14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Moc Vám holky děkuju za vae slova povzbuzení.Vidím,e to ,co proívám dovedou opravdu pochopit jen ty,které si něčím podobným proly.Ve svém okolí nemám moc přátel a pokud mám známé,tak to jsou nai společní známí a pomoc z této strany nemůu čekat,protoe mají rádi mne i mého manela a na rozdíl ode mě mají aspoň navenek manelství ,které jim vyhovuje..My jsme také vdycky působili dojmem,e je vechno v pořádku a manel to tak i zřejmě cítil a já to dusila v sobě.To,e jsme spolu nespali bylo proto,e mě nechtěl nutit a myslel si,e to nepotřebuju,co mu na mě vadí mi neříkal,abych nebyla natvaná,vechno,co dělal dělal jenom pro nás a potom byl unavený na nějaké povídání.Ani moje kamarádka,která ví přesně,co se děje nemůe spoustu věcí pochopit a mám z ní čím dál větí pocit,e u ji to moje skuhrání leze na nervy.tak nevím,jestli je to jetě vůbec kamarádka.Moje mamka i sestra,které o vem taky ví stojí natěstí při mně,ale bydlí spolu v jednom malém domě,kde bych mohla mít jeden pokojík,ale se dvěma puberákama si to nedovedu představit.Navíc mám teď novou práci v místě bydlitě a nemůu si dovolit z nástupního platu platit jetě dopravné.Starí syn tak nějak vycítil,e se něco děje a já si s ním o tom promluvila.Řekl,e by chtěl zůstat se mnou,ale jen pokud zůstaneme někde tady.Chápu,e by kluci nepřili jen o úplnou rodinu,ale i o své kamarády a mladí syn navíc hraje za místní sokol fotbal (to je také jedna z mála věcí,kterou mají společnou s muem a v tomto ho opravdu podporuje,vozí ho na zápasy,chodí na tréninky) a moc ho to baví.Jediná monost je tedy opravdu zaádat o obecní byt.Jene to je právě ten moment,kdy u mě nastupuje ten hrozný pocit strachu.Co kdy si o byt zaádám a nedostanu ho? mám pak sklapnout a přijmout řeči typu byla jsi hrdinka a zase ti to nevylo.Protoe on ví,e je to moje jediná monost,e bez bydlení se o děti nemám anci postarat a bez nich neodejdu.Navíc,kdy pochopil,e mu teče do bot začal se chovat úplně jinak.Pomáhá v domácnosti,nepije tak často,chtěl by se mnou spát,zdruje se s náma i v obýváku a ne jen ve své lonici,chce se mnou mluvit,ale mluvit hlavně o tom,e jsme rodina a přece bych to těm dětem neudělala.Nikdy mi neříkal,e mě má rád,teď mi to říká 5xdo týdne.A to ve mně vyvolává jetě větí averzi vůči němu,protoe z toho necítím tu upřímnost.Jestli se pozastavujete nad tím,e píu v jeho lonici,tak to znamená jenom to,e máme kadý svou a to od té doby,co to mezi náma skřípe a on mi do ní dokonce udělal i nábytek.Ale nemůe pochopit,e ji opravdu pouívám,protoe si myslel,e a mě přejdou moje nálady,bude z ní pokoj pro hosty.Ale to se přepočítal.A já u tam vegetím a brečím do peřin,aby mě kluci neviděli,celý půlrok.
Take holky u mě jde opravdu o to sebrat odvahu,říct si,e nejsem mrcha,která chce rozbít rodinu a poslat ádost o byt,kterou mám u měsíc v počítači a zavolat právničce,její číslo nosím u 3 týdny v peněence. Nevím, moná to bude brzo, moná nenajdu odvahu dokud nebudou kluci dospělí,ale vím,e to jednou příjde....
Není tady
Myslím na tebe a drím ti palce, aby jsi tu odvahu dostala u teď a zkusila to rozseknout. Napi jak se ti daří.
Není tady
Andělo, ty bys přece nemusela manelovi říkat, e si ádá o byt? Vzpamatuj se, holka! (Jiné je, jestli jsou kámoi se starostou a domákl by se to tak jako tak.)
A jetě ti chci říct - NEJSI MRCHA! Jsi hodná holka, která se snaí vem vyhovět....jen na sebe zapomněla a odstrčila sebe sama do kouta a teď, kdy u nemá kam couvat, tak najednou zjistila, e stojí a úplně u zdi. ... Ví, my eny musíme myslet hodně na sebe, nenechat se zahltit tím, co po nás chtějí ostatní, prosazovat sebe sama, pěstovat se, nenechat se ztrhat, zotročit...tohle vechno si děláme samy, ijeme si na sebe bič, partnerovi ustupujeme, pak se hroutíme a brečíme... Zapomnělas na sebe, děvče... Jde o to se najít a najít odvahu ít svůj ivot tak, jak já chci. Jestli má velký strach, doporučuju ti najít si dobrého psychologa (nebo enu). Já taky pořád tápala, bála se, jak to zvládnu, e to nezvládnu, e rozbíjím rodinu, e dítěti vezmu tátu a podobný kecy. ... Houby! Má právo na svůj ivot. Na takový, jaký chce. A e děti přijdou o kamarády? Můou k sobě vzájemně jezdit a taky si najdou nové. Určitě. e bys to těm dětem neudělala? ...no a to se radi ubrečí k smrti? ... Si představ, kolik let má před sebou. A taky si představ, e je proije v tom, v čem jsi teď... jestli tohle je nesnesitelná představa, tak to změň. Odvahu, holka, odvahu! Má na to, věřím tomu. Kadá na to má, jen si nepřipadat pořád jako ta "mrcha", jen nebýt tou obětí, do který se samy stavíme. Říct si, e má svoje práva, e ty nemusí dret rodinu, kdy druhý to taky nedělá (upřímně nedělá). Nemusí, nejsi ádný spasitel, proboha!
Andělo, moc ti drím palce, straně moc. Věci měnit jdou, jde jen o to, jak si to ty sama zařídí. Já se třeba hrozně bála ozvat vůči bývalému (aby se neurazil, nenatval apod.)....ale pak jsem si řekla "Co se vlastně můe stát?" a řekla jsem mu něco, co nečekal a co já dlouho cítila. To byl můj začátek mého přerodu v enu, která si jde za svým (ne bezhlavě, jasně). A můj bývalý mu si najednou přestal tak dovolovat, začalo se to vyrovnávat a já čím dál tím víc chápala, e zůstat v manelství s ním, to znamená zapřít sebe sama, zabít svoji vnitřní enu, zřeknout se vech svých nároků (na lásku, na spolupráci, na něhu, na podporu....).
Zase napíu, co mi pomohlo. Dát si na papír dva sloupečky. Do jednoho to, co od chlapa obecně potřebuju (a nebuď skromná - e tě nemlátí, to zdaleka nestačí a do druhého to, co od toho tvého skutečného chlapa dostává. Pak porovnej. Mně trvalo několik měsíců, ne jsem se opravdu vnitřně ujistila, e tohle mi tedy nestačí a e mám právo na víc. A zařídila jsem si to. V ivotě dostává člověk to, oč ádá.ádá-li málo, málo dostane.
Přeju hodně sil. Pa
Není tady
"Co se vlastně můe stát?"
Přesně tak a já si vdycky říkám "Co NEJHORÍHO se mi vlastně můe stát?" A kdy si na to upřímně odpovím, tak zjistím, e ono to vlastně tak strané není. Strach je svazující, kdy se ho dokáe zbavit, pojmenovat co by se mohlo stát a vyrovnat se s tím, tak má z poloviny vyhráno. Taky se tak jetě neumím chovat běně, ale pracuju na tom, e i já jsem důleitá, e nutně nemusí být spokojení ti kolem mě za cenu toho, e já se obětuju.
Není tady
jak se mám vyrovnat s urákama které na mě vytahuje jeho rodina po 6 letech.věřila jsem jim mluvila jsem s nima o hodně věcech ohledně manela chápali mě aspon jsem si to myslela a ted to vechno otáčí proti mě e jsem na něho dá se říct naila boudu ohledně svatby a malou jsem si s ním udělala jen proto abych mu ji vzápětí vzala.a e jsem nedala prostor aby mohla poznat jaký je otec.ale kdy ho nepoznala za rok a půl tak pochybuju e by se to změnilo.asi se nad tím nesmím moc trápit.jen já sama vím jak to mezi náma bylo a co jsem k němu cítila.oni mi pořád mluvím e jsem ho nikdy neměla ráda.protoe ted kdo miluje a má rád tak nevidí a neslyí.
Není tady
Monisku, kali na to....no, to je pěkný, e kdo miluje, tak nevidí a neslyí, tak to ten tvůj byl asi pořádně zamilovanej, e neslyel a neviděl, e u se trhá to ucho u toho tvýho dbánu, viď? ...no nic... Fakt na to kali. Kdy tak s tím můe do omrzení otravovat dobrou kamarádku, který se můe vypovídat nebo nás tady na babinetu. Myslím to dobře a vůbec ne ironicky. Já kdy se vykecávám a vykecávám, tak mi pak věci tolik nevadí. Ono s tím stejně nic nemůe dělat. To si uvědom, e s tím nic nezmůe. Věnovat se tomu váně znamená vydávat energii na něco absolutně neproduktivního
Jak to snáí děti, to vae odloučení?
Není tady
ahoj Evo.dík já vím na blbosti není třeba reagovat kdy vím co jsem k němu cítila a jak to bylo.áhla jsem jim na bebi no a tak se chovají jak se chovají.no my máme holčičku.zvládá to v pohodě si myslím.není natolik velká aby to asi zatím pochopila.myslím e jsem utekla v uvozovkách v čas.kdy poslouchám jeho názory na reim malé a tak.no děs.fakt je to nevyzrálý člověk který potřebuje mít svuj reim ostatní ho nezajímají.ani vlastní dítě.jaké jsou potřeby.tak se měj
Není tady
No, jestli on sám není jetě dítě (a asi jím i zůstane)... to se tak stává... to je můj bývalý taky. Bezvadnej kámo, samá sranda, ale zodpovědnost ádná .... doufejme, e za pár let se na to bude dívat s nadhledem. Mě to po třech letech po odchodu u celkem jde Ty má vlastně holčičku jetě úplně malinkou, viď? No, já odcházela s jedenáctiletou dcerou. Nic moc, řeknu ti.... ale ustáli jsme to vichni nakonec. Na vem, co končí, je pěkné, e něco nové začíná Tak a to má fajn.
Není tady