Manželské judo od Plzáka. Stará, nepřekonaná knížka.

Nicolas napsal(a):

Chci upřímnou odpoveď:

Čtete, ženy, knihy typu "jak pochopit muže" s cílem opravdu ho pochopit - jako lidskou bytost a udělat ho štastným (například).
Anebo proto, abyste našly návod proto, aby dělal to, CO CHCETE VY...? Tzn. ovládnout ho?

Muži nepotřebují návod na ženy. Nemáme potřebu ženy ovládat.

Na tom něco bude :-)
Čtu ty knížky, abych věděla jak zařídit, aby můj chlap chtěl udělat přesně to, co chci já (a aby si ještě myslel, že to byl jeho nápad... :-)

Nico, myslíš, že my tu potřebu ovládat vás máme? Ale tady jde o přístup - udělat chlapa šťastným není až tak složité, spíš je někdy třeba vědět, jak docílit svého (vymalování kuchyně třeba :-)), aníž bychom ho zároveň udělaly "nešťastným"... protože spousta našich "požadavků" je jimi považována za zbytečný kapric za účelem jeho potrápení...

Nico, možná komunikační nedorozumění, sorry. Ale odpověď jsi dostal.

Ale to je jiná kniha :-)
Ta se jmenuje "Jak dostat ženu do postele". To není návod na ženu a pochopení ženského chování.

A tvoje motivy jsou všem jasné. Motiv mužů přeci je a byl, dostat ženu do postele (a občas také nechat si uvařit, uklízet a vyprat). Všechny ženy to o nás vědí. At to již říkáme různými slovy, tak ony vědí, že je chceme do té postele dostat. Nechceme je ovládat, jen se chceme s nimi vyspat.

Nicolas napsal(a):

Čtete, ženy, knihy typu "jak pochopit muže" s cílem opravdu ho pochopit - jako lidskou bytost a udělat ho štastným (například).
Anebo proto, abyste našly návod proto, aby dělal to, CO CHCETE VY...? Tzn. ovládnout ho?

Jasan, chcem se dočíst, jak je ovládnout, zmanipulovat, zneužít a až nás přestanou bavit, tak odkopnout

adra napsal(a):

není nad upřímnou odpověď...vid Nicolasi...
a máš to takhle apson v životě lehčí...nebo ze začátku mlžíš.... ??

Já to nemám v životě lehký - ale to kvůli sobě, protože to nemám v hlavě v pořádku.

Jinak to samozřejmě lehčí je. Nemlžím tím způsobem, že bych někomu sliboval hodnotný vztah a lásku na celý život. Ani vlastně nepřicházím s nabídkou kvalitního sexu. Jen jsem třeba říkal: byl to fajn večer. Nemůžu si pomoct, ale moc mě přitahuješ. To víno bylo dobré, ale mám doma ještě lepší, pokud máš chuť. Já osobně mám ted největší chuť na tebe. ...(nebo něco takového).

Já jsem přečtla akorát Co potvory nedostanou to nesnědí (jmenuje se to jinak) a to v knihkupectví, panč mě zajímalo, co holkám pomáhá v partnerských krizích (tu na babinetu ji chválily). Zatím jsem neměla problémy, na které by kniha nějak odpovídala (a popravdě- tyhle instantní návody ne-e až ble-e). Já ji chápu jako základní školu manipulace, která může fungovat na určitý typ mužů, ale s těmi já moc nevydržím. Jestli se mi muž někdy změní v tento typ, tak nevím, co budu dělat, snad to, co vždycky- dělat co cítím, chci a potřebuju.

Měla jsem s tou knihou ale zážitek, který za to stál a možná i vyjadřuje můj postoj k tomuto typu vztahů. Četla jsem ji v jednom velkém knihkupectví, kde mají ty pohodlné kožené sedačky. Když kde se vzal tu se vzal starý pán přede mnou.  A z dvaceti lidí si vybral mne (Byla jsem tam nejmladší, nejkřehčí děvuška, což považuji v tomto případě za důležité) a začal se mnou komunikovat (neviděl, co čtu). Byl rozčilený až rozlítostněný. Ve zkratce (povídal mi docela dlouho)- podívejte, co mi udělala dcera a manželka, dcera se vdala za mými zády na nějakém vzdáleném ostrově a manželka to věděla. Ony to připravily. Udělala byste tohle vy? Ukazoval mi svatební fotografii, skoro plakal. Řekla jsem, že nevěsta je krásná a hlavně, že jsou šťastní a zdraví. Viděl mě, slyšel mě, nevnímal mě. Působil na mne jako typický příklad muže, který prožil život, se svou pevnou rukou v popředí a s ženami  a životem "na háku" (vyprávěl čím vším jsem byl). On vůbec nechápal, naprosto ztracený. Ani ze mě kloudnou odpověď nedostal. Bylo mi z toho smutno.

A ještě jsem vlastně přečetla jednu z Marsí a Venuši, to mi přijde neskutečně laciné. Ale autoři jsou z ní dobře živí a i lidé, u kterých jsem to nečekala, se v ní našli. Někdy se rozzářili a s partnerem si po dlouhé době řekli- aha, tak proto. Není to naše chyba. Jestli je to přínos, či ne, to je asi na každém.

Nharte napsal(a):

Návody pro muže na ženy nefungují. Chlap se musí rozhodnout, že bude mít ženu ráda jako oko v hlavě a jiný návod už nepotřebuje.

A Tobě to ve vztahu tak funguje?

simply.net napsal(a):

Nico: ne jak ovládnout, ale jak dlouhodobě sou(lo)žít a nezabít! Hele než jsem přišla na to že k muži jen holé věty a nikdy před jídlem, to mi trvalo 15 let manželství. A vůbec pochopit že chlap není žena a některé věci prostě nemá  ( tak jako já nemám jiné)...na to jsou knížky prospěšné.

Mars a Venuše - to je klasika :-) Souhlasím.

Holky, co třeba máte jinak než ti vaši muži, co odpovídá té Venuši a Marsu?

Nharte napsal(a):

Holky, co třeba máte jinak než ti vaši muži, co odpovídá té Venuši a Marsu?

Třeba chlap čas od času potřebuje zalízt do svojí "jeskyně", být sám (tzn. nemluvit na něj a nic po něm nechtít)... :-)
Já jsem schopná na partnera pořád mluvit, a kdybych tohle nevěděla, asi bych si myslela, že něco není v pořádku, když mě neposlouchá...

Jinak já jsem taky dost složitej partner :-) Ale přítel právě proto, že ví, že ženský jsou jiný, to dokáže ustát (doufám).

Další věc je - chlap prostě nepochytí všechno, co říkám (nebo aspoň ten můj ne), reaguje spíš na tón řeči (a já jsem občas hysterka) než na obsah. Takže důležitý věci je lepší napsat. Pak se nad tím může zamyslet a má čas mi odpovědět - zase písemně. Dělám to u závažnějších věcí samozřejmě (hlavně když si vyříkáváme věci ohledně vztahu).