sharek napsal(a):

Já jeho kamarádky celkem toleruji, má jednu nejlepší kamarádku ´v Americe tak si často píšou přes skype a mě to ani nevadí...teda dřív mi to vadilo,ale promluvily jsme si o tom a ted je to v klidu. Když s nima chce nekam jit,tak vim že muže jit klidne sám beze mě a pak to spolu v posteli třeba probreme,zdrbneme a tak     . stejně jak on toleruje moje kamarády tak ja neochuzuji jeho a basta! 

No vidíš, a ten můj je takovej tajnůstkář, že mi neřekne víc než pár nicneříkajících informací, když se ho ptám, co takovou dobu probírali... přitom já nechci kdovíjaký detaily, ale zeptat se přece můžu, ne? Zajímám se prostě, co probírali... Když mi takhle nic neřekne, tak mě to štve tím víc... prostě se cítím vyšachovaná a že oni mají uzavřenou společnost a bezmála že se paktujou proti mně...

Klubko napsal(a):

Tak to já Opehelie klidně. A fakt nechápu jak můžu teda žít. Tak třeba máme stejné známé,ne? Kolikrát se stalo, že jsem šla dříve se společným kámošem a přítel tam zůstával s ostatními. Nebo zase on se nebavil, já jo, tak požádal svého kámoše, aby mě doprovodil,abych nešla sama.
To si jako každej myslí, že jsme se na sebe hned za rohem vrhli?

Když máte společný známý, tak klidně. Jde o to, že on mě prostě s těma kamarádkama nijak neseznámil.

My máme každej svůj okruh přátel a ty lidi se vzájemně neznají. On by mě pořád seznamoval se svýma kámošema (s kamarádkama ne), ale oni mě z nějakýho nepochopitelnýho důvodu při společných setkáních poměrně ignorujou (to už jsem rozebírala na jiné diskusi tu na babinetu). Já ho taky chci seznámit se svýma kamarádkama a kamarádem, ale on se vzpírá, kamarádka nám držela jednou stůl, ale on ne, on si s nima nesedne ke stolu, protože mu prej vadí její manžel, přitom ho skoro nezná. Když nás můj kamarád zval na jednu akci, kde slavil narozeniny, tak příteli zase nebyl vhod druh hudby, která se tam měla hrát, ačkoli tam šlo primárně o lidi, ne o hudbu, takže prostě není jak je seznámit, když se ani nedostanou do nějaké zvláštní blízkosti.

Maniše napsal(a):

Klubko napsal(a):

Tak to já Opehelie klidně. A fakt nechápu jak můžu teda žít. Tak třeba máme stejné známé,ne? Kolikrát se stalo, že jsem šla dříve se společným kámošem a přítel tam zůstával s ostatními. Nebo zase on se nebavil, já jo, tak požádal svého kámoše, aby mě doprovodil,abych nešla sama.
To si jako každej myslí, že jsme se na sebe hned za rohem vrhli?

to jsem si teď vzpoměla, jak jsme u nás na vesnici měli vloni zábavu a protože přítel jí organizoval a musel tam být dřív, tak pro mě poslal svýho staršího nezadanýho bráchu, takže jsme tam přišli spolu. No a ke konci, když jsem byla unavená a chtěla jít už domů, jenže přítel ještě nemohl tak abych nemusela sama (cesta domů kolem lesa), tak mě zase doprovodil jeho bratr. No hned druhý den to po Hošticích jelo a  uzavírali se sázky s kym to teda ta m*cha táhne...

Maniše, na tomhle teda nevidím naprosto nic špatnýho ... rodina a společný známý jsou naprosto ok

Majja napsal(a):

Jo je to v podstatě jenom o sebevědomí, ale to asi všechno ... navíc to určitě taky znáš - že člověk, kterej si nevěří, to docela vyzařuje a tím ty ostatní ještě ... jak to říct ... odradí, má z toho blbej pocit, a jede to pořád dokola. Já bych to nelámala přes koleno, lepší udělat si fajn večer bez partnera a jeho kámošů, když se tam necítíš dobře nebo vyrazit někam v menší skupině, třeba dvě dvojice, to už se prosadíš a budeš mít téma hovoru na příště. A napadá mě, jestli tvůj přítel ví, že si tam připadáš divně? Moh by ti nějak pomoct, nadhodit společný téma, aby ses chytla nebo tě nechat něco dovyprávět.

Majjo, párkrát už jsem se příteli zmiňovala, tvářil se, že rozumí, ale nevím, jestli to dostatečně pochytil. Vpodstatě na to neřekl nic (Takže fakt nevím, na čem jsem). Asi si s ním o tom budu muset promluvit ještě znova...

No já nevím, no. A co třeba třídní srazy? Jednou jsem šla večer od kámošky se psem, a na hlavní třídě u nás můj chlap na ramenou spolužačku, rozjuchaný dav a jen křičí "Nazdááár kočko moje, já jsem na kaši, my ještě pokračujeme do baru, pa pa" a zmizeli. No a co jako. Doma oznámil, že jde na sraz gymplu po 20ti letech a tak se bavil. Já se jen smála, vyfotila ho mobilem, aby si ráno všiml, jak vypadá ožralej hnusně

Klubko napsal(a):

No já nevím, no. A co třeba třídní srazy? Jednou jsem šla večer od kámošky se psem, a na hlavní třídě u nás můj chlap na ramenou spolužačku, rozjuchaný dav a jen křičí "Nazdááár kočko moje, já jsem na kaši, my ještě pokračujeme do baru, pa pa" a zmizeli. No a co jako. Doma oznámil, že jde na sraz gymplu po 20ti letech a tak se bavil. Já se jen smála, vyfotila ho mobilem, aby si ráno všiml, jak vypadá ožralej hnusně

Klubko, co dělá, když já tam nejsem, je mi putna. Mně plně stačí, že mi včas řekne, že ruší naše pravidelný sobotní rande a klidně mi jenom zhruba řekne, kvůli čemu. Přes týden je mi úplně jedno, kde je a s kým a co tam dělá. Jediný, co mi vadí, je to, když mi když jsme někde spolu věnuje málo pozornosti a nijak neomezí své přílišně se vtírající se kamarádky

janica napsal(a):

O partnerových kamarádkách bych mohla mluvit pouze v hypotetické rovině, ale z druhé strany - mému příteli vadí moji kamarádi, a to se s nimi vídám pouze v hospodě a ještě tak maximálně jednou za čtvrt roku.

Překousnout to nemůže....

No a ten můj se s mými kamarádkami a kamarádem ani pořádně seznámit nechce... a já mu mám tolerovat ty jeho rozpínavé kamarádky.

janica napsal(a):

Opheliaa:

Ten můj taky ne. Ale ani nevím, jestli by to byl dobrý nápad, myslím, že generační rozdíl by asi způsobil značné rozladění

Ale něco Ti pošeptám..... Já jsem ráda, že ten můj žádné kamarádky nemá...jen kamarády

Nj, můj přítel má kamarádek víc než kamarádů, přede mnou neměl nikdy žádnej pořádnej vztah, dlouho mu ženský nic neříkaly a byl zažranej do svých koníčků a nechápal, co na tom ostatní mají - chodit s někým. Prostě dost dlouho dost ve věci vztahů nezralej. A ty ženský ho uháněly, ale jemu to prostě nedocházelo, že ony o něj stojí - na to jsme společně přišli, když jsem mu řekla, jak si jeden čas ženská polovina mé třídy o něm vykládala a áchichala, že ho tam a tam potkala. No nasbíral těch kamarádek za ty leta díky tomuto svýmu přístupu teda dost.

Opheliaa napsal(a):

janica napsal(a):

Opheliaa:

Ten můj taky ne. Ale ani nevím, jestli by to byl dobrý nápad, myslím, že generační rozdíl by asi způsobil značné rozladění

Ale něco Ti pošeptám..... Já jsem ráda, že ten můj žádné kamarádky nemá...jen kamarády

Nj, můj přítel má kamarádek víc než kamarádů, přede mnou neměl nikdy žádnej pořádnej vztah, dlouho mu ženský nic neříkaly a byl zažranej do svých koníčků a nechápal, co na tom ostatní mají - chodit s někým. Prostě dost dlouho dost ve věci vztahů nezralej. A ty ženský ho uháněly, ale jemu to prostě nedocházelo, že ony o něj stojí - na to jsme společně přišli, když jsem mu řekla, jak si jeden čas ženská polovina mé třídy o něm vykládala a áchichala, že ho tam a tam potkala. No nasbíral těch kamarádek za ty leta díky tomuto svýmu přístupu teda dost.

Mno tak ale on si z toho davu ctitelek vybral tebe, tak si to nekaž žárlením na ty ostatní. A ještě malá poznámka, říkat mu, jak po něm všechny holky vzdychaj, to není strategické

Achojky holky, muj pritel ma spoustu kamaradek, ja osobne moc kamaradu opacneho pohlavi nemam, vetsina mych pratel jsou stejneho pohlavi. Muj pritel se vzdycky pohyboval v zenskych kolektivech, kde taky nasbiral vetsinu svych kamaradek, ma i takove, s kterymi do práce ci skoly nechodil. Nekdy si zajde s nejakou sednout (beze me). Zpocatku mi to vubec nevadilo, ale cim vic jsme spolu byli, tim jsem si na nej delala vesti narok a po chvili mi to lezlo na nervy. Nedokazala jsem pochopit, ze se musi bavit s jinymi zenami, kdyz ja se s muzi bavit moc nemusim. Vrtalo mi to hlavou a nejvic ze vseho me stvalo, ze to vubec resim. A tak jsem se rozhodla na sobe zapracovat. Doslo mi, ze obcasne popovidani pritele s kamaradkou u pivka nebo kavy nas vztah vubec neohrozuje a ze je zvykly brat kamaradky jako kamarady. Nerikam, ze je mi to 100% prijemne, ale chapu to. Myslim si, ze je dobre, kdyz ma muz kamaradky, lepe pak rozumi zenam. Samozrejme nic se nema prehanet. Kdyby muj pritel byl s kamaradkou vic jak se mnou, tak by mi to urcite vadilo. Jednou za cas to vubec nevadi, spis naopak. Co se tyce toho, co jsem jeste schopna tolerovat, tak se musim priznat, ze vzajemne navstevovani doma by mi asi vadilo

Upravil(a) terezka007 (25. 3. 2008 20:52)

Op,
proč ho pořád omlouváš?
Jsem zvědavá, jak dlouho si ještě necháš tahat za nitky

potvurkapodivna napsal(a):

Op,
proč ho pořád omlouváš?
Jsem zvědavá, jak dlouho si ještě necháš tahat za nitky

Já ti to řeknu naprosto přesně: pravděpodobně mi to konečně dojde, až bude naprosto pozdě. (stejně jako minule...)
Já prostě hrozně moc chci věřit, že je to slušnej a dobrej člověk. U něj mám fakt ale pocit, že je to slušnej a dobrej člověk ... a z toho se zachová podivně ... a z toho je k sežrání ... a teď si vyber, čemu věřit.
Prostě nevím, jak se v tom mám zorientovat.