29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ahoj, zajímavé pohledy ale zatím se tady setkávám s takovou tou nevěrou "jen sex" nebo "pár chvil si spolu užijeme a.... a nic". Ale co říkáte na to,když se někdo ve "fungujícím" manželství zamiluje do někoho jiného?
Je to důsledek nějakého odcizení? Jde takové ještě zachránit nebo bude fungovat už jen na zodpovědnosti partnerů - vůči rodině ... na vybudovaném zázemí. Co když manželství skončí ve chvíli kdy děti odrostou? Je lépe hledat partnera, dokud je čas (tedy nejsem tak stará)?
Ptám se, protože moje manželství je v tomto stavu. Nyní mě manžel nepodvádí (alespoň ne sexuálně, o jeho myšlenkách těžko soudit), ale zároveň není v tomto smyslu ani se mnou. Mám to přejít a říkat si, že jsem ho vlastně vyhrála, že je se mnou doma nebo jsme v tomto všichni poražení, protože nedokážeme vzít nové věci a raději zůstaneme v zajetých kolejích, které možná ke šťastnému stejně nevedou?
Dík za názory.
Není tady
Ginevre napsal(a):
Ahoj, zajímavé pohledy
ale zatím se tady setkávám s takovou tou nevěrou "jen sex" nebo "pár chvil si spolu užijeme a.... a nic". Ale co říkáte na to,když se někdo ve "fungujícím" manželství zamiluje do někoho jiného?
Je to důsledek nějakého odcizení? Jde takové ještě zachránit nebo bude fungovat už jen na zodpovědnosti partnerů - vůči rodině ... na vybudovaném zázemí. Co když manželství skončí ve chvíli kdy děti odrostou? Je lépe hledat partnera, dokud je čas (tedy nejsem tak stará)?
Ptám se, protože moje manželství je v tomto stavu. Nyní mě manžel nepodvádí (alespoň ne sexuálně, o jeho myšlenkách těžko soudit), ale zároveň není v tomto smyslu ani se mnou. Mám to přejít a říkat si, že jsem ho vlastně vyhrála, že je se mnou doma nebo jsme v tomto všichni poražení, protože nedokážeme vzít nové věci a raději zůstaneme v zajetých kolejích, které možná ke šťastnému stejně nevedou?
Dík za názory.
Myslím,že to má každý jinak, někdo touží po štěstí, mně zase vyhovují ty zajeté koleje.
Není tady
Ginevre..
.myslím,že záleží na tobě co vlastně chceš..štěstí už je to ,že ti manžel nezahybá....a po xletém vztahu je jasné,že jsou zajeté koleje..ale i ty se dají upravit a bylo dobře
Není tady
Helena: "Holky moje - to, že vy to máte nastavené takhle, přece neznamená, že všichni jsou (nebo by měli být) zodpovědní, i když jsou dospělí.
Heli, však my víme, ale píšeme tu názory obvykle trošku podle "sebe". Že jsou lidi různí, to je fakt. Jak říkal Werich (?) : "lidi jsou různé: blbé a pitomé"
Jsitě že by bylo nerozumné říkat o nevěře "tohle se mi nikdy nestane" - protože skutečně nevíme, co všechno se nám může stát. Ale záleží hodně na tom, jaký máme charakter, geny, výchovu...
Helena: "Trochu je to jako s alkoholem za volantem - občas i takzvaně "slušný člověk" to riskne, no a buď se to povede, nebo má neskutečný malér."
Heli, v tomhle nikdy souhlasit nebudu. Nemůžu. Jezdím denně přes 20 let, odjedu i Chorvatsko a svatby atd., ale NIKDY jsem si "nelokla". Protože vím, co by se mohlo stát, a protože to hlavně vědomě nechci. Pro mě neexistuje žádné "občas".
Já se sice taky ráda směju větě: "mám slabou silnou vůli", ale přece jen tu silnou vůli velice uznávám (doma jsem v dětství a mládí často slýchávala o Gándhím atd.).
Takže i když to teď bude jen slovíčkaření, nemyslím si, že se v otázkách nevěry "může přihodit" - já tvrdím, že nemůže, když nebudu chtít.
Ale máš samozřejmě pravdu v tom, že každý člověk to má nastavené jinak.
Upravil(a) Tercila (26. 4. 2008 0:00)
Není tady
Ginevre, zkus žít tak, jak to Ty sama vnitřně cítíš.
I když se tu názorů sejdou stovky, žádný nemusí být vhodný jako "šablona" právě pro Tebe.
Není tady
Martinka1 napsal(a):
shiden napsal(a):
IlonaN napsal(a):
Já taky nevěru neuznávám, byla bych hodně nešťastná, kdyby se to stalo a já se to dozvěděla. Fakt to musí být rána, když si člověk myslí, že je všechno v pořádku, všechno klape, a pak bum. .
A proč by to nemohlo jako klapat a být vše v pořádku a přesto se nevěra stat?
To bych chtěla vidět, jak říkáš partnerovi - miláčku, všechno je v pořádku, strašně Tě miluju a klape nám to - jenom jsem se vyspal se sousedkou :-) Ale nic si z toho nedělej, nic to neznamená... Miluju jenom Tebe...
Chci vidět, jak v tomhle případě by to pro tu partnerku bylo v pořádku a vztah by klapal...
(i kdyby byla hódně tolerantní, minimálně by se ptala sama sebe - kde jsem udělala chybu, že už partnera nepřitahuju že má potřebuju souložit s jinýma?)
Nikde jsi neudělala chybu.
Prostě se to i takhle může stát.
Není tady
Martinka1 napsal(a):
A slova: "přihodilo se mi" o zodpovědnosti nesvědčí.
Ano, přhodilo se je docela blbý výraz, nicméně co to má společného se zodpovědností?
Není tady
Martinka1 napsal(a):
Netoleruju - druhým toleruju tolik, co sobě. Takhle to přece funguje ne?
Nafunguje.
Není tady
Tercila napsal(a):
Trošku jsem se tu při těch názorových střetech zasmála.. Jsem už (bohužel) dost stará na to, abych věděla, že si člověk skutečně řadu věcí nenaplánuje. Ale tentokrát souhlasím s Martinkou. Uvažuje hodně logicky. (I když má třeba zatím málo zkušeností)
Nenaplánuje.
Co mají vztahy společného s logikou?
Není tady
Tercila napsal(a):
Heli, v tomhle nikdy souhlasit nebudu. Nemůžu. Jezdím denně přes 20 let, odjedu i Chorvatsko a svatby atd., ale NIKDY jsem si "nelokla".
Ty se už chystáš umřít?
Znáš dosah - rozsah slova NIKDY?
Upravil(a) Pandorraa (28. 4. 2008 19:53)
Není tady
Pandorra: "Ty se už chystáš umřít?
Znáš dosah - rozsah slova NIKDY?"
Nechytej mě za slovíčko, paní učitelko .
Ne, vážně, mám věci, které jsou pro mě tabu. A to je alkohol za volantem jednoznačně. To by mě musel někdo násilím nalít do krku, k volantu přivázat a auto roztlačit
Jako příklad mi to prostě nesedlo. U mě po 23 letech téměř každodenního startování...
Je to jako s tou nevěrou. Když opravdu nechci, neudělám to.
Pandorro, já vím, jak to myslíš se slůvkem "nikdy" ve sledu času. Chápu. Ale víš, ono taky na druhé straně tím, že něco takového zpochybňuješ, a omíláš "pravdu", že každému se vždycky všechno.... to vypadá, jako by sis chystala půdu pro příští skutek... A to se mi nelíbí - nemyslím konkrétní osobu, Tebe, myslím to celkově - připouštěním omylnosti úsudku "nikdy" vlastně podvědomě předem omlouvám špatnost. Víš, mám na mysli to podvědomí. Jasně, že se jako člověk můžu zmýlit v posouzení sebe sama, ale jde o to, že když budu žít s větou "jooo, tahle hajz.lovina se mi jednou přihodí - tu sama udělám"... tak nevím, no... Nezdá se mi to. Je to diskutabilní - čímž Ti neodporuji, ale - je to prostě diskutabilní.
Upravil(a) Tercila (28. 4. 2008 21:10)
Není tady
Pandorra: "Co mají vztahy společného s logikou?"
Tak já nevím, jak u Tebe .....
Když budu setrvávat ve vztahu s mužem, který na mě vztáhne ruku, je LOGICKÉ, že s ním dál žít nebudu. PRO MĚ. Pokud bych měla v sobě logiku popřít a vnímat jen jeho krásně modré oči, tak se bohužel musím označit za .... dosaď si jaké nehezké slovo chceš.
Logika patří k jakémukoliv vztahu. (Netvrdím, že v počátečních dvou měsících)
Upravil(a) Tercila (28. 4. 2008 21:11)
Není tady
"A slova: "přihodilo se mi" o zodpovědnosti nesvědčí."
Pandorra: "Ano, přhodilo se je docela blbý výraz, nicméně co to má společného se zodpovědností?"
Tak nemyslím to nijak zle, Pandorro, ale touto otázkou na Martinku jsi mě trošku "debatně" zklamala. Připadá mi... hodná hádavého školáka.
Vůbec si o Tobě nemyslím, že bys nevěděla, o co v případě "přihodilo se mi" a "zodpovědnost" takzvaně go.
Není tady
Tercila napsal(a):
...připouštěním omylnosti úsudku "nikdy" vlastně podvědomě předem omlouvám špatnost. Víš, mám na mysli to podvědomí. Jasně, že se jako člověk můžu zmýlit v posouzení sebe sama, ale jde o to, že když budu žít s větou "jooo, tahle hajz.lovina se mi jednou přihodí - tu sama udělám"... tak nevím, no... Nezdá se mi to. Je to diskutabilní - čímž Ti neodporuji, ale - je to prostě diskutabilní.
Ty to vidíš jako OMLOUVÁNÍ???
Omlouvání budoucích činů???
Skutečně?
Hmmm...to se nám logikům, takzvaným "hlavounům" často stává, že naprosto nechápeme, o čem je řeč a tak o tom pořád a pořád potřebujeme diskutovat...já vím
Není tady
Tercila napsal(a):
Pandorra: "Co mají vztahy společného s logikou?"
Tak já nevím, jak u Tebe.....
Když budu setrvávat ve vztahu s mužem, který na mě vztáhne ruku, je LOGICKÉ, že s ním dál žít nebudu. PRO MĚ. Pokud bych měla v sobě logiku popřít a vnímat jen jeho krásně modré oči, tak se bohužel musím označit za .... dosaď si jaké nehezké slovo chceš.
Logika patří k jakémukoliv vztahu. (Netvrdím, že v počátečních dvou měsících)
Ha ha, musím se smát..tak LOGICKÉ...nevšimla sis, co je tu žen, které pláčí nad tím, že je muž bije, podvádí, ponižuje..ony LOGICKY vědí, že by ho měly opustit, ale když ony ho tak STRÁÁÁÁŠNĚ milují....
Nic ti to nenapovídá???
Není tady
Tercila napsal(a):
"A slova: "přihodilo se mi" o zodpovědnosti nesvědčí."
Pandorra: "Ano, přhodilo se je docela blbý výraz, nicméně co to má společného se zodpovědností?"
Tak nemyslím to nijak zle, Pandorro, ale touto otázkou na Martinku jsi mě trošku "debatně" zklamala. Připadá mi... hodná hádavého školáka.
Vůbec si o Tobě nemyslím, že bys nevěděla, o co v případě "přihodilo se mi" a "zodpovědnost" takzvaně go.
Terci,
skutečně ti ušlo, že tu nejde o "debatní přebory", ale o zcela zásadní věc - umění empatie?
Mně se klidně může "přihodit" že mne zaujme M nějakého muže, nicméně co to má společného s mojí ZODPOVĚDNOSTÍ k mé rodině, to skutečně nechápu.
Jóóó, pokud se budeme bavit o ukřivděném egu partnera, který si myslí, že má exkluzivní práva na mé fyzično a psychično, tak to jsem doma, ale jinak jsem prostě vedle jak ta jedle
Není tady
Už jsem to tu někde psala, asi se budu opakovat:
Když si uvědomíte, že je v ČR 50% rozvodovost kvůli právě nevěře: tak stojím pevně na nohou a jsem si vědoma, že se mi stát může: jak u partnera, manžela, u sebe samé...
Fakt si opravdu myslíte, že nevěra je jenom o tom, že děláte něco špatně nebo že muže už nepřitahujete?
Jednou se mi stala tahle věc:
Byla jsem se současným manželem 5 let a měla jsem nastoupit do nového zaměstnání.....Pohovor jsem měla s mužem, krerý mě neskutečně sexuálně přitahoval... Prostě jsem s ním chtěla mít sex a on se mnou. Cítila jsem to.... Ale zároveň jsem věděla, že miluji svého partnera a že bych ho nemohla opustit....
K sexu s tímto mužem nikdy nedošlo, ale pořád si pamatuji, jak strašně moc jsem s ním chtěla mít sex, nic víc, nic míň. A kdyby k němu došlo, myslím si, že by to bylo moc krásné......
Proto že se mi tohle stalo, dovedu pochopit muže, kteří klopýtnout.
A vaší diskusi o zodpovědnosti tak trochu moc nechápu.... Proč by nevěrný člověk neměl být zodpovědný a nevědět, co dělá?
Vždyť je to o mém postoji k tomu, co udělám, když se dozvím, že je mi partner nevěrný...
Já jednou bych dokázala prominout, uvěřit důvodu, proč se to poprvé stalo atd. (I když by mi to taky hodně ranilo)
Pak jsou tu další typy, jako ti, co mají někoho stálého a zahýbají (prostě musí něhoko druhého, no), potom ti, co se zamilují a odejdou.
Otevřela jsem tu diskusi o tom, jak jste poznali nevěru: překvapilo mě, že i někteří muži přijdou a sami řeknou, že odchází, že mají někoho jiného a ženy si myslí, že do té doby všechno v pohodě..... TOMUHLE se mi nechce moc věřit, prože můj manžel říká: když je muž spokojený ve svém vztahu, neodchází jinam.
Teď ještě napíšu jednu věc: vím, že musím soběstačná....tzn: mít svůj dostatečný příjem peněz. Takový, že pokud by mne v budoucnu opustil můj muž a já byla bez prostředků, ještě hůře bych se stavila na své vlastní nohy. Peníze bohužel jsou brána ke všemu....... i k překonání nevěry (tomu, abych měla možnost třeba odejít a vědět, že nebudu ztrácet svoji životní úroveň)
Není tady
Pandorra: "Terci, skutečně ti ušlo, že tu nejde o "debatní přebory", ale o zcela zásadní věc - umění empatie?"
No, nejmenuje se to debatní fórum? Beru tyhle stránky jako debatu a jestliže něčemu nerozumím, snažím se "dopsat" si s tím druhým, jaksi "dokončit myšlenku" - teda když to jde
. Jde to hůř než u kafe, pochopitelně. Šlo mi jen o vysvětlení věci.
Jo, na tu zodpovědnost se dá jistě dívat mnoha pohledy. Myslím to tak, že pokud rozhodně chci, aby můj život běžel v poklidu, aby moje děcko jednou nemuselo plakat, že tatínek nebo maminka odcházejí za jinýma, pokud se mi prostě rodinný stav líbí, tak nemůžu podlehnout nějakému M jiného muže - s předpokladem, že se to celé vyvrbí tak, že z toho budou plynout neskonalé problémy. Prostě zatím jsem raději vždycky "uvažovala". A to ne že bych neznala krásné a chytré a rozumné chlapy a nevnímala je jako "chlapy"
.
Možná je to mojí povahou, možná výchovou (inteligentní člověk se udrží), možná pozorováním okolního světa (nedokonalých mužů) a jistými zkušenostmi, ale mám to vnímání zodpovědnosti prostě jednodušší v tom, že - mě nikdy nepotkalo nějaké šílené mrazení z jiného chlapa (jak popisuje Ilona), které by mě dostalo na kolena a jednala jako bez mozku - teď sice Ilonu nemyslím, ale to, co popisovala, skutečně silné přebití střízlivého uvažování
. Skoro by se to dalao nazvat tak, že v té chvíli člověk není svéprávný (samozřejmě zlehčuji).
Jsou hezcí chlapi, jistě, ale já mám svoje životní nároky a moc dobře vím, že úplně se všemi jsou za určitou dobu "potíže", že se řada z nich dost přetvařuje, že - by mi prostě dennodenně nevyhovovali. A já nejsem běžec krátkých tratí.
Nemám problém se ovládnout, protože prostě uznávám jiné priority než roztávat z modrého pohledu chlapa, který má za rohem stejně dvě další milenky - Jo, já jsem na to teď přišla, já nejsem zodpovědná, já jsem náročná
. Mě by musel ten Ilonin protějšek sakra dobývat, a ne aby z jednoho pohledu věděl, že mě má v hrsti
.
Jak moc je zodpovědný můj manžel ke mně, to neřeším. Zná moje názory, chová se skvěle, žiju si s ním velmi dobře, totálně volně. Naprosto mě neomezuje, odjakživa mě podporoval v mých zájmech, nejvíc hodnotím jeho supr vztah k dítěti.
Já prostě nejdu do žádného jiného vztahu proto, že má někdo modré oči, a proto, že se mi "přihodí". Zřejmě proto, že (zatím?) nemusím? Nevím.
Přičemž ale velmi dobře chápu, že ostatní to mají jinak. Nikoho tu neumravňuji, jen píšu svůj náhled. Tož tak .
Tvoje poslední (zdánlivě rejpavá) věta o ukřivděném egu se u mně míjí účinkem
, protože tady uvažuji o SVÉ zodpovědnosti v partnerství, nikoliv zodpovědnosti mého manžela.
Popisuji SVOJE vnímání tohoto tématu, nikoliv to, jak by se asi ke mně měl chovat (zodpovědně) partner. Jeho zodpovědnost mám vyřešenu k mé spokojenosti, jinak bych s ním nežila
.
Upravil(a) Tercila (30. 4. 2008 18:44)
Není tady
Ilona: " protože můj manžel říká: když je muž spokojený ve svém vztahu, neodchází jinam.
Ilonko, Tvým názorům asi rozumím, ale trošičku tu vidím protiřečení si v jedné věci. Tvůj manžel říká uvedenou větu a cítím, že Ty s ním souhlasíš..... V pořádku: ale TY jsi CHTĚLA (na chvíli) odejít jinam.... I když Ti manželství (asi) klapalo...
Jsi ochotná "debatně" rozebrat ještě tohle?
Není tady
Pandorra: "Ha ha, musím se smát..tak LOGICKÉ...nevšimla sis, co je tu žen, které pláčí nad tím, že je muž bije, podvádí, ponižuje..ony LOGICKY vědí, že by ho měly opustit, ale když ony ho tak STRÁÁÁÁŠNĚ milují....
Nic ti to nenapovídá???"
Napovídá. Že ty ženy LOGICKY vědí, že by ztratily určitý příjem, že by ztratily bydlení, že by jejich dítě ztratilo byť špatné zázemí, že ... jéje, těch věcí je tolik. Netvrdím, že se do vztahů nemíchá "nelogičnost", já jsem ale debatovala o tom, že když chci prioritně mít rodinu v klidu, tak je NELOGICKÉ cpát si do postele cizího chlapa , tudíž vidím návaznou logiku v tom, že mu odolám
. Když CHCI.
A Ty víš sama, že každý člověk má jiné uvažování, někdo se ponížit nechá, někdo ne. Tudíž je taky LOGICKÉ, že každý jedná podle toho, jak to má vnitřně nastaveno.
Já bych se být Tebou tak nesmála
Není tady
Pandorra: "Hmmm...to se nám logikům, takzvaným "hlavounům" často stává, že naprosto nechápeme, o čem je řeč a tak o tom pořád a pořád potřebujeme diskutovat...já vím "
Tak jednak skutečně toto fórum považuji za debatní, a protože jsem baba ukecaná, tak tu debatuji. A jestli Ty rozumíš všemu ihned, k tomu už Ti můžu jedině pogratulovat. A to myslím vážně. Aspoň někdo má jasno.
Není tady
IlonaN napsal(a):
Fakt si opravdu myslíte, že nevěra je jenom o tom, že děláte něco špatně nebo že muže už nepřitahujete?
když vztah dvou lidí nevýjde, když se rozejdou a vztah je ukončen je naprosto zbytečné někoho obviňovat, sebe nebo partnera, zkoumat kdo má větší a menší podíl je naprostý nesmysl a slova o přitažlivosti nebo nepřitažlivosti jsou zbytečná.
Je to jako v případě klíče a zámku ... když k sobě nepasují, tak čí je to vina toho zámku nebo toho klíče.... ???
Terci,
já se smát opravdu nepřestanu. Jednak jsem optimista a pak: nevěru jsem si zažila z obou stran a věru mne to tak ani tak nepřeválcovalo.
Z tebe mám stále větší pocit SEVŘENOSTI. Ty sis ten svůj LOGICKY ROZUMNÝ svět tak super nalinkovala, že nepřipustíš žádnou, byť sebemenší odchylku od daného plánu, vysvětlení, logického zdůvodnění....svého vlastního LOGICKÉHO ŘÁDU.
Jenže!
dvojici je 25+-, vezmou se, mají děti, domohou se spolu nějakého majetku a tak spolu LOGICKY musí zůstat, i kdyby se pozabíjet měli a děti nadosmrti zmrzačili...
Ha?
Když jsme u té logiky, tak já si zase LOGICKY myslím, že za 10 -15 let už jsou to zcela jiní lidé a může se tedy LOGICKY stát, že si přestanou rozumět. Zcela ROZUMNÉ a LOGICKÉ je, aby hledali společně cestu k tomu, jak vztah utužit, situaci vyřešit. Nu a zcela LOGICKÝM a ROZUMNÝM se mi jeví i fakt, že se jim to nemusí podařit, takže LOGICKY považuji za NEJROZUMNĚJŠÍ, když se pokud možno slušně rozejdou.
Pokud jde o podlehnutí M či F jiné osoby než té, se kterou mne pojí prstýněk, věru mi příjde dost NELOGICKé a maximálně NEROZUMNÉ to spojovat s inteligencí a existencí manželství jako takového. Více NEZODPOVĚDNÝM než "nevěrník" se mi jeví "věrník", který hned začne vyvádět a vykřikovat cosi o rozvodu, protože "blbce" ze mne teda dělat nebudeš
Daleko LOGIČTĚJŠÍ a neskonale MOUDŘEJŠÍ se mi jeví v takové situaci si nejprve zamést před vlastním prahem a zvážit, co je DOBRÉ pro mne a potažmo tak pro moji rodinu.
Osobně totiž neznám JEDINOU rodinu, kde by všichni byli rozjásaně šťastní, pokud rodiče hrají divadýlko a ve sklutečnosti se nemají rádi.
Osobně si myslím, že všichjni plamenní zastánci věrnosti by se měli zamyslet nad slovy jako je:
- pokrytectví
- strach
- nedostatek sebeúcty
- sobectví
- panovačnost
- hamižnost
- ap.
Mluvím teď o PLAMENNÝCH ZASTÁNCÍCH, tedy těch, kteří nevidí nic než svou pravdu, staví sami sebne do role mstitelů a ukřivděných podvedených obětí.
Ostatní si myslím, že jsou dost ROZUMNÍ a LOGICKY umějí odlišit, co je jejich a co toho druhého.
Pokud k tomu mají ještě emapatii, soucítění a pochopení, vědí co je láska a respekt k druhému, myslím, že tyhle debaty vůbec nepotřebují číst
A nakonec - padla tu věta, že muž, který je doma spokojený (platí to i o ženě) ze vztahu neodchází.
Zdůrazňuji: NEODCHÁZÍ. Nejspíš i proto, že je ZODPOVĚDNÝ.
A pořád nechápu, co to má společného s tím, že může milovat i někoho jiného, než právě zákonnou či zákonného????
Takže zdůrazňuji: každý z nás patříme jen sami sobě, co s tím uděláme, je naše věc a naše zodpovědnost.
Každý z nás si nese následky svých činů sám.
Jak nevěrník, na kterého nevěra praskala, tak nevěrník, na kterého nepraskla.
A samozřejmě totéž se LOGICKY týká i "věrníků", kteří vyvádějí jak pominutí, i "věrníků", kteří si zachovají nejen zdravý ROZUM, ale i cit.
Každému podle jeho zásluh.
Předpokládám, že nemusím zdůrazňovat, že teď nemluvím o štvancích, kteří nekonečně luxují cizí postele a ženou se za sami nevědí čím....
Nu ale konečně - kdo na to má, ten pochopí, co chci říct.
Ostatní klidně mohou nadskakovat u počítače
Nu a nakonec: samozřejmě, že je to tu o debatě, ale myslím, že to není o debatních PŘEBORECH.
Takže končím :pussu:
Není tady
Somaia napsal(a):
Je to jako v případě klíče a zámku ... když k sobě nepasují, tak čí je to vina toho zámku nebo toho klíče.... ???
Pravdu díš
Jenže víš ty, co je "klíčů", které si umanuly, že za každou cenu musejí mít právě a pouze jeden jediný konkretní "zámek"???
Pak se ale ošívají, když tu "každou cenu" mají zaplatit.....
Není tady
Pandorra: "Z tebe mám stále větší pocit SEVŘENOSTI." Jednak mi Tvoje pocity nevadí a jednak "cítíš" špatně.
Pleteš si pocit sevřenosti s vnímáním zodpovědnosti. Ale chápu Tě, protože vypsat se zdaleka nedá všecko.
A kdybys věděla, jaký jsem nesportovní typ, slovo přebory bys v mém případě vůbec nepoužila
Ale debata byla osvěžující, měj se.
Není tady