Já jsem sem přišla až po odchodu manžela, mně tady nikdo v tomhle směru neradil. Ale když bývalý odešel, pak mi moje maminka a brácha řekli, že jsem měla bývalého vyhodit hned po provalení dlouhodobé nevěry a ne se trápit další tři roky. Měli pravdu, kdybych věděla, co za tři roky prožiju trápení, vyrazila bych ho hned a nečekal vůbec na nic. Ty rady nejsou od věci, leckdy ze všech mluví vlastní zkušenosti. Někdy je fakt jediným řešením radikální řez.

Mně nikdo neradil, sem na babinet jsem přišla až po odchodu bývalého. A udělala jsem dobře, nikdy bych se nedostala tam, kde jsem teď - pracovně, finančně, psychicky, duchovně... včetně sebedůvěry, sebevědomí, seberealizace, sebeúcty.
A rozhodně bych nikomu neradila, ať problémy doma řeší rozchodem, rozvodem, odchodem. To beru pořád jako poslední možnost. Já jsem náš vztah ukončila kvůli absolutní neúctě z mužovy strany, která se nedala znovu vybudovat, pokud bychom spolu zůstali. Teď je to i v této oblasti mnohem lepší.

Upravil(a) Alosek (27. 3. 2008 16:04)

Jessika napsal(a):

Jak to tady tak čtu, naskakuje mi v hlavě jakási statistika.
Když se tu objeví nějaký nešťastník, který si chce vylít srdce, pokecat, proprat mozek ... , naprostá většina tady je pro okamžité (a dle mínění většiny jednoduché) řešení - rozvod, rozchod, konec šmytec
Opravdu se mají problémy řešit tak, že se jeden z páru sbalí (případně sbalí druhému) a odejde ? To je ale někdy srabácké řešení, ne?

Mně by teda zajímalo, kolik lidí (pokud sem ještě chodí) se rozešlo díky tomu, že bylo nakopnuto radou cizích lidí.

Rozvod, rozchod... to je až poslední řešení po tom, co všechny ostatní pokusy selhaly... si myslím já.
A to nikdo neposoudí než ten člověk, kterého se to týká. I kdyby všichni ostatní říkali - rozchod, stejně se ten člověk musí rozhodnout SÁM.

Tiina napsal(a):

Neřekla bych, že se to tady rozmáhá jako nějaké paušální řešení pro každý problém. Nicméně jsou situace, kdy je to jediné rozumné řešení.

no já nevím, asi jsem četla jiná vlákna...mně to tak přijde
byl mi nevěrnej ? nechce se mnou spát ? pryč s ním
je zlej na dítě ?  je nemocnej ?  má moc kamarádek ? nelíbila jsem se mu tlustá ? nechce se mu za mnou dojíždět ? pryč s ním....

já neříkám, že se má všechno za každou cenu lepit, ale radit člověku, který se v tom plácá, automaticky rozchod, mi připadá trochu nebezpečný
jasně, že si to každej nakonec přebere podle svýho, ale přiznejme si, názor většiny je tak lákavý...

Fanny5 napsal(a):

Jessiko, ty myslíš, že by se někdo rozvedl, rozešel jen proto, že mu to někdo úplně cizí poradil? To se mi zdá jako nesmysl. Nejspíš si tu lidi dělaj pořádek v sobě a svých myšlenkách.

právě, toho se obávám a ptám se lidí tady, zda to tak je

viz začátek:
Mně by teda zajímalo, kolik lidí (pokud sem ještě chodí) se rozešlo díky tomu, že bylo nakopnuto radou cizích lidí.

Jessika napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Jessiko, ty myslíš, že by se někdo rozvedl, rozešel jen proto, že mu to někdo úplně cizí poradil? To se mi zdá jako nesmysl. Nejspíš si tu lidi dělaj pořádek v sobě a svých myšlenkách.

právě, toho se obávám a ptám se lidí tady, zda to tak je

viz začátek:
Mně by teda zajímalo, kolik lidí (pokud sem ještě chodí) se rozešlo díky tomu, že bylo nakopnuto radou cizích lidí.

Ta otázka mi zavání nezodpovědností - přece se nerozejdu proto, že mi to někdo poradí!!! To bych byla (hodně) nezodpovědná sama k sobě i ke svému partnerovi.

Nemůžu přece zodpovědnost za svůj rozchod "hodit" na cizí lidi, kteří mi špatně poradili!

Lidi si můžou říkat co chtějí, ale člověk se stejně musí rozhodnout sám. Nezáleží na tom, co kdo jiný řekl. Zodpovědnost je pouze na tom člověku, který se rozchází.

To přece nejde, říct: ale Tys mi poradil/a abych se rozešel - Ty za to můžeš :-) To je přece absurdní!!!

Rada: nebrat rady cizích lidí vážně (nemusíš brát ani tu moji :-)

Jessika napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Rada: nebrat rady cizích lidí vážně (nemusíš brát ani tu moji :-)

jasně, já to mám v hlavě srovnané, ale jsou tu mladší



...taky si nepamatuju, že by tady ty dlouholeté surfařky někomu radily ty rozchody

No, asi tak: pokud mi všichni v okolí budou radit, ať se s přítelem rozejdu - tak to sice kvůli nim neudělám - ale začnu se sama sebe ptát, jestli jsem něco nepřehlídla, když všichni ostatní vidí něco jinýho. To ano. Ale pak se musím sama rozhodnout, jestli s ním zůstanu nebo ne. Tzn. - "rady" ostatních brát opravdu jenom jako rady a názory, které pak proberu vlastním rozumem. S vlastní zodpovědností za svoje rozhodnutí.

Upravil(a) Martinka1 (27. 3. 2008 16:44)

tak já můžu říct,že naopak nemám ten pocit,že by to tady radili nějak radikálně.... v mém přípAdě se všichni tady snažili všemožně radit,aby se mi manželství zachránilo a ti ,co napsali rozvod-- tak k tomu měli nepochybně důvod na základě životních zkušeností.... takže měli pravdu.... hodně se totiž ty scénáře opakují ..... .... bohůžel---- a je to rozhodně lepší, než balamutit a chlácholit.. protože pokud se někdo rozhoně k rozchodu či rozvodu tak nevěřím,že to udělá na základě babinetu.... ten mu jen řekne názory lidí...a člověk se bud utvrdí v tom,že si to stejné myslí i on nebo třeba zjistí,že se plete a někdo měl stejný problém a dokázal jej vyřešit....

nevím,nevidím to tady tak radikálně...

Upravil(a) vany27 (27. 3. 2008 20:42)

Je to způsobeno několika faktory:

1. Formou otázky
2. Zkušeností diskutujících
3. Momentálním rozpoložením

To, že se ti Jessiko zdá, že mnoho lidí "navrhuje" rozvod a HNED. Je způsobeno zvýšeným výskytem "zkušenějších" žen na Babinetu. Například před 2 lety by ty diskuse vypadaly opravdu jinak. Plkalo by se a plkalo a plkalo. Díky jakémusi náhodnému úkazu koncentrace holek, které si prošly rozchodem, smířením a znovu-nabytím ztraceného seběvědomí, se jejich mírně netrpělivé odpovědi opravdu mohou zdát ve stylu "rozvod a hned"...

Čirou náhodou jsem zrovna dnes označil hlavní skupiny přispívajících a z toho vyplývající částečná deziluze v očekávání těch správných odpovědí. Myslím, že se to hodí i na tvoji otázku.

1. Začátečníci a fnukalové = pofoukejte mi bebí
2. Co mám dělat? Vzdyt jsem tak skvělá/ý a ta mrcha nechce dělat věci tak, jak chci já. Event. jak zařídit, aby mě znovu miloval = za všechno může protějšek a poradte mi, jak na něj
3. Aha...můžu si za spoustu věcí sám = smíření se s tím, že jsem idiot a jak se s tím vyrovnat
4. Práce na sobě = každý je sám svého štěstí strojvůdcem, ne.ser se do ostatních, všechno má jednoduchý řešení
5. Blahoslavení chudí s asertivním duchem = na všechno máme jen jednu odpověď typu "mohu si psát co chci, dělat co chci, pít co chci, reagovat či nereagovat na co chci a nic mě nerozhodí"
6. Administrátor = partnerský svazek s Kalikem, Pandorou nebo Nicolasem = splynutí s božstvem

To je samozřejmě pr.del. Chci tím říct, že slečna hledá odpověď u lidí, kteří fičí na Babinetu už nejméně 2 roky a za tu dobu se asi posunuli někam jinam.
Zdá se, že vysílače vysílají (na 90% docela rozumný postuj a radu), ale přijímač toto není schopen pobrat...

PS: vždyť pomni, i ty sama jsi se ptala, co máš dělat a co ostatní dělají, když se loučí se svou láskou...To nemyslím ve zlém. Ale je asi v lidské přirozenosti se na takové úrovni poznání a zkušenosti ptát "co byste udělali na mém místě..." a doufat, že většina ti určí směr.. nebo že ti řekne, že je to OK, co děláš... apod.

Velkou nadějí nám všem je to, že díky těmto někdy bolestným diskusím a vzájemnému kopání do zad.ků nacházíme sami sebe. A jednou přijde den, kdy už nebude potřeba položit otázku typu "co si myslíte o...". Protože naše vlastní já bude vědět, že nežijeme život těch druhých, ale svůj vlastní :-)))

PS: a kdo má strach, že mu většina poradí něco blbě, ať se blbě neptá :-) Stejně nakonec zjistí, že to samotné rozhodnutí musí učinit on sám... zlatý komunismus, že? :-)

Sally,nadhernej postreh.

Jessiko - když jsem dávala dohromady tu statistiku na "život po nevěře" a přečetla jsem znovu všechny ty příběhy, tak až na pár vyjímek všechny ty podváděné ženy čekaly, čekaly ..... a čekaly ..... a pak zase čekaly ..... až ten jejich pán bude vědět co vlastně chce. Samozřejmě teď to zjednodušuju, protože každý ten příběh je jedinečný a všude bylo a je plno emocí, ale v podstatě to tak je.
A taky je tam vidět, že udělat rázný krok, když se manžel pořád nemůže odmilovat, je celkem efektivní.
Takže pokud máš pocit, že tu někdo radí na nic moc nečekat - tak já se tomu ani nedivím.

Jak rozchod, rozvod, tak i setrvání ve vztahu chtějí velkou míru statečnosti. Záleží na každém, aby dokázal svůj vztah posoudit jakoby z nadhledu, objektivně, a dospěl k tomu, jestli 
a)oživovat, zachraňovat, dostat se k podstatě problému a řešit ho. Bolí to, je to hodně o sebepoznání, výsledek je nejistý a i s dobrým koncem krize je potřeba o vztah stále pečovat
b) ukončit vztah, přiznat si, že je nefunkční ( to je taky kruciální bod), a vystavit se neznámým pocitům, problémům a nejistotě

K ujasnění myšlenek myslím Babinet hodně pomáhá, ten pohled zvenku osob se stejnou nebo podobnou zkušeností.

Pak je tady taky určité procento lidí s "rychlým, radikálním řešením"...to je možná neschopnost problém vidět do hloubky, nebo nechuť se tím zabývat. Tohle řešení mi připadá povrchní a nedozrálé, a v každém dalším případném vztahu je hrozbou, že při potížích nastane opět útěk.

Upravil(a) Vanda (28. 3. 2008 6:10)