tak neuklízí taky) a já zas uklízím o trošku víc.

Jestli to kamarádovi tak šíleně vadí, nechť po ní uklízí průběžně a nenechává nádobí ze čtvrtka do úterka, protože jestli už se tolik let ta slečna nesnaží něco změnit, tak se nezmění nikdy.

no asi to tak bude muset nějak udělat - bud uklízet nebo vyměnit

Nečetla jsem to celý. Ale přidám se se svou troškou.
Jsem nepořádná, ale spíš ve smyslu, že do určitý míry to prostě přehlídnu (vim, že je potřeba uklidit, ale mám prostě mnohem důležitější věci-učení,škola,práce). Panáček je to samý, jenže on na pořádku lpí. Jenže ten NÁŠ nepořádek SI mám uklízet já.
Dnes přijdu domu a evidentně zde došlo k leteckému dni. Všechny věci na zemi, zasypaný sirkama a to tu opravdu nebyl binec.Teď už je.
Je to o tý motivaci jak píše Vanilka. Co já budu uklízet, když on to 1. neocení, 2. okamžitě zabordelí ponožkama, 3. okamžitě najde něco, co není udělaný...Nepomůže s ničim, jen nadává.

Mně název vlákna "Nepořádná žena, lze ji převychovat" leze dosti přoti srsti, protože slovo PŘEVÝCHOVA" ve mně vzbuzuje celkem negativní asociace BTW převychovat se nechá MOŽNÁ malé dítě, nikoliv dospělý člověk.
Jestli slečna vyrůstala v rodině, kde se pořádek nijak zvlášť neřešil tak je logické, že žít v bordelu je pro ni přirozená věc. Vzhledem k tomu, že její přítel do ní hučí jak Niagarské vodopády, názorně a systematicky jí vysvětluje, co všechno mu vadí a slečna to nekapíruje, je závěr jasný. Buďto bude žít s ní a pokud sám neuklidí, sežerou ho housenky a vši - a tuhle situaci bude schopen skousnout, nebo ho jednoho krásného dne přejde trpělivost a zabalí jí kufry.
MMCH mně připadá dost mrazivá představa, že by taková "hospodyňka" měla být jednou matkou dítěte představa, že se v popisovaném bordelu válí ještě použité papírové plenky a dudlík trůní v popelníku je totiž vysoce pravděpodobná

mě by zajímalo jak převychovat nepořádnýcho chlapa:(

elena007 napsal(a):

Asi jsem trosku uchyl, ale ja neporadek nesnasim i provozni, mne to neskutecne vytaci a hledani ztracenych veci me irituje jeste vic, jenze taky nesnasim uklid a celkove jsem na domaci prace  lina jako ves. Zkousela jsem se naucit zit v mirnem chaosu. Neslo to. Abych se moc nenadrela, mam malo veci, malo dekorativnich predmetu (lapacu prachu) a vsechny veci maji svoje misto, kam se po pouziti okamzite odkladaji. Misto musi byt takove, aby byla vec vzdy po ruce, kdyz ji potrebuji a zaroven na tom miste nerusila. Kos na spinave pradlo menil pozici asi trikrat, nez se prislo na to, ze nejlepe vyhovuje v satne, ne v koupelne, ne u pracky. V kazde koupelne musim mit sadu cisticich prostredku, abych nemuslela nic prenaset, pro nic nikam chodit, protoze pak bych musela resit, jestli prekonam lenost a dojdu si nekam pro okenu a hadr nebo  nedojdu a budu se vztekat nad prskanci na zrcadle. Kdyz otevru spajz a olivy nejsou vpravo nahore, vim, ze je nemame. To same v lednici. Musi mi statcit par minut, abych mela jasno, co je potreba nakoupit. Kdybych se musela nekde prehrabovat, cert by me bral. Uklizet se musi pravidelne a jeste nez je spina zazrana, s tim je potom moc prace. U nas to vypada jak v Nocich s nepritelem, jen abych se nenadrela . : D Pritom moje mama mela podezreni, ze kdyz si nenajdu chlapa, ktery to vsechno udela nebo nebudu platit uklizecku, budu hnit v neporadku a spine, takove jsem byla dite a dospivajici slecna. Jenze, co delam, delam z vlastni vule a potreby. Prinutit bych se k tomu nenechala, proto myslim, ze pokud slecna nezmeni sve chovani sama od seba, zadna prevychova nepomuze. Asi radeji zaplatit uklizecku a setrit si nervy.

Máme to úplně stejně

Ještě jsem na závěr chtěla napsat, že pro mě nebyla cesta najmout si pomocnici v domácnosti. Nemohla jsem se zbavit pocitu ztráty soukromí a taky toho, že některé věci bych udělala líp. Pak jsem taky měla strach, aby mi nezničila keramickou desku, nespálila závěs, nesrazila svetr, například.
Měla jsem ji na vánoční úklid (byla jsem tři týdny před porodem a nemohla se přepínat) a lezlo mi to na nervy.

tigger: tak ja dva tydny pred porodem vesela zavesy, vytirala, myla okna... (v unoru), jsem magor:), nudila jsem se a pritel by to udelal blbe..

Já bych naházela všechny hadry, kelímky, lžičky, prostě všechen bordel do prostředku místnosti a čekala, co dotyčná bude dělat až do toho přijde. (tak to dělám mým pubertákům v pokojíku).Určitě bych neuklízela.
A jestli takováhle nepořádná slečna bude dobrá máma?
No, já když byla mladá , svobodná, měla jsem např. věci naházené na křesle, až jsem neměla co nosit, neumyté nádobí - prostě všem se udělá až se bude chtít.
Ale dítětem se ženská mění. To už tu práci musí udělat hned, protože pak už nebudeme mít čas.
a taky nevím, ale chlap, když je pedant a vadí mu vše , tak je to taky blbý.

tak já nemám ráda bordel odjakživa - moje nevlstni sestrenka si me pamatuje poprve jako holku co prisla a uklidila jim hadry pohazeny po zemi:)... jako plno veci prehlidnu, ne ze bych utirala prach kazdy den, to by me svihlo, ale takovy ten zakladni bordel proste nemam rada... naucila me to asi mamka, nevim...

Majájo - výchovný fungující prostředek.
Je bordel a bordel (říkávala moje babička) a měla na mysli na vrch huj ve spod fuj. (to je např. moje tchyně). Když jednou otevřela skřín, myslela jsem že padnu. spodní prádlo měla naházené mezi ložním povlečením a monterkami. Hlavně, že si stěžuje, jak musí stále žehlit. A pak to tam naházím.Neříkám, že jesm na uklízení pedant, občas věci jen složím  -  se třemi dětmi a s manželem, který po práci hodí gaučing se ani nedá vše mít 100pro. Takže mi nerozhází neumytý talířek, poházené hračky.
A prý se pozná čistotná hospodyně podle záchoda a prahu.

Upravil(a) dusička (16. 5. 2008 21:02)

Amysterya napsal(a):

Kamarád má velmi nepořádnou přítelkyni a neví,co s ní.Myslíte,že se dá naučit pořádku?Moc se mu nezamlouvá představa,že by měly v tomhle vyrůstat jejich děti.(když píšu nepořádnou,tak nemyslím ten běžný provozní nepořádek,ale třeba špinavé talíře se zbytky jídla ze čtvrtka jsou na lince ještě v úterý,na pracovním stole mezi hrnkama s nedopitou kávou se válí její podní prádlo,pod postelí má prázdné PET lahve a špinavé kelímky od jogurtu se lžičkama a také oblečení....)jinak ji má rád,ale tohle mu vadí.Doma uklízí vlastně jen on,protože se na to nemůže dívat....

ženský, ale já mám stejně takový pořád divný pocit z tohodle prvního příspěvku.
Je to normální, že chlap ai takhle stěžuje na svojí přítelkyni, kterou miluje? Mně to přijde náký ujetý

Ad sklenička oliv - já myslím, že když je člověk zvyklý dávat a ukládat věci na své místo  není o super výkonosti, ale i o systematické práci.  Já mám ráda taky věci na svých místech. Dokonce mám i hrníčky ouškama doprava. Protože je tam dávám pravou rukou a pravou rukou si je vyndávám. Manžel je sice levák a používá levou ruku a tyhle věci jsou mu úplně jedno. Taktéž hrnce mám ušima na jednu stranu. Je to pro mě pohodlnější.
Prostě systém k životu potřebuju a uklízecí maniak nejsem.
Úklid 1x týdně celého bytu mi občas dělá problémy. To jsem schopná akorát tak uklidit koupelnu, WC a vysát max. 2x týdně, nebo v případě nutnosti. (Ráda chodím bosky a vadí mi na zemi drobky.) Ale neobklopuju se špinavým prádlem ani špinavým nádobím. Na kuch. lince nemám ráda jakýkoliv nepořádek, drobky, zbytky jídel či špinavé nádobí. Díky bohu za myčku.