Somaia: " protože já se s názorem Pandory ztotožňuji a chápu ho a přesto můj manželský vztah překonal čtvrtstoletí i občasné  větší či menší kolize. "

No vždyť to píšu, že každý uvažuje jinak . Když někdo potřebuje nevěry, klidně ...  A když je někdo nepotřebuje, tak taky - je to jeho rozhodnutí, že jo.
Já jsem jen psala zpočátku o tom, že když NECHCI - rozuměj, vědomě "nechci" lézt do pelechu s jiným chlapem, tak to prostě neudělám. To byl ten začátek debaty - šlo o slovíčka, že se to nemůže "přihodit". Jen o tom jsem původně psala. Mně to slovo "přihodilo" prostě zní jako výmluva pro určité jednání, jako když se někdo zbavuje té své osobní zodpovědnosti za to, co udělal. Nic víc .
Pak už jaké pohnutky nás k nevěře vedou, to samozřejmě záleží na každém jednotlivci. To nechávám na každém, je mi to jedno - já si totiž říkám, že nejdůležitější je, a v tom se zřejmě shodneme, jak to mají nastaveno v té dvojici.

Tercila: Já jsem tu ale fakt původně nehodlala polemizovat o vhodnosti či nevhodnosti nevěr , to je vcelku každého věc; mě na začátku prostě zarazilo to slovo "přihodí se". Na tom trvám, že "přihodit se" přemýšlivému člověku prostě nemůže. Když nechce.

Tercilo... už jsem to psala o něco výš jaký je můj názor na mezilidské lidské vztahy a z tohoto pohledu se mi jeví tvá věta o "přemýšlení" opět jako nesmyslná.
Tak mě se třeba v životě "přihodilo" něco podobného, co bych nazvala jako "Charlesův syndrom" (při troše nadsázky)  prostě jsem si svého osudového může za partnera nevzala, ale vzala si někoho jiného, kterého miluji TAKY z celého srdce a moc si ho vážím.... ,  ač nad tím "přemýšlím" už několik desetiletí, tak jsem k žádnému logickému závěru, proč se mi to v tomto  životě přihodilo nebo dokonce, zda to má nějakou logiku nedospěla.... zvlášť , když se jedná o lásku bezpodmínečnou... to jest...věci a city  sami volně plynou a já nic nechci a nic neočekávám... jen vím, že jsem ráda, že OBA muži existují a směla jsem je poznat a milovat a tak to zůstane , co budu já dýchat.  Nemá to nic společného ani s mou zodpovědností, přemýšlivostí , inteligencí, momentální náladou  a bůhví čím dalším.... prostě to beru tak , že se to  "přihodilo" . I to se v životě může stát a jak patrno z notoricky známého životního  příběhu Charlese a Camily, nebývá to osud výjimečně ojedinělý.

Upravil(a) Somaia (2. 5. 2008 19:53)

No vždyť já nic neříkám, hlavně, že jsi spokojená

Jééé, vlastně musím! Bezpodmínečná láska neexistuje. Zamiluješ se do krásného smradlavého bezdomovce??? Myslím, že ne . Podmínkou je, aby trošku voněl a trošku vydělával, viď?
Když už teda slovíčkaříme.....

Tercila napsal(a):

Pandorra: "Terci, skutečně ti ušlo, že tu nejde o "debatní přebory", ale o zcela zásadní věc - umění empatie?"

No, nejmenuje se to debatní fórum? Beru tyhle stránky jako debatu a jestliže něčemu nerozumím, snažím se "dopsat" si s tím druhým, jaksi "dokončit myšlenku" - teda když to jde . Jde to hůř než u kafe, pochopitelně. Šlo mi jen o vysvětlení věci.

Ahoj Terci,
nezlob se, co ti teď napíšu, protože si vážím tvého vztahu k rodině. Nicméně diskutuješ tu poměrně hodně a mne to moc zaujalo, taky se v tobě trochu vidím, ale... - v hodně příspěvcích zmiňuješ, jak se kolem tebe pohybují pěkní a chytří muži, ale ty žena s velkým logickým Ž bys přece nikdy. A jak tvůj muž se snad až hnusný nad sousedkou v plavkách (to jsem si ti řekla- šiškovo voko by mě fakt nenapadlo řešit sousedku v plavkách či s bezom). A na mě ti to působí tak, že je mi tě skoro líto. Jako bys sama sebe měla potřebu přesvědčit, že život, který žiješ a jak sama sebe definuješ, je přeci správně. Jako by ses svázala lýkem, ale to vůbec není třeba pro to, aby člověk žil dobrý život a měl dobrý vztah. Když to nejde silou, tak to půjde větší silou- na to nevěřím.Když se přeci máte s manželem rádi a tvoříte prima rodinu, tak nechápu, proč řešíš ňadra nějaké ženy, či nevěru, či to, zda bys mohla mít jiné muže a že přeci s každým jsou nějaké potíže. Tomu fakt nerozumím.
K těm ňadrům sousedky-  My třeba s mužem rádi jednou za čas zajdeme na dobrý holčičí strip (no byli jsme dvakrát, abych nepřeháněla, ale docela bych zase zašla), já jsem bývalá tanečnice (sice ne stripová, asi by se mi nelíbili ty slintové, kteří se tam čas od času objeví) a ty holky jsou někdy skvělé tanečnice, mají krásná těla a často jsou i velmi lidsky příjemné.  Obzvlášť na mě se tváří hezky, protože jim většinou nadšeně tleskám a opravdu upřímně obdivuji jejich taneční schopnosti i krásné křivky. Bývám tam jediná ženská a myslím, že to i pro ty holky vytváří jinou dynamiku. Moc mě to prostředí překvapilo.
Já musím říct, že nemám potřebu, aby mi byl můj muž celý život věrný, nijak to nespojuji s jeho zodpovědností, či charakterností, či vztahem k rodině.  Jen bych ráda, aby se ke každé ženě choval tak jako ke mně doposud, aby měl ženy rád a vážil si jich. A budu moc šťastná, když nám bude spolu fajn, překonáme slabší chvíle a hlavně, když budeme mít společné nové zážitky a zajímavostí před sebou, budem se mít rádi a budem chtít být spolu.

Upravil(a) Nharte (2. 5. 2008 20:42)

Nharte, ale to jsi mě s tou sousedkou v plavkách teda četla dost nepozorně.
Psala jsem, že až teď v souvislosti s tím vláknem jsem si uvědomila, že ta sousedka "existuje". Do té doby, než napsala Salen svůj příspěvek, jsem si na to ani nevzpomněla. Nehledě na to, že tu zahradu už 3 roky nevlastním. a fakt to není kvůli 55leté sousedce .
Celkově tady přece reagujeme na různé věci a i dost lidí napíše, že až tím vláknem se jim nějaký zážitek připomněl.

Jo a strip - to opravdu k životu nepotřebujeme. Stejně jako bychom ani já ani manžel (ten dokonce snad ještě míň než já) nejeli na nuda pláž. Stejně, jako podruhé už určitě nevydám penízky za výstavu Saudkových nahých nechutných fotek.

Jo, každý to má zařízené jinak.

Váš, Nharte, já se vždycky směju, že úchylky můžeme mít různé, hlavně, když se na nich v té dvojici lidi shodnou

Nharte, jestli jsi mladá a srovnatelně atraktivní v poměru k tanečnicím, nepřekvapuje mě, že to takto velkoryse pojímáš.
Taky jsem byla mladá a asi podobně velkorysá.
Jenže
Pokud je Ti téměř 55 jako mně, asi bys byla opatrnější s návštěvami podobných podniků. Ona se ta velkorysost někam vytratí a zbude strach, že si ho ta mladá třasořitka odvede, jen tak , pro svůj špás a Tobě zbudou jen oči k pláči.

Stejně je to i s případnou nevěrou. Jednou se může stát, že Tvůj muž bude stále v kurzu, ale Ty už nebudeš mít v diáři jediného fanouška.
Ani pak Ti nebude jeho nevěra vadit?

Heluška napsal(a):

Nharte, jestli jsi mladá a srovnatelně atraktivní v poměru k tanečnicím, nepřekvapuje mě, že to takto velkoryse pojímáš.
Taky jsem byla mladá a asi podobně velkorysá.
Jenže
Pokud je Ti téměř 55 jako mně, asi bys byla opatrnější s návštěvami podobných podniků. Ona se ta velkorysost někam vytratí a zbude strach, že si ho ta mladá třasořitka odvede, jen tak , pro svůj špás a Tobě zbudou jen oči k pláči.

Stejně je to i s případnou nevěrou. Jednou se může stát, že Tvůj muž bude stále v kurzu, ale Ty už nebudeš mít v diáři jediného fanouška.
Ani pak Ti nebude jeho nevěra vadit?

proč pořád omíláte tu nevěru??!! proboha copak na tom stojí svět??
můj teda rozhodně ne
ve třiceti taky už člověk - tedy já nejsem jako ve 20-ti a přesto se ráda a strofnu si říci že i s upřímným obdivem podívám na jiné mladší hané ženy...bez nějaké obzvlášt velké zášti...to jako až mi bude 50 tak přivážu partnra ke stolu nejlíp těžkou koulí a budu ho hlídat aby se náhodu nepodával na jinou nedej bože nahořebezženu....a už vubec by ho náhodou nenapdlo zabrousit do strip baru....tak mu ještě vezmu občanku...vím že přeháním...ael nemůžu si pomoct.... 
pane bože jen si uvědomit že prostě nemůžu všechno zvládnout sama
a že ten muj je protě CHLAP - normální zdravý chlap  a zaplat pán buh za to

Upravil(a) adra (2. 5. 2008 21:10)

Heluško zdravím,
jo cítím se atraktivní, ale já se tak cítím celý život bez ohledu na cokoliv. Tohle beru jako svůj velký dar. Navíc si nemyslím, že žena v 55ti není atraktivní (i když je samozřejmě spusta mužů, kteří to tak vidí a já to respektuji). To ten strach ji dělá neatraktivní (a taky teda zanedbávání péče o tělo a duši, což považuju za urážku bytí), to spíš.. Podívej, když se muž rozhodne odkvačic, tak s tím nic nenadělám, ale dopředu se toho bát mi přijde šílenství. A s těma holčinama se teda srovnávat nemůžu, protože tancujou každý den pět hodin (a je jim asi tak 19náct, což mě teda fest není) a to já teda fakt ne. Možná bych měla říct, že s jinými partnery bych se v takové situaci třeba necítila dobře (jistěže mám zkušenost s muži, kteří vidí ženu hlavně jako nějakou věc, do které se strká, má být hlavně hebká a s dobrými domácími zvířaty na hrudi, popř mi zvyšovat ego dalšími způsoby, neotravovat doma s financemi), ale s mužem se cítím krásně- je to samozřejmě z velké části jeho obrovská zásluha!

No mám k tomu spoustu připomínek, ale nejdůležitější, co chci říct je- moje babi i mami udělaly dokonalou pracovní kariéru po smrti svých životních partnerů (po 55ti a 50ti). Obě vydělaly, co za celý život ne (potýkaly se s ledacčím- babička s alkoholikem, mamka věčný bojovník s větrnými mlýny), máma cestuje po celým světě a její smsky stylem- "Podívej, kdo mne doprovází po nábřeží. Představuji kolegu toho a toho, je to báječný gentleman. Dnes večeře a skok do řeky, zítra přednáším to a to."- mne fakt dostávají (nejlépe když je doplněna fotem nivého obličeja 40ti letého frajera, na kterého bych se skoro styděla usmát bez uzardění, fakt nechápu, kde vyhrabuje takový krásný a milý chlapy). Samozřejmě není všechno tak růžové, ale smysl pro humor, drive a chuť mít radost ze života, pracovitost- za to těm svým vzorovým babám fakt děkuju.

Upravil(a) Nharte (2. 5. 2008 22:23)

Nharte,
vidím, že jsem si pěkně naběhla, nebo jsem zasáhla nějaké citlivé místečko.

Letů a pádů jsem si vyrobila v životě dost abych mohl mluvit z vlastní zkušenosti.
Tak jako sytý hladovému nevěří, může být obtížné si představit, že i nás může semlít nemoc a v důsledku toho nic není jak bejvávalo, což se mi přinatrefilo.

Adro, ve 30. letech jsi stále mladý a křupavý salátek ve srovnání s většinou padesátnic. Ale vyjímky potvrzují pravidlo, jak uvádí Nharte  u svých drahých.
A ty vyjímky jsou na obou stranách.

Adro,
jsi mladá, tak snad přežiješ ve zdraví můj první a tento druhý příspěvek na tomto vlákně.

Tercila napsal(a):

Jo a strip - to opravdu k životu nepotřebujeme. Stejně jako bychom ani já ani manžel (ten dokonce snad ještě míň než já) nejeli na nuda pláž. Stejně, jako podruhé už určitě nevydám penízky za výstavu Saudkových nahých nechutných fotek.
Jo, každý to má zařízené jinak.

No vidíš, Terci, já jsem zařadila dovolenou s pobytem na nuda pláži mezi ty nekrásnější, které si budu pamatovat.  Ten pocit absolutní svobody a sounáležitosti se všemi živly ( a taky slunečními paprsky) se s textilem zažít nedá.  Cítila jsem jsem se dvojnásobně jako znovuzrozená a očištěná. Svoje okolí , včetně dalších přítomných lidí jsem neměla potřebu řešit vůbec... jakoby byly jedno tělo jedna duše.... jsou to zvláštní pocity a tento vnitřní  stav jsem vnímala jako  naprosto přirozený .
Jinak doma nahá běžně nechodím a a exhibicionista taky nejsem ...

"Stejně jako bychom ani já ani manžel (ten dokonce snad ještě míň než já) nejeli na nuda pláž."

Musím přiznat Tercilo, že mne naprosto fascinuje, jak vždy soprocentě víš, co uděláš nejen ty, ale dokonce i tvůj muž... Vždy víš, i pokud jde o sebe větší prkotinu, jak přemýšlí, co by udělal, neudělal...
Obdivuhodné.
Já osobně bych se sice s takovým mužem asi unudila k smrti, ale taky proto je to nejspíš tvůj manžel a ne můj, že?

Já za sebe mohu říci, že si nejsem stoprocentě jistá ani svým konáním, natož konáním toho druhého.
Nikdy se stoprocentní jistotou nemohu tvrdit, jak zvládnu situace, které mi život připraví, které se mi přihodí - tedy ty, které jsem nijak předem neplánovala, přesto jsou tu .

Ze své zkušenosti vím, viděla jsem na vlastní oči, že v situacích, které se prostě "přihodí", častěji "selhávají" - tedy chovají se jinak, než vždy hlásali - přemýšliví moralisté než lidé, kteří se řídí vlastní intuicí. Myslím, že je to proto, že ti se mají více rádi a neposlouchají žádný implantovaný program, ale svoje srdce.

A pokud jde o nuda pláž, tak to se opravdu musím smát. Z té mají odmítavé reakce především lidé, kteří si ji ve své rozumně logické mysli spojí se sexem, morálkou a bůh ví jakými nepřístojnostmi. Nu a lidé, kteří nejsou srovnaní s vlastním tělem.
My ostatní si užíváme volnosti a všech těch pocitů, o kterých mluví Som.

Ano, každý to máme prostě jinak.
Jen je třeba taky dodat, že tak, jak to máš ty, to nemusí být ta jediná správná varianta, tak jak to mám já, to nemusí být pro většinu přijatelné, protože je to pro ně nepochopitelné.

A o to právě jde - o vzájemné pochopení a především o nestanovování žádných obecně platných pravidel, ze kterých je pak kdokoliv oprávněn usuzovat, že ti, co je neakceptují, jsou zavrženihodní.
Vždyť se stačí jen podívat do jiných než západních kultur