Stále mám pocit - ale môžem s akruto mýliť - že keby príbeh vášho vzťahu musel povinne mať meno, neznelo by Nevera, ale Útek pred realitou alebo Nezvládol som zaťažkávaciu skúšku... Sorry, ale naozaj by som ešte pochopila(hoci nie obdivovala... ale... ), keby hľadal sex idne za okolností, že doma je nemožný... ale odchádzať nemusel a asi nemal. No ale všetci občas robíme veci, ktoré by sme nemali. Bohužiaľ. Neprislúcha mi súdiť ho, nakoniec neviem presne, kao by som sa v podobnej situácii zachovala ja... ale o nevere to naozaj nemusí byť.

Iste. Mňa zasa rozchod s mojím bývalým donútil priznať si, že človek, s ktorým som 9 rokov žila, mal aj vlastnosti, ktoré som nevidela alebo nechcela vidieť. Taký je život. Aspoň mi nemusí byť ľúto, že už nie sme spolu - takého, ba lepšieho, nie je problém nájsť.

Vidíš Seli, i Ty máš tohoto partnera stále plnou hlavu. Ve svých příspěvcích o tom vztahu sem tam něco zmíníš. Taky tam asi bude nějaká bolístka, která potřebuje na světlo , aby mohla být vyhnaná ven.
Někteří partneři se prostě zadřou pod kůži a rozum je na to krátký.

Díky tomuhle vláknu jsem něco našla a ťukáním uvolnila. Jenže stačí jiný úhel pohledu a vyskočí další aspekt a můžu ťukat znova.
Dnes mi přišla malá zkouška do cesty a je mi jasné, že jsem ji  moc nezvládla. Pozvala mě na kafe a pokec bývalá tchýňka. Jako vždy jsme semlely kde co. Taky dovolenou . Při té příležitosti mi ukázala pohledy ze slunné jižní Evropy, kde se plavil v přepychové lodi její syn se svou ženou. Obecně mu přeji odpočinek po těžké práci. Fakt je to dříč.
Na druhé straně jeho a můj syn předělává starý barák a to jsou každé šikovné ruce dobré a nějaká hmotná pomoc by taky nebyla k zahození. A tady je ze strany otce ticho po pěšině a syn si o pomoc sám neřekne.
Jsem špatný člověk, když mě to s..., že si BM všude natřásá peří a krev své krve zapřel, jakoby děti vůbec neměl. Je mi z toho smutno...moc smutno
Co jsem udělala špatně?
Kolik toho žena matka unese, než ji to totálně p.ř.i.s.e.r.e k zemi?
Nemusíte reagovat, jen jsem si dovolila upustit páru.

Heluško, ahoj
asi kombinace útěku od  velkých starostí a intenzivní intimní život s čerstvou a bezdětnou ženou
Asi by odešel stejně... Ty jsi, zaujata svými problémy (a ani se nedivím), přehlížela "jeho signály" a on si, přesně jak píšeš, neuvědomil, že to není "viditelně zlomená ruka". Takže když se v jeho okolí vyskytla nová žena, měl určitou "výhodu" v tom, že měl KAM odejít. Přece jen je to lepší, než ubytovna a, ošklivě řečeno, líp se odchází z takzvaně "velké lásky", než přiznat sobě i okolí, že s tou nemožnou babou v přechodu (sorry) a prudícími puberťáky už být nechce, protože se najednou od něj požadují věci, které nikdy nedělal (přestože ta ženská je předtím zvládala s přehledem).
Fakt je to dříč. Na druhé straně jeho a můj syn předělává starý barák a to jsou každé šikovné ruce dobré a nějaká hmotná pomoc by taky nebyla k zahození. A tady je ze strany otce ticho po pěšině a syn si o pomoc sám neřekne. Jsem špatný člověk, když mě to s..., že si BM všude natřásá peří a krev své krve zapřel, jakoby děti vůbec neměl.
Taky si o hodně věcí neumím říkat - mé kámošky tomu říkají různě - od falešné hrdosti po blbost :-). Možná je tvůj synek to samé, možná se zaťal, když táta odešel, možná má pocit, že by táta měl pomoc nabídnout sám, nevím. Na druhou stranu, tihle dříči, kteří se k něčemu dopracovali vlastní prací (což je asi případ tvého BM) si velmi často myslí, že když to dokázali oni, můžou ti druzí taky, aneb "mně taky nikdo nic nedal zadarmo". Prostě kluci jsou dospělí, tak ať se snaží. Já vím, jak to cítíš, moje děti takhle "nechtěli" babi s dědou (moji rodiče). Ti se, pravda, místo milenek, věnovali ostatním vnoučatům, ale ve výsledku je to totéž.  Přemíláš, co je špatně, proč oni ano a ti druzí ne - ale NENÍ to tvoje vina. Prostě mají jinak nastavené vztahy a bohužel nezbývá, než se s tím smířit. Víš, říká se "koně můžeš dovést k vodě, ale napít se musí sám"...

Pol,
díky za návrat do reality
To , co píšeš je pravda, dávno to vím.
Jenom vědět je jedna věc  a srovnat  se s tím je věc další.
To teď nemyslím sebe, ale v obecné rovině.

Ty moje bolístky jsou hodně staré a některé se mě festovně drží, takže nevylučuji, že jsem si je přitáhla z jiného života.
A teď to v sobě přežvykuji a pitvám, hledám cesty, kudy ven, jak se osvobodit .
Je to na ,  někdy mám dojem , že jsem došla zatím jen tam, kde jsou jiní třeba ve 25 letech.

Heleno

Ty o tom víš něco víc? Jako bych slyšela sama sebe. Nečte se to dobře , ale je to tak.

Holky já nevím. Pořád hledáte vinu u mužů, jak nezodpovědně utíkají od Vás, za jinou ... A to jako věříte, že utíkají za ženou co líp uklízí, líp vaří a líp žehlí ? Nebo je to v tom, že díky své uklízecí posedlosti nejste ženami plné vášně a sexuální touhy ?
Protože za sebe Vám můžu říct, že když budu mít plné břicho a prázdný pytlík, rozhodně neuteču a ani nebudu mít důvod. A pozoro. Uvařím sám a líp, než většina z Vás. Aspoň zatím jsem každou vykrmil tak o 10 kilo ( neplánovaně ).