Monday to nevím, ale myslím, že pokud není lékař, tak ho k porodu nepustí, přece jen, je to operace... ani ten muž by to nemusel vydýchat... Zatím jsem slyšela jen, že při císaři manžel u porodu být nesměl...ale jak říkám, nevím... nejlepší bude poptat se přímo v porodnici.

Moje kamaradka rodila cisarem a otec byl u porodu.Cisar to byl planovany a otec nic neplatil. Takze si myslim,ze to mozne je.

ahojky, unás v porodnici (Opava) to nejde,porodní asistentka nám to vysvětlovala,tak,že na operačním sále na to není místo,ale je pravda,že v jiných nemocnicích,pokud má žena epidurál a ne klasickou narkózu,tak je to možné,ale opravdu záleží na každé dané porodnici.Nejsou u Apolináře dny otevřených dveří???U nás je to každé úterý ve dvě hodiny,kde ti všechno řeknou,ukážou a vysvětlí

Monday,
já měla císařský řez v Motole a otec během první části (do vyndání mimča) musel být za sklem ve vedlejší místnosti. Pak prcka vyndali, on mohl jít s ním na vážení a ošetření. Pak mi přinesli ukázat malého a mohl přijít i manžel. Při šití už pak byl na sále se mnou.
Platil 700 Kč za účast otce při porodu.

Ahoj, my rodili u Apolináře a císař byl plánovaný a manžel byl se mnou celou dobu, jak u antibiotik, kvůli streptokoku, které mi vykapávali na porodním boxu, tak u celého císaře. Teda než mě připravili - zacévkovali, píchli epidurál, a jak bylo všechno připraveno, manžel dostal židličku hned u mé hlavy a byl tam se mnou, jak se malá narodila, pediatr nám jí ukázal a pak vzal manžela s sebou, kde malou vážili a očisťovali, pak mi jí manžel už sám přinesl a byl tam se mnou do té doby, než mě došili a než jsem jela na jipku a malá do teplíčka do inkubátoru.
Myslím, že když se jedná o plánovaný nebo i neplánovaný císař, ale s epidurální anestezií, tak je tam partner vpušťen úplně normálně, ale jak se jedná o rychlý akutní císař s celkovou anestezií, tak tam manžel určitě nesmí, ale zase pak může když je vše ok k miminku, kde se váží a očisťuje. Aspoň tak to mám zjištěno u Apolináře.

Kamchinko malá měla 2410g a neměřili jí, protože byla konec pánevní a to se prý neměří, aby se bolestivě nenatahovali nožičky, ale při propuštění z nemocnice, to je v 5-ti dnech, měla 46cm, den na to naměřili u pediatra na první návštěvě 47cm, tak nějak tak něco mezitím. Ale jsem moc zvědavá, kolik bude mít teď v úterý, zdá se mi, že ten náš otesánek hodně moc papá a roste jí podbradek a už se nevejde do jedněch dupaček
PS: Tvoje holčička je moooc krásná a podobá se mamince

Kamchi, narodila se o 3 týdny před TP, ale byla by maličká i tak, já už přes měsíc ležela kvůli zpomalenému růstu na riziku a samé sledování a ultrazvuky a monitorování....
Jé tak to by se mi ještě malá taky mohla podobat, prý je celá táta....

Tututle, potvrzuji, už v roce 1996 to takto u Apolináře fungovalo.  Jak dítě vyndali a ošetřili, dostal ji do náruče a mohl se kochat. Já viděla malou na JIPce až večer, když už jsem šílela strachy, že nežije, že není normální atd. protože mne ji odmítali ukázat hned poté, co jsem se jakoby probrala ze snu císaře. A opakovaně mne ji nenesli a to ve mne vzbuzovalo nedůvěru.  Vybrali ji už před 13,00, ale já ji viděla až večer!
Jedna je přece zvědava, co poprvé v životě vyplodila, ne?

To prostě záleží na nemocnici, každá to má jinak.

Bulovka - manžel stál za skleněnou stěnou, koukal mě na hlavu, dívali jsme se na sebe. Když vyndali malýho, hned si šel k němu, dokonce si ho osobně odvezl výtahem na novorozenecké. 

Top, taky jsem se bála epi. Hrozně. Strašně moc. Moje dcery mě zapřísáhaly, ať se nenechám píchnout do zad. Na sále se mnou ale byla sousedka, asistentka anesteziologa a strašně mě k tomu přemlouvala. Důvody měla: odpadá probírání se z narko, prcka uvidím hned, hned ho uslyším.... nechala jsem se zlomit a nelituju. Vlastní napíchnutí jsem VUBEC necítila, bylo to opravdu super. Jen pak těch pár hodin byl zážitek s necitlivýma nohama.... pochopila jsem, jak je ochrnutým.  Znovu bych šla (už nepůjdu - nemohu) do epi. Rozhodně.

Taky bych jednou chtěla ještě jedno dítko, a to budu opět muset rodit císařem,