Pomněnko ... úspěšná .. tak napůl, zeptala jsem se jak je daleko s hledáním náhradního bydlení a jak dlouho to ještě bude trvat, tak říkal, že ještě měsíc a já jako nejzazší termín stanovila dva týdny, takže za dva týdny o víkendu na mě mysli, protože to vypadá, že mu budu muset sbalit, dát věci na chodbu a vyměnit zámek. Tomu jsem se chtěla vyhnout, nemám takové dramatické scény v lásce, ale vypadá to, že jinak to nepůjde. A co ty doma, už to máš vyřešeno, nebo jsi to dala k ledu?

Peťuli,
taky myslím, že ty dveře budeš muset razantně zavřít.
"Ještě měsíc" totiž není žádný termín.

Tak holky co je s váma?
Právě jsem si prohlížela fotky z Čenošic...nemělo to tam chybu...škoda, že jste nebyly.

Jj, doma je prý vody jen trochu, říkal syn do telefonu a auto na parkovišti ty kroupy prý taky přežilo, No a kočičky mi taky neuplavaly, potlučený park snad zvládnu, až dojedu dom. Za posledních pět let jsem už škody v něm přestala počítat....

U nás to přešlo v pohodě...jen mám mokro v botách

Holky, já si teda užívám ... Tomu svému jsem nakonec stanovila přesné datum, kdy vyměním zámek, bylo to zhruba v polovině června. Tak dva dny před vypršením přišel, že o všem přemýšlel, jak už chce jiný život (rozumějte ne hospodu a kamarády, ale především rodinu, více stráveného času se mnou atd. atd. ...) Prostě všechno co věděl, že bych byla ráda, kdyby to tak bylo. No hádáte správně ... není mi pomoci ... zase jsem se nechala ukecat. První týden supr, koupil si brusle, jeli jsme na výlet, byl se mnou nakupovat ... Druhý týden přišel jednou opilý a dvakrát lehce v náladě ..., třetí týden už bylo vidět, že je nervózní z toho jak moc je doma, takže si s kamarády vyrazil dvakrát a aby byl i s rodinou, tak mi řekl, že v pátek přijde z práce už ve tři, uklidí, spraví odtok v koupelně .. prostě to co zanedbával ... Zavolal o půl sedmé, že už jede domů a divil se proč jsem naštvaná, že to přece musím brát s rezervou, že mi něco řekne a pak to tak není, vždyť se dohromady nic neděje ... A když jsem byla naštvaná, tak se teda sebral a šel rovnou do hospody. Podle toho jak vypadal při příchodu, tak to rozjel pořádně. No nic  - v neděli jsem mu vysvětlila, že žádné neuvážené sliby neberu a že chci, aby se mnou jednal minimálně jako se svými kamarády, těm by totiž tohle neudělal. A ve středu mi říká, že neví kdy přijde, že musí k zákazníkovi. Já v sedm večer zjistila, že potřebuju jednu knížku z kanceláře, tak jsem vzala psa a šli jsme se projít a co nevidím - jeho auto u hospody, tak jsem do ní vešla a on seděl se svou sekretářkou na baru, ona vínko, on pivečko, oba vysmátí jak jelimánci. Tak jsem si ho vyžádala ven a zeptala jsem se ho, jestli náhodou nemá být u zákazníka a on na to, že tam byl ... (takže vlastně nelhal) a nakonec z něho vylezlo, že on tam sedí už od čtyř a ona přiskotačila o půl páté, protože chtěl, aby mu z kanceláře přinesla počítač. A jak jsem tak šla pro tu knížku, tak mi došlo, že už pro mě bude těžké mu cokoliv uvěřit, přišla jsem domů, sbalila mu do tašky nejnutnější věci, dala ji na chodbu a vyměnila zámek. Jednala jsem v afektu a je mi jasné, že jsem mu měla dát přiměřenou dobu, aby si to zařídil, ale taky mi bylo jasné, že by se zase neodstěhoval jako už mnohokrát před tím. Takže jak prázdninuju? Teď už konečně sama.

Ahojky Peťili.
Myslím, že si se rozhodla správně. Sama vidíš, že další šance by asi byly zbytečné. Mohl by ti zase naslibovat hory doly a nakonec nic z toho. myslím, že jsi silná a tu samotu chvíli zvládneš. někdy je lepší být sama než s někým s kým to nemá cenu. A i pro tvého syna to bude určitě nejlepší možnost. A no jasně sama přeci nebudeš máš jeho! A teď začíná léto lásky čas, takže myslím, že to vyžene ven spoustu chlapů a všude budou možnosti na někho narazit. Každopádně gratuluji k tvému rozhodnutí A přeji ti moc štěstí a krásných letních dní!

Ahoj Klubí,
jak bylo ? Určitě dobře viď. Humor tě neopustil, a to je dobře.

Peťuli, já ti držím palce

Peťuli,
s dcerou jsme to měli na půldenní výlet. Místo k Francesce jsme jeli za ní na konferenci záhadologů. Byli to moc prima lidičky, všichni tak vstřícní a milí. Nejen ona jí pomohla (zbavila se opravdu té fobie), ale i léčitel jí určil diagnózu, která se nám potvrdila a teď už se její zdravotní satv opravdu zlepšuje - alergie, bolesti břicha, vyrážka.

Plánujeme, samozřejmě že s manželem. Pojedeme na naší chaloupku do lesa a uděláme si několika denní výlet do Domažlic na slavnosti. Už se moc těším.