mchouse napsal(a):

Tercila napsal(a):

mchouse: "PROBOHA, KDE JSTE DALY ROZUM??? Proč bych pak měl chodit do práce a čím více vydělat o to více přijít???
Kde je Vaše logika?"

Ty nevyděláváš peníze proto, aby se Tvoje děti měly dobře? Já teda jo a ráda. Mě by netěšilo popíjet v hospodě drahé pivo s vědomím, že děcku jsem "z finančních důvodů nemohla" koupit čokoládu. Ale hodně lidí to právě tak praktikuje.

Ale chápu, že pokud se děje příkoří, tak by se to mělo rozumně vyřešit, to s Tebou samozřejmě souhlasím.

Ale tady již rozum dávno NEFUNGUJE!!!

A jestli jsi nepochopila či nepřečetla, já se nebráním platit dceři, jen se mi hnusí, že ty peníze za ni BM utrácí. Co pak z toho ta dcera má??? (ani úspory, co pak až bude dospělá bez jakýchkoliv úspor?)

Ahojky,spoř jí ty.to přece jde a tvoje BM na to nesmí šáhnout.

mchouse: "A jestli jsi nepochopila či nepřečetla, já se nebráním platit dceři, jen se mi hnusí, že ty peníze za ni BM utrácí. Co pak z toho ta dcera má??? (ani úspory, co pak až bude dospělá bez jakýchkoliv úspor?)"

Jojo, ale chápu, asi Tvým starostem rozumím. A nešlo by požádat soud, aby BM doložila, že dceři spoří? Že třeba platí na dceřino jméno nějaké stavebko nebo tak něco?

Víš, neznáme se, nevíme detaily, ale třeba taky mohlo nastat, že svoji BM tak moc nemáš rád, že začínáš vidět ohledně ní všecko negativně. Jsi si opravdu jistý, že ona utrácí TVOJE peníze? Jo, nečetla jsem všechno, ani nemusíš odpovídat, to jsem spíš jen myslela tak, abys o tom třeba popřemýšlel. Že nemusí být všechno tak černé, jak se to teď jeví Tobě, víš.... Ona se ta situace časem ustálí, uvidíš. Držím palce.

Terci, bóže, vždyť jsme to už spolu probíraly bezčetněkrát.
Pokud si chlap nebo ženská pořídí další dítě, holt tu to další dítě je, je to rozhodnutí toho rodiče. A pak to prostě funguje tak, že jsou-li peníze, jezdí se na hory, nejsou-li (což se může stát, protože přibyl další závazek - a je ÚPLNĚ jedno zda přibyl závazek stejnému otci a matce, tj. vlastní sourozenec, nebo jen jednomu z těch dvou, tj. nevlastní sourozenec, prostě je to další dítě), pak se na hory bohužel už nejezdí, jezdí se někam jinam (kde to stojí méně).
Vůbec nemá smysl polemizovat o tom, zda chlap nebo ženská má nebo nemá právo pořídit si další dítě. Má ho v každém případě - a pokud dokáže obě děti zaopatřit (hory v zahraničí do toho pro mě nepatří), pak má to právo i morální.

Krom toho - ona už ta věta Pokud tatík nemá dostatek financí na udržení dosavadní úrovně svému prvnímu děcku, neměl by si pořizovat další. Zaplaťpámbu, že pro mého muže byla naše dcera vždycky na prvním místě. je nesmysl. Podle této teorie by si manželský pár nemohl pořídit další dítě bez toho, aby chlapovi přidali v práci 10 000 na platu. Podle toho je každý chlap, který si s manželkou pořídí druhé dítě, hajzl. Proboha, podívej se, kolik lidí kolem tebe má dvě děti. Já jsem velmi ráda, že mám sestru, nedokážu si to představit bez ní. Mám dva krásné malé synovce, které bych bez sestry neměla. Mimochodem, švagr mi jako hajzl nepřijde. Plat má pořád stejný od začátku, co se se setrou brali. A zbytek tvé věty, že je dcera pro tvého manžela na prvním místě - to tak bývá, že děti bývají (a manželka snad taky) na prvním místě - ať už má chlap ty děti dvě, deset nebo sto.

Upravil(a) Simon (15. 3. 2008 19:00)

Tercilo, není to něco jiného, pořídit si dítě s jinou nebo stejnou. Pořád je to další dítě, které je na světě, pořád je na to dítě potřeba stejně peněz, jako by bylo v jiné rodině. Rodič se rozvodem rozhodně nestává méněprávným, má stejná práva jako dřív a pokud se s partnerem rozhodne mít další dítě poté, co tento krok oba uváží, je to jejich věc. CHápu, že se to bývalému  partneru nemusí líbit, ale nemůže rozhodovat o životě druhých; nakonec i on má právo pořídit si další dítě zase s někým jiným. Když by za mnou s tímhle přišel můj přítel, nadšená bych rozhodně nebyla, byla bych asi naštvaná, ale to by bylo tak jediné, co bych mohla - je to jeho právo, co nadělám? Taky si můžu udělat další dítě. Rozvodů je strašně moc a nevím, asi jsem divná, ale neberu je něco jako tragického, nevím, proč by spolu měli setrvávat dva lidé, kteří se nesnáší a hádají se, jen kvůli dětem - v takovém případě dítěti spíše prospěje, když spolu rodiče nebudou. Dítěti se spousta věcí zkomplikuje, ale... nevím. Přítel mi říkal o hádkách mezi ním a BM, říkal mi ty výrazy, kterými se častovali, před dítětem - tobě to přijde ideální? No a co se týče dalšího dítěte.... přítelovo je ve věku, že mu bude nějaké další dítě celkem ukradené.

Ano, to, zda si pořídím dítě, je potřeba zvážit - v tom se shodneme. Nejsme zastánce nekontrolovatelného plození dětí.

To, že mé dítě by snad mělo mluvit do toho, zda si já jako rodič k němu pořídím sourozence - to je absurdní, to snad nemyslíš vážně.

Nevím - prostě to berem každá jinak. Ty to vidíš tak, že máš spokojené manželstí, manžel miluje svou dceru, bezvadně se o ní staráte a dáváte jí vše, co je ve vašich silách - to je samozřejmě chvályhodné, akorát že na můj vkus (podle toho jak to tu popisuješ) jí dáváte až mnoho, já bych se bála, že bych si tím hřála na prsou hada. Myslím si, že je potřeba dítě trochu učit, že nemůže mít vše, co by chtělo (i za předpokladu, že bych na to měla, ale z principu to neudělám). Rozhodně se nechci dostat do situace, kdy naše dítě spolyká polovinu našich platů. Samozřejmě, bude se jednat o naše dítě, budeme ho milovat, ale dítětem pro mě život nekončí, nechci být jeho otrokem. Jistě - dítě nemám, ale zatím se na to dívám takhle a byla bych ráda, aby se to nezměnilo. Jsem k tvé výchově trochu skeptická, ale nechci ji nijak kritizovat, ostatně je to jen a jen tvoje věc, takže kritizovat ani nemůžu.
Prostě si nerozumíme - a myslím, že to bude problém i dalších holek tady. Myslím si, že s tím nikdo nic nenadělá.

Upravil(a) Simon (15. 3. 2008 22:52)

Ne, Petře, já jen říkám, že pokud si člověk chce založit další rodinu, měl by být fér k obojím dětem. Nejen k těm novým. A mluvím o tom právě proto, že znám dost holek, které dokážou působit na novomanžela tak (až zmanipulovat), že je fakt schopen svým chováním ty první děti poškodit.

Víš, každá "samice" chce to nejlepší pro své mládě. Tak si nemaluj růžově, že Tvoje případná nová partnerka bude nějak extra přát Tvým původním dětem, když to "ušetřené" může dát těm svým. O co myslíš, že jde těm milenkám, posléze manželkám? No přece o to, aby se dostalo i na ně. Je to jednoduché a logické. No a ono to mnohdy nejde jinak, než utáhnout opasek těm dětem "původním".

Opravdu jsem to zažila (a nestačila zírat) u mnoha kámošek. Pochopitelně to beru ze svého hlediska, totiž že mně nikdy žádný cizí chlap nestál za to, abych si poškodila solidní soužití s manželem, já tu rodinku opravdu ctím. Ale beru i to, že se manžel může rozhodnout, že jiná žena je lepší. Má na to právo, to je prostě život. Mám ho ráda, tudíž bych mu šťastný svazek přála. Ale nevážila bych si ho, kdyby kvůli jeho rozmaru, potěšení či s prominutím oblbnutí jinou babou měla utrpět naše dcera. Citově by utrpěla samozřejmě, tak proč ještě finančně, že jo.....

Takže znova, aby se tu zbytečně nerozdmýchávaly emoce: ať má chlap s pěti dalšími manželkami klidně deset dalších dětí, ale měl by je zabezpečit všechny stejně a to nikoliv tím, že těm předcházejícím "ubere".
Protože - nadělat děti bez rozmyslu s tím, že nějak to dopadne, to přece umí každej cik...n.

Jo ještě dodatek, už jsem to někde psala. Myslím si, že výchova je možná nejtěžší činnost člověka, když mu na ní tedy záleží.
Jak jsi, Simčo, napsala o tom, že "z principu" bys něco děcku nedala, určitě Tě chápu, ale ono se musí taky dát pozor na to, jaký to pak má na to děcko dopad, protože každé dítě je jiné.

Švagrová z principu nedala holce ani kačku na nic, ta holka neznala mekáč a podobné radosti, u nás byla v šoku z toho, že pijeme běžně kofolu a ne nějaký levný převařený čaj z hrnce atd., takže to skončilo tím, že když jsem ji poslala se stovkou do obchodu (jak jsem byla zvyklá u dcery, protože ta mi vyklopila sama od sebe pro pořádek zbytek peněz do halíře), tak mi nevrátila ani pajcku, vykulená z toho, že má v ruce peníze; já jsem jí je pochopitelně nechala, dnes vykrádá kapsy kabátů příbuzných a bere drobáky z jejich peněžek a nejen to...
Mě velmi zaujalo to, že děti švagrové, ač doma v nedostatku, tady u nás totálně zničily dceřiny barbíny, auta, knížky - oba jsme byli s manželem v šoku (finančně nám to nevadilo, spíš šlo o to, jak se chovali s neúctou k cizím věcem). Pak jsem na to přišla, když jsem slyšela švagra, nefachčenka: "to nevadí, oni na to mají".
A právě ta mnou zmiňovaná známá, co nechce koupit vlastnímu děcku k narozkám dárek,  vlastně tím utahováním opasků a různým neplacením čehokoliv těm svým holkám z nich vychovala vlastně parazitky, co hledají jen takové kluky, kteří by měli majetek.

Takže ono se musí i s těmi principy opatrně. Víš, ony některé děti ty zákazy a zásady prostě obejdou. A navíc jsou k tomu podvědomě vedeny vlastními rodiči.

Ale já si stejně myslím, že budeš podobně přejícná a vysvětlující máma jako jsem já .

Nedávno mě pobavila jedna svobodná, bezdětná kolegyňka. To bylo vždycky keců, jak bude dítě vychovávat tvrdě, jak mu nedovolí a jaké budou zásady.... nechávala jsem to bez komentáře. A ejhle, koupili si s přítelem štěně, které jim rozkousalo co mohlo, včetně nárazníku na novém autě...a co se stalo? Šišlání, ňuchání :no jo, to je náš čumáček, on za to nemůže, on je ještě malinkej... Tak to jsem se zasmála a už vím, jaká bude matka .

Jasně, Simčo, ona je dnes docela těžká doba právě na to plánování. Jak si má člověk něco "většího" naplánovat, když neví, jestli za rok bude mít práci, že?... Sice si říkám, že schopný člověk vždycky ty solidní příjmy mít bude, ale fakt to není jednoduché. Tak se držte.