Nicolas napsal(a):

Jako, že na všechny psychické problémy stačí juknout se na "vážnější" utrpení v Africe? :-))) To je podobný princip, jako když ukážeš někomu, kdo se třeba právě rozešel a je v depresích, člověka na vozíčku se slovy, tohle tě z tvé deprese vyléčí.

no oni mají na takovéhle mise docela drsná kritéria co se týče fyzičky i psychiky, rozhodně neprojdou labilní jedinci, aby to měli sami pro sebe jako terapii, na to tam není čas

Lavský popíšu ti, co nám tady předvádíš jo?

Uděláš si na ruce bebí a máš dvě možnosti.

A) najít si flastr sám, a nebo jít k doktorovi, ránu si nechat vydezinfikovat (a že to sakra bolí) zalepíš ji. Pna se zahojí a není po ní ani památky.

B) sedneš si na kraj cesty a budeš volat "au to bolí",  přiběhne pár lidí, někteří ti to pofoukají, jiní tě utěší, další radí, co s tím. Ty je posloucháš, stále jim tvrdíš, že to bolí a rána se zatím zanítí. Je to větší a větší bolest, tak skuhráš, trochu se v tom porýpeš a ono se to zase začne hojit. Říkáš si dobrý a mezi tím si zlomíš nohu. Rána nikdy nebyla pořádně vyčištěná, protože jsi nenašel odvahu zaběhnout za doktorem, ale protože jsi na ni zapomněl kvůli další události, nějak se vyčistila a zajizvila se. Ta jizva se ti stále připomíná a brání ti v životě. Ty se jí stále držíš, protože ti stále připomíná tu nevyléčenou bolest. Musel bys k doktorovi na plastiku a toho se zase bojíš. Ono by to bolelo.

Všechny, kdo čekají na tvůj konkrétní krok, nazýváš rýpaly. Ty raděj posloucháš to litování a soucit. Jsi Béčko chápeš? Abys mohl být Áčko, musel bys začít svoje trable řešit a ne o nich vykecávat.

Majja napsal(a):

lavský napsal(a):

a mimochodem, když děláte nějakou blbou práci, co vás "snižuje", také se cítíte úplně vytržení a jste v ... z toho? připadáte si blbě?
A když ostatní vidí, že se cítíte blbě, ještě pod vámi "topí" pohledy a narážkami, aby vám bylo hůř?

Mimochodem, ještě ve 23 letech jsem s iříkal, že "svět je pro dospělé a pro opravdovost" a já jsem z toho vymizíval .. bral jsme práci jak hru ... prostě přijít, oddělat si, co je nutné, a zmizet ...
Na vše jsem koukal z vrchu a to mi pomáhalo, abych dělal práci, jakou jsem dělal ... 9 hodin denně telefonovat ... a říkal jsem si, že pracuji, že je to dobré, tka co ...

Ale teď si sám připadám blbě, když chodím po krámě v tescu jako ***** a lepím cedulky, a pípám pípačkou ...
A není tam JEDINNÝ PRAŽÁK. Opravdu. Ještě se diví, když řeknu, že jsem z Prahy a dělám v tescu s cedulkama ...
Ale já jsem tak nesnášel lidi ve věku kolem 20 let ... prsotě jsme chtěl klid, nebyl jsem samostatný, a kde jsem si "zvykl", tam jsem byl .. třeba call centrum ... typické chodil jsem do práce z práce, do práce z práce. Nechtěl jsem niakm co není moje. byl jsem jen doma, mezi lidi jsem chodil jen ve "stavu nouze", ale pak se mi líbilo, že jsem vylezl ze stereotypu ...

strašně moc mě mrzelo, že jsem nestudoval, třeba když jsem dělal závozníka, což bylo pod mou úroven, jsem si připadal trapně. A bylo mi líto, když jsem viděl, že ostatní studují. Ale když jsem tam přišel, měl jsme úzkost, z toho, že každý den mám rozhozený režim, že není "to stejné" a pořád a pořád dokola. Také jsem měl stres, že to neudělám, a te%D vidím, že to je flákárna, poslouchání a na konci semestru dost učení, ale pak zase klid a navíc se to dá udělat ... když člověk chce ...
Ale to bych se musel vzdát některých věcí, třeba si namlouvat, že mohu mít to a to, že si mohu koupit nové auto a tak ....
A vždy jsem přišel do školy, z toho callcentra, a to byl rozdíl ... Všude vše, co mě zajímalo, o koních, rostlinách, zemědělství, vše jsem hltal ...
Ale pak jsem přišel do zatuchlého prostředí callcentra a má živ. energie se rozplynula ...
Všeho jsem se bál ... Navíc jsem musel už chodit do práce, a při tom se připravovat na přijímačky .. takže bych lezl jen do práce z práce ...
A nic jiného ...
A navíc i ostatní z rodiny by viděli mou "slabost" ..

a co z toho jako pro tebe plyne, že tam není jediný Pražák?

že jsem jediný, co měl možnosti a stojí za hov.o

mimochodem, našel jsem toho psychologa. ale najednou nevím, co mu mám vlastně napsat ... :-(

Heluška napsal(a):

Doktore, mám problémy a chci je řešit s Vaší pomocí.
Nabínete mi nějaké termíny?
Jeden si vybereš a pak mu budeš vyprávět to, co jsi tu psal. Máš to v podstatě už natrénované, tak snad se Ti bude mluvit lépe.

když jak tam přijdu, tak se to ve mě najednou naprosto "sekne" ... já nevím, proč. i te(d ... jako kdybych problémy neměl ..

Neboj nic,
je to specialista, on už Ti pomůže začít. Řekni mu, co budeš právě v té chvíli cítit. Na to tam je.
Třeba, : Je mi trapně, doktore, nevím , jak začít. Pomůžete mi nějakými otázkami?
Hlavně   Neřeš problémy, které ještě nemáš!!!
Nezapomeň, ani malé dítě nechodí hned, než si je jisté, dělá malé a opatrné krůčky, upadne, zvedne se a učí se dál.
Nechtěj vědět, jaký bude pátý krok, když jsi neudělal ten první.
Vlastně první nesmělý ano. Píšeš o tom a cítíš, že je to jen a jen na Tobě.
Takže zítra nám tu nahlásíš , že máš termín první schůzky, protože uděláš krok č. 2 -- zavoláš psychologovi a objednáš se.

já jsme největší odborník na své problémy ...

Budu tak drzá, že řeknu- jo, jedině až tohle pochopíš, začne ti být lépe. Měl bys konečně pochopit cenu schopnosti se rohodovat a zodpovědnosti sama ze sebe. Ale můžeš se samozřejmě plácat do konce života, otázka je, jestli budeš spokojenej a nebudeš otravovat život lidem okolo sebe.

Nharte napsal(a):

já jsme největší odborník na své problémy ...

Budu tak drzá, že řeknu- jo, jedině až tohle pochopíš, začne ti být lépe. Měl bys konečně pochopit cenu schopnosti se rohodovat a zodpovědnosti sama ze sebe. Ale můžeš se samozřejmě plácat do konce života, otázka je, jestli budeš spokojenej a nebudeš otravovat život lidem okolo sebe.

Nharte napsal(a):

já jsme největší odborník na své problémy ...

Budu tak drzá, že řeknu- jo, jedině až tohle pochopíš, začne ti být lépe. Měl bys konečně pochopit cenu schopnosti se rohodovat a zodpovědnosti sama ze sebe. Ale můžeš se samozřejmě plácat do konce života, otázka je, jestli budeš spokojenej a nebudeš otravovat život lidem okolo sebe.

takže je to rpavda?

jednou jsem byl u psycholožky a ona: "musíte pochopit, že ono je to tak a tak !!!" A tak jsme čekal, co ona jakoby poví ...

http://www.volny.cz/alvin_sro/jazykova_ … ejnost.jpg
přesně tohle prostředí mě stresuje, nejsem schopný být mezi lidmi ... (ilustrativní obrázek třídy, ale docela to asi vystihuje)

lavský, nejlepší pomocná ruka je na konci tvé paže. Nikdo jiný za tebe rozhodovat nemůže, stejně bys s tím nebyl spokojen. Myslím že psycholožku máš docela dobrou. DOporučuju se jí zeptat na nějakou sebepoznávací techniku. Aby ti pomohla nastínit, kdo jsi a kam jdeš.

Nejhorší jsou takoví psychologové, kteří ti dělají rodiče a linkují ti život. Podívej kam si to dotáhl se svými rodiči? Doted se spolíháš na to, co řeknou ostatní a sám nevíš....

Držím ti palce a pokračuj...

Nevzdávej to, i když napoprvé máš pocit, že se možná nic nedělo. Máš své tempo. Nejprve se musíte vzájemně oťukat. Cos čekal, že Ti dá pilulku na vysoké sebevědomí, nebo čáry máry, už nemáš strach studovat a být mezi lidmi.
Tak to fakt nejde.
Před časem jsi mi napsal, žes zavadil o EFT, ale není to pro Tebe. To sis vymyslel, abych Ti dala pokoj, nebo jsi to myslel vážně?
Víš, měla jsem před lety potíže se synem. Prostě jsem ho vypakovala. Odjel si vydělat do Izraele. Pořádnou práci nenašel, ale zjistil, jakou cenu má přítomnost toaletního papíru, kousek chleba  a něco k němu, aby to nebyla paprika (sběr zeleniny). když neměl k jídlu nic, než tu papriku, ten papír by se hodil.  Když uděláš takovou zkušenost, bude i doplňovač  na čas fajn místo. Taky si to vyzkoušel, aby měl na svůj chlebíček, protože matčina kapsa se definitivně zavřela. Dostal se nakonec tam, kam chtěl.Ve 30. letech si bude dělat další výuční list, aby měl na svou práci kvalifikaci a když vše dobře půjde, možná bude mít ve 40. i maturitu (kterou Ty máš a je Ti ho :-) platná- promiň).
Možná bys takovou lekci taky potřeboval jako koza drbání.  Pak bys ani nemusel chodit k psychologům.
Ale všechno máš v rukách jen Ty sám.

lavský napsal(a):

Madis napsal(a):

Lavský popíšu ti, co nám tady předvádíš jo?

Uděláš si na ruce bebí a máš dvě možnosti.

A) najít si flastr sám, a nebo jít k doktorovi, ránu si nechat vydezinfikovat (a že to sakra bolí) zalepíš ji. Pna se zahojí a není po ní ani památky.

B) sedneš si na kraj cesty a budeš volat "au to bolí",  přiběhne pár lidí, někteří ti to pofoukají, jiní tě utěší, další radí, co s tím. Ty je posloucháš, stále jim tvrdíš, že to bolí a rána se zatím zanítí. Je to větší a větší bolest, tak skuhráš, trochu se v tom porýpeš a ono se to zase začne hojit. Říkáš si dobrý a mezi tím si zlomíš nohu. Rána nikdy nebyla pořádně vyčištěná, protože jsi nenašel odvahu zaběhnout za doktorem, ale protože jsi na ni zapomněl kvůli další události, nějak se vyčistila a zajizvila se. Ta jizva se ti stále připomíná a brání ti v životě. Ty se jí stále držíš, protože ti stále připomíná tu nevyléčenou bolest. Musel bys k doktorovi na plastiku a toho se zase bojíš. Ono by to bolelo.

Všechny, kdo čekají na tvůj konkrétní krok, nazýváš rýpaly. Ty raděj posloucháš to litování a soucit. Jsi Béčko chápeš? Abys mohl být Áčko, musel bys začít svoje trable řešit a ne o nich vykecávat.

když člověk ukáže, že je nic, tak prostě ... na tom stojí sebevědomí .... celé ... :-/ asi by mi poradil psycholog no

Ahoj,

tak to tady tak procitam a neda mi to na tvoji vetu nezareagovat.

Uz nejakou dobu chodim k psycholozce...
A potize se sebou, ktere tu pises, tak trochu znam na vlastni kuzi.

Take mi lide okolo mne rikali, delej neco se sebou. Nebud takova nebo takova....
Ale myslim, ze to nejde tak jednodusse, pokud k tomu clovek sam nedojde.
Pokud se sam nerozhodne s tim tj. se sebou samym neco udelat.

Mit vetsi sebevedomi, je krasna vec.
A na to, co se ti ptala psych., se me take ptala. A vlastne mi obcas klade podobne otazky.
Pomoci jejich otazek jsem zacala o sobe vice premyslet, postupem casu si klast svoje vlastni otazky a take si na ne hledat odpovedi, premyslet vice o sobe, a tak se vlastne posouvat ku predu.
Je to beh na dlohou trat.
 
Ale verim, ze jdu spravnou cestou. To, ze JA chci byt "lepsi", me pohani stale dal. Ikdyz priznavam, neni to vubec jednoduche. Stoji me to mnoho sil.

Myslim, ze jde o to, si uvedomit, ze to clovek dela pro sebe, NE pro druhe, ale pro sebe, aby on byl spokojenejsi, aby se on sam citil lepe, aby.......


Dovolila bych si Tvoji vetu malinko poupravit...

když člověk ukáže, že, "SI MYSLIM ZE" je nic, tak prostě ... na tom stojí sebevědomí .... celé ... :-/ asi by mi poradil psycholog no

Pomaha mi takovahle myslenka k tomu, abych byl spokojenejsi ? Aby jsem se citil lepe ?
Ano?
Ci ne ?
Proc to tedy delat ci nedelat ?
Kdyz se treba pak budu citit jeste hure ?

Upravil(a) Mari (15. 3. 2008 20:35)

A víte, rpoč nic neznám, neumím, enmám školu a tak?

rpotože se pořád bavím s "pozéry" a ti si dělají legraci z lidí, prý je to "debil" a takové, a co je on?
a díky tomu se řadím spíš k nim, a nic nedělám ... a. Ale je to má vina.
Místo abych se bavil s těmi, co se učí a znají a tak, bavím se s těmito, co nemají jiné kamarády, ani holku, nic nedělají ani nevědí, a chvástají se, když "mají navrch"

a on dělá neustále, že je nade mnou a já ho tahám jako kouli na noze ...

Takže já jsme vzdělanější, lae jsem mín, a on skoro nic, ale je průraznější a "někdo".

Ted teprve vidím, jak je skvělé mít kolem sebe fajn lidi

Upravil(a) lavský (16. 3. 2008 10:34)

přestaň se pořád porovnávat a poměřovat s ostatníma, dyť v každý větě píšeš nějaký srovnání! někdo je Pražák, někdo Moravák, další má VŠ, kámoš chodí v Adidaskách ... škatulky škatulky škatulky!!! svět není černobílej, začni myslet vlastním mozkem, ty pořád vlaješ a s někým se porovnáváš a pak z toho máš depky! psal jsi, že tě bavila příroda a koně, tak zkus třeba dálkově Suchdol nebo začni někde jezdit na koni nebo cokoli ... a nevymlouvej se na věk, plno lidí začínalo od nuly v mnohem vyšším věku a mám třeba kamaráda, co se v pětadvaceti rozhodl dělat večerně školu uměleckýho kovářství a jak mu to jde a přitom ještě maká na baráku a chodí do práce ... začni dělat co tě baví a už se proboha s nikým nepoměřuj, ty jsi ty.