29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Přeju vám pěkný den.Nenazvala bych svoji situaci problémem,ale spíš nepříjemným pocitem a zajímalo by mě,jestli jste to taky někdy zažili a jak jste to zvládli.Po dlouhých letech a odhodláních jsem odešla od svého partnera a začala nový život s novým partnerem.S bývalým jsme nejdřív bydleli v mém bytě,později se prodal a koupil společný.Takže jsem vlastně vždy bydlela ve svém.Bývalý po rozchodu zůstal ve společném bytě a shání peníze,aby mě vyplatil.Já nejdřív bydlela v podnájmu a ted jsem měsíc u nového přítele,ale!!!I když mi to on vůbec nedává najevo,cítím se,že musím být vděčná...Mám pocit,že jsem na návštěvě a podle toho se asi i chovám...takže on chce,abych se cítila jako doma a já se skoro ptám,jestli můžu jít na záchod,jestli si můžu pověsit prádlo atd.
Jak jste se cítili,když jste začali bydlet u svých partnerů,znáte někdo tento pocit?Že jste někomu vlezli do soukromí?Je mi to nepříjemný,chtěla bych se cítit někde doma,partner je skvělý,tak jak z toho ven?
Není tady
Tak já se ke svému příteli taky přistěhovala, ale ten pocit jsem neměla....takže nemůžu sloužit....
Ikdyž u nás byla jiná situace, chvilinku jsme bydleli v jeho 1+1, kde v podstatě skoro nic neměl,ale ten prodal a koupil pak byt větší (je jeho, platí hypotéku sám), a zařízení šlo víceméně napůl (chod domácnosti taky - já platím stravu, drogerii, on nájem). Takže to byl náš domov od počátku pro oba....
Ale ani v té garsonce jsem neměla problém - je fakt, že než jsme začali spolu bydlet - chodili jsme spolu na dálku 2 roky...takže jsem se nijak cizincem,ať už při něm, v jeho bytě, nikdy necítila - ale plus bylo to společné zařizování....
Není tady
Ja som s ak bývalému prisťahovala do zaraidneého bytu a mal som nie pocit vďačnosti, ale votrelca... bojovala som s ním o každú knihu, o každý kvet, o všetko, čo som mala rada a on nie... Iste, nakoniec sa našiel kompromis, ale myslím, že mňa stál viac ústupkov ako jeho. Nemám ten pocit rada a bojím sa zopakovať túto situáciu... Radšej niekto ku mne alebo spoločný byt. Som ti asi veľmi nepomohla, no.
Není tady
No...možná vetřelec je přesnější vyjádření.On má úplně zaplacený i zařízený byt,nemám se jak podílet...A taky žil tam dlouho sám,takže typický mužský praktický byteček...Kytičky a takový ty věci,co dělají útulný prostředí mu přijdou jako zbytečný zabírání místa.neřekne to,nekritizuje,ale vím to:-)
Není tady
Ja som navyše ten byt nikdy celkom nevzala za svoj - práve preto, že už bol hotový, zariadený a spočiatku, keď som mala chuť a energiu, som tam nesmela veľa meniť. Neskôr, keď už bolo treba maľovať a opravovať, by bol rád, keby som si k bytu ten vzťah vytvorila a nejako sa ho ujala, ale to už bolo neskoro. Robila som najnutnejšie, ale nikdy som nevyvíjala iniciatívu ohľadom nábytku či zariaďovania. Trochu ako v podnájme.
Není tady
No ideální je asi zařizovat si společný bydlení,podílet se ns financování i zařizování,pak se tam můžou cítit doma oba.Ale to je po pár měsících trochu riskantní krok,že:-)
Do dvou měsíců dostanu peníze z předešlého bytu,budu si kupovat a zařizovat svůj,přítel chce ,abyh zůstala u něho a pronajímala ten byt,stejně jsme pořád spolu.A já nevím,je fakt,že má 3pokojový byt a mít k tomu ještě jeden,platit 2 nájmy a stejně by jsme asi většinou byli bud u mě,nebo u něj...Ale ta lákavá představa svého hnízdečka s kytkama a kravinkama po žensku:-)
Není tady
mima napsal(a):
No ideální je asi zařizovat si společný bydlení,podílet se ns financování i zařizování,pak se tam můžou cítit doma oba.Ale to je po pár měsících trochu riskantní krok,že:-)
Do dvou měsíců dostanu peníze z předešlého bytu,budu si kupovat a zařizovat svůj,přítel chce ,abyh zůstala u něho a pronajímala ten byt,stejně jsme pořád spolu.A já nevím,je fakt,že má 3pokojový byt a mít k tomu ještě jeden,platit 2 nájmy a stejně by jsme asi většinou byli bud u mě,nebo u něj...Ale ta lákavá představa svého hnízdečka s kytkama a kravinkama po žensku:-)
Tak bydlete ve Tvojem a jeho byt pronajímejte :-)
Není tady
My jsme si budovali domov nový, společně.
"Koupili" jsme dům - z úvěru na jeho stavební spoření, o větším zařízení jsme rozhodovali společně, ale platil stejně bývalý, byla jsem na mateřské, a pak vydělávala mnohem míň, než on. O každý blbý hrnec, kytku, ubrus jsem bojovala, nakupovala ze svého minipříjmu.
Nakonec jsem se po jeho odchodu dozvěděla, že jsem byla "málo vděčná" za jeho finance do rozpočtu, když jsem já neměla skoro nic. Třebaže vždycky před známými i rodinou chválil, jak to máme doma útulné, jak umím vytvořit pocit domova, jak je mu tam dobře...
Teď jsem ráda, že jsem nezávislá, v případě nového vztahu bych si chtěla svou nezávislost udržet. A podobné pocity závislosti, vděčnosti, vetřelectví eliminovat hned, domluvou a komunikací, tím, že sdělím své pocity a vyjasníme si je vzájemně. Na spoustu věcí jsem přišla pozdě.
Moje rada? Být sama sebou a umět se prosadit i v tom budování společného, třeba v "cizím" bytě. Mluvit o svých pocitech a o tom, jak se cítím. Ne dlouho a moc, stručně, jasně a dát prostor k vyjádření druhé straně.
Upravil(a) Alosek (3. 4. 2008 11:09)
Já si budu kupovat minibyteček,to pro dva nebude a on by ani nešel:-)Je fakt,že on o mých pocitech vetřelce neví,vím jistě,že by mi to vymlouval,to je jen ten vnitřní pocit ve mě....Asi budu muset být velká holka a probrat to sním...
Je to taky o tom,že minulý byt jsem si na půl zaplatila a rozhodování o vybavení bylo vesměs jen na mě(jako vše v minulém vztahu),takže to bylo takový moje mimino.Zajímá mě bytový design,takže jsem to měla dotažený do posledního detailu.A tady není ani kousek ze mě,nic mě tu nevyjadřuje,jestli mi rozumíte.-)
Není tady
mima, ty přece nemusíš bydlet u přítele "zadarmo"
dá se zatlačit na bývalého, aby tě konečně vyplatil?
pak se můžete se současným dohodnout na spolufinancování ...nebo minimálně uložené peníze mohou znamenat svobodu a jistotu (tedy sebevědomí) a nebudeš se cítit jako "holá ř..."
p.s. kdyby se bývalý neměl k vyplácení ze společného majetku, můžeš mu navrhnout, že se i se současným nastěhuješ zpátky
Není tady
mima napsal(a):
Já si budu kupovat minibyteček,to pro dva nebude a on by ani nešel:-)Je fakt,že on o mých pocitech vetřelce neví,vím jistě,že by mi to vymlouval,to je jen ten vnitřní pocit ve mě....Asi budu muset být velká holka a probrat to sním...
Je to taky o tom,že minulý byt jsem si na půl zaplatila a rozhodování o vybavení bylo vesměs jen na mě(jako vše v minulém vztahu),takže to bylo takový moje mimino.Zajímá mě bytový design,takže jsem to měla dotažený do posledního detailu.A tady není ani kousek ze mě,nic mě tu nevyjadřuje,jestli mi rozumíte.-)
Já Ti úplně rozumím, pořídila jsem si garsonku sama, do posledního puntíku je to taky moje "dítě", přesně podle mě, pokračování mě samé... přítel v ní bydlí se mnou.
Jenže - pořizuje si svůj byt - větší - třípokojový, tak je jasný, že se budu stěhovat s ním a můj byteček se pronajme. Vůbec si to nedovedu představit - jak v moje bytě budou bydlet cizí lidi... No a zařizování jeho bytu - nebude to už takový jako v mojem bytečku, ale naštěstí si nechá poradit, v programu Ikey jsem naplánovala jak bude vypadat obývák, kuchyň, ložnice... samozřejmě spoustu věcí nechám na něm, ale věci na kterých mi bude záležet si pohlídám :-) Abysme se tam oba cítili dobře. Ale - samozřejmě, můj první byteček to nebude, že jo...
Možná by bylo dobrý kdybys mu svoje pocity řekla - i s návrhem, co bys chtěla změnit, aby se Ti tam líbilo jako doma (závěsy, kytky, nově vymalovat, přehozy, nové povlečení atd.)...
Není tady
Milá Mimo,
já ten pocit znám a momentálně prožívám. Jedná se o jeho dům, který splácí a splácet bude ještě 25 let. Bydlet se v něm dá, i když je zařízený jen nezbytnostmi. Momentálně bojuji za světlo a zrcadlo v koupelně. Je to ještě zkomplikováno tím, že na první splátku mu dali jeho rodiče "rodinnou" půjčku, tj. takovou, u které se ani neuvažuje o splacení. Do toho se nepletu, stalo se to několik let před naším seznámením, i když já jsem z rodiny, kde jsou samozřejmostí psané dohody, i když ne zrovna sestavené právníkem. No, takže nejen, že bydlím "u něj", ale navíc se tam i tchánovci cítí, jistě právoplatně, jako doma. Zatím je to krátká doba, ale i když mi všichni tvrdí "jako doma, jako doma", prostě si nedovolím nechat neustlanou postel nebo si hodit nohy na stůl. Kdoví, za jak dlouho to pomine, zda vůbec.
Není tady
Na chodu domácnosti se podílíme a oba a pokud budu ten svůj byt pronajímat,budou to další peníze domů a navíc i pojistka,že mám v případě problémů kam jít,takže o penězích to není.
Je fakt,že jsem se k němu nastěhovala už po 2 měsících vztahu(měla jsem hooodně problémový podnájem a musela ho ze dne na den opustit a on mi to nabídl,jiná možnost v té chvíli nebyla),na můj vkus je to ale moc brzo myslím,že za normálních okolností by jsme s tím nějaký ten měsíc počkali,no stalo se...
Měla jsem hodně problémový rozchod s bývalým,je to sice už přes půl roku,ale teprve ted mi to všechno dochází.Je to pro mě strašná změna a nevím,jak se stím poprat.
Ale díky za názory a rady,věřím,že jse tady pomohli lidem v mnohem horších a zásadnějších situacích,názory a rady přímo nezúčasněných a nezaujatých jsou myslím velká pomoc.Takže díky:-)
Není tady
Ale zase holky, Danielo, Mimo apod., máte starosti, ale krásný starosti.
...máte kde bydlet , s kým bydlet ... zřejmě máte taky co do huby
Hodně radostí při zařizování a nenechte se otrávit
Není tady
Což o to, já mám kde bydlet i bez něj, to zase si nenechám na svou garsonku sáhnout, kdepak! Co do huby chválabohu taky mám a můžu i přilepšit rodičům. Jen se mi nedaří se podílet na provozu, tj. nákupy na mě hodil milerád, ale ráda bych jela opravdu napůl. Jenže je těžké dělat nějakou nájemní smlouvu, protože dům není ani zkolaudovaný.
Není tady
jessiko-máš pravdu,když tady čtu některý příběhy,stydím se,že tohle vydávám za problém......
Není tady
danielo-a máš v plánu to nějak řešit,nebo to necháš tak a zvykneš si?A dá se vůbec zvyknout?Můžu se zeptat,jak dlouho u něj jsi?
Není tady
mima napsal(a):
jessiko-máš pravdu,když tady čtu některý příběhy,stydím se,že tohle vydávám za problém......
ok, tak buď vděčná, za to že žiješ a za to všechno ostatní (zdraví, láska, děti...)
to je to, za co je třeba cítit vděčnost - a když se v tom daří, tak i radost
a navíc si to můžeš (ten pocit vděku) řídit sama - na rozdíl od všeho ostatního
Není tady
Já jsem vděčná-jen mě prostě trápí neodbytný pocity a měla jsem pocit,že bych si o tom třeba mohla s někým popovídat,třeba i zrovna tady...
Prošla jsem si hnusným obdobím(rozvod 5 měs.po svatbě,to už je problém,že:-))mám to zaplatpánbůh za sebou,ted to ze mě padá a přemýšlím...V tom nejhorším období jsem neměla potřebu se ventilovat,i když by to tu asi bylo víc vítáno,než než tyhle mikroproblémečky...
Není tady
Mám v plánu sepsat řádnou smlouvu a napsat si tady přechodné bydliště, jen co bude zkolaudováno. Do hypotéky nevím nevím, jestli se vměšovat... bez svatby... je to mezinárodní záležitost...
Není tady
Daniela S. napsal(a):
Mám v plánu sepsat řádnou smlouvu a napsat si tady přechodné bydliště, jen co bude zkolaudováno. Do hypotéky nevím nevím, jestli se vměšovat... bez svatby... je to mezinárodní záležitost...
Nevím, ale něco jako "přechodné" bydliště už neexistuje? Tedy, oficiálně, úředně...
mima napsal(a):
jessiko-máš pravdu,když tady čtu některý příběhy,stydím se,že tohle vydávám za problém......
Klidně piš, a svoje problémy s námi řeš...
Každý májme něco, a když potřebujeme pomoc a radu, je fajn, že je kam alespoň napsat.
Tyhle "menší" (jak subjektivní...) problémy se čtou mnohem líp, než ty "větší".
No, když tu budu pracovat, budu potřebovat daňový kód. Abych ho měla, potřebuju průkaz totožnosti pro cizince. A k tomu potřebuju někde bydlet!
Já jsem ke všemu vděčná velice nerada... preferuju účty vyrovnané, i v rodině. Jenže tady to berou tak ležérně...
Není tady
Nechapem. Co je danovy kod? Myslis ICO DICO P*CO? Naco by ti bolo pokial si zamestnanec? Prukaz totoznosti pro cizince? Myslis Prukaz o povoleni k pobytu? Ten vybavis lavou zadnou. A byvanie? Kde byvas teraz? Mas problem spisat normalnu najomnu zmluvu? Chces formular? Ty niesi z EU?
too many questions?
Upravil(a) Oxi (3. 4. 2008 12:32)
Není tady
buffer overflow
Není tady