XYZ : "Ano, ale soustředit se na sebe neznamená přece být sám! Přece člověk se dokáže chovat sebevědomě a nezávisle, ale zároveń snad může někoho milovat, ne????"


1. Chovat se sebevědomě a zodpovědně je něco jiného, než zodpovědný a sebevědomý BÝT

2. Milovat někoho skutečně, to znamená i to, umět mu dát svobodu, když si o ni řekne

3. Nejdůležitější ze všeho je, mít rád sám sebe - někdo neumí být sám, není sám se sebou občas rád, nechá si ubližovat....... Kdo nemá rád sám sebe, neumí milovat ani ostatní - všechno je to jen závislost na tom, někoho svého mít

mashanka napsal(a):

XYZ : "Ano, ale soustředit se na sebe neznamená přece být sám! Přece člověk se dokáže chovat sebevědomě a nezávisle, ale zároveń snad může někoho milovat, ne????"


1. Chovat se sebevědomě a zodpovědně je něco jiného, než zodpovědný a sebevědomý BÝT

2. Milovat někoho skutečně, to znamená i to, umět mu dát svobodu, když si o ni řekne

3. Nejdůležitější ze všeho je, mít rád sám sebe - někdo neumí být sám, není sám se sebou občas rád, nechá si ubližovat....... Kdo nemá rád sám sebe, neumí milovat ani ostatní - všechno je to jen závislost na tom, někoho svého mít

1. Vycházela jsem z předpokladu, že pokud je někdo sebevědomý a nezávislý, pak se tak i chová, a pokud není sebevědomý a je závislý, těžko se umí chovat sebevědomě a nezávisle takže ano, máš pravdu, není to totéž, jedno je vnější projev jisté skutečnosti a druhé je ta skutečnost sama. Ale jdou ruku v ruce. Pokud se ti to tam mermomocí nelíbí - ok, opravuju: Ano, ale soustředit se na sebe neznamená přece být sám! Přece člověk dokáže být  sebevědomý a nezávislý, ale zároveň snad může někoho milovat, ne????
2. Co si představuješ pod tím "dát mu svobodu"? a) Pokud myslíš právě to "nebýt na něm závislý a tudíž mu nedávat najevo nějakou citovou připoutanost k němu", tak s tím samozřejmě počítám. Ale proč by v budoucnu mé "nové já" nemohlo cítit tu "novou formu lásky" k mému stávajícímu příteli..?? b) pokud myslíš "dát mu svobodu" = rozejít se... Proti tomuto názoru nic nemám, jen by mě to zajímalo v praxi....kolik z vás je opravdu toho schopných...milovat někoho natolik, že je vám šumafuk, s kým žije, hlavně že je šťastný...
Myslím si, že existuje spousta lidí, kteří mají sebevědomí naprosto v pořádku a přesto si nedokáží představit, že by byli bez svého partnera (nebo jakékoliv jiné blízké osoby, kterou milují). Proboha nežijeme na pustém ostrově. ..

Upravil(a) XYZ (7. 4. 2008 23:13)

mashanka napsal(a):

Mýlíš se - spousta lidí se chová sebevědomě a ve skutečnosti jsou samý komplex.
A dát druhému svobodu, tím jsem myslela, dovolit mu, se se mnou rozejít, když o mě nestojí a přát si, aby byl šťastný - třeba s někým jiným.

Ale jsou lidi, kterým tohle nelze vysvětlit

To je potom přetvářka a tu já nerada takže tu jsem neměla na mysli. Nemíním se nějak chovat a tvářit a doopravdy cítit něco jiného. Ani to neumím.

Co se týče té "správné lásky" - jak jsem psala, já to chápu a nic proti tomuto názoru, jenom říkám, že by mě to zajímalo v praxi...kolik lidí to doopravdy ovládá...milovat někoho natolik, že je ochotný se sám té lásky vzdát...
Ale jednoho takového jsem znala...jmenoval se Lev Myškin a přezdívalo se mu Idiot

Upravil(a) XYZ (8. 4. 2008 0:13)

XYZ napsal(a):

Moje mamka je ale úplně jiná povaha než já a ona k nim neměla stejný vztah jako např. já ke svému příteli. Já jenom vidím ty důsledky a povahy těch chlapů. Chtěla jsme tím naznačit, že vím, čeho jsou schopní a že můj přítel takový není.

Se mi zdá, že před slovo přítel možná patří slůvko bývalý…

adra napsal(a):

shiden napsal(a):

XYZ napsal(a):

Moje mamka je ale úplně jiná povaha než já a ona k nim neměla stejný vztah jako např. já ke svému příteli. Já jenom vidím ty důsledky a povahy těch chlapů. Chtěla jsme tím naznačit, že vím, čeho jsou schopní a že můj přítel takový není.

Se mi zdá, že před slovo přítel možná patří slůvko bývalý…

XYZ...a ještě dup a dup!!!! dupla sis u toho? když slyším větu že "ON takový takový není" napadne mě odpověd..."sundej růžové brýle!!!"

a ptala ses co myslím tou holou pravdou...
myslela jsem tím  to že všechno vyznívá jako konec...jen velice jemně až neobratně vyřčen Tvým("bývalým")přítelem


to tučné....jak tohle víš??to je  přeci jen tvuj uhel pohledu....
proč má každý z nás tendenci vidět věci růžovější než ve skutečnosti jsou...?

Protože máme strach:
- přiznat si, že jsme uděli chybu (a zhusta vlastně tu samou - nerozpoznání, že protějšek se nehodí k našim potřebám a naší představě budoucího života)
- z toho, že bychom mohli být nějakou dobu sami
- ze samotné bolesti provázející proces rozchodu
- opustit iluzi, která nás stála tolik energie
- vzdát se těch věcí a situací, které nás jakoby v tom vztahu činí "štastnými", přestože to jsou v porovnání s ostatními "ne-přílíš-štastnými" situacemi velmi řídké (poměr tak 1:10)
- z toho, že už nikoho skvělého nepoznáme a proto se spokojíme i s málem jen proto, abychom vůbec někoho měli

A taky proto, že naše osobní definice lásky a vztahu je odkojená špatnými vzory, knihami, filmy a časopisy...

Adro,

poděkování je namístě :-) (i když nemusí být vlastně to shrnutí správné).

Já se řídím svými pudy, špatnou výchovou a svými potřebami.
Také se řídím knihami.
I. díl "Sympatičtí psychopati nejsou použitelní pro život, ale líbí většině žen". II. díl "Sympatičtí psychopati nemusí moc pracovat a vydělají si peníze". III. díl "Psychopati jsou spokojeni sami se sebou a mají se svými ženami spoustu krásných zdravých dětí bez psychických problémů". 
Strachy mám samozřejmě taky :-) Ale jsou čím dál menší a ty hlavní jsou pryč.

Adro, tak ukonči pauzu, vydej se na cestu a třeba se s N. někde myšlenkově potkáte

Som, když já jsem ted fakt nějak zamrzla...a nechce se mi momentálně nic a nějak si v tom lebedím

Nicolasi, ty tvoje odpovědi mě konkrétně dnes úplně rozhazují a konrétně pořád - rozpalují...připomínají mi - kdysi vysílaný pořad na NOVĚ  -  PEŘIČKO...tam bylo taky všechno jen v náznacích...a krásně to šimralo a ten ďáblík na konci...hmmmm

možná že to tvé   "navíc na blbosti se nic moc fundovaného odpovědět nedá" - má taky něco do sebe:-))
ale jsou to super blbosti :-)) SUPER ve smyslu ROZTOMILÝ

shiden napsal(a):

XYZ napsal(a):

Moje mamka je ale úplně jiná povaha než já a ona k nim neměla stejný vztah jako např. já ke svému příteli. Já jenom vidím ty důsledky a povahy těch chlapů. Chtěla jsme tím naznačit, že vím, čeho jsou schopní a že můj přítel takový není.

Se mi zdá, že před slovo přítel možná patří slůvko bývalý…

Díky.

Protože máme strach:
- přiznat si, že jsme uděli chybu (a zhusta vlastně tu samou - nerozpoznání, že protějšek se nehodí k našim potřebám a naší představě budoucího života) V čem se nehodí k mým potřebám a představám o životě?
- z toho, že bychom mohli být nějakou dobu sami ne z toho, že bych mohla být sama, ale z toho, že bych mohla nebýt s ním
- ze samotné bolesti provázející proces rozchodu ano
- opustit iluzi, která nás stála tolik energie dá se říct že ano
- vzdát se těch věcí a situací, které nás jakoby v tom vztahu činí "štastnými", přestože to jsou v porovnání s ostatními "ne-přílíš-štastnými" situacemi velmi řídké (poměr tak 1:10) proč myslíš, že jsou 1:10? řekla bych, že je to naopak. Nevýhoda Babinetu spočívá v tom, že lidi sem píšou, když mají problémy. Když jsou šťastní, nepotřebují se o tom radit.
- z toho, že už nikoho skvělého nepoznáme a proto se spokojíme i s málem jen proto, abychom vůbec někoho měli
Nicolasi, věř tomu, že nejsem z těch, které by musely za každou cenu někoho mít. Sama jsem byla hodně dlouho, protože dobře vybírám a nešla bych do vztahu s někým, kým si nejsem jistá. Radši sama než s někým, o kom nejsem přesvědčená, že ho fakt miluju a chci být právě s ním.
A taky proto, že naše osobní definice lásky a vztahu je odkojená špatnými vzory, knihami, filmy a časopisy...
Tomu nerozumím vůbec Za prvé, já si lásku nedefinuju, já ji cítím/necítím, za druhé, co má můj vztah společnéhé se vztahy nějakých filmových/literárních postav..?

Upravil(a) XYZ (8. 4. 2008 18:23)

- znát, jestli někdo zažil pauzu ve vztahu a jak dopadla? ano
- odhalit, jestli tě přítel miluje? tak asi..nebo jestli je možné, aby mě miloval poté, co budu nezávislejší a sebevědomější, když teď to i kvůli té dálky z jeho strany pohasíná
- zjistit, co chceš vlastně ty sama? ne, to vím
- nebo ...něco jiného...? to bude asi všechno...

Nicolas napsal(a):

XYZ napsal(a):

Protože máme strach:
- přiznat si, že jsme uděli chybu (a zhusta vlastně tu samou - nerozpoznání, že protějšek se nehodí k našim potřebám a naší představě budoucího života) V čem se nehodí k mým potřebám a představám o životě?
- z toho, že bychom mohli být nějakou dobu sami ne z toho, že bych mohla být sama, ale z toho, že bych mohla nebýt s ním
- ze samotné bolesti provázející proces rozchodu ano
- opustit iluzi, která nás stála tolik energie dá se říct že ano
- vzdát se těch věcí a situací, které nás jakoby v tom vztahu činí "štastnými", přestože to jsou v porovnání s ostatními "ne-přílíš-štastnými" situacemi velmi řídké (poměr tak 1:10) proč myslíš, že jsou 1:10? řekla bych, že je to naopak. Nevýhoda Babinetu spočívá v tom, že lidi sem píšou, když mají problémy. Když jsou šťastní, nepotřebují se o tom radit.
- z toho, že už nikoho skvělého nepoznáme a proto se spokojíme i s málem jen proto, abychom vůbec někoho měli
Nicolasi, věř tomu, že nejsem z těch, které by musely za každou cenu někoho mít. Sama jsem byla hodně dlouho, protože dobře vybírám a nešla bych do vztahu s někým, kým si nejsem jistá. Radši sama než s někým, o kom jsem přesvědčená, že ho fakt miluju a chci být právě s ním.
A taky proto, že naše osobní definice lásky a vztahu je odkojená špatnými vzory, knihami, filmy a časopisy...
Tomu nerozumím vůbec Za prvé, já si lásku nedefinuju, já ji cítím/necítím, za druhé, co má můj vztah společnéhé se vztahy nějakých filmových/literárních postav..?

Doplnění:
- nedělám si nárok na úplnost výčtu
- 1:10 je legrace, poměr je samozřejmě u každého jiný. Nejhorší je poměr 50:50...to pak člověka rozhodí a nerozhodní jedinci váhají i několik let.
- věřím ti a je mi to celkem jedno. Mohu reagovat jen na tvůj psany projev. Otazka je, zda-li veris ty sama sobe. Uvedu priklad: pokud jsi si jistá svým přítelem = nemáš žádný problém s jistotou a sebe-jistotou a není tudíž nutné se celou diskusí zaobírat. Protože pak si můžeš být jistá, že nějaká pauza nic nerozhodí.
- obávám se, že každý máme svoji definici lásky = vnímání, co je a co není láska. Např. jsou lidé, do jejich definice patří i to, že jejich partner každou druhou sobotu šu.ká jinou ženu, jezdí si sám na dovču s kamarády a družstvem ženského beach volejbalového týmu a říkají tomu láska, protože jsou schopni dopřát partnerovi osobní svobodu. A věř, že tito lidé také lásku cítí...
- PS: nevím, co má tvůj vztah společného s filmovými postavami - možná jen to, že naši osobní definici lásky ovlivňuje spousta faktorů. Ale to jistě není tvůj případ.

Aha, pardon, jenom adřina věta "proč má každý z nás tendenci vidět věci růžovější než ve skutečnosti jsou...?" měla být pravděpodobně narážka na mě, takže jsem tvoji reakci na její větu pokládala taky za vztahující se ke mně

XYZ napsal(a):

Nicolas napsal(a):

XYZ napsal(a):

Protože máme strach:
- přiznat si, že jsme uděli chybu (a zhusta vlastně tu samou - nerozpoznání, že protějšek se nehodí k našim potřebám a naší představě budoucího života) V čem se nehodí k mým potřebám a představám o životě?
- z toho, že bychom mohli být nějakou dobu sami ne z toho, že bych mohla být sama, ale z toho, že bych mohla nebýt s ním
- ze samotné bolesti provázející proces rozchodu ano
- opustit iluzi, která nás stála tolik energie dá se říct že ano
- vzdát se těch věcí a situací, které nás jakoby v tom vztahu činí "štastnými", přestože to jsou v porovnání s ostatními "ne-přílíš-štastnými" situacemi velmi řídké (poměr tak 1:10) proč myslíš, že jsou 1:10? řekla bych, že je to naopak. Nevýhoda Babinetu spočívá v tom, že lidi sem píšou, když mají problémy. Když jsou šťastní, nepotřebují se o tom radit.
- z toho, že už nikoho skvělého nepoznáme a proto se spokojíme i s málem jen proto, abychom vůbec někoho měli
Nicolasi, věř tomu, že nejsem z těch, které by musely za každou cenu někoho mít. Sama jsem byla hodně dlouho, protože dobře vybírám a nešla bych do vztahu s někým, kým si nejsem jistá. Radši sama než s někým, o kom jsem přesvědčená, že ho fakt miluju a chci být právě s ním.
A taky proto, že naše osobní definice lásky a vztahu je odkojená špatnými vzory, knihami, filmy a časopisy...
Tomu nerozumím vůbec Za prvé, já si lásku nedefinuju, já ji cítím/necítím, za druhé, co má můj vztah společnéhé se vztahy nějakých filmových/literárních postav..?

Doplnění:
- nedělám si nárok na úplnost výčtu
- 1:10 je legrace, poměr je samozřejmě u každého jiný. Nejhorší je poměr 50:50...to pak člověka rozhodí a nerozhodní jedinci váhají i několik let.
- věřím ti a je mi to celkem jedno. Mohu reagovat jen na tvůj psany projev. Otazka je, zda-li veris ty sama sobe. Uvedu priklad: pokud jsi si jistá svým přítelem = nemáš žádný problém s jistotou a sebe-jistotou a není tudíž nutné se celou diskusí zaobírat. Protože pak si můžeš být jistá, že nějaká pauza nic nerozhodí.
- obávám se, že každý máme svoji definici lásky = vnímání, co je a co není láska. Např. jsou lidé, do jejich definice patří i to, že jejich partner každou druhou sobotu šu.ká jinou ženu, jezdí si sám na dovču s kamarády a družstvem ženského beach volejbalového týmu a říkají tomu láska, protože jsou schopni dopřát partnerovi osobní svobodu. A věř, že tito lidé také lásku cítí...
- PS: nevím, co má tvůj vztah společného s filmovými postavami - možná jen to, že naši osobní definici lásky ovlivňuje spousta faktorů. Ale to jistě není tvůj případ.

Aha, pardon, jenom adřina věta "proč má každý z nás tendenci vidět věci růžovější než ve skutečnosti jsou...?" měla být pravděpodobně narážka na mě, takže jsem tvoji reakci na její větu pokládala taky za vztahující se ke mně

???? aha...tak to je velké nepochopení. S tebou konkrétně to nemělo nic společného. Já píšu vždy jen o sobě samém a ze statistických ročenek, zřídkakdy pak uvádím závěry a citace z knih o psychoterapeutické praxi.

K tvé další otázce se tě zeptám: jak poznáš, že toho člověka miluješ a že to je láska? Co je vlastně podle tebe láska? Nevytáčej se a popiš mi/nám své pocity a podle čeho to poznáš...a za cca 3 stránky si krásně sama odpovíš na svoji otázku (Mylsíte si, že není možné být si nejistý svými schopnostmi ale být si jistý svými city???). A tato odpověď bude pro tebe mít mnohem větší cenu. To myslím vážně.