29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Všem přeji krásný, pohodový večer......
V pondělí jsem si šla do svého bytu vyzvednout poštu......... oznámenka od soudu..... a hned tento pátek... rozvodový soud.........
samozřejmě mi naskočila husí kůže a oči se mi zalily slzami........navíc jsem nečekala,že bude soud hned 4 dny po vyzvednutí.. ( ačkoliv na obálce je napsáno vyzvědněte do 21.4, nicméně soud máme už 11.4. ..... takže docela štěstí,,že jsem to vyzvedla hned a nečekala na příští týden,----
Volala jsem manželovi a samozřejmě to začalo----- rozmysli si to, chci Vás zpátky, kdybys mě tenkrát naposledy vzala zpět ,bylo by to vše už úplně jinak / do týdne měl novou milenku s odůvodněním,že já mu dala jasně najevo,že se nevrátím a on nedokáže být sám.....) ...a nátlak z jeho strany opět začal...
tchýně už od pondělka pořád brečí a mně je taky úzko...
šla jsem pro papíry k majetkovému vyrovnání po telefonu s manželem,který byl v práci a do společného bytu s manželem,kde teď žije on, ale já tam mám ještě skoro všechny věci, jsem se nedostala..vyspávala tam totiž jeho přítelkyně......
manžel nakonec k soudu nejde..... zaplatila jsem právníka...který jej zastoupí...... než by se to odročilo a já měla u soudu brečet při pohledu na manžela,tak jsme mu řekla,že at podepíše dohodu a já už vše zařídím..on se rozvádět nechce a prostě by se soudu omluvil a jen by to oddálil a pro mě to bude alespoň trošku méně bolestné.......
Majetkové vyrovnání máme také dohodou a po nepříjemných hádkách jsem i toto během dvou dnů zařídíla u právničky...takže podrtženo sečteno..... za dva dny---- v pátek 11.4. v 11.20 bych měla sedět v soudní síni a vyslechnout si osud našeho manželství...
Mám přítele, jsem spokojená , ale přesto je to jako kámen na duši..... je mi těžko a pořád se mi vrací těch deset let s manželem...... ale cesta zpět nevede.... rozhodnutí mám za sebou a i kdyby to mělo bolet sebevíc, zavřu oči, zatnu zuby a dotáhnu to do konce......... cítím,že musím....
Jen se chci zeptat... je normální,aby Vás manžel přemlouval,ať stáhnete žádost, vrátíte se a přitom jeho milenka spí u nás doma a on to vše zdůvodňuje tím,že kdybych jen naznačila,že se vrátím a budu s ním,tak se s ní rozejde adá přednost mně ?? Co je to?? alibismus, strach z defenitiva..... vyčůranost ???
Nechápu...... přestávám tomu rozumět a bolí mě slova typu : to definitivní rozhodnutí je na Tobě, Ty máš v ruce osud našeho manželství, já jsem to zkazil,ale Ty tomu ještě můžeš dát šanci a nepohřbít naše manželství...
proboha,proč najednou váhu rozhodnutí hází jen na mne??? Je opravdu takový slaboch a srab ???? Přece mě nemůže milovat, když má přítelkyni,které posílá zamilované fotečky, kupuje dárky.... a je relativně spokojený......tak proč tohle dělá ???
Jaký jste měli pocit po rozvodu ????
Všechny zdravím a prosím,držte mi palce..... jdu udělat tečku za třetinou svého života........
Není tady
Vany sleduju tvůj příběh, ale odpovědět ti neumím, já chlapům taky nerozumím.Určitě bych to rozhodnutí, které nechal na tobě hoooodně moc zvážila, už jen kvůli dcerce, ale to ty jsi určitě udělala. Takže řid se tím, co ti radí srdce. Moc ti držím palce at to zvládneš!
Není tady
Vany, taky jsem přečetla celý tvůj příběh a držím ti moc palce. Tobě i malé.
Podle toho, cos psala myslím, že to prostě chce hodit na tebe. Vinu z roozpadu manželství. Aby on si pak mohl v klídku doma říkat, že to bylo tvoje rozhodnutí a žes to mohla změnit, ale nechtělas... Řekla bych, že je srab.
Není tady
Podle mě se snaží, abys měla pocit viny a vůbec, aby ses cítila mizerně a abys začala přemýšlet coby a kdyby ...a vidíš ...skoro se mu to daří(minimálně přemýšlíš, proč on tak jedná atd).... neboj bude to dobrý
Není tady
Amriano..ano daří... naštěstí to jeho co by,kdyby jsem si zažila už několikrát a vždy to bylo přesně to kdyby,které jsem zrovna nechtěla...... je to těžké a hrozně zvláštní pocit........ protože si nedovedu představit,že bych měla s manželem zase žít, líbat se ani spát,,,, a přesto člověku příjde ta poslední tečka tak podstatná ...... i když se v mém současném životě absolutně nic nezmění....... jsme rozhozená...
navíc má manžel tendence mě rozebírat ještě víc..... větami typu :
Chci,ať jsi spokojená, zjištoval jsem si věci o Tvém příteli a můžu Ti říct,že by sis ho měla více hlídat.... a myslím to upřímně, nechci,aby ses zase spálila.....k tomu nahodí ten svůj kukuč a člověk by si řekl,že člověku,se kterým jsem deset let žila bych snad i mohla věřit,že to se mnou myslí dobře......
takže po zkušenosti s manželem jsem opět dostala strach,co když má manžel pravdu a já mám dalšího .... "holkaře" ,který mě podvádí ,kde může a nakonec mě opustí v době,kdy budu třeba těhotná.... ( bráním se těmto myšlenkám a je to má noční můra.... ) a manželovi se jeho taktika očividně daří... když né dosta zpět,tak aspoň rozhodit..... a to vše s tváří,že to myslí dobře..... :-( ach joooooooo
myslím,že jsem se ve vztahu hodně změnila, jsem odolnější, nejsem hadr na holi, sebevědomější........ prostě se snažím být partnerem...... ale co se týče důvěry,tak s tím mám fakt problém,...... :-( no jo... špatná zkušenost :-(
Není tady
Vany, je to člověk, který se neumí podívat pravdě do očí. On jediný je v právu a je to slaboch, který ppotřebuje určit jasného "viníka" situace, aby se další roky mohl očištovat před svým okolím. Zvládneš to, holka.
Není tady
Vany, souhlasim s ostatnimi, nechce si priznat vinu, je to zbabelec a nestoji po tom vsem,co jsi tu napsala se otacet ci dokonce premyslet,jestli by to nahodou. Ne, ani nahodou, postavila jsi se na nohy, mas pritele, castecne jsi se s tim vsim vyrovnala,tak vzprim hlavu a jdi dal, kdyz neco krasneho konci,tak nekde neco krasneho opet zacina. Ver,ze by to udelal znovu, bohuzel z vlastni zkusenosti.
Není tady
no podle mě ne že si nechce přiznat chybu, já si myslím, že naopak ví moc dobře, že tu chybu udělal a to holt není příjemnej pocit, tak proto se snaží "si ulevit" tím, že ji bude házet na druhý ...vany....nedej se .....
Není tady
Jezis to je .... no nic mlcim, Ty sama dobre vis,co tim sleduje a odpovidas si, tak hodne sily, chce Te jen zvyklat,aby jsi zustala sama a on byl na koni,popripade se mu naskytla sance se vratit,protoze......ach jo.
Není tady
Děkuji za vzkazy.... i přesto,že vím,že necouvnu,tak tohle mi moc pomáhá....... !!!!!!! Můj přítel to bere jinak... je svobodný,bezdětný a pro něj je to jen bod,který musím dořešit,abychom byli spolu v pohodě a mohli normálně žít,nechci jej zatěžovat pocity nad tím,že se mi vrací vzpomínky, které bolí a cítím obrovskou odpovědnost nad rozhodnutím,které jsem už stejně udělala, bylo by mu to určitě líto a možná by jej to i ranilo s pocitem,že snad pochybuji..... takže Vám moc děkuji... opravdu mi to pomáhá si utvrzovat,že tahle cesta je správná...... :-)
Není tady
Amriana napsal(a):
no podle mě ne že si nechce přiznat chybu, já si myslím, že naopak ví moc dobře, že tu chybu udělal a to holt není příjemnej pocit, tak proto se snaží "si ulevit" tím, že ji bude házet na druhý ...vany....nedej se .....
Ano, to je pravda, mám to s BM taky tak. Jen u nás je to při problémech s mladším synem (16), prostě já jsem špatná matka a hotovo. O tom, že se na rodinu vykašlal, o tom se nemluví, jen o tom, že špatně vychovávám děti, když je mám svěřené soudem do výchovy. Kecy, to je prostě tak, jak píše Amriana, nejlíp se sám před sebou ospravedlňuje tím, že to háže na tebe.
Není tady
Jo a mimochodem, má " úžasná" tchýně,která byla celou dobu na mé straně začíná mít také rady do života typu : no,víš,ten Tvůj přítel, bůh ví, co je to zač, taky neměl jednu dvě ženy, má drahé auto, hodně pracuje s lidmi a ženami...tak aby ses zase tak nespálila...
no nestačím se divit... jakoby jí najednou vadilo,že jsem spokojená !!!!!
uf...... ať už to mám za sebou !!!!!
Není tady
Modroočka napsal(a):
Amriana napsal(a):
no podle mě ne že si nechce přiznat chybu, já si myslím, že naopak ví moc dobře, že tu chybu udělal a to holt není příjemnej pocit, tak proto se snaží "si ulevit" tím, že ji bude házet na druhý ...vany....nedej se .....
Ano, to je pravda, mám to s BM taky tak. Jen u nás je to při problémech s mladším synem (16), prostě já jsem špatná matka a hotovo. O tom, že se na rodinu vykašlal, o tom se nemluví, jen o tom, že špatně vychovávám děti, když je mám svěřené soudem do výchovy. Kecy, to je prostě tak, jak píše Amriana, nejlíp se sám před sebou ospravedlňuje tím, že to háže na tebe.
Tyhle řeči opravdu zbožňuji...... alibisté.... ale jakmile se něco podaří,tak by řekl,to je jasné, já jsem otec... je po mně !!!!!! klasika!!
Není tady
vany27 napsal(a):
Jo a mimochodem, má " úžasná" tchýně,která byla celou dobu na mé straně začíná mít také rady do života typu : no,víš,ten Tvůj přítel, bůh ví, co je to zač, taky neměl jednu dvě ženy, má drahé auto, hodně pracuje s lidmi a ženami...tak aby ses zase tak nespálila...
no nestačím se divit... jakoby jí najednou vadilo,že jsem spokojená !!!!!
uf...... ať už to mám za sebou !!!!!
Ale tak ji utni ... nežije Tvůj život, tak ať Ti ho neorganizuje ...
Není tady
Vany, můžu tě ubezpečit, že tvůj manžel není výjimka.
Mne můj manžel večer a ráno těsně před rozvodem taky přemlouval, ať tam jdeme a řekneme, že se rozvádět nechceme, že k sobě patříme a že stejně jednou budeme spolu. Přitom 150 km od nás na něj každý víkend čekala milenka. Mně říkal, že je to neperspektivní vztah a že s ní do budoucna nepočítá, ale ukončit to v danou chvíli nechtěl. Jeho argumenty byly pro mne tehdy v celku nepochopitelné. "To jí mám jako říct, že už je to u nás dobrý a že jí děkuju a nazdar?"
Každou chvíli i po rozvodu mluvil o nějakých společných plánech do budoucnosti a mně tehdy připadalo, že je snad blázen, že tohle říká, přitom jezdí za jinou.
Jenže u nás to byl jiný případ. Měli jsme přesně ve stejnou dobu oba bokovku a vyústilo to v hrozný psychický boj.
Teď jsme spolu přesně tak, jak to předpovídal, ale prošli jsme si spustou zbytečné bolesti.
Zvládneš to uvidíš. Já jsem u rozvodu bulela jak želva, bylo mi to hrozně líto, ale nechtěla jsem v danou chvíli být vdaná za chlapa, který oficiálně chodí s jinou a mně povídá takové kecy.
Není tady
Taky se přidám. Na rozvodu jsme se dohodli, měl už v té době dítě jinde. Rozvedli jsme se v pohodě, problémy začaly až "zaúřadovala" ta druhá. No a tchýně také držela při synovi. Až po letech, když jsme se náhodou s BM potkali, mě představil jako "bohužel bývalou ženu". Tenkrát mě krach manželství moc mrzel a to jsme spolu byli pár let, dnes s odstupem času jsem ráda. Byla jsem mladá, nezkušená a on byl úplně jiný, než jsem si ho představovala.
Není tady
Vany, jak mi bylo po rozvodu? Prořvala jsem večer lítostí i vztekem. Smutkem a opuštěností. Úlevou i beznadějí. Přesto jsem věděla, že už se to jednou muselo nějak pohnout, změnit, vyřešit. A už tehdy byla tak daleko, že to zvládala sama.
Tvůj muž se snaží svalit odpovědnost na druhé, respektive na Tebe. To ona, slavný soude. ona to chtěla. Já? Co já, já jí nabízel, vraťme to zpátky...! Nedej na ta slova, Vany. Byla bys za chvíli zase tam, kde jsi teď. Nech ho jít. Budeš mít pokoj a zasloužíš si víc, než jen trpět milenky. A tchyni řekni: Ano, leccos se může stát! Ale já do toho jdu..! Mám taky právo mít někoho, jako má váš syn...!
Není tady
Mně bylo po rozvodu dobře - přesto, že se mi nic hrozného v manželství nedělo, jen jsme byli každý jiný a neustále jsme na to všude naráželi a otravovalo nám to život, cítila jsem jen pocit úlevy - žádný smutek, úzkost, nic takového.
Není tady
Vany, nenech se zviklat. Jak už tady padlo, on se snaží s tebou manipulovat a vzbudit v tobě pocity viny a jak je vidět, docela se mu to daří. Musíš si říct, kde se je vina a kdo může za rozpad manželství. Musíš si říct, že takhle si žít nechtěla a nechceš a že tedy máš právo odejít, když ti vztah nevyhovuje. Nejsi nikomu nic dlužna, nic povinna. Jsi dlužna jen sobě, svému právu na štěstí. Dělej proto vše, abys byla šťastna ty. Nenech se zviklat od rozvodu, dyk přeci můžete pak spolu žít i bez manželství (kdybys přeci jenom chtěla). Rozvod pouze určí, kdo má na co právo.
Není tady
Ahoj Vany,
držím moc palce, zvládneš to. Máš štěstí, že máš přítele, to rameno, na kterém se můžeš vybrečet je fajn:) Jinak já měla pocit jako Mashanka. Na tchýni nedej. Můj BM se hned odstěhoval sotva jsem řekla, že už nemám sílu pokračovat. A on je jen vyčůraný srab. Tchýni je do tvého života prdlačka:)
Není tady
Vany,
když tě čtu, jako bych četla o sobě. Taky spolu deset let, stejné hlášky, průběh.
Žil v podstatě už s jednou z milenek u ní v podnájmu, když jsem ho vypoklonkovala.
A pak jsem poslouchala ty samé řeči: že je to moje vina, nedala jsem nám šanci, taky sledoval, s kým chodím, kdo k nám jezdí, atd...
Nenech se zviklat. Já mám na bývalého ten názor, že je to slaboch a nedozrálé děcko, které neunese pocit vlastní zodpovědnosti. Nebudu za něho rozhodovat, co má udělat.
Víš, já jsem tehdy nerozhodla za něho. Bylo to moje rozhodnutí, takhle jsem to chtěla já. On měl přece jasno už dávno - kdyby s námi chtěl zůstat, něco by pro to sám od sebe udělal a nečekal, co já.
Taky jsem slyšela, že prostě neumí být sám... a kdybych mu dala šanci, vrátil by se k nám. Tůdle Šancí dostal dost, zachovat se jako dospělý člověk a chlap.
Nedávej si vinu, je to zbytečné. Koukej dopředu.
Drž se!
Upravil(a) Alosek (10. 4. 2008 8:42)
Vany, to je fakt jak přes kopírák. Jenže já naprosto stejnou situaci zažila před čtvrtstoletím. V noci před rozvodem přede mnou klečel, ať to stáhnu, přece máme malé dítě a bla bla bla. Manipulátor, ale on těm svým kecům snad i věřil. Naštěstí jsem to neudělala, rozvedli nás ihned, když se k tomu vrátím, moje pocity byly nijaký. Ani radost, ani opak. Nic. Z rozvodového stání jsem chtěla jít na kafe, neměl čas, letěl za milenkou. Je to opravdu jen o tom, že na tebe hází tu odpovědnost za rozvod: to přece tys to chtěla, já nic.
Není tady
Já taky zírám ... taky jsem zažila něco podobného. On už dávno žil s milenkou, ale mě nosil dárky, měl milenku a mně brečel dvě noci na rameni (štkal jak raněný zvíře....celou noc...nekecám), když jsem mu řekla, že takhle žít nechci...On se rozvádět nechtěl, to já rozbila rodinu...já za všechno můžu... Později změnil taktiku a přiznával i chyby na jeho straně, dělal se hezkým, stále mi nabízel nějakou pomoc (to už jsem s ním nežila a žádala o rozvod).... Jednou jsem na něj udělala takovou boudu - řekla jsem mu, že bych se ráda vrátila. Zajímalo by mě, co by udělal s milenkou, s kterou žil už asi 4 měsíce v našem bývalém bytě.... ... Řekl mi "To se nestarej. Já bych si TO nějak vyřešil"... ale nezapomněl mi říct, že bych se teda ale musela chovat jinak (držet hubu a krok myslel asi).....
... Tak jsem si říkala, že ta milenka je vlastně chudák holka, když by si TO vyřešil... Následně si ji vzal a mně tím spadl kámen ze srdce, protože už po mně nemůže žádat chudák podnikatel výživný (coby po bývalce, jak mi pořád vyhrožoval). Teď by mu to platila ona
Vany, jsou to kecy, srabácký kecy...mně pomohlo, když jsem s ním prostě nekomunikovala. On začal s nějakými bláboly, já řekla "Promiň, ale to nechci řešit. Ahoj." ... Jo a ten můj těm svým řečem snad taky vážně věřil... Kašli na to, snaž se tím nezabývat. Jinak se zblázníš, začneš se obviňovat.... Taky mi pomáhalo, když jsem si uvědomovala, kolikrát jsem mu já říkala, co mi vadí, jak on souhlasil, ale neměnil nic...udělala jsem dobře. A ty určitě taky. V těch vztazích by nám pšenka nekvetla
Není tady
Rozvodu se neboj, trvá to chvilku, jen se předem připrav na ty jejich pojmy co používají. A pokud už máš ty svého přítele, tak se tím dnem vlastně nic nezmění. Prostě už máte každý svůj život, jen to bude teď právně ošetřeno.
Jinak tvůj příběh neznám, tak se nemohu vyjádřit, ale přemýšlet teď nad tím zda ano či ne, mi přijde poněkud pozdě :-)
Není tady