|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Somaia napsal(a):
Partnerství je především o kompromisu, předpokládá se , že když si někdo zvolí život v partnertví, tak svoje výhradně sobecké zájmy bude konfrontovat s potřebami partnera a přemýšlet ve prospěch celku ( tedy rodiny). Extrém ,jako dělat si vždy a za všech okolností co chci, je stejně k ničemu jako přijmout roli submisivního, který do ničeho nekecá, nic nechce a nemá žádná osobní přání.
Velká pravda, Somaio..
Není tady
Ophelie, ale tyjsi mi neodpověděla na co jsem se ptala.... vždy´t vy dva jste stále svobodní ve fázi, že spolu chodíte, randíte...občas spíte nebo ne???
Pokud ano, tak v této fazi poznávání skutečně není nutné, abys se ti se vším spovídal i s tím, co si koupil....
Upravil(a) Somaia (30. 3. 2008 13:29)
Somaia napsal(a):
Pphelie, ale tyjsi mi neodpověděla na co jsem se ptala.... vždy´t vy dva jste stále svobodní ve fázi, že spolu chodíte, randíte...občas spíte nebo ne???
Pokud ano, tak v této fazi poznávání skutečně není nutné, abys se ti se vším spovídal i s tím, co si koupil....
Ani pokud je to TAK velká investice? No já si nepřestávám myslet, že JE to trochu divný.
Já na tu motorku mám taky jinej pohled, minulý léto se mi na motorce zabili dva příbuzní, moje sestřenka se rok po svatbě v 26 stala vdovou. Prostě se bojím. On má auto, tak nechápu, na co potřebuje motorku. Ve 30. Já s ním na tom jezdit nebudu, bojím se (protože jednak se bojím já na to sednout, jednak moje máma má strach o mě kvůli těm dvěma, co se jim stalo, jednak mám chronickej zánět močových cest, na což by asi tohle nebylo to pravý ořechový), jednak se bojím o něj. Taky mám pocit, že teď bude pořád pryč a nebudeme mít na sebe čas.. moc to řeším.
Není tady
Já co znám kluky, tak po motorce jich toužila většina, prostě si chtěl splnit sen. Za rok ho to nemusí bavit a motorku prodá. A stát se mu něco může i když bude přecházet na přechodu pro chodce. Snad má rozum a nebude na ní bláznit. A čas si na tebe určo udělá, neblázni.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Já co znám kluky, tak po motorce jich toužila většina, prostě si chtěl splnit sen. Za rok ho to nemusí bavit a motorku prodá. A stát se mu něco může i když bude přecházet na přechodu pro chodce. Snad má rozum a nebude na ní bláznit. A čas si na tebe určo udělá, neblázni.
Víš co, Pavlo, on už teď má milion koníčků, nedovedu si představit, kde v tom svým nabitým programu najde čas na motorku... asi ten čas ubere z času trávenýho se mnou 
Ale: jeho volba. Nebude-li on, bude jinej.
Není tady
A ty máš koníčky ? Nebo čekáš, až si na tebe udělá čas ? Možná ví, že na to čekáš, tak ho to tak nebere, nebo co já vím.
Není tady
Já myslím, že jsem se vyjádřila ve svém prvním vstupu jasně. Pokud jste ve fázi "chození" jste oba dva svobodní. a svobodně se rozhodujete jak naložíte se svým časem i penězi.
To ostatní, co píšeš jsou jen domněnky a zase domněnky, otravuješ s nimi sebe a své blízké okolí. Řešíš dopředu něco, co možná nikdy ani nenastane. Dnes už téměř každý zná někoho, kdo prodělal autonehodu, neboť je to jev velmi rozšířený. Když nechceš jezdit na motorce, je to tvoje právo, nedělej to...mysli si o tom, co chceš ,ale respektuj , že jsou i jiné názory.
Je to totiž stejně paradoxní, jako bych ti tu teď začala vysvětlovat a nutit tě, abys nechodila do práce a do kanceláře, protože jsem před lety našla svého nadřízeného v kanceláři zastřeleného a tudíž se takové věci dějí a jestli nechceš , aby se to stalo tobě, tak buď raději nezaměstnaná..., doma, na záhrádce a nelez mezi lidi... jsou na sebe hroooozně zlí.....
PPavlaa napsal(a):
A ty máš koníčky ? Nebo čekáš, až si na tebe udělá čas ? Možná ví, že na to čekáš, tak ho to tak nebere, nebo co já vím.
Já mám sice i svý koníčky, a docela dost, jenomže na něj si vždycky ráda čas udělám. Asi to dělám blbě. Asi si mám prostě naplánovat, že se budu věnovat své věci a i když se mi zjeví přede dveřma, tak mu říct, ať si pěkně jde po svejch, že já si chci teď dělat svoje koně a nejede přes to vlak...
... vzásadě se přizpůsobuju pořád jenom já a už mě to pěkně štve 
a on si dělá, co on chce... protože ví, že když přijde, tak já si na něj ten čas prostě najdu... škodím si tím...
Upravil(a) Opheliaa (30. 3. 2008 13:54)
Není tady
Taky bych to tak neřešila, prostě si chtěl splnit sen, představ si, že chtěl od svých nevímkolika let motorku, te´d si na ni konečně vydělal,m těší se...a ty mu to zkazíš tím, že mu to budeš vyčítat, budeš mu pořád opakovat,že je to nebezpečné apod., takže se jeho sen pro něj stane spíše utrpením....nebo radši odjede na motorce pryč, aby nemusel poslouchat výčitky... víš, já mám taky sen koupit si auto, až si na něj našetřím,prostě si ho koupím a taky se nebudu ptát partnera (pokud budu v té době nějakého mít), jestli mi to DOVOLÍ. Je to přece moje věc, můj sen, co bych z toho života měla, kdybych si své sny neplnila...???Jen frustraci apod. Krom toho to, že si koupím auto, nemá s partnerem nic společného...možná tak,že bych mu řekla, jestli by mohl pomoct nějaké vybrat, protože já se spíš koukám na vzhled, tak bych potřebovala nějakou technickou pomoc.
Ještě jeden příklad.pamatuju si, jak jsem kdysi chtěla jet na nějakou dobu do zahraničí, byl to můj sen, a partner mi to pořád vymlouval, pořád mi říkal, co hrozného se mi tam může stát apod., až mi to úplně znechutil, že jsem nakonec nechtěla jet. Partnera teď už nemám a říkám si, jak jsem mohla být tak hloupá a nechat si rozmluvit svůj sen, něco,po čem jsem toužila..už nikdy bych tohle neudělala!A to že třeba to, že pojedu někam pryč, íovlivní partnerský vztah více, než nějaká motorka, auto apod.
Je fakt, že motorky jsou nebezpečné, ale ne všichni se na nich zabijou nebo zmrzačí. Řekla bych mu, že mám o něj starost, ale zbytečně bych to nehrotila... stát se mu může něco kdykoli a kdekoli, v autě, na přechodě.... věřím, že když se má něco špatného stát, tak se to prostě stane, a když ne, tak ne, i kdyby měl 3 motorky...
Není tady
Opheliaa napsal(a):
Já mám sice i svý koníčky, a docela dost, jenomže na něj si vždycky ráda čas udělám. Asi to dělám blbě. Asi si mám prostě naplánovat, že se budu věnovat své věci a i když se mi zjeví přede dveřma, tak mu říct, ať si pěkně jde po svejch, že já si chci teď dělat svoje koně a nejede přes to vlak...
... vzásadě se přizpůsobuju pořád jenom já a už mě to pěkně štve
Ve vašem vztahu nejsi ty ta zamilovanější a odpovědnější... ale s velkou pravděpodobností ta závislejší a méně sebe- vědomá, ten kdo se bojí , aby o toho druhého nepřišel.... Kdyby tomu tak nebylo, tak bys neměla potřebu vždy a za všech okolností všeho nechat a podřizovat se mu. Myslíš si, že když to neuděláš, tak už nikdy nepříjde a nezavolá... holka, holka, změň to TEĎ, protože pokud vstoupíš do partnerství a svazků , tak už to nepůjde a ty se budeš jen dlouhodobě trápit a užírat.
Me napsal(a):
Taky bych to tak neřešila, prostě si chtěl splnit sen, představ si, že chtěl od svých nevímkolika let motorku, te´d si na ni konečně vydělal,m těší se...a ty mu to zkazíš tím, že mu to budeš vyčítat, budeš mu pořád opakovat,že je to nebezpečné apod., takže se jeho sen pro něj stane spíše utrpením....nebo radši odjede na motorce pryč, aby nemusel poslouchat výčitky... víš, já mám taky sen koupit si auto, až si na něj našetřím,prostě si ho koupím a taky se nebudu ptát partnera (pokud budu v té době nějakého mít), jestli mi to DOVOLÍ. Je to přece moje věc, můj sen, co bych z toho života měla, kdybych si své sny neplnila...???Jen frustraci apod. Krom toho to, že si koupím auto, nemá s partnerem nic společného...možná tak,že bych mu řekla, jestli by mohl pomoct nějaké vybrat, protože já se spíš koukám na vzhled, tak bych potřebovala nějakou technickou pomoc.
Ještě jeden příklad.pamatuju si, jak jsem kdysi chtěla jet na nějakou dobu do zahraničí, byl to můj sen, a partner mi to pořád vymlouval, pořád mi říkal, co hrozného se mi tam může stát apod., až mi to úplně znechutil, že jsem nakonec nechtěla jet. Partnera teď už nemám a říkám si, jak jsem mohla být tak hloupá a nechat si rozmluvit svůj sen, něco,po čem jsem toužila..už nikdy bych tohle neudělala!A to že třeba to, že pojedu někam pryč, íovlivní partnerský vztah více, než nějaká motorka, auto apod.
Je fakt, že motorky jsou nebezpečné, ale ne všichni se na nich zabijou nebo zmrzačí. Řekla bych mu, že mám o něj starost, ale zbytečně bych to nehrotila... stát se mu může něco kdykoli a kdekoli, v autě, na přechodě.... věřím, že když se má něco špatného stát, tak se to prostě stane, a když ne, tak ne, i kdyby měl 3 motorky...
Tak jo, to zase zní dobře... nebudu kvůli tomu vyšilovat, budu velkorysá, hoch si splnil sen, což pro mě znamená, že já mám v plnění svých vlastních snů taky volnou ruku, ne? Můj sen je teda jinýho druhu, já si plánuju v podkroví udělat svůj byt, teda myslela jsem to jako se svým partnerem, ale... to je předčasný... ale to bude chtít teda ještě hodně víc penízků a taky nějakou tu technickou pomoc... (rozumím tomu bohužel jako koza petrželi) ... sama to bohužel asi realizovat nedokážu, a toho, s kým by to šlo, jsem možná ještě nenašla...
Není tady
Somaia napsal(a):
Opheliaa napsal(a):
Já mám sice i svý koníčky, a docela dost, jenomže na něj si vždycky ráda čas udělám. Asi to dělám blbě. Asi si mám prostě naplánovat, že se budu věnovat své věci a i když se mi zjeví přede dveřma, tak mu říct, ať si pěkně jde po svejch, že já si chci teď dělat svoje koně a nejede přes to vlak...
... vzásadě se přizpůsobuju pořád jenom já a už mě to pěkně štveVe vašem vztahu nejsi ty ta zamilovanější a odpovědnější... ale s velkou pravděpodobností ta závislejší a méně sebe- vědomá, ten kdo se bojí , aby o toho druhého nepřišel.... Kdyby tomu tak nebylo, tak bys neměla potřebu vždy a za všech okolností všeho nechat a podřizovat se mu. Myslíš si, že když to neuděláš, tak už nikdy nepříjde a nezavolá... holka, holka, změň to TEĎ, protože pokud vstoupíš do partnerství a svazků , tak už to nepůjde a ty se budeš jen dlouhodobě trápit a užírat.
Ok, Som, a máš nějakou konkrétní radu, JAK začít se změnou sebe samé?
Já už na sobě pracuju řekla bych léta, ale mění se to jenom strašně málo, je to krůček dopředu, dva dozadu a tak pořád znova, já tyhle sklony mám snad už vrozený :-/
Není tady
Opheliaa napsal(a):
Tak jo, to zase zní dobře... nebudu kvůli tomu vyšilovat, budu velkorysá, hoch si splnil sen, což pro mě znamená, že já mám v plnění svých vlastních snů taky volnou ruku, ne? Můj sen je teda jinýho druhu, já si plánuju v podkroví udělat svůj byt, teda myslela jsem to jako se svým partnerem, ale... to je předčasný... ale to bude chtít teda ještě hodně víc penízků a taky nějakou tu technickou pomoc... (rozumím tomu bohužel jako koza petrželi) ... sama to bohužel asi realizovat nedokážu, a toho, s kým by to šlo, jsem možná ještě nenašla...
Není potřeba to sice hrotit ve stylu naschválu když ty tak já taky!!!, ale jako sen je to krásné a splnitelné a nevím, proč by sis to měla nějak odpírat. třeba s nějakým stavebním spořením a půjčkou si můžeš nechat poradit a polehoučku si dělat radosti sama sobě.
Opheliaa napsal(a):
Somaia napsal(a):
Opheliaa napsal(a):
Já mám sice i svý koníčky, a docela dost, jenomže na něj si vždycky ráda čas udělám. Asi to dělám blbě. Asi si mám prostě naplánovat, že se budu věnovat své věci a i když se mi zjeví přede dveřma, tak mu říct, ať si pěkně jde po svejch, že já si chci teď dělat svoje koně a nejede přes to vlak...
... vzásadě se přizpůsobuju pořád jenom já a už mě to pěkně štveVe vašem vztahu nejsi ty ta zamilovanější a odpovědnější... ale s velkou pravděpodobností ta závislejší a méně sebe- vědomá, ten kdo se bojí , aby o toho druhého nepřišel.... Kdyby tomu tak nebylo, tak bys neměla potřebu vždy a za všech okolností všeho nechat a podřizovat se mu. Myslíš si, že když to neuděláš, tak už nikdy nepříjde a nezavolá... holka, holka, změň to TEĎ, protože pokud vstoupíš do partnerství a svazků , tak už to nepůjde a ty se budeš jen dlouhodobě trápit a užírat.
Ok, Som, a máš nějakou konkrétní radu, JAK začít se změnou sebe samé?
Já už na sobě pracuju řekla bych léta, ale mění se to jenom strašně málo, je to krůček dopředu, dva dozadu a tak pořád znova, já tyhle sklony mám snad už vrozený :-/
Taky je možný, že to svý ztracený sebevědomí najdu, až budu v důchodu a už budu pomalu zapomínat, jak se vlastně jmenuju a co jsem měla k snídani 
Není tady
Jinak, ještě k partnerovým kamarádkám. Chvíli jsem hloupě žárlila na jednu krysu. Ano, čtete správně. Doslova. Je plyšová a přítel ji má v autě, je od jeho bývalky. Tak jako mě to prostě štvalo, že co on co má mít nějakýho plyšáka od bývalky stále při sobě. A pak jsem jí začala říkat "Krysavice" a v zásadě přijala za vlastní, vždycky se ptám přítele, co dělá ta naše Krysavice, a on na to, že normálně, že visí... a je to v pohodě 
Není tady
Hm,ony jsou vždy komplikovanější ty sny, které jsou spojené s někým druhým - já mám třeba také sen, že si najdu skvělého muže, najdeme/postavíme si spolu pěkný domeček, budeme mít fajn rodinu... ale tento sen není závislý jen na mě, musí s tím souhlasit a cítit to stejně i ten partner, proto hledám někoho, kdo by byl ke mě kompatibilní, měl by podobné sny jako já a mohli bychom si je plnit společně. Nemusíme mít teda vše společné, ale alespoň ty základní sny, postoje apod. by to chtělo, aby pak nedocházelo ke zbytečným komplikacím..
Druhou skupinou jsou sny,které si můžu splnit sama, což se týče právě toho cestování, nakupování různých věcí apod., ty si prostě plnit budu, ať si říká kdo chce co chce (vlastně nikdo ani nemá právo mi je zakazovat)!Je opravdu super, když mi partner řekne:"Jo, tohle si dopřej, je fajn, že si chceš splnit sen" a spíše mě v tom podporuje, minimálně mi to nerozmlouvá a nesnaží se to znechutit, protože tím pak znechutí i sám sebe v mých očích...
Není tady
Me napsal(a):
Hm,ony jsou vždy komplikovanější ty sny, které jsou spojené s někým druhým - já mám třeba také sen, že si najdu skvělého muže, najdeme/postavíme si spolu pěkný domeček, budeme mít fajn rodinu... ale tento sen není závislý jen na mě, musí s tím souhlasit a cítit to stejně i ten partner, proto hledám někoho, kdo by byl ke mě kompatibilní, měl by podobné sny jako já a mohli bychom si je plnit společně. Nemusíme mít teda vše společné, ale alespoň ty základní sny, postoje apod. by to chtělo, aby pak nedocházelo ke zbytečným komplikacím..
Druhou skupinou jsou sny,které si můžu splnit sama, což se týče právě toho cestování, nakupování různých věcí apod., ty si prostě plnit budu, ať si říká kdo chce co chce (vlastně nikdo ani nemá právo mi je zakazovat)!Je opravdu super, když mi partner řekne:"Jo, tohle si dopřej, je fajn, že si chceš splnit sen" a spíše mě v tom podporuje, minimálně mi to nerozmlouvá a nesnaží se to znechutit, protože tím pak znechutí i sám sebe v mých očích...
Já právě v tomhle jsem na rozpacích, zda spíš ty penízky šetřit na ten podkrovní byt anebo si různě něco koupit, cestovat... je to buď anebo, obojí mít nemůžu... a ten podkrovní byt je tak trochu fakt závislej na tom, že si najdu někoho, kdo to chce stejně, a na realizaci - teď už společnýho snu - budeme dva... já něco našetřeno mám, ale jednak to ještě zdaleka nestačí, jednak ta vlastní realizace... to chce chlapa... co průměrná ženská sama vymyslí...
Není tady
Opheliaa napsal(a):
Ok, Som, a máš nějakou konkrétní radu, JAK začít se změnou sebe samé?
Já už na sobě pracuju řekla bych léta, ale mění se to jenom strašně málo, je to krůček dopředu, dva dozadu a tak pořád znova, já tyhle sklony mám snad už vrozený :-/
V prvé řadě se naučit analyzovat svoje vnitřní pocity a pohnutky a přemýšlet o nich.
Přemýšlet o tom, z jaké skutečné pohnutky se stále partnerovi podřizuji a ustupuji jeho zájmům... pak se to snažit postupně měnit ve prospěch situace: nepodřizovat se za každou cenu. Jestli něco nechceš dělat a uděláš to jen pod pohnutkou, aby nešel někam sám, abychom se vídali dost často, abys ho dokonce měla víc pod kontrolou, tak to je úuuplně špatně. Spolu byste měli dělat opravdu jen to, na co máš v tu chvíli chuť i ty, z čeho máš radost. Být poctivá sama k sobě je však to nejtěžší, není to žádná jednoduchá záležitost ,ani jednoduchá rada, ale bez toho se nikam dál nepohneš. Pokud svého přítele přestaneš považovat za středobod svého vesmíru a alfu - omegu svého současného života, máš vyhráno. Když se mu totiž tvé nově nabyté sebe-vědomí nebude líbit, a s tím je potřeba taky trochu počítat, půjde o dům dál a bude zřejmě hledat opět někoho stejně submisivního a podřízeného, pokud je kvalitní partner vhodný pro trvalé soužití, tak mu to nebude vadit, ale bude rád v tvé společnosti , že má vedle sebe samostatně myslící a nezávislou bytost.
Upravil(a) Somaia (30. 3. 2008 14:28)
Opheliaa napsal(a):
Me napsal(a):
Hm,ony jsou vždy komplikovanější ty sny, které jsou spojené s někým druhým - já mám třeba také sen, že si najdu skvělého muže, najdeme/postavíme si spolu pěkný domeček, budeme mít fajn rodinu... ale tento sen není závislý jen na mě, musí s tím souhlasit a cítit to stejně i ten partner, proto hledám někoho, kdo by byl ke mě kompatibilní, měl by podobné sny jako já a mohli bychom si je plnit společně. Nemusíme mít teda vše společné, ale alespoň ty základní sny, postoje apod. by to chtělo, aby pak nedocházelo ke zbytečným komplikacím..
Druhou skupinou jsou sny,které si můžu splnit sama, což se týče právě toho cestování, nakupování různých věcí apod., ty si prostě plnit budu, ať si říká kdo chce co chce (vlastně nikdo ani nemá právo mi je zakazovat)!Je opravdu super, když mi partner řekne:"Jo, tohle si dopřej, je fajn, že si chceš splnit sen" a spíše mě v tom podporuje, minimálně mi to nerozmlouvá a nesnaží se to znechutit, protože tím pak znechutí i sám sebe v mých očích...Já právě v tomhle jsem na rozpacích, zda spíš ty penízky šetřit na ten podkrovní byt anebo si různě něco koupit, cestovat... je to buď anebo, obojí mít nemůžu... a ten podkrovní byt je tak trochu fakt závislej na tom, že si najdu někoho, kdo to chce stejně, a na realizaci - teď už společnýho snu - budeme dva... já něco našetřeno mám, ale jednak to ještě zdaleka nestačí, jednak ta vlastní realizace... to chce chlapa... co průměrná ženská sama vymyslí...
HAHA, tak si predstav, ze nejsi prumerna zenska, zagoogli si a neco si fakt vymysli. Dneska je tech casaku o bydleni habadej.
Není tady
Opheliaa napsal(a):
Já právě v tomhle jsem na rozpacích, zda spíš ty penízky šetřit na ten podkrovní byt anebo si různě něco koupit, cestovat... je to buď anebo, obojí mít nemůžu... a ten podkrovní byt je tak trochu fakt závislej na tom, že si najdu někoho, kdo to chce stejně, a na realizaci - teď už společnýho snu - budeme dva... já něco našetřeno mám, ale jednak to ještě zdaleka nestačí, jednak ta vlastní realizace... to chce chlapa... co průměrná ženská sama vymyslí...
ehmmm, ....každá průměrná žena je stejně schopná jako průměrný muž.... a na práce související s přestavbou se obvykle dá najmout schopný odborník. V časopisech o bydlení bývá neuvěřitelné množství zajímavých nápadů a návrhů a typů. Pokud by ses o to opravdu začala zajímat, alespoň myšlenkově, tak sama uvidíš....
Upravil(a) Somaia (30. 3. 2008 14:34)
vlčice 
byla jsi o píď rychlejší!
Vsechno jde, pokud dotycny to opravdu chce ;-) Rikam to porad ;-))
Respektive staci si predstavit, ze jsi nadprumerna zena ;-)
Upravil(a) vlcice_samotarka (30. 3. 2008 14:40)
Není tady
Ahojky .. nedá mi to nevmísit se ... Ophelie ... výběr , jestli cestovat a poznávat svět nebo jestli investovat do bydlení záleží na tom, jestli jsi připravená "hnízdit" nebo ne ..tedy jestli chceš společné bydlení s partnerem, děti, budovat klícku atd , nebo jestli si ještě chceš trochu užívat nezávaznej život..
Podle mě ani jedna věc není špatná... Zatím nemáš děti, partner jak to tak čtu taky asi hnízdící tendence moc nemá ...tak já hlasuju jezdit po světě a něco poznat ... až budeš mít dvě děti a zodpovědnost za jejich život, už se podíváš maximálně na rodinnou dovolenou, ale takový dobrodružný cestování bez závazků to myslím nebude ... máš šanci získat novej pohled na svět, dozraješ, dozraje partner ... co kdybyste do toho dobrodružství šli spolu a trochu si užívali než řešili budoucnost "na vážno"...
Není tady
Ophelie, a kdepak máš ten svůj podkrovní byteček? Napadla mě jen jedna věc, že by v budoucnu budoucí partner třeba do toho rekonstruovaného bytečku nechtěl jít. Např. můj ex by se nehnul z rodného domu ani kdybych někde měla 300metrový mezonet. 
Takže možná bude lepší to cestování.
Není tady
Amriana napsal(a):
Ahojky .. nedá mi to nevmísit se ... Ophelie ... výběr , jestli cestovat a poznávat svět nebo jestli investovat do bydlení záleží na tom, jestli jsi připravená "hnízdit" nebo ne ..tedy jestli chceš společné bydlení s partnerem, děti, budovat klícku atd , nebo jestli si ještě chceš trochu užívat nezávaznej život..
Podle mě ani jedna věc není špatná... Zatím nemáš děti, partner jak to tak čtu taky asi hnízdící tendence moc nemá ...tak já hlasuju jezdit po světě a něco poznat ... až budeš mít dvě děti a zodpovědnost za jejich život, už se podíváš maximálně na rodinnou dovolenou, ale takový dobrodružný cestování bez závazků to myslím nebude ... máš šanci získat novej pohled na svět, dozraješ, dozraje partner ... co kdybyste do toho dobrodružství šli spolu a trochu si užívali než řešili budoucnost "na vážno"...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.