Damila napsal(a):

Omlouvám se za překlepy, emoce mnou zmítají.

Klid holka. Jak se říká zhluboka dejchat a rozdejchat to, dechem se pěkně rozpuštějí emoce. Je to přirozené nevšimla jsis toho, že když jsi ve stresu, že víc dýcháš? Tak zhluboka. A jak píše Kálik provázej jí víc pro ní udělat nemůžeš. TO je tvá pomoc. Ona musí sama.

Upravil(a) Pisatel (15. 5. 2008 9:52)

Damila napsal(a):

KALIK napsal(a):

Damilo, přesně tak, je to její život, zodpovídá si za něj sama. Bůh nám projevil tolik milosti, že nám dal život do vlastních rukou. To je ten největší dar

Kamarádce je pomoci, ale akce musí vyjít od ní, ne od tebe. Neber její život do vlastních rukou Můžeš jí sdělit, že jestli bude chtít pomoci, pomůžeš, jak nejlépe umíš, ale to je tak jediné, co můžeš dělat.

Nechci, abys měl pravdu!


Ale asi máš.

Dami má a velkou pomoc si musí ona tím, že ten krok udělá strhne tu lavinu, ale pokud bude mít pomocníka a ruku pak nezůstane pod ní, ale vyhrabe se se na její vrchol a do života. POkud nestrhne tu lavinu tak jí ta lavina udusí.

Nejhorší je, že když si paní nebude chtít pomoci sama , tak jí nikdo nepomůže.

Damila napsal(a):

KALIK napsal(a):

Damilo, přesně tak, je to její život, zodpovídá si za něj sama. Bůh nám projevil tolik milosti, že nám dal život do vlastních rukou. To je ten největší dar

Kamarádce je pomoci, ale akce musí vyjít od ní, ne od tebe. Neber její život do vlastních rukou Můžeš jí sdělit, že jestli bude chtít pomoci, pomůžeš, jak nejlépe umíš, ale to je tak jediné, co můžeš dělat.

Nechci, abys měl pravdu!


Ale asi máš.

Damilo, Kalik má pravdu.
Vlastní osobní zkušenost. Můžeš ji jenom provázet, ale pozor, aby tě nestáhla sebou. Nebo ti dojdou síly. I to se může stát.
Dokud ONA SAMA nebude chtít, ani bůh jí nepomůže.
Vím, o čem mluvím.

majkafa napsal(a):

Romča napsal(a):

Majkafo, taky znám tento případ.
Těmto manželům už bylo 60 let, mu jsem byla v únoru na pohřeb a normální hodná ženská - jenže už jí "cvaklo" kalich přetekl, je ve vyšetřovačce.

majkafa napsal(a):

Pisateli, vážně by sis nemohl své příspěvky po sobě několikrát přečíst a opravit,aby měly hlavu a patu? Vždyť mluvíš normálně.
A nestraš, ano? Takové nesmysly, 5 let života. A není to tvůj ústav. Když o nic nejde, piš si blbosti, ale tady začni konečně přemýšlet, než něco napíšeš.

Jen jsi nepochopila, co jsem psala. Jak ON ví, že přesně 5 let? Že přesně 5 let léčby atd.? Samé nesmysly.
Stát se to může už dnes nebo taky nikdy. O to mi šlo, aby Pisatel přestal plácat nesmysly. Nic víc.

Majkafo, zajdi na soud, vyhledej si spisy ublížení na zdraví.... najdi si statistiky ublížení na zdraví... a tam začni studovat. Ano máš pravdu, že dávám číslo, ale to číslo vzešlo z oné statistiky když k ublížení na zdraví dojde tak nějak za této situace okolo 20 roku společného života. Ale je to jedno ty víš jistě nejlépe jak to chodí.

Pisateli, statistika? To mě už úplně dorazilo.
Si přečti třeba na jiném vlákně, kolik kdo měl sexuálních partnerů.
Jasně, když to říká statistika, tak damilina přítelkyně to bude mít za 5 let.
Už rozumím.
Obzvláště když vím, co do statistik za naši firmu píšu já, když chtějí na Statistickém úřadě data dříve, než je máme k dispozici.

majkafa napsal(a):

Pisateli, statistika? To mě už úplně dorazilo.
Si přečti třeba na jiném vlákně, kolik kdo měl sexuálních partnerů.
Jasně, když to říká statistika, tak damilina přítelkyně to bude mít za 5 let.
Už rozumím.
Obzvláště když vím, co do statistik za naši firmu píšu já, když chtějí na Statistickém úřadě data dříve, než je máme k dispozici.

A bojuješ za co? Za onen statistický údaj  anebo za neobjektivnost mého názoru?
Neslyšel jsem někde že statistika věda je má (ne)přesné údaje.....
Mášli výhrady k textu tak je sděl a konkrétně. A nebo nereaguj jako já na tvé.
P.S. Jak se daří synovi?

Upravil(a) Pisatel (15. 5. 2008 11:19)

majkafa napsal(a):

Pisateli, no comment.
Halt si budu muset najít jiné netové stránky. Proč, to bys stejně nepochopil.

Klídek, Majkafa.
Není tu jen Pisatel

... nezapomeňte, že ty mrchy písmenka nemají dokonalou vypovídavost 

majkafa napsal(a):

Jessika, máš pravdu. Dík.

šílený strach z chlapa ???
kecáš

Upravil(a) Jessika (15. 5. 2008 13:04)

Ahoj,
myslím, že můžeš pomoci svou připraveností a nabídkou- já osobně bych v takovém případě sama zašla do Bílého Kruhu a probrala to s nimi. Dej kamrádce jasně najevo, že tady existují tyto instituce pomoci, že tam s ní půjdeš a že pomůžeš sehnat právníka, ale že musí ona sama. Pokud se do toho pustíš, neočekávej, že se zadaří- nemusí. To, co popisuješ je týrání a další otázka je, co probíhá před dětmi a vůči dětech. Nepodávala bych být tebou trestní oznámení, ale v tomto případě by to s dobrým právnikem už šlo. Ale je to na vodě a známe, jak to chodí. Musí holka sama, ovšem ve stavu, ve kterém zřejmě je, pomocnou ruku velmi potřebuje. Je odříznutá, nechápe, že pomoc je, že existuje reálné řešení situace- vidí jen tmu a zdi (za těmi jsou lidé, ale ona momentálně ví, že jsou pro ni nedosažitelní a to je nedosažitelnými skutečně činí). Myslím, že by bylo dobré, aby se ti podívala do očí. Dopisy jsou voláním, jestli máš odvahu a umíš zvládat svá rozhodnutí, tak ji vyhledej - myslím, že ona to teď nedokáže.

Kaliku- rozhodnout se jít za tím, co mi říká svědomí a měnit svět není vždy špatné a "nechat plynout" není vždy dobrým řešením. Může to být i obrovský alibismus.

Přeji Ti, Damilo, odvahu, soudnost a důvěru ve tvé pocity a svědomí. To ti napoví nejlépe. Myslím, že my nemůžeme z venku odhadnout řešení.

Jessiko, to neva. Jsem vlastně ráda, že si to přečte. Asi to tak má být.

Já teda nechci mluvit za Pisatele, ale neradil mi přímo říct kamarádce, že má 5 let života před sebou...a už vůbec ne tak drsným způsobem. Asi čtu jinak než vy.

Kamarádka se mi neozvala, musím čekat. V pondělí (to půjde k psychiatrovi) jí zavolám.

Děkuji, za všechny vaše názory. Fakt mi to moc pomáhá...a snad nakonec přeneseně pomůže i mé kamarádce.

Omlouvám se, že jsem sem zatáhla mé nevyřešené trauma.

Damilo, držím palce. Trpěla jsem těžkou depresi, dovedu si představit, jak se tvá kamarádka cítí. Že nezvedá telefon, nechce mluvit a přesto doufá, že to aspoň někdo nevzdá a i když ho stokrát odmítne, bude vedle ní stále stát. Dokud se ji v hlavě nesrovná, že musí sama začít a pak už to půjde. Je to těžká cesta, někdy dlouhá a někdy bohužel končí dřív, než si to člověk v sobě srovná.
Díkybohu, že jsem u sebe měla prátele, kteří to nevzdali. A že místo těch, kdo už nemohli  a odpočívali, nastoupili jiní.

Možná, když jí do pondělka napíšeš třeba "jen" každý den 1 sms, aby věděla, že jsi stále s ní, jí to hodně pomůže. Možná budeš mít pocit, že tě odmítá, že je nečte, že je zbytečné se snažit. Není. Nevzdej to. Jsi skvělá kamarádka, když jsi založila tohle vlákno.
Jen ji nenuť, "jen" buď vedle ní a podpírej ji.
Přeji hodně štěstí. Zvládnete to.