|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Salen napsal(a):
Judito - jak už jsem psala, u vás to trvá krátkou dobu (já vím že pro tebe je to věčnost). Holka se k němu upnula, pomáhal jí, radí jí, on se vedle ní musí cítit jak velký ochránce. Asi bys tomu měla dát ještě čas, ale vymezený - no, už jsem ti to psala výše. Zatím těžko odhadnout. Tvůj muž může ještě překvapit nějakým rozhodným postojem "odcházím", ale taky to může přejít do toho stádia nekonečného přebíhání mezi vámi.
Chybí mi tu příspěvky XXXX a její rozhodný nadhled :-).
Salen, píšeš, že sice nejsi žádná rodinná poradkyně, ale to co zmiňuješ, že se vedle ní cítí jako velký ochránce, tak tohle mi přesně říkala psycholožka v rodinné poradně..... A tu její závislost na něm tady u nás jsem podcenila....on tady byl pro ni opravdu jediným a nejbližším člověkem, se kterým řešila nejen pracovní, ale i soukromé věci a to je asi také sblížilo. No nic, dám na Tvou radu a zkusím vydržet. Ještě mi akorát v Tvém příspěvku chyběla třetí varianta vývoje, taktéž rozhodný postoj "zůstávám".......Moc díky za povzbuzení a dobře myšlené rady 
Není tady
sisa70 napsal(a):
Holky, já si někdy tak říkám, že jsem na svýho muže prostě jenom zvyklá. Jako na starý boty, ve kterejch se mi dlouhou dobu docela dobře chodilo. Teď se botky rozpadly a budu si muset pořídit nový. Nebo taky můžu chodit bosa. I to má svý kouzlo.
Když si nazuju boty nový, můžou mně tlačit nebo mi skvěle padnou a já v nich zkrásním a rozsvítím se, protože to bude nové, jiné, neokoukané...
Tak si to užijme a netruchleme po tom, co bylo
Ahoj Siso, já jsem myslela, že tvoje botky jsou v pohodě, že jste je znovu podrazili? Jsem vedle?
Upravil(a) aeva1 (6. 3. 2008 21:28)
Není tady
aeva1 napsal(a):
sisa70 napsal(a):
Holky, já si někdy tak říkám, že jsem na svýho muže prostě jenom zvyklá. Jako na starý boty, ve kterejch se mi dlouhou dobu docela dobře chodilo. Teď se botky rozpadly a budu si muset pořídit nový. Nebo taky můžu chodit bosa. I to má svý kouzlo.
Když si nazuju boty nový, můžou mně tlačit nebo mi skvěle padnou a já v nich zkrásním a rozsvítím se, protože to bude nové, jiné, neokoukané...
Tak si to užijme a netruchleme po tom, co byloAhoj Siso, já jsem myslela, že tvoje botky jsou v pohodě, že jste je znovu podrazili? Jsem vedle?
tak jo aveo,koupím si nové boty a uvidím,zda padnou,ale steré už nééé,už se od nich oprostím,hajzla jednoho nevěrnýho 
Není tady
Ahoj Aevko ,
tak boty jsem podrazila já, můj manžel nosil střídavě dvoje 
A oboje velmi poctivě.
A třetí osoba, která už asi měla plný zuby toho několikaletýho vztahu, kterému však podle ní něco stále chybělo, to rozsekla. Takové láskyplné smskové elaboráty jsem už dlouho nedostala a doufám, že už nedostanu. Stačilo.
A tak po osmnácti letech začínám od píky. No ne, že by se mi to toho nějak chtělo ale bydlím teď s chlapem, kterýho si nevážím, nemuluju a kterej mi tak trochu brání v rozletu. Já jiný řešení nevidím. Není mi s ním dobře. Je teda pravda, že ten vztek, kterej jsem v sobě měla už vyprchal, teďka už jsem s tím smířená a pracuju krok za krokem na tom, aby bylo zase dobře.
Aevo, jak se máš ??????
Regi, u mého muže je to čistě rozumová záležitost. Ekonomicky by bylo výhodnější zůstat se mnou, protože řešení problémů a nové začátky nejsou jeho silná stránka.
Není tady
Siso, ta druhá bude mít smůlu, dostane torzo. Ještě to neví, ale dokud holky nevyrostou, nebude ho mít pro sebe úplně, notabene, tak do půl roku společného života budou tam, kde jste teď vy.
Nedivila bych se, kdyby se objevila nějaká třetí vyprošťovatelka, a to nemluvím o tom, až se (už brzo)objeví ve TVÉM životě nejaký záchranář! Chtělo by to někoho na poňufání, viď? 
Není tady
Lakino, on není hajzl. Prostě se zamiloval. To právo a volbu máš taky. Jen bohužel ublížíš tomu vedle tebe.
A teď si ubližuješ sama tím, že se zatím neumíš smířit, že tě vyměnil za jiný model, lhostejno jaký, ale vyměnil. To bolí, ale je na tobě jak dlouho .
Připomínám: čím déle budeš obviňovat, hněvat se, čím déle bude trvat smiřování se s novou situací, tím víc ti běží čas, který můžeš trávit s prima lidmi, a hlavně potichu přichází zákeřný nepřítel všech nešťastných a nesmířitelných :NEMOC.
V momentě, kdy jsem seděla u psacího stolu, najednou se se mnou zhoupl svět, rozbušilo se mi sdrce, že mi mále vylezlo krkem ven, mžitky před očima- a já dostala záchvat paniky, že UMŘU,
tak tehdy jsem pochopila, co je pro mě horší než mužova nevěra!
Totiž to, že umřu a moje děti se budou trápit bez maminky, že nikdy neuvidím vnoučata, že nezasadím ty kytky, co tak miluju, že jsem v životě nebyla u moře, že se chci projet na koni, že bych chtěla zase začít jezdit autem...až jsem pochopila, že mi můj anděl dává POSLEDNÍ výstrahu.
Ten den, tuším bylo to někde v polovině února (nevěra provalena 3 měsíce předtím), jsem zahájila ZMĚNU svého myšlení. Já jsem ta důležitá a jestli to ten vedle mě neví, tak je jeho svobodná volba odejít, bránit mu nemůžu. To je ta dělová koule na řetězu u nohy, od něhož máš v ruce klíč.
Pak mi trvalo asi ještě 14 dní, kdy jsem si při jedné řízené meditaci (vizualizaci) zažila TOTÁLNÍ oddělení, tj. konečné a nezvratné, a pak jsem se narovnala a smířila. Nekecám. Prostě jsem se smířila, že ten, co mě trápí i tím, že není schopen čestně odejít, odejde. Ale děti, tj. to nejdůležitější, co mám, zůstávají.
V té chvíli to bylo tak jasné, jakoby to napsal někdo na nebe a vyryl mi to navždy do srdce. Jenže pak přišla NEMOC. Ona tam totiž už byla , vznikala v době, kdy jsem se žrala, trápila, vyčítala...
Díky smíření jsem přišla JEN o žlučník (nashormážděný nevyjevený hněv). Známá se dostala podobným způsobem z rakoviny. Věřím, kdyby se nesmířila a neodpustila, dnes by tu už nebyla.
Bolí tě ramena nebo kolenní klouby? Co myslíš, je to jen tím, že třeba sportuješ? Není to tím, že jsi na někoho rozzlobená a že jsi nedokázala odpustit a smířit se s tím?
Nejde ti mráz po zádech? To je ten chlap důležitější než TY, tj. tvé zdraví, tvé tělo, tvá duše????
Upravil(a) Regina (7. 3. 2008 9:15)
Není tady
Regina napsal(a):
Siso, ta druhá bude mít smůlu, dostane torzo. Ještě to neví, ale dokud holky nevyrostou, nebude ho mít pro sebe úplně, notabene, tak do půl roku společného života budou tam, kde jste teď vy.
Nedivila bych se, kdyby se objevila nějaká třetí vyprošťovatelka, a to nemluvím o tom, až se (už brzo)objeví ve TVÉM životě nejaký záchranář! Chtělo by to někoho na poňufání, viď?
Regi, co ta druhá mít bude nebo nebude mi je jedno. Pracovala na tom velmi dlouho a systematicky, aby to takhle dopadlo a narozdíl ode mně věděla, jaký krásný pohádky umí manžel vyprávět a čeho je schopen. A to, k čemu se odhodlala můžu říct jen jedno ....zoufalý lidi dělají zoufalý věci. 
Já už teď koukám na sebe a svému muži přeji jedno: Aby pochopil a přijal sebe i se svými mindráky a nedokonalostmi (které neustále přisuzoval mně) a aby žil konečně spokojeně.
A přesně jak píšeš o těch nemocech, když člověku začíná jít o život, musí z toho rychlíku vystoupit.
Není tady
sisa70 napsal(a):
Ahoj Aevko
Aevo, jak se máš ??????
Regi, u mého muže je to čistě rozumová záležitost. Ekonomicky by bylo výhodnější zůstat se mnou, protože řešení problémů a nové začátky nejsou jeho silná stránka.
Teď se musím smát, jak jsi to napsala. I u nás bylo ekonomicky "výhodnější" zůstat se mnou. Proto se BM tak bránil rozvodu. Nedávno mi řekl, že je stejně škoda, že jsem to zničila , protože prý teď má zbytečně moc starostí a práce. Co na to říct? Škoda, že mu nechybím já a dcera.
Ale když vás holky vidím, jak po dvou a více letech snažení udržet manželství, to jde často stejně do kytek, tak jsem ráda, že jsem to rozsekla a že už to bolavé období mám aspoň trochu za sebou.
Jo Siso, mám se dobře. Kdybych si občas /teda často/ nepouštěla do hlavy ty pitomé myšlenky na minulý život, tak napíšu, že se mám krásně. Nic mi nechybí. Jsem zdravá, uživím se slušně, mám dobré kamarádky, mám i kluka, který mě má rád a nejraději by byl se mnou pořád, dcera je v pohodě. Vlastně se mám opravdu moc hezky, jen jsem úplně pitomá a nějak si to neumím uvědomit. A neumím si vážit toho, co mám. A jsem schopna ještě dnes brečet kvůli někomu, kdo mi za to už nestojí.
Není tady
Aevo, moc ti přeju, ať už se máš jenom skvěle.
Kuki má pravdu, netrap se už a užívej života.
Pa
Není tady
Díky , holky. A Siso, držím palce, ať všechno zvládneš. Nepochopila jsem moc ty smskové elaboráty - to ti dotyčná něco přeposlala?
Není tady
aeva1 napsal(a):
Díky , holky. A Siso, držím palce, ať všechno zvládneš. Nepochopila jsem moc ty smskové elaboráty - to ti dotyčná něco přeposlala?
ale ne, dotyčná si dala práci a vypracovala pro mně několik slohových cvičení, kde mi popisovala, jak si s manž. užívali, zatímco já tvrdla doma s dětma a že se mi to coby stihačce vymklo z rukou...atd atd. Ale co, ztrapnila se sama. Já jsem jí pouze požádala, ať mně z toho vynechá a vyřeší si svůj život sama, že já jí nepomůžu. Tak snad to už pochopila.
Aevo, až to všechno přebolí, budu se tomu smát, to vím 
Není tady
No jo, tady ty potřeby někomu něco napsat jsou fakt děsné.. Párkrát mě taky napadlo, co bych milence ráda řekla nebo napsala, ale jsem moc ráda, že jsem to nikdy neudělala.
Tak se drž, ať to přebolí.
Není tady
Aevi, bude líp. Už teď je, jen si to k sobě připusť. 
Není tady
jak tak vás tu čtu, tak jste toho napsaly moc a moc, ale stále jen pravdu a jak se věci mají.
regino, moc se mi líbí, jak píšeš ZAHÁJIT ZMĚNU MYŠLENÍ A KDO JE VLATNĚ DŮLEŽITÝ. Poslední dobou jsem jen přemýšlím co ON, jak ON, prič a vůbec nemyslím na sebe co Já....
Také se mi zdá, že se jen bojím VYSTOUPIT Z TOHO ZVYKU A DENODENNÍHO STEREOTYPU.
jUDITO....co píšeš je fakt síla, že u vás snad bydlela, hledala práci a nakonec odloudí tátu od rodiny!!! Jsou to fakt mrchy, co si nevidí ani na špičku nosu a pošlapou všechno, hlavně, že jsou štastný. Ty za to nemůžeš, tak se neobviňuj.
Sisa....dobře jsi to té milence napálila, musela být nepříčetná.
ještě odpovídám na otázku tuším SALEN: CO NA TO MAMINKA? .........Tak poprvé, jak odešel (aspon v té době jsem si nemyslela, že je v tom baba - spíš práce a neshody kvůli jeho kamarádovi) - vzala ho k sobě bez řečí a ještě si pro něj k nám domů přijela! (místo toho , aby řekla - trady máš svoji rodinu, vyřeš si to sám)
Před několika měsíci....neměl kam jít, nekomunikoval ani s maminkou. ta byla proti, že ho nevezme, at si jde k ní nebo někam jinam. Ale matka je matka, tak jí jednou obměkčil, prý, že ho v životě neviděla brečet a klepat se, jak je ve stresu, tak ho vzala k sobě.
Vlastně jsme se ještě pohádali před pár měsíci kvůli tomu, že to ví jeho matka ode mě a to ho nějvíc na mě naštvalo a jaká prý jsem. jenomže maminka by přísahala na svoji s..., že on by nikdy nic takovýho nebyl schopen - nevěry, tak jsem jí jen ujistila, že to je pravda a aby on si nevymýšlel a nedělal ze mě něco co nejsem. Věřila mi a stála při mě a popravdě řečeno můj M jen lehce přiznal svoji chybu mě
ale ze všeho nejvíc ho "ranilo", že to o něm ví matka, která ho do té doby měla jako muže Č.1!!!
Utajovat se to vše tak nějak nedalo, bydlíme od sebe kousek cca 10 min autem
A ted jsou zase spolu za dobrém a na vše je ze strany tchýně zapomenuto, protože je u nás doma , u ní má ale věci, takže mu pere, občas i uvaří a to je jako nedělní oběd, když k ní přijede v týdnu. Zkrátka pro mne normální denodenní věci, o kterých ani nemluvím - praní, vaření, úklid.
Občas jsem položila otázku, kde je vlastně doma? Řekl že tady, a proč má věci u mamky? At to neřeším. No je to na bednu. Neřeším to. Prijde mi to jednou nohou u nás, jednou u matky a čelem namířeno do kavárny, baru, na pivo a jít se bavit.
Už se nezaobírám tím co tchýně, přestávám přemýšlet a vnucuji si do své hlavy, ne co ON ale co Já, jak se s ním cítím...
Včera jsme spolu jeli hod autem, tak jsem mu i řekla, že od něho nechci dostat další ránu živitní, jakou jsem si již zažila, že jestli to má takhle fungovat a nebaví ho to být s náma, tak já si krájet nejhezčí léta svého života nechci a trápit se další třeba 2 nebo tři roky, to fakt ne a pak aby to skončilo stejně.Že je nerozhodný, neví co sám chcve, ale že já to vím.
Není tady
Kerrin - a otec se tam zřejmě nevyskytuje, co? No, těžko ty matky soudit. Je jasné, že synovi takhle nijak dobře nepomáhá, ale kdo ví jak bychom se zachovaly vůči našim synům my. Moje tchýně začala synovi (mému ex) ve svých 82 letech denně vařit a dává jeho současný život za příklad jejím dcerám - ty už mají vnoučata, žijí usedle a tchýně jim předhazuje jak můj ex žije, jak pořád cestuje se svou novou přítelkyní - no, holky jsou z toho natěšené :-))).
A musela jsem se zasmát tvé větě, že ty milenky jsou mrchy ..... :-)). Kerrin, když ony se ženské nerozdělují na manželky a milenky. Ono se to neskutečně prolíná. Taky se ti chce teď zvolat "to já bych NIKDY žádné ženské neudělala" ?? Jo, jo, to známe. A jak čas plyne, už to tak rezolutně neprohlašujeme a najednou je z leckteré bývalé podváděné manželky nová milenka. A čím myslíš že se jako milenka obhajuje? No přece tím, že to manželství už jim stejně dávno nefunguje a stejně by se rozešli. A nová podváděná manželka jí proklíná a říká "jak mi to ta mrcha mohla udělat, to já bych NIKDY ...." :-).
Není tady
Když čtu některé řádky, napadá mě myšlenka, vždyť milenky jsou stejné ženy jako všechny ostatní. Nejsou to mrchy, nepřátelé, jen se nám tak v určité chvíli jeví. Jsou stejně nešťastné, smutné, laskavé, veselé, vlídné, někdy rozzlobené. Jakobychom zapomínaly, že partner je ten, kdo se takhle rozhodl, že i my máme větší nebo menší "díl viny" za rozpad vztahu. Že milenky bývají většinou pouhým katalyzátorem, pouhým zrcadlem nastaveným našemu vztahu. A že do role milenky se třeba může dostat každá z nás.
Majko, to je ale krásná myšlenka...
Není tady
také jsem myslela :mrchy: jhen v tu chvíli, když se cítíme ubližovaný. Iu jsem psala na jiném vlákně, že jsem to kdysi zažila být milenko ženatého muže. Vycouvala jsem zavčasu. Kvli mě se nerozvedl,jen jsem zjistila, jaké to je a nechtěla bych se dostat do pozice "zamilované milenky" ..... jenže nikdy neříkej nikdy. ne vážně v rodině mého muže otec není od jeho 16-ti, takžematka dodnes se snaží mít dětičky jko kvočna u sebe, to i její dcera (36) svobodná, bez přítele - občas někdo a matka vede život s přítelem občasné schůzky, jak jí to vyhovuje .....1 týdne na večer do rána! a kde poak má brát její syn (můj M ) vzor, když to nevidí doma. každý jak se mu to hodí....
Možná jsem něco blbě napsala nebo zformulovala, ale píšu, jak si to myslím
Není tady
Salen, presně taková je obhajoba...... vztah nefunguje už dlouho............ Když jsme s M měli rozhor po provalení jeho vztahu k dotyčné, tak ze mě vypadla přesně tato slova a že také dokážu říct cokoliv a vím co mluví ta dotyčná, že ho přesvědčuje o tom, že to nemá smysl.....když odejde bude mít klid, vše za sebou, bude volný.......... už má za sebou 2 manželství a je přes rok rozvedená.
Není tady
Judita23 napsal(a):
Salen napsal(a):
Judito - jak už jsem psala, u vás to trvá krátkou dobu (já vím že pro tebe je to věčnost). Holka se k němu upnula, pomáhal jí, radí jí, on se vedle ní musí cítit jak velký ochránce. Asi bys tomu měla dát ještě čas, ale vymezený - no, už jsem ti to psala výše. Zatím těžko odhadnout. Tvůj muž může ještě překvapit nějakým rozhodným postojem "odcházím", ale taky to může přejít do toho stádia nekonečného přebíhání mezi vámi.
Chybí mi tu příspěvky XXXX a její rozhodný nadhled :-).Salen, píšeš, že sice nejsi žádná rodinná poradkyně, ale to co zmiňuješ, že se vedle ní cítí jako velký ochránce, tak tohle mi přesně říkala psycholožka v rodinné poradně..... A tu její závislost na něm tady u nás jsem podcenila....on tady byl pro ni opravdu jediným a nejbližším člověkem, se kterým řešila nejen pracovní, ale i soukromé věci a to je asi také sblížilo. No nic, dám na Tvou radu a zkusím vydržet. Ještě mi akorát v Tvém příspěvku chyběla třetí varianta vývoje, taktéž rozhodný postoj "zůstávám".......Moc díky za povzbuzení a dobře myšlené rady
U nás to bylo to samé. Já jsem na manžela působila jako člověk, co pomoc a ochranu nepotřebuje, jeho tehdejší milenka působila jako chudinka, která potřebuje pomoc (objektivně to bylo jinak - já byla poměrně vážně nemocná, tři děti, z toho jedno miminko, k tomu jsem ještě pracovala z domova, ona byla zdravá, s jedním dítkem). Dokonce i já jsem jí pomáhala s různými věcmi.
Jsem jen chtěla napsat, že psycholog mě naučil, jak to změnit, je třeba naučit se říkat si o pomoc, nebát se dát najevo že něco nezvládám, nestíhám. Na druhou stranu začít si manžela vážit pro to dobré, co je v něm a nezapomenout ho obdivovat za to pěkné, co pro nás dělá. Přesně jak to dělala ta jeho bývalá milenka. Není to jednoduché, ale jde to.
Zrovna tak pomohlo, když jsem se stala víc bezstarostou a málo co řešící, to bylo snad nejtěžší, ale šlo to, mimo jiné i díky tomu, že jsem na manžela přehodila část povinností a tím se mi uvolnil prostor pro užívání si života.
Musím uznat, že ta jeho bývalá milenka mi byla a je vzorem svým přístupem k životu v některých oblastech, pomohla mi k pochopení mých chyb. Psycholog mi tehdy říkal, že jí jednou napíšu pomyslný děkovný dopis. Měl pravdu. I kdyby můj muž o mě nestál, to co mě naučila ona, použiju ve svých příštích případných vztazích.
Není tady
aeva1 napsal(a):
No jo, tady ty potřeby někomu něco napsat jsou fakt děsné.. Párkrát mě taky napadlo, co bych milence ráda řekla nebo napsala, ale jsem moc ráda, že jsem to nikdy neudělala.
Tak se drž, ať to přebolí.
Myslím, že korespondence manželka X milenka nemá smysl, protože je hodně těžké vypustit emoce a nebrat si to osobně. Většinou to je skrytý boj, kdo z koho. Už tam podle mně nejde ani tak o toho chlapa, ale o to, která bude mít navrch. Já jsem taky měla nutkání jí to oplatit stejnou mincí, ale teď jsem ráda, že jsem to neudělala .
Já se jí vlastně ani nedivím, že všechno vsadila na jednu kartu. Vzhledem k tomu, jaký měla život je ta její citová závislost pochopitelná. To jen já vždycky čučím 
Nevím, proč si pořád myslím, že ostatní přemýšlí stejně jako já... Byl to pro mě jen velkej skok z pohody do nepohody.
A ani jsem jí nic napálit nechtěla, jen jsem to už nechtěla číst. Ty věci, který člověk ani vědět nepotřebuje, ale který mu zůstanou někde vzadu v hlavě a špatně se jich zbavuje.
Není tady
Siso, jak ti rozumím. Já zažila jen jednu sms od "ní". Ale už z hlavy nevymažu ty telefonáty, který jsem v pominutí smyslů kvůli tomu udělala. jenže to vím teď, že bych reagovala jinak. Grácie a nadhled se získává v rozjitřených dobách těžko.
Není tady
Pokuď svého muže miluješ, tak je to opravdu těžké.
Pokud jde ale o hájení starého kačera (tj. mnou odložená hračka, se kterou si hraje někdo jiný), tak je to jen boj ega.
Siso, jsi na dobré cestě.
Za sebe musím říct, že jsem včera s mužem měli velmi dlouhý a velmi emotivní hovor a když už jsem myslela, že je všechno v háji (mám tendenci brzo házet flintu do žita)a že je mezi námi konec, tak přišel a říkal věci, o kterých jsem ani netušila, že o nich uvažuje a vůbec o nich ví. Třeba to, že mě stahuje, že se vzdalujeme a tak...a on řekl, že o mě stojí, že se pro mě rozhodl a že chce se mnou zestárnout atd...ještě teď se z toho klepu.
Závěr je, že já jsem zralá na , bo jsem si zase vytvářela doměnky, zase jsem si v hlavě něco sesumírovala, aniž bych znala názor druhé strany, a protože člověk věří horším věcem, tak jsem usoudila, že už nemá cenu bojovat.
A ejhle, najednou znám názor druhé strany a najednou jsem pochopila, že on není brzda našeho manželství, ale JÁ. 
To bolí, zjištění, že to, co podsouvám svému patrnerovi, vytvářím já sama. To věčné zrcadlení...
Není tady
Regi, to teda zírám a držím palce. 
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
