Ještě doplním, že s BM jsme byli manželé 13 let, když si JI našel... rozvod byl tři měsíce před 14tým výročím svatby...
První milenku - dvacetiletou měl po 10ti letech manželství - trvalo to celkem asi 4-5 měsíců, ustáli jsme to, té druhé bylo 41.
A nejlepší prý jsem já - věkově přesně uprostřed nimi 

Naše milenka je starší než manželka,takže věk zas takovou roli nehraje.

Rena napsal(a):

Naše milenka je starší než manželka,takže věk zas takovou roli nehraje.

Což ovšem nemusí být na závadu, pokud je Tvůj muž zatížen na starší ženy, podobně jako já
PS: "Vaše milenka"... vy s ní spíte spolu?

Teda to mě dostalo...neprobrečet své stáří! Dobrý!

Misa II napsal(a):

Ikdyž Salen, já bych prosila D - ale specialitu - manžel se přizná manželce, nechce se rozvádět , ale chce žít po svém s " druhou životní partnerkou " a hned po přiznání dodává, že doufá, že si manželka též  najde někoho jiného...

K tomuhle jen asi tolik: Znal jsem manželství, kde se dohodli na něčem podobném - "Já budu mít milenku a ty si najdi milence" .... vydrželo jim to asi 2 roky, dnes už jsou od sebe...

Tak nevím, do které varianty patřím, ještě nejsme rozvedení.

Měli jsme problémy a nebyli schopní o nich mluvit. Z dnešního pohledu lehce řešitelné. Celkově jsme spolu byli třináct let. Oba jsme si byli nevěrní, protože jsme měli hloupý pocit, že nás ten druhý nemá už rád. Rozešli jsme po vzájemné dohodě, byť s tím přišel muž. Do jeho skutečného odchodu jsme pro mě prožili nejhezčích pět měsíců mého manželství. Najednou jsme spolu mluvili, řešili, spali spolu. Přesto jsem neměla touhu ho zadržet. Nevím, zda někoho má, protože říká, že ne. Dneska je víc těch chvil, kdy spolu vycházíme dobře než těch kdy ještě bouchnou saze. Jsme přátelé, o děti se stará, když je problém pomůže.

Můj sen je dopracovat se k nirváně, že mě nepřepadají pocity, jak mi strašně chybí a pak nesmyslně vytahuju šuplíky s bolestí, co už bolí jenom mě.

hrosanek napsal(a):

Můj sen je dopracovat se k nirváně, že mě nepřepadají pocity, jak mi strašně chybí a pak nesmyslně vytahuju šuplíky s bolestí, co už bolí jenom mě.

Hrošánku, já se Ti nebetyčně omlouvám, ale i tak je moje omluva malá....
Na srazu Babinetu 28.12.2007 jsem Ti omylem sbalil kamínek, který Ti dala Vanda... opravdu v tom nebyl zlý úmysl, takový já nejsem... nacpal jsem si ho do kapsy, když jsem pod stolem hledal kartu, kterou ztratila Fatima - a pak mi to už nedošlo... takže máš ho u mě, a až se spolu uvidíme, rád Ti ho předám...

Upravil(a) Mikeš (24. 3. 2008 21:44)

Prosím zařadit asi do  Speciality: Po sedmi letech manželství manželova dlouhodobá cca 2 roky trvající nevěra. Manželství přetrvalo, ale bylo to čím dál horší, a tak jsem se po 23 letech rozvedla, děti jsou již dospělé. BM se po 1 měsíci od rozvodu oženil, potom se chtěl vrátit, potom se vrátil k NM, potom se zase vrátil, zůstal u NM. Celou dobu si ode mě půjčoval peníze a kdykoliv nás navštívil, vždy nás i okradl. Dala jsem na vrata řetěz a už se s BM nestýkáme já ani děti.

Upravil(a) Tetamáma (24. 3. 2008 22:21)

Ja netušínm, kam zaradiť rozchod mňa a bývalého: 9 rokov spolužitia a spoločného starania sa o jeho snya... občasné jednorazové nevery, prakticky vždy (myslím) sa prevalili, lebo ich ani veľmi netajil, po cca dvojročnej kríze si našiel druhú a zamiloval sa; ja som to vycítila ešte skôr, než sa s ňou vyspal, asi pol roka to ťahal s nami obidvoma a nijako sa tým netajil. Ja som spočiatku oňho bojovala, aspoň som sa snažila - ale jedného dňa som to vzdala a len som trpne čakala, ako sa to skončí. Po asi trištvrte roku sa na moje narodeniny zbalil a odišiel... Predtým ešte urobil niekoľko podrazov a o.i. "odložil" syna, aby mohol robiť otca deťom tej druhej Po poldruha roku, keď sa za dramatických okolností rozišli a on bol v srabe, sondoval, či niekoho mám alebo nie... Už som mu neodpovedala; bola som už niekde inde a nemala som záujem.
Krížené A, B, a D.. .asi.

Upravil(a) Selima (24. 3. 2008 23:19)

Tak já doplním- nevěra po 16 letech manželství, veděla jsem to hned- po pěti dnech od kámošky- trvalo to intenzivně od ledna do září, pak se snažili rozcházet, no ale 5. března tam opět šupl a to byla poslední pověstná kapka- z mé strany konec. On to nechce pochopit, že je konec.

Salen, hlásím se k variantě A. I když manžel nikdy nevěru nepřiznal, Péťa byla maximálně jeho kamarádka. Ale rozhodl se pro rozvod, řekl mi, že se mnou už nechce žít, že náš vztah je mrtvý a že se chce rozvést. To mi řekl 3.září 2005, 1.3.2006 se odstěhoval a Péťa začala bydlet s ním, 12.září 2006 jsme se rozvedli a do roka potom se oženil a narodilo se mu dítě. Je šťastný a spokojený a já jsem sama a opuštěná. Stále se s tím nedokážu vyrovnat - chodili jsme spolu 3 a půl roku, pak se vzali a 24 let byli manželé. Pořád ho miluju, i když vím, že jsem absolutně bez šance.

Upravil(a) Ivana (25. 3. 2008 8:04)

Tak taky nevím do které skupiny patřím...
Vdaná jsem byla 17 let, pak manžel přiznal milenku....  milenku měl skoro po celou dobu manželství ... 12 let.. Nic jsem nepoznala,měla jsem 3 malé děti....
Situace mu vyhovovala..v pobíhání sem a tam našel radost...
Ve slabou chvilku přistoupil na rozvod.
Odejít nikdy nechtěl.. ..Typický osel.....nechtěl od nás odejít... a já ho nemohla "odejít"...
Rozvedená jsem už několik let, ale nezměnilo se nic. Nejradši by u nás trávil veškerý volný čas... Tak jsem mu řekla, že si to nepřeji..Sice byla hádka...že ho nemám co vyhazovat, ale  přidaly se ke mně i děti... Tak návštěvy u nás zrušil. Ale nelíbí se mu to...
Přijde jen pokud s něčím potřebujeme pomoct.
Takže je u milenky...ale nejradši by nás měl obě...
A jestli je spokojený? Nevím, ale určitě mu to přeji..
A já? Jak někdo napsal - jeho štěstí mě stálo hodně bolesti...