Monni..    věř tomu ,že nejsi jediná , která nemá tu ,,opravdovou "kamarádku 
Já jsem odešla také za hlasem svého srdce     .. 300km od rodiny a přátel 
Kamarádku tu také nemám .. ale mám tu na Babinetu holky-svá zlatíčka a srdíčka se kterými si pravidelně píši, občas se i setkáme.. a docela jsem spokojená   .. jsem vytížená mateřstvím , domácností a občasnou brigádou ,takže na nějaké dýchánky s kamarádkami okolo nemám ani čas   
Vím jak se asi cítíš..   mě tu bylo ze začátku moc smutno..   ale našla jsme si Babinet..pravidelně tu sedím..třeba místo toho abych šla ,,vytvářet nějaké hodnoty po bytě " ale je mi fajn ... práce mi tu neuteče a mám tak skvělého manžela ,že i tu práci za mě někdy udělá      jen abych tu mohla být mezi SVÝMI KAMARÁDKAMI 

Věřím tomu ,že se tu mezi námi najde nějaká ta kamarádka pro tebe   ..   i když v tomto uspěchaném ,divném a závistivém světě..je to někdy obtížné ..najít TU  se kterou by si mohla probrat svou duši a starosti všedního dne...DRŽÍM PALEČKY 

Také jsem už nedoufala v to,že nějakou kamarádku najdu a stalo se.Poprvé jsme se setkaly tuto sobotu a naše povídání nebralo konce,jako bychom se znaly odnepaměti.Takže nezoufej,ale doufej,v nečekaný okamžik se ta pravá kamarádka určitě ozve,uvidíš.

ahojky Mony,Karinka má pravdu,také jsem si jí našla tady na babinetu,sice nás dělí od sebe dost kilometrů,ale píšeme si naše bolístka přes meil.Já jsem ráda,že jsem ji poznala a mohu se někomu svěřovat a ona umí i potěšit a poradit.Přeji ti hodně štěstí,měj se moc hezky.

sorrY,vím že jsi beruska 28 - nějak mi to ulítlo

Ahoj Ivco, to jsem ráda, že se mi někdo ozval. Jsem rozvedená, děti  mám odstěhované dál a vnoučata žádná, takže jsem dost osamocená. Jsem vděčná za to, že si budu moci povídat aspoň na babinetu.

berusko28 - jak se máš?
já teda nic moc, nějak na mne doléhá moje neutěšená situace ... ale pomocí kamarádů se to snažím zvládat
napiš víc o sobě, jestli chceš tak do soukromé zprávy a můžem si vyměnit i mailové adresy ...

Ahojky děvčata, vy všechny tak hezky píšete o kamarádství, že také něco připíši. Moc se mi líbí, že ačkoliv už také nejsem žádná mladice-no je mi 55 let, jsem z Prahy, vdaná, bezva manžel, bohužel děti jsem mít nemohla- prosím nelitovat, holt osud, jsem v ČID, na nic si nestěžuji, mám ráda lidi, ráda pokecnu, tady se mi líbí, že si hledáte kamarádky a podporujete se navzájem, což málo kde je.
beruška 28- nebuď smutná, jestli máš náladičku se mnou pokecnout, napiš, Kralupy nejsou tak daleko, já jsem dokonce jezdila s prvním manželem do Neuměřic, sice je to už moc dávno, manželova máti tam bydlela na statku, byla to taková ratejna, ani nevím jak to tam už dnes vypadá, ale pamatuji si bezva zábavy po okolí, to mně ale bylo 25 let, tak vidíš, jak je to dávno, to se divím, že jsem si vzpomněla na ten název Neuměřice .možná, že to tam znáš.
Zatím páčko, a když budeš mít náladu písni sem!    A H O J

Nevím jak jsem se dostala k tomuto tématu,ale mám úplně stejný problém.Taky jsem šla za hlasem svého srdce,ale nejdřív jsme bydleli v paneláku a tam jsem měla kámošku,jak se říká na život i na smrt - věděli jsme o sobě všechno a nebyl problém zazvonit o půlnoci o pomoc a ta naše drbárna na balkóně,až naši chlapy nadávali.A ta mi teď chybí - je to už 8rok co jsme zdědili barák a protože jsme oba z vesnice neváhali jsme ani minutu.No ze začátku jsme za ní jezdila každý týden 2x,ale pak to nějak začalo upadávat,bylo více práce na baráku a přišel třetí kluk.Měla jsem auto jen já a jí se autobusem nechtělo,protože část cesty se musí pěšky.Sice si píšeme e-maily ale to není ono!!! Tak tu žiju jako poustevník.Jako přistěhovalec jsem nenašla tu správnou duši a tak šmejdim po Babinetu,ale taky mi to trvalo dlouho než jsem něco napsala.Ale i za to něco dík .............

kamarádek není nikdy dost - když to nejde jinak, tak i písemný kontakt stačí ...
ve fóru "babči interneťandy ..." jsou další " holky"

Ahoj není tady někdo od Pelhřimova nebo okolí? 

Tak to jsme dvě co tu bloumaj a hledaj koutek pro pokec.Mám to samí doma,dřív panelák teď barák,práce taky plno - hlavně to sekání trávy.Manžel taky vytíženej,od rána do večera v práci.Jen jedno je u mě jiný,ty kluky mám 3    .

5ka: no kluky o těch dvou se tu už skoro nedá říct,jsou to klackové 18 a 16 let.Taky jsem jich měla kolikrát dost,když byly ve věku tvých dětí,ale vše se zvládlo i bez pomocí babiček    .A před 8lety jsem koupili barák a byl to můj nápad - dům byl,stromy zasazený a chybělo zplodit syna    .Můj sen byla vždy holčička,tak jsem do toho šla.Nešlo nám to a když jsem to vzdala a nastoupila do práce - bác byla jsem v tom.A dát to pryč - nikdy!!!No a teď jsem taková růže mezi trním a vůbec bych neměnila.Jsem ráda že je mám,sice malej često marodí,ale na světě jsou horší věci.

Upravil(a) Petromila (3. 8. 2008 21:20)