Estela napsal(a):

Ahojky,
předem se dneska omlouvám, už teď se cítím strašně trapně...
  Nevím, co to na mne zase leze, včera jsem byla naprosto šťastná, spokojená a dneska zase smutním, vlastně skoro celou noc smutním. V poslední době, ač se snažím tyhle smutnící dny mám častěji a častěji. Nechtěla jsem to na vás sypat, ale už potřebuju moc o tom mluvit a jiná možnost není. Tak pardon...
Asi je to tím, že se mi blíží "kulaté výročí" toho co to vím, jo 10 let. Určitě je to tím, i když je to nesmysl, nějak asi víc rekapituluju, přemýšlím... A je mi z toho strašně smutno, strašně to uteklo, hrozně moc. A i když to nebylo jednoduchý, líbí se mi tady...
V lednu jsem byla přesvědčená úplně stoprocentně, že se jara při smyslech nedočkám... Jo a jaro je tady a zdravotní stav lepší než byl...
Ale nějak mne to v poslední době nebaví, každý den znova a znova snažit se o to, abych vstala, někam došla, něco udělala. Nevím, kde tu sílu furt brát. Nevím, jestli to ještě pořád chci... Nevím, jestli by nebylo pro všechny lepší, kdybych to zabalila...
Asi jsem na pěst, asi určitě, protože mne teď přepadají ty sebelítostné myšlenky, kecy... A hlavně taková nějaká závist. Nemůžu se už ani podívat na těhotné maminy, na maminy s kočárkem, na okolo procházející školku bez toho, aniž bych měla oči plné slz...
Najednou mi nejde přemýšlet tak, co všechno mi moje nemoc dala, nejde... Vidím jen, co mi vzala, vidím, kolik věcí nemůžu. už tohle nechci, je to jenom trápení. Vím, chce to snahu, chce.
Přišla jsem na to, že je to opravdu asi tím "výročím" a mám pocit, že se mi vrací ty stavy, které jsem měla tenkrát. Pocit, že vše je v pr.eli, že už mne nic pěkného nečeká... Jsem slaboch, neumím se s tím srovnat, to vím...
Pardon, moc se omlouvám tady za to, ale já už v tom nezvládnu být sama, už ne...

rozhodne nejsi slaboch Kato...ses mnohem silnejsi nez my tady okolo....

Naděje ,
a co se pokusit využít zlepšeného zdravotního stavu a splnit si sen?
Mohla bys dávat i přijímat moc lásky.... Myslím si, že proto jsi tu s námi, že láska přijímaná i darovaná je tvoje velká schopnost a potřeba...
Co říkáš?

Kačulko.........

Vybreč se, všechno na nás vysyp, rozděl se o trápení. A neboj se říct o jakoukoliv pomoc, podporu, cokoliv.... Kdybych věděla, co pro tebe udělat, udělám to okamžitě. Neboj, ono zase bude lépe - jsem dnes slyšela krásnou větu, že i když je zataženo, slunce svítí pořád.

Jsi statečná holka.

Bude líp, uvidíš

Estelko, a co zkusit vzpomenout si na něco hezkýho - co už bylo i co teprve bude. Těší se na tebe děcka z mentolkovýho ústavu, s Daky a bandou půjdete zase opíkat a třeba už konečně ty buřty zbufneš bez následků, přijedeš do Olomouce - a že je tady fakt krásně!, taky Morava spáchá zájezd do Prahy, půjdeš s Kraki ven a ona bude šťastná, že je s tebou, přijde brácha..... a co já vím, co ještě. Jo a do Černošic s náma po jedeš, přece!
Navíc - víš, já věřím v NĚCO nad náma a tedy v to, že nikdo nejsme nikdy sám.
Bude dobře, nenadávej si za to, že jsi smutná, pusť to všechno ven, breč a řvi, ale pak utři slzičky a zase se usměj.

Hrozně moc vám děkuju, dík, dík, dík.
Jsem opravdu příšerná, zatím si nemám na co stěžovat a už se z toho bortím... Jo, ještě je možná plno krásných věcí přede mnou, určitě vyjde Slunce, stoprocentně, po každé zlé noci vyjde... Jde jen o to tu noc přežít a nevzdat to. Dočkat se toho Sluníčka...
Já už někdy nechci ráno se vzbudit a vnímat, někdy už mám pocit, že další den nezvládnu. Zajímavé, včera mi bylo skvěle a docela i dost dobře fyzicky, to už dlouho neznám, takhle malé bolesti, vlastně zanedbatelné... Dneska? Dneska je to k nevydržení. Mám chuť vypít flašku domácí, co tu máme...
Nebo si dát trochu opiátů a ležet a čumět, nevnímat. Ale ono bych si to asi zase jenom odnesla do dalšího dne, co. Smutek se utopit nedá, umí hodně dobře plavat, co?

Teď mi volal kamarád, že se mu dneska sesypal přítel, že to není nic moc
No, když se daří, tak se daří... V neděli je akce Světlo pro AIDS, jako pietní den za zemřelé, chtěla jsem jít, ale nedám to

elementgirl napsal(a):

rozhodne nejsi slaboch Kato...ses mnohem silnejsi nez my tady okolo....

Rozmýšľala som, aký KATO... to je tuším z nejakej bondovky... až potom mi došlo, na koho to je...

Holky, díky vám všem, strašně moc... Asi to opravdu chce dospat, vyspat a nechat vyhnít, úplně jsem si říkala, že jsem zase vypadala a ukázala se jako totální hysterka... Opravdu se moc omlouvám, ale sama to nezvládnu. Ani omylem. Mluvit o tom taky nezvládnu. Tak maximálně naťukat to tady do toho příšerného stroje...Ale opravdu to pomůže. Tak jestli to takto bude pokračovat, zahltím to tady
Myslela jsem, že nemám na co si stěžovat, že zatím skoro každé ráno sama vstanu, doběhnu na záchod (většinou) a jsem schopná dělat plno věcí, že se něco ze zdravotních věcí lepší... I když bolesti a tak jsou horší, ale testy ukazují zlepšení...To je věc, v kterou jsem ani nedoufala... Co chci víc? Proč mi to nestačí? Proč se rouhám, že už nemůžu a nechci... Jak mám udělat to, aby se mi zase chtělo???  Asi je to prostě jenom nějaký stav, který přejde, doufám.
Ty jo, ani nevíte, co jste pro mne udělali, že jste napsali, fakt dík.

Estela napsal(a):

... Asi to opravdu chce dospat, vyspat a nechat vyhnít, úplně jsem si říkala, že jsem zase vypadala a ukázala se jako totální hysterka...

Ale houby hysterka ... projevila ses jako naprosto normální člověk

Estela napsal(a):

Opravdu se moc omlouvám, ale sama to nezvládnu.

A proč chceš furt něco zvládat sama? Máš přece nás, no ni? Sem ti řikala, že stačí říct ...

Estela napsal(a):

Mluvit o tom taky nezvládnu. Tak maximálně naťukat to tady do toho příšerného stroje...Ale opravdu to pomůže. Tak jestli to takto bude pokračovat, zahltím to tady

Tak ťukej ťukej a klidně to tu zahlť ...

Estela napsal(a):

Co chci víc? Proč mi to nestačí? Proč se rouhám, že už nemůžu a nechci... Jak mám udělat to, aby se mi zase chtělo???  Asi je to prostě jenom nějaký stav, který přejde, doufám.

To je naprosto normální stav, který čas od času potká každýho. A dobrá zpráva je, že opravdu přejde

Selima napsal(a):

Rozmýšľala som, aký KATO... to je tuším z nejakej bondovky... až potom mi došlo, na koho to je...

Mozno Kavan-Kato

Estelko
i já se přidává k těm hlasům - nebo raději píšu za sebe - že bych se měla stydět za svoje "problémy" a nejhorší na tom je že člověk si tohle uvědomí AŽ KDYŽ ...a ne normálně při běžném životě ....

ještě

Ahoj, zdravím, děkuju moc všem.
Potvora se mne pořád drží a nechce se pustit V noci jsem si teda užila, strašlivé bolesti, už jsem pila vodu, aby vůbec bylo co zvraccet, protože jsem myslela, že vyhodím vnitřnosti, pochopitelně vlastní...
No, pak jsem to vzdala, našlehla se opiáty a aspoň na chvíli vypla. Je to hrozný Ale spala jsem sice pár hodin, ale spala. Dík, že jste se mnou, hodně to cítím. A drží mne to aspoň trochu nad vodou.
Přejde to? Přejde tenhle hnusný stav?
Posílám pozdravy do všech zákoutí českých, moravských, slovenských a albánských
Klubíí, Prištinu, jé docela závidím...