Oznámení

29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu

6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog

#26 3. 4. 2008 13:08

Jessika
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 10. 2007
Příspěvky: 4571

Re: pocit vděčnosti

KALIK napsal(a):

buffer overflow big_smile

me too tummenupp


Člověk je moudrý, ale lidstvo je hloupé...

Není tady

 

#27 3. 4. 2008 13:18

Oxi
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 14. 2. 2006
Příspěvky: 14365

Re: pocit vděčnosti

Jessika napsal(a):

KALIK napsal(a):

buffer overflow big_smile

me too tummenupp

Slapete na blbom OS wink


http://www.kolobok.us/smiles/artists/snoozer/koo-koo.gif ... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't.  ... http://www.xko.sk/emoticons/bbq.gif

Není tady

 

#28 3. 4. 2008 13:28

Jessika
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 10. 2007
Příspěvky: 4571

Re: pocit vděčnosti

Oxi napsal(a):

Jessika napsal(a):

KALIK napsal(a):

buffer overflow big_smile

me too tummenupp

Slapete na blbom OS wink

náhodou, uchránila jsem se, že mi na noťas nedali Visty...

ale těch otázetk je fakt dost ... smile


Člověk je moudrý, ale lidstvo je hloupé...

Není tady

 

#29 3. 4. 2008 13:55

Barusja
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Plzeň
Registrovaný: 5. 3. 2008
Příspěvky: 1331

Re: pocit vděčnosti

Ahoj mimo, to je v pohodě, že řešíš tohle. taky jsem měla ze začátku problém, když jsem se nastěhovala k svému BM, něco už bylo zařízené a taky to bylo jak už tu někdo psal, za pomoci rodičů, tak jsem si připadala jako vyvrhel, moc jsem nevydělávala, tak jsem si nemohla tolik dovolit. Žila jsem tam 5 let a za tu dobu se nic moc nezměnilo, kromě toho, že jsme si koupili nové postele. JEstli Ti můžu radit, pronajímej ten byteček, co si chceš pořídit, ať máš v případě nouze kam jít. Já mám teď konečně byt podle svých představ a je to super pocit.

Není tady

 

#30 3. 4. 2008 13:56

Daniela S.
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 26. 11. 2006
Příspěvky: 914

Re: pocit vděčnosti

Ne. Je to codice fiscale, tož já nevím, jak se to říká po česku. Ač EU, každá osoba, která je tu na déle než 3 měsíce (a navíc pracuje) tu musí mít průkaz totožnosti. Jakoby občanku, pro vnitrostátní potřeby (nemůžeš na ni cestovat atd.). No a aby ti přidělili tu občanku a na ni codice fiscale, tak potřebuješ prokázat, že někde bydlíš. Celkem logicky. A nad nájemní smlouvou k adrese, která v katastru neexistuje, by se na matrice ošklíbali.

Upravil(a) Daniela S. (3. 4. 2008 13:57)

Není tady

 

#31 3. 4. 2008 13:57

zuzík22
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 4. 8. 2007
Příspěvky: 1076
Web

Re: pocit vděčnosti

Tak tohle jsem přesně taky zažila, nastěhovala jsem se k příteli s kompletně zařízeným bytem a horší bylo, že on je na kytky a podobný věci, takže i to tam měl smile měl tam fakt všechno a taky jsem se bála lézt třeba do skříní v kuchyni, přemístit některý věci apod., přesně jak píšeš, pocit vetřelce.. Teď už s ním bydlím přes rok a úplně to přešlo, za tu dobu jsme koupili pár věcí spolu, něco jsme přesunuli, předělali a na ty starý původní věci jsem si zvykla, takže teď už mám pocit, jako že jsem tam doma a naopak by pro mě bylo těžký to opouštět.. Takže zkus tomu dát čas, určitě se zabydlíš smile a postupně to tam můžeš hezky žensky krášlit po svém smile


http://premamy.sk/images/ticker/narodeniny/29651.png
http://premamy.sk/images/ticker/narodeniny/29652.png

Není tady

 

#32 3. 4. 2008 14:20

mima
♥♥-----
Registrovaný: 2. 11. 2007
Příspěvky: 57

Re: pocit vděčnosti

jo,jo asi to chce čas,jako ostatně všechno v životě...a jak jsem už psala,nezvykám si jenom na nový byt,ale i na nového partnera,jeho rodinu,kamarády,životní styl,v podstatě téměř vše...takže to asi moc řeším(asi zbytečně)

Není tady

 

#33 3. 4. 2008 14:37

monisek84
♥♥♥----
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 186

Re: pocit vděčnosti

prostě máš ted více změn najednou a je to v pořádku že to řešíš ale kdyby si ten pocit měla dýl tak si raději promluv s ním.máte se rádi klape vám to tak proč se bát.já se nastěhovala k příteli po roce kdy dostal byt po rodičích a nějak jsem tohle neřešila.byla jsem ráda že spolu bydlíme.nikdy jsem toho nevyužívala pracovala jsem takže jsem se necítila byt jako vetřelec co tam bydlí zadarmo.a ten byt si určitě nechce jako zadní vrátka.kdybyhc měla takovou možnost byla bych ráda a manžel by si asi nebyl mnou tak jistý jako je ted.

Není tady

 

#34 3. 4. 2008 14:44

mima
♥♥-----
Registrovaný: 2. 11. 2007
Příspěvky: 57

Re: pocit vděčnosti

Byt si určitě nechám,zapřisáhla jsem se,že už v životě nebudu bydlet v podnájmu...a stou manželovou jistotou s tebou máš přesně pravdu.Můj bývalý,dokud bydlel u mě,nedovolil si,pomáhal,byl u mě a věděl,že může být odejit,tak se snažil.Pak jsem svůj byt prodala,on přidal peníze a koupil se větší,společný byt.Měl mě jistou,rodiče mám 100km daleko,věděl,že nemám kam jít a najednou to byl jinej člověk.Myslím,že společná koupě bytu(ne,společné bydlení)byl začátek našeho konce..
Takže tuto chybu už nikdy...

Není tady

 

#35 3. 4. 2008 15:21

monisek84
♥♥♥----
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 186

Re: pocit vděčnosti

mužu se zeptat jaké jste měli problémy že to vedlo k rozvodu?teda pokud už jsi to tu nepsala.já ted prožívám zrovna ne moc hezké období a delší dobu se s tím potýkám a nevím jak z toho všeho ven.

Není tady

 

#36 3. 4. 2008 15:21

Oxi
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 14. 2. 2006
Příspěvky: 14365

Re: pocit vděčnosti

Jessika napsal(a):

ale těch otázetk je fakt dost ... smile

A to som sa krotil aby som ich tam nedal viac big_smile


http://www.kolobok.us/smiles/artists/snoozer/koo-koo.gif ... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't.  ... http://www.xko.sk/emoticons/bbq.gif

Není tady

 

#37 3. 4. 2008 15:26

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: pocit vděčnosti

mima napsal(a):

No ideální je asi zařizovat si společný bydlení,podílet se ns financování i zařizování,pak se tam můžou cítit doma oba.Ale to je po pár měsících trochu riskantní krok,že:-)
Do dvou měsíců dostanu peníze z předešlého bytu,budu si kupovat a zařizovat svůj,přítel chce ,abyh zůstala u něho a pronajímala ten byt,stejně jsme pořád spolu.A já nevím,je fakt,že má 3pokojový byt a mít k tomu ještě jeden,platit 2 nájmy a stejně by jsme asi většinou byli bud u mě,nebo u něj...Ale ta lákavá představa svého hnízdečka s kytkama a kravinkama po žensku:-)

Pokud je pro tebe lákavá představa vlastního hnízdečka, rozhodně do toho jdi a pořiď si - to už ti nikdo nevezme a nebudeš mít pocit, že musíš být někomu vděčná za bydlení. A i kdybys zůstala s přítelem a svůj byt pronajímala, oba víte, že nejsi závislá a máš kam jít.


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#38 3. 4. 2008 15:30

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: pocit vděčnosti

mima napsal(a):

Já si budu kupovat minibyteček,to pro dva nebude a on by ani nešel:-)Je fakt,že on o mých pocitech vetřelce neví,vím jistě,že by mi to vymlouval,to je jen ten vnitřní pocit ve mě....Asi budu muset být velká holka a probrat to sním...
Je to taky o tom,že minulý byt jsem si na půl zaplatila a rozhodování o vybavení bylo vesměs jen na mě(jako vše v minulém vztahu),takže to bylo takový moje mimino.Zajímá mě bytový design,takže jsem to měla dotažený do posledního detailu.A tady není ani kousek ze mě,nic mě tu nevyjadřuje,jestli mi rozumíte.-)

Žádný vnitřní pocit, který v tobě je, není zbytečný. Věř svým vnitřním pocitům víc, než řečem kohokoli.


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#39 3. 4. 2008 15:36

Anda
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 21. 9. 2006
Příspěvky: 1630

Re: pocit vděčnosti

V poslední době řeším stejný problém. S dcerou bydlíme ve 2+1, přítel v rodinném domku, navíc kancelář své firmy má přes ulici. V současnosti je to tak, že "provizorně" bydlí u nás, hlavně kvůli dceři, kterou nechci do konce školního roku zatěžovat stěhováním. V červnu bychom se ale měli nastěhovat k němu. A já zjišťuju, že zatímco mé dítě je v naprosté pohodě a těší se, já mám problém. Už nejsem žádná "ranní rosa", bylo mi 30 a za ty roky jsem zvyklá na to, že jsem ve svém. Tenhle obrat o 180° (ani není co zařizovat, pobereme jen kufry s oblečením) mi nedělá úplně dobře, resp. způsobuje mi husí kůži. Uvědomuju si, že 3 lidi ve 2+1, když je k dispozici barák, je naprostá blbost, ale pocit "nevěsta s holým zadkem"...Au, au.

Není tady

 

#40 3. 4. 2008 15:45

Kukačka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 1. 2006
Příspěvky: 4246
Web

Re: pocit vděčnosti

Ando - některé věci je třeba si zakázat. Mátě rád? chce tě? jistě bude mít skvělý pocit, že ti má co nabídnout. Že je v něčem chlap - lovec

Není tady

 

#41 3. 4. 2008 15:48

Martinka1
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha
Registrovaný: 12. 9. 2007
Příspěvky: 8543

Re: pocit vděčnosti

Anda napsal(a):

V poslední době řeším stejný problém. S dcerou bydlíme ve 2+1, přítel v rodinném domku, navíc kancelář své firmy má přes ulici. V současnosti je to tak, že "provizorně" bydlí u nás, hlavně kvůli dceři, kterou nechci do konce školního roku zatěžovat stěhováním. V červnu bychom se ale měli nastěhovat k němu. A já zjišťuju, že zatímco mé dítě je v naprosté pohodě a těší se, já mám problém. Už nejsem žádná "ranní rosa", bylo mi 30 a za ty roky jsem zvyklá na to, že jsem ve svém. Tenhle obrat o 180° (ani není co zařizovat, pobereme jen kufry s oblečením) mi nedělá úplně dobře, resp. způsobuje mi husí kůži. Uvědomuju si, že 3 lidi ve 2+1, když je k dispozici barák, je naprostá blbost, ale pocit "nevěsta s holým zadkem"...Au, au.

Vždyť toho bytu se vzdávat nemusíš, pronajmi ho, a budeš mít (peníze a) jistotu, že se máš kam vrátit...

Není tady

 

#42 3. 4. 2008 15:50

mima
♥♥-----
Registrovaný: 2. 11. 2007
Příspěvky: 57

Re: pocit vděčnosti

Monisku-je to příběh dlouhý téměř 7 let.Spousta neřešených problémů,slibů,omlouvání a pořád dokola.A moje neodvaha s tím něco udělat,velký strach z okolí.Náš vztak vypadal jako vztah starší sestry s malým bráškou.Věčné dítě.Požádal mě o ruku,já odmítla.Všichni do mě hučeli,lepšího chlapa nenajdeš,všichni jsou stejní.
Takže jsme se po šesti letech vzali,14 dní po svatbě mi přestal chodit třeba i na celý víkend domů,padaly mu z kapes telefoní čísla,spal se mnou tak 1.za 2 měsíce,odmítal hygienu,koupal se jenom když někam vyrážel.Doma nedělal vůbec nic,starala jsem se o něj,peníze jsem od něj žádný neviděla...
Tohle vše jakoby odstarovala svatba.Pak chtěl dítě...a tehdy mi to došlo,že s tímto člověkem v žádném případě.Ztratila jsem hodně,odešla jsem i když jsem pro ostatní nevyzrálá osobnost,která neví co chce.5 měsíců po svatbě.Všichni si mysleli,že je v tom někdo další...nebyl.
Bylo to to nejlepší rozhodnutí,co jsem kdy udělala...jen měla jsem najít v sobě sílu a udělat to dřív,mohla jsem si ušetřit spoustu trápení.
měsíce po mém odchodu jsem potkala skvělýho chlapa a zase konečně žiju...
Nejtěžší je udělat ten první krok,pak tě to nastartuje a prostě musíš..

Není tady

 

#43 3. 4. 2008 16:01

mima
♥♥-----
Registrovaný: 2. 11. 2007
Příspěvky: 57

Re: pocit vděčnosti

monisku-já ale nemám dítě,kdybych ho měla,asi bych se nejdřív snažila to spravit,až pak bych to řešila takhle radikálně.Četla jsem tvé příspěvky a tvůj muž mi docela připomíná toho mého,až na ten rozdíl,že namáme prcka...
Každopádně mooc držím palce at to vyřešíš nejlepším způsobem pro sebe a malou

Není tady

 

#44 3. 4. 2008 16:16

vany27
♥♥♥----
Registrovaný: 1. 2. 2007
Příspěvky: 144

Re: pocit vděčnosti

Ahojky.. jo tak tento pocit znám, obzvláště,když máš někde "svou bývalou" domácnost... já bydlím taky u přítele a můj manžel bydlí v našem spol. bytě.. který teda buď prodáme nebo mne vyplatí, každopádně, když jsem se nastěhovala k příteli, měla jsem pocit,že mi nepatří ani lžička.
( což je vlastně pravda.. :-) a o to horší to bylo,když jsem věděla,že v mé domácnosti si vegetila přítelova milenka..... každopádně ten pocit mě přešel.. trvalo asi dva měsíce ,než jsem si zvykla, není to sice úplně jako ve svém ,ale ted po sedmi měsících je to mnohem lepší, bohůžel nemyslím,že bych v brzké době společně s přítelem investovala do spol. bydlení,takže se se situací musím smířit s tím,že budu mít peníze ze svého bytu- kdyby náhodou.......

ale zlepší se to.... je to fakt zvyk a hlavně ten byt Ti musí přirůst k srdci.to chviličku trvá :-)

Není tady

 

#45 4. 4. 2008 7:33

Anda
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 21. 9. 2006
Příspěvky: 1630

Re: pocit vděčnosti

Kukačka napsal(a):

Ando - některé věci je třeba si zakázat. Mátě rád? chce tě? jistě bude mít skvělý pocit, že ti má co nabídnout. Že je v něčem chlap - lovec

Kukajdo, dík, jsi držák..Já si zakazuju nebo aspoň se o to snažím, s lovcem máš taky pravdu... Jenže občas se prostě svíjím jako had

Není tady

 

#46 4. 4. 2008 7:35

Anda
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 21. 9. 2006
Příspěvky: 1630

Re: pocit vděčnosti

Martinka1 napsal(a):

Anda napsal(a):

V poslední době řeším stejný problém. S dcerou bydlíme ve 2+1, přítel v rodinném domku, navíc kancelář své firmy má přes ulici. V současnosti je to tak, že "provizorně" bydlí u nás, hlavně kvůli dceři, kterou nechci do konce školního roku zatěžovat stěhováním. V červnu bychom se ale měli nastěhovat k němu. A já zjišťuju, že zatímco mé dítě je v naprosté pohodě a těší se, já mám problém. Už nejsem žádná "ranní rosa", bylo mi 30 a za ty roky jsem zvyklá na to, že jsem ve svém. Tenhle obrat o 180° (ani není co zařizovat, pobereme jen kufry s oblečením) mi nedělá úplně dobře, resp. způsobuje mi husí kůži. Uvědomuju si, že 3 lidi ve 2+1, když je k dispozici barák, je naprostá blbost, ale pocit "nevěsta s holým zadkem"...Au, au.

Vždyť toho bytu se vzdávat nemusíš, pronajmi ho, a budeš mít (peníze a) jistotu, že se máš kam vrátit...

Martinko, já se ho vzdávat nemíním, dokonce ho nebudu muset ani pronajímat. To není o zadních vrátkách

Není tady

 

#47 4. 4. 2008 12:05

Modroočka
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 31. 10. 2006
Příspěvky: 11401

Re: pocit vděčnosti

mima napsal(a):

Přeju vám pěkný den.Nenazvala bych svoji situaci  problémem,ale spíš nepříjemným pocitem a zajímalo by mě,jestli jste to taky někdy zažili a jak jste to zvládli.Po dlouhých letech a odhodláních jsem odešla od svého partnera a začala nový život s novým partnerem.S bývalým jsme nejdřív bydleli v mém bytě,později se prodal a koupil společný.Takže jsem vlastně vždy bydlela ve svém.Bývalý po rozchodu zůstal ve společném bytě a shání peníze,aby mě vyplatil.Já nejdřív bydlela v podnájmu a ted jsem měsíc u nového přítele,ale!!!I když mi to on vůbec nedává najevo,cítím se,že musím být vděčná...Mám pocit,že jsem na návštěvě a podle toho se asi i chovám...takže on chce,abych se cítila jako doma a já se skoro ptám,jestli můžu jít na záchod,jestli si můžu pověsit prádlo atd.
Jak jste se cítili,když jste začali bydlet u svých partnerů,znáte někdo tento pocit?Že jste někomu vlezli do soukromí?Je mi to nepříjemný,chtěla bych se cítit někde doma,partner je skvělý,tak jak z toho ven?

tak to je přsně to, z čeho bych měla u partnera strach, chovala bych se stejně jako ty, Mimo. Už jsem to totiž jednou zažila a to jsem tam ještě nebydlela, bývalý přítel to btral tak, že u něj jsem, ale všechno ho stálo peníze, takže jsem se bála i položit hrnek na stůl, že je to špatně. Ale on mi to, že jsem u něj, najevo dával.


Dokud dýchám, žiju....aspoň to tak zatím vypadá

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů