Já jen ještě dodám - rozvod zatím nedokončen, pouze svěření syna do péče; vyskytuje se převozník :-) Skoro BM s přítelkyní žije a vychovává jejího života. 10. dubna to bude přesně rok od finálního provalení (resp., kdy jsem mu řekla, že to vím, nevěrný byl asi od ledna, v březnu jsem se to dozvěděla já).

petra72 napsal(a):

Jsem v seznamu stroze - takže doplním:

Manželé jsme byli 12 let, předtím rok chození. Dvě děti. Po 8 letech kulový blesk - změna chování manžela, krize 40-ti let a ujíždějící vlak, má výhružka odstěhování - BM šel tedy sám....
Po odstěhování k mamince   první milenka, druhá milenka, 2 neúspěšné návraty zpět k rodině, pak další milenka-podřízená v práci.  Jejich vztah trval 3,5 roku.

Na mou žádost se BM odstěhoval - střídavě u milenky, u nás, u maminky.

Po 12-ti letech rozvod. Teď jsme rok rozvedeni. Komunikace byla téměř vždy celkem ucházející, BM s námi trávil i v době temna více volného času než s milenku. Kdybych ho nežádala o odcházení na noc k milence, byl by u nás i spal a ke slečně chodil jen občas. Dovolené BM chtěl trávit s námi i s ní - celkem klasický Burianův oslík.

Teď BM se od ledna snaží vrátit k naší původní rodině.

Tč. skoro měsíc milenka už není aktuální. PRÝ. BM se snaží vrátit se zpět, opravdu dělá vše pro to, abychom to zkusili žít zase spolu. Měsíc je opravdu zlatíčko. Musím říct, že je to fakt až neuvěřitelné.

ŽE BY NOVÝ ZAČÁTEK?

Takže - skorem všechny písmenka, i to pod čarou.    Je krásné, jak je život pestrý.

Petro, a jak to cítíš Ty? Chceš ho zpět? Jsi určitě nadějí pro mnohé z nás (i když já mám teď momentálně pocit, že bych ho zpět nechtěla ani za zlaté prase, i přesto, že si myslím,že ho stále miluju).

Jo - a abych byla spravedlivá - u mě se za ty 4 roky vyskytovali nějací převozníci + jeden bajkař.

Svatá jsem nebyla. Po cca roce truchlení jsem se vložila do života jak se patří.

petra72 napsal(a):

Jo - a abych byla spravedlivá - u mě se za ty 4 roky vyskytovali nějací převozníci + jeden bajkař.

Svatá jsem nebyla. Po cca roce truchlení jsem se vložila do života jak se patří.

Sestřičko, máme společného asi víc ...

Kukačka napsal(a):

Petra není nadějí, spíš odstrašující případ, Koukni na ni - je rozvedená rok a stále mu pere:)

Kuki - pozoooor, peru mu teprve týden!!!!    Já jsem teprve začala. 

Poslední slečny prádlo s vyžehlenýma ponožkama jsem zde uváděla.

MMch. Jak tento víkend BM vysypal špinavé prádlo, tak jsem ho hodila do pračky. Až při věšení na sušák jsem zjistila, že se tam vyskytuje pro mě neznámý ručník.    Tak jsem to patřičně okomentovala. Sice jsem se snažila být freee, ale pusa se mi sama křivila, takže se BM začal smát.

Tak jsem poznamenala, že i kdybych se v takovýchto chvílích co nejvíc snažila, tak mi to prostě nepůjde.   Tvářila jsem se asi jako ten smailík.

BM prohlásil, že jí ho bude muset jít vrátit. 

Upravil(a) petra72 (26. 3. 2008 12:55)

hrosanek napsal(a):

... Sama říká, že dostává za pár měsíců víc než dostala v porci lásky a úcty za celý život.

jasně, říká se, že nezáleží na tom, jak dlouho vztah máš , ale jak intenzivně ho prožíváš

všem tady přeju, aby našly(-i) ten svůj vztah a aby si ho dokázaly(-i) užít
p.s. řeknete si, to se jí ti to přeje, když je to zadarmo , ale myslím to upřímně 

Jo, nový vztah, prosím to beru.

Znám několik lidí, kteří, ač rozvedeni, stále spolu bydlí, tráví svátky a dovolené a podobně...upřímně nechápu, proč se tedy rozváděli.
Pro mě rozvod nebyl jednoduchá věc a nepovažuji to za srandu. Nebrala bych to na lehkou váhu, koukám, že někde je to jako houska na krámě, běžná věc...teď se rozvedem, teď se dáme zas dohromady....už mě to nebaví, tak se zase rozvedem...

Hrošánkův způsob moderního manželství je pro mě srozumitelnější.

Ale pozor, nikoho nekritizuji, jen konstatuji. Neberte si to, prosím, nikdo osobně.

Upravil(a) Kukačka (26. 3. 2008 13:22)

Ještě dodám 6let spolu a 4 roky manželství

petra72 napsal(a):

...MMch. Jak tento víkend BM vysypal špinavé prádlo, tak jsem ho hodila do pračky. Až při věšení na sušák jsem zjistila, že se tam vyskytuje pro mě neznámý ručník.    Tak jsem to patřičně okomentovala. Sice jsem se snažila být freee, ale pusa se mi sama křivila, takže se BM začal smát.
Tak jsem poznamenala, že i kdybych se v takovýchto chvílích co nejvíc snažila, tak mi to prostě nepůjde.   Tvářila jsem se asi jako ten smailík.
BM prohlásil, že jí ho bude muset jít vrátit. 

No, já bych nic neřekla, ručník bych hodila do popelnice a tvářila se jako by nic...

Já si tedy nějaký návrat vůbec představit nedovedu. Necítím k bývalému vůbec nic a pokud něco, tak odpor.

Když jsme se poporvé s M rozešli, tj. před 4-mi lety. Byli jsme od sebe pul roku, s tím, že jsme se i přes to stýkali. behem té doby 3 měsíce cca (měla jsem takového převozníčka) to bylo spíš o naštvanosti z mé strany, nechtěla jsem se s ním zdržovat a zbytečně se bavit, protože mi ubližovalo, když si jel pro dítě, to jak na něm prcek visí,, skáče 2 m vyskoko, že přijel tatínek.
Do roka a do dne jsme byli spolu, ale asi jsme vše unáhlili a dál se o nic nestarali navzájem, jen jsme vzali to, že jsme spolu........... no a ted je z toho ta nevěra.Ted to vidím z toho pohledu, že jsme málo pracovali obs na našem vztahu a ze mě se stala závislačka na něm.Postupně jsem viděla jak začal mizet z domu s začala jsem vše rozebírat.
Ještě musím ríct, že předtím to nebylo  jen  z důvodu nevěry jako ted, sice tam možná nějaký kontakt s někým byl, ale nepociťovala jsem to jako ted.
Nyní mi to přijde, že se do tohoM zabředl a ta druhá 2 x rozvedená ho k sobě táhne zuby nehty. Vidím to tak, že když se jí to nepovedlo, tak ted si potřebuje urvat chlapa.třeba jen proto, aby si měla s kým popovídat, užila si intimna atd.S mým M se potkala několik měsíců po rozvodu, takže si myslím, že z toho nebyla asi taky úplně venku, ale to se mohu jen domnívat, protože jinak na to  mám názor tskový, že ji spíše považuji za běhnu.A je jí fuk, zda dětem ukáže někoho a za pár měsíců jiného. Ale to je jen jsk to vidím já.
nebo potom co z toho mají ty milenky, když třeba muj M je  fuč tak1-2x týdne na pár hodin a jede domů spát, přes den nikam neodjíždí (myslím víkendy), v týdnu pracuje dlouho a času moc není.

Ted v této situaci, nevím, zda k sobě najdeme cestu a ty hoviry a řešení mne unavuje. Manžel mi jen řekl, že s tím (milenkou) něco udělá ))) (nevím teda co), odcházet nějak nechce. když jsem řekla, at jde, tak se k odchodu neměl.
Prohlásil, že chce být sám, při jednom našem rozebírání a mého nátlaku.......no ale zůstal. Sakra, nevyznám se v tom.
Pro začátek přestávám se vyptávat, koumat co on (i když je to těžké pro mne). On nic neřeší, málo se vyjadřuje k něčemu, tak mu nebudu pořád sdělovat svoje pocity, problémy, city....
Dále jsme se shodli na tom, že nám ze vztahu zmizela ta "šťáva, jiskra". Zda budeme dál spolu fungovat a jak to ted nevíme asi ani jeden. jinak já jsem smířená i s tím, že klidně budu s prckem sama a vykašlu se na to, když mi to s ním nebude vyhovovat.
Vidím, že tady člověk nebude ani první ani poslední a třeba s něčím špatným, přijde zase něco nového, hezkého.

Salen napsal(a):

Ivano já ti naprosto rozumím! Cítím to úplně stejně. Nemám si na co stěžovat, jsem zdravá, mám práci, dobře bydlím, mám auto, jakž takž peníze, mohu se věnovat jen sobě a kamarádkám, mohu se seznamovat, chodit na rande, střídat chlapy v posteli, syn je samostatný, skvělý a má mě rád, máti bydlí pode mnou, zatím se o sebe postará ...... tak proč se mi chce každou chvíli zařvat "do pr..... já chci mít někoho, kdo si mě bude vážit, bude mě mít rád a bude se mnou chtít být" ???
Seš dobrá, že na ty rande chodíš. Mě už nebaví ani to.
Asi holt tomu musíme dát čas a nějakou dobu jen žít a učit se být spokojené s tím co máme. Tys byla u Pandorry na škole? Nepomohlo?

A ve statistice zatím uvedly jen dvě z nás, že už mají nový vztah - je to tam napsáno.
Ale neklesej na duchu, že všechny opuštěné našeho věku zůstanou už samy. Ty, které už zase naplno žijou, ty už sem číst a psát nechodí. Ale kdyby náhodou, tak je prosím o povzbuzující příspěvky, že i o naši věkovou kategorii má někdo zájem.

Ja som začala so vzťahmi poldruha roka po rozchode, ale boli to také krátke, hoci intenzívne vzťahy bez perspektívy do budúcnosti (z mojej strany). Prvý vzťah, ktorý bol podľa mňa intenzívnejší a "perspektívnejší", prišiel asi až po siedmich rokoch od rozchodu. Ale vyhovovalo mi to tak, ja som už práve netúžila po tom štopkať niekomu ponožky a čakať s plánovaním víkendov a dovoleniek na "pána a vládcu"... ako som to zažila v predošlom vzťahu. Až po takomto čase som začala pripúšťať možnosť, že ďalší dlhodobý vzťah by mohol byť úplne iný ako ten predošlý...
Pre štatistiku: Mám 40 rokov, rozchod pripadol presne na moje 30. narodeniny ... ON bol (a asi stále je )o 9 rokov starší.

Upravil(a) Selima (26. 3. 2008 14:52)