29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Omlouvám se předem všem citlivějším, budoucím maminkám si možná i dovoluji raději zakázat vstup, ale napadlo mě toto téma jednak v souvislosti se smrtí dcery O.Neffa a jednak v souvislosti s debatou na téma amniocentéza.
A teď tedy ten dotaz, jste připraveny(ni) (alespoň teoreticky) na to, že přežijete své dítě(děti) ?????????????
Není tady
Nemyslím, že se na to dá jakkoli připravit... v mém případě ne. Neumím si to představit a nechci. Jiná otázka je, zda a jak to pak přežít.
Nie, nedokazem si to predstavit, nechcem si to predstavovat a ked som si to predstavoval bolo mi hrozne a chytil som z toho peknu depku ...
Není tady
néééééé,bavme se o něčem jiném
Není tady
Přežila jsem, ale být na to připravená???? Proboha!!!! Už je to 22 let a není dne, abych si nevzpomněla! Natož abych byla předem připravená! I když člověk už ví, že je konec, tak stejně doufá v zázrak.
Není tady
jéžiši bety a to já si myslela,že nic horšího už mě potkat nemůže,jak já se rouhám, objímám tě
Není tady
přežila jsem své dítě, nebyla jsem připravená. Ani v poslední chvíli jsme nebyla připravená.
Babs myslíš, že lze se připravit na to, že přežiju své dítě?
Není tady
Zrovna v souvislosti s Neffem jsem pořád myslela na to, jak to musí být strašné, nevědět a bát se pořád se bát, ta hrůza co na vás padne, panika, tušení že je to špatně ... a pak ta představa co udělal jeho holčičce a jak jí bylo když si uvědomila co se děje a že není úniku, jak si to bude pořád až do smrti představovat znovu a znovu a znovu, jak ho ta představa přepadne úplně zničeho nic a sedne mu děs do týla a bude ho drtit a drtit....
Není tady
Konkrétně u pana Neffa, že to byl ještě ten koho měl za zetě, člověk, který měl jeho dceru učinit š´tastnou... To je dvojitá rána.
Není tady
Bety napsal(a):
Přežila jsem, ale být na to připravená????
Proboha!!!! Už je to 22 let a není dne, abych si nevzpomněla! Natož abych byla předem připravená! I když člověk už ví, že je konec, tak stejně doufá v zázrak.
Není tady
Sally napsal(a):
přežila jsem své dítě, nebyla jsem připravená. Ani v poslední chvíli jsme nebyla připravená.
Babs myslíš, že lze se připravit na to, že přežiju své dítě?
Není tady
Babs, na tohle se nedá připravit. Ani v tom případě kdy jde o pozvolné umírání nikoliv násilné.
Bety napsal(a):
Přežila jsem, ale být na to připravená????
Proboha!!!! Už je to 22 let a není dne, abych si nevzpomněla! Natož abych byla předem připravená! I když člověk už ví, že je konec, tak stejně doufá v zázrak.
Přesně tak-u mě je to už 20let a .....
Není tady
Jak se jako chceš připravit?
Někdy mám v hlavě myšlenky,skoro mi tam běží film, jaké by to bylo, kdyby se aspoň narodily,mají jména kteréjsem jim nikdy nedala a i to je dost strašné. Natož tak držet je za ruku, dívat se jim do očí a pak prázdno.
Bože můj, to je strašná otázka na páteční večer
Není tady
Májajájo, myslím, že je to strašná otázka na jakýkoliv večer.
Všem, které jste odpověděly z vlastní zkušenosti patří můj upřímný obdiv a hluboký dík za odpověď.
Ne, nemyslím si, že je možné se na to připravit. A zároveň se omlouvám, jestli jsem otevřela bolavé rány v duši, srdci, hlavě, prostě všude, kde taková věc rány zanechá. Jen od včerejšího večera se nemůžu zbavit nutkavých myšlenek co bych dělala kdyby ... Zároveň si ovšem neumím představit, že bych tak klidně a s rozvahou odpovídala novinářům a z toho všeho přemýšlení vznikl ten dotaz.
Pokud jsem někomu dotazem ublížila, upřímně se omlouvám. Prostě mi to nějak rozhodilo a to vlákno jsem založila tak nějak spontánně a asi bez přemýšlení.
Není tady
Dostala jsem tabletku, nechtěla jsem ji. Bylo mi nařízeno, abych ji spolkla, a v ten moment bylo v mé hlavě prázdno. Odpověděla bych na cokoliv. On tu hrůzu musí pojmenovat, jinak už by se zbláznil.
Tu "rozvahu" vidíš jen ty, já vím že tam není, to se ti jen tak zdá.
Upravil(a) Bety (14. 3. 2008 19:40)
Není tady
Tu rozvahu, jak píše Bety, máš jen ty... máš ji, protože jsi v šoku. a když máš tu rozvahu, což není rozvaha ale šok, tak slyšíš jak jiní říkají: no to já bych se na tvým místě zbláznila, já bych to nepřežila, já bych nedokázala mluvit.....
Pak nastoupí pohřební služba a pohřeb, začneš brečet úplně všude, pro změnu slyšíš: hele ta hysterka, se podívej z tý musí mít doma manžel radost když řve.....
Dostaneš rozum a začneš vyřizovat věci... u doktora např od kvalifikovaných sester slyšíš: hele to vona, ta co jí umřela dcera - syn....
Pak se zblázníš... protože měli pravdu, měla by jsi se zbláznit..... pak ti dojde, že jsi špatná, když ještě žiješ, jiní by přeci nepřežili....
Pak dostaneš vztek, na všechno, na všechny... Na doktory, že nedokázalai.... zanedbali... na manžela, že nevaroval dceru - syna.... na kamarádku syny - dcery, že ji nedoprovodili, na sebe, že jsi byla špatná máma....
Trvá hodně let než si to všechno připustíš, pochopíš a přijmeš, ale NIKDY, NIKDY nepřestaneš myslet, NIKDY nepřestaneš koukat po jiných dětech a říkat si: moje - můj xxx by asi byl/a taky tak starý... určitě by teď maturoval/a, určitě by byla taky tak hezká- hezký.....
Uvidíš někde rok narození - výroby... jo, to se narodil, narodila.... a zas tě bodne u srdce....
Je to Babs na celý život na každý den.... nejde toho zbavit se, nejde to zapomenout.... A vždy.... vždy si vzpomeneš.... Věříš, že jsou i lidé, kteří se zeptají, jaké to je? Jaké je, když vidíš a víš? A že když jim odpovíš, jsi svině protože jsi odpověděla? A když neodpovíš, tak jsi taky svině....
Babs... neomlouvej se za rány ať otevřené, nebo ne... ty nám ty rány otevřít nemůžeš, oni totiž nikdy nebyly zavřené. NIKDY. A nikdy nebudou....
Četla jsem kdysi v Babičce.... maminka, která má děťátko v nebi, nejí červené ovoce... Já ho sice jím, ale nabízím svému synovi.
Možná ti tahle odpově´d připadá surová ale věř, že to není nic proti slovům: paní xxxxx, váš - vaše..... zemřel - zemřela.
Není tady
já se tenkrát prala s vrchní sestrou.... chtěla mi píchnout injekci... abych to prý vydržela. Co mám vydržet? Váš syn umírá. Nechtěla jsem nic, a začala křičet... Pusť te mne, pusť te mne, chci ho pochovat, chci ho pohladit.... Nepustili. Zemřel beze mne.
a tohle, že mi nedovolili se s ním rozloučit mne bolelo o hodně víc, než to že zemřel, to že jsem nemohla tu poslední chvilku, tu poslední vteřinu být s ním a říct, mu, že jsem ho měla moc ráda.
Trvalo to 15 let. 15 let jsem brečela, kdykoli jsem si vzpomněla, viděla.... kdykoli ....
Babs, tomuhle ty se svou otázkou opravdu nemůžeš ublížit.
Není tady
Amen...
Není tady
Holky opravdu moc děkuju, že jste tak upřímně odpověděly a neposlaly mě rovnou do háje. Připadám si jako blbec, že jsem (ke všemu tak stupidně) položila takovou otázku. Prostě mi to najednou začlo šrotovat hlavou a ne a ne se té myšlenky zbavit. Je to přesně jak si napsala Sally - já si zkrátka ani neumím představit, že bych to vůbec přežila. A protože na mě pan Neff působil tak neuvěřitelně klidně a vyrovnaně vznikl ten dotaz, jak a jestli vůbec je to možné.
Takže ještě jednou díky za upřímné odpovědi, máte můj obrovský obdiv.
Není tady
Holky, to je hrozné, co tady čtu.
A Sally, naprosto jsi popsala ty nejděsivější představy, které se vynořují, když mám o dítě strach.
Jenže u Tebe to nebyly jen představy...úplně mě bolí srdce. Napsalas to dokonale a sugestivně, velmi sugestivně a živě...
Žádná nevíme, co nás v životě kdy potká. A jsem přesvědčena, že NIC STRAŠNĚJŠÍHO už mámu potkat nemůže.
Nejen, že se na to nedá připravit, ale nedá se s tím ani nikdy smířit.
Holky, já nevím, je to strašné - před 100 a více lety bylo docela běžné, že v každé rodině zemřelo nějaké dítě. A třeba dokonce víc než jedno. Prožívaly to ty mámy taky tak? Nebo byla jiná doba a "bralo se to jako normální"? Jde to vůbec?
Upravil(a) Damila (15. 3. 2008 9:34)
Není tady
Připravit se na to nedá. Ani v nejhorším snu si nepředstavíš, jaké by to bylo doopravdy.
Bety, Sally
Upravil(a) Eri (15. 3. 2008 10:03)
Není tady
Ne.... takové myšlenky raději okamžitě vyháním z hlavy.....!!!!! Bojím se,že bych si to přivolala,takže si pro svou krásnou dceru maluji nádhernou budoucnost,co se týče zdraví a její ochrany :-) !!!!
Není tady
Damila napsal(a):
Holky, to je hrozné, co tady čtu.
Žádná nevíme, co nás v životě kdy potká. A jsem přesvědčena, že NIC STRAŠNĚJŠÍHO už mámu potkat nemůže.
Nejen, že se na to nedá připravit, ale nedá se s tím ani nikdy smířit.
No jo, holky, a myslíte si snad, že pro táty to není strašné, když přijdou o děti?
Je to stejně hrozné!
Kvůli rozvodu jsem přišel o děti. Žijí s mámou a po nějakém čase mi začaly říkat, že se mnou nikam nechtějí...
Nemine jediný den, abych na ně nemyslel, aby mi aspoň chvilku nebylo moc smutno.
A představa, že by mi jednou přišla zpráva, že některý z nich nežije...
To bych se už asi fakt zbláznil.....
Není tady
slávku... jsi úplně mimo
Není tady