Ahoj holky, díky za podporu a zájem, vážím si toho
Zatím nic nevím...nikdo pořádně nic neřekne, jen si o tom každý šušká, ach jo... možná odpo toho budu vědět víc  Fakt...to je jednání jak s největší onucí....

eskymko tak co? pořád nedali nic vědět?

ahoj holky...pardon, že jsem nenapsala, výsledek je tedy takový, že končíme, jen ještě nevím přesně ke kterému dni...jestli to bude zítra, pozítří, možná za týden...

a zajímalo by mě...nevíte některá, z čeho se počítá podpora? a jestli musí mít člověk odpracovaný rok nebo ne...

díky za info

esky, to mě fakt mrzí . a bohužel nevím, zákony se změnily už snad několikrát, co jsem doma, tak fakt nejsem v obraze .
ale zavolej si na úp, podají ti info.. jak dlouho jsi tam pracovala?

Upravil(a) dagi (9. 7. 2009 22:24)

Babu, já na tebe myslela, jestli jsi na fesťáku. Vím že tam chodíváte. Manža byl opět ve Vizovicích na Masters of Rock. Příští rok už pojedu s ním.

Já jsem na Facebooku.

...

Upravil(a) Babucha (13. 1. 2014 21:01)

...

Upravil(a) Babucha (13. 1. 2014 21:02)

esky, a já ne jo? já nekouřím dýl než babucha .

a jak se to jinak všechno vyvíjí?

AHOJ holkýýýý moje drahý !
Píše Vám Maxina, jestli si pamatujete moje Večerníčky v "Od komára k velbloudovi ".Moc jste mi všechny v roce
2007 pomohly, když mi zemřel manžel.V srpnu toho roku mi odešla i maminka.Čas však běží jak voda a život
je člověk nucen žít. Ještě jednou Vám všem MOC DĚKUJI !
Můj Maxík mi umřel 13 tého června a je mi po něm moc smutno (rotvajler,jak jsem tenkrát psala,že se  bojím návratu epileptického záchvatu).Doma po něm zůstalo prázdno a dcera pravila, že na to je jediný lék.Další
zvířátko.
Jelikož jsem v důchodovém věku a zatím ještě soudná osoba, je mi jasné, že dalšího pejska už mít nemohu. Bylo
by to nezodpovědné vůči tomu psovi a vůči mé rodině taky.
Nemůžu třeba v jedenáct večer zavolat dceři mající dva chlapečky ve věku 4,5 a 1,5 roku a manžela v práci mimo domov " Hej dcero, je mi jaksi nevolno, přijď mi vyvenčit psa ".
Lidičkové z domu byli z Maxova odchodu smutní a tak jsem neustále odpovídala " Ne, dalšího psa už ne. Ne ani
malého.Jedině snad kočičku."
A 30 tého odpoledne zazvonil zvonek a u dveří stál mladý muž s přítelkyní (z domu) a v náručí držel bílou
malou kuličku.
" Dovezli jsme Vám kočičku, děl syn mé přítelkyně."
Míca to dotvrdila " Mňáááááuuuu"
Řeknu Vám, to byla přepadovka jak hrom. Ona věta, mnohdy trapná  " NEJSEM NA TO PŘIPRAVENÁ",  kterou slyšíme v kdejakém  sitcomu a filmu a kterou přímo nesnáším ze mně málem vypadla.
" Co to je ?", vznesla jsem na první poslech debilní dotaz.
V očích mladého páru se objevil děs, "Ona si ji snad nevezme ", říkal jeijch výraz a mládenec přitiskl čícu k sobě.
" Ňááááááá ", zaprotestovala kulička a koukla na mně " Tak Ty si mně teda nevemeš, jó ?",vydala znovu zvuk
připomínající miniaturní zavřeštění.
Mladí koukali na mně a  já tupě zírala na ně. "Proboha,vždyť já nic doma nemám,trochu mlíka v ledničce a nějaký
piškoty, to mlíko musím svařit aby neměla průjem,ježišmarjá a co čurání a kakání?", šrotovalo mi v hlavě.
Na moji otázku odpověděli jednoslovně " Kočička "
"Ptala jsem se jestli je to holka nebo kluk . ", hlesla jsem a bylo to zpečetěný."Holka je to, my jsme ji při-
vezli z Tišnova ".
Natáhla jsem ruce. "Dej ji sem. já si ji vezmu, přece ji nepovezete zpátky."  Pokračování zítra. Vaše MAXINA !

Ahoj holky, copak provádíte pořád? Jedete  letos některá na dovolenou? S mimčama asi ne co, a co ty Babu? Jedete někam? Já tak max. prstem po mapě
No a v práci to ted vypadá tak, že šéfka a celá druhá směna končí k 31.7. já a moje pokladní zatím zůstáváme ještě v srpnu a pak se uvidí. Je totiž na mou pozici vypsáno výb.řízení, do kterého, když budu chtít, budu zařazena a bud si pozici obhájím nebo nazdar... Tak uvidíme no...

Ahoj Holkýýýýýý!
Zdravím v podvečer,teď jsem trochu pročítala jak žijete.Ohledně práce to stojí za.....,že Eskymko-nedávala bych výpověď a nenechala bych se vyhecovat spolupracovníky k výpovědi.Dřeš jak Bulhar,ale práci máš-zatím.
Jak se říká držela bych se zuby nehty a čekala až tu výpověď dostanu.Nevím na jakém jsi prac.poměru,jestli máš
nárok na odstupné a mezi tím bych hledala práci,což určitě děláš.Každý den se totiž počítá.A rozhodně bych se nesvěřovala spolupr.pokud mám výhled na nějakou novou práci.Pokud spadne klec,tak hned na pracák,protože
pak by jsi musela doplácet zdravotní pojištění.Držím pěsti Vám všem, kterým hrozí výpověď, aby jste
brzo něco našly. Máte to holky těžký, ale nesmíte se dát!!!
Jak se Vám podařilo přestat kouřit ? Jsem kandidát.
Vydržela jsem nekouřit 3 měsíce a když manžel zemřel vlítla jsem do toho zas.Musí holt člověk CHTÍT !
A teď pokračování Večerníčku.

Převzala jsem mňoukající bílou kuličku a nesla ji do kuchyně.Svařila jsem trochu mlíčka,přihodila do toho
4 piškoty a jala se žhavit telefon.Ještě,že mám tu moji zlatou dceru chovající čícu Márušku.Během  hodiny zazvonil zvonek a dcera mi přivezla Kočkolit, granulky pro kočičí mimina a taky kapsičky s masíkem.Kočkolit jsem nasypala do hlubokého plechu a položila čičinu v rychlosti dcerou pokřtěnou na Anabelku do plechu na kočkolit a párkrát jsem jí tam hrábla pacičkami.
Věřte nevěřte to 6 týdenní kotě,vyskočilo z plechu,udělalo okruh po kuchyni,ladným skokem se přeneslo zpátky do plechu
a udělalo svoji první potřebu v novém domově.
(ioppppú- tohle Vám teď napsala Anabelka-v kočičí řeči"Je to pravda,nekecá.")
Mlíčko s piškoty jsem dala pryč, nasypala granulky,nalila do malé misky vodu a do další misky jsem dala masíčko z kapsičky(v duchu jsem zavyla nad cenou.Ale co, uživila jsem Maxíka,tak to s Anýýý zvládnu taky řekla jsem si)
Any přikročila k misce a opatrně očichala obsah.
"Neznám to, ale je to jedlý" sdělila mi po té, co ochutnala od každého trošku pochvalným zamňouknutím.Po jídle se postavila před moji židli." Teď si budem hrát,že jo?!" Tak už v tom zase lítám pomyslela jsem si.
Udělala jsem z letáku kouli a vytáhla hračky po Maxíkovi včetně velkého stočeného lana se dvěma uzly na
konci a pár tenisáků přidala malou prázdnou petflašku,klesla na čtyři a hrála jsem s Anabelou na schovku.
Přidala se scela vědomě. Já vykoukla  za křeslem z jedné strany. Any přiběhla z druhé.Pak se mi to nevyplatilo.
Číhala jsem zase na opačné straně.Na to mi neskočila. Oběhla to zpátky a zakousla se mi do palce u nohy.
Byla vítěz.
Kde se v tom drobném kočičím tělíčku bere tolik energie nad tím žasnu neustále. Veletoče,salta,kotrmelce vpřed i vzad, výskoky všemi čtyřmi do vzduchu, přímo kaskadérské útoky na předmět- jakýkoli a schopnost prozkoumat
otvor i minimálního rozměru.
S hrůzou neustále zjišťuji, že můj byt je PAST plná nástrah a HLEDÁM ANY. Vyhlašuji pátrání málem přes Interpol.
Na čtyřech jsem víc než na dvou při šmejdění po bytě .
Můj pohyb po bytě se stal ostražitým.
Otvírám ledničku a při zavírání se skláním a zjišťuji jesli mi tam neskočila.
Dávám prádlo do pračky-je tam-není tam?
A skříně,to je kapitola sama pro sebe.
Přerovnávali jsme se synem věci ve skříních a co chvíli jsme se ujišťovali,kde je Anabelka.Zavřeli jsme jednu
a slyšíme slabé mňouknutí.
"Kde je zase,pod postelí?"zeptal se syn?
Znělo to slabě,"Hele ona je určitě ve skříni",podotkla jsem."Není,vždyť jsem se tam díval."
"V tý ne,v tý druhý cos byl před chvílí."
"Toje blbost tam jsem byl před 10 minutama"
"Mňaúúúúúú!" ,ozvalo se znovu přidušeně.
Skříň byla otevřena a z horní police vypadla napůl udušená Anabelka.
Nicméně po 10 minutové aklimatizaci,řádila zas.
No už budu pomalu končit.Pokračování příště

   

     a s pozdravem    Pac a drápek  a dobrou noc

                                         

                     Vám přeje   Maxina


Histericky kontroluji,kde je zrovna otevřené okno,zda na ventilačku nebo úplně