14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Kuřátko napsal(a):
Judita23 napsal(a):
Rodina a děti byli u něho na prvním místě, proto teď tak zírám...Copak ta chemie je vemocná?
Můj BM to měl tak samo. Rodina a syn na prvním místě. Nevěru u svých kamarádů s rodinou odsuzoval. Pak se najednou zamiloval a bác. Ano, kvůli rodiny se vrátil...ale já časem pochopila, e to dělá jenom kvůli tomu. On nebyl astný. Tak to asi nakonec dopadlo, tak jak mělo.
Kuřátko a jak to u vás probíhalo v čase? Jak dlouho se Tvůj mu rozhodoval, ne odeel?
Není tady
Já to vím od začátku října, manel mi to sám řekl poté, kdy jsem se ho ptala, jestli se něco neděje, e mám pocit,jako by mezi námi bylo sklo......A to byl jejich vztah úplně čerstvý sotva snad měsíc?? Řekl, e si to potřebuje srovnat v hlavě a je vidět, e stále neví, zvauje..... a já nevím jak dlouho mám čekat a nechat ho rozmýlet....vím, e se doporučuje rok......sílu na to zatím mám, stojí mi to za to, ale příběhy například Mazlíka se mi v mé situaci nečtou moc vesele......
Upravil(a) Judita23 (4. 3. 2008 14:02)
Není tady
U nás to byl takový malý kolotoč. Po provalení nevěry odeel k milence po týdnu. Skoro kadý den k nám ale chodil. Po třech měsících vztah s milenkou ukončil, vrátil se k nám domů a my to zkoueli dalí tři měsíce znovu. Jene po té samé době se začal opět stýkat s milenkou.
Se mnou přestal komunikovat (jen nutnosti) a já viděla jak se trápí. Vydrela jsem to jetě dalí tři měsíce...a to jsme jetě ke vemu jeli spolu na dovolenou....a pak jsem mu zabalila věci a řekla, aby el. A vím, e kdybych to tak tenkrát neudělala, plácali by jsme se v tom jetě hodně dlouha. A já tak u ít nechtěla.
Není tady
Judito, u kadého je to jiné. Někdo má sílu čekat a někdo ne....někomu, kdo čeká to vyjde a jsou zase astní a jiný ne. Nejde příběhy srovnávat. Ano jsou kolikrát hodně podobné. Ale ty osoby jsou jiné, ijí v jiném prostředí a mají k sobě i jiný vztah.
Musí se řídit podle sebe....co ty by jsi chtěla.
Není tady
Tak přesně z tohohle vývoje mám obavy....ale já asi nebudu mít tu sílu poslat ho pryč, pořád jetě doufám,e na misce vah to budu já a děti, kdo převáí, ale zase za cenu, e se bude trápit? Pokud to u něj bude rozhodnutí z rozumu a ne srdcem, tak se jen posílí to, co bylo odmítnuto.......taková je zákonitost vztahů..
Není tady
Jo, jo, ten můj BM taky odsuzoval moji kamarádku, která si u nás nechávala auto, kdy jela na zálety :-). A taky je to ten zodpovědný a věrný typ, který se teď kolem milenky (měla bych u říkat přítelkyně, vdy u není enatý) točí a obskakuje ji ..... no prostě jako zamilovaný mu. A díky jeho "rodinným" vlastnostem nemám moc ance, e bych se někdy dočkala "odplaty". Sice ona byla dost na chlapy přelétavá, ale kdy u tohle urvala, to by musela být blbá, aby se toho vzdala. Taky u jistě ví své o ivotě rozvedené eny - a ona se rozváděla na vlastní ádost, aby měla víc volnosti.
A můu tady kývat nad vaimi stesky, a bych mlátila hlavou do klávesnice, ale holky ..... k čemu to je, připoutět si pořád tyhle pocity? e ho chci zpátky, e chci zpátky nai rodinu, e u bych se chovala jinak (to je vůbec ílený konstatování) ?? K ničemu! Jenom nás to pořád otáčí zpátky. Prostě tyhle mylenky, kdy na nás přijdou, musíme nechat jen tak projít kolem, zalít nějakými těmi slzami a představovat si třeba, e s kadou tou slzou odplavuje zase kousek té vnitřní bolesti.
Já sama v tom lítám kolikrát úděsně, střídá se to s těmi lepími dny, ale prostě člověk to musí tak nějak přijmout, nesnait se teď hned něco vymýlet, měnit, řeit, nechat plynout čas, vyrovnávat se uvnitř sebe a přebíjet ty vlny smutku čímkoliv, co na koho zabírá.
A věřit, e tohle není ádnej konec naeho partnerského ivota. Jen přestávka. Hrozně moc bych chtěla kouknout dopředu, třeba za 5 let ..... protoe podle mých zkueností mnohá z nás bude v té době tie v duchu úpět "teda já blbka, e jsem si tu samotu pořádně neuila, u zase abych se starala a poslouchala chytrý řeči" :-))).
A jetě něco - jak tu kadou chvíli nějaká píe, e ten její byl ten nejlepí, nejúasnějí, e jinej u ho nemůe nahradit ..... holky, kdy s někým jste 15, 20 let, tak je to předevím zvyk a mylná jistota. To je to, za čím brečíme. Nic jiného jsme nepoznaly, tak si myslíme, e to bylo to nejlepí. Navíc jsme si s ním u v mozku naplánovaly mnoho dalích let, co a jak jetě pořídíme, poznáme, jak budeme mít ty vnoučata, atd, atd. A teď to nemáme a máme pocit, e to bude proívat s tou druhou. Nebude. I pro něj skončily ty plánované představy. Protoe s novým partnerem u ijou jinak a mají zase svoje představy, které moná vyjdou, moná ne.
Mě osobně pomáhá nejvíc to, e sice uznávám dobré stránky BM (taky mám pocit, e těko najdu jiného chlapa, který by je měl), ale úmyslně si vybavuju ty horí. To co mě tvalo, čím mi el na nervy a hlavně ty poslední dva roky, co vechno jsem kvůli němu musela proít. Co mi udělal člověk, kterého jsem povaovala za mého nejbliího, ke kterému jsem utíkala kdy mi bylo těko a kterému jsem ve vem věřila.
Čas je ná přítel a s ním to zvládnem vechny. Určitě.
A bacha na převozníky :-). Ono je to fajn, e s nimi zase zaíváme jakou takou lásku, jene koukněte kolem - vesměs přitahujem v tomhle období smutnění chybné exempláře. A zase mluvím teď za sebe - je asi lepí to vydret sama se sebou nějakou tu dobu bez chlapa, i kdy se to zdá zoufale dlouhý, ne lítat z euforie zamilovanosti a naděje zase do hloubky beznaděje z toho, e to nevylo.
Není tady
Salen
Já mám asi výhodu, nějak od přírody se neumím trápit něčím, co nelze změnit. Take i kdy i já mám ve svém ivotě období, u kterých je mi líto e u zkončila a taky jsem ve svém ivotě strávila pár pěkných chvil s lidma, které mi odeli navdy, tak se netrýzním mylenkama na to, co bylo.
A jak psala Selima - podmiňovat svůj pocit těstí někým jiným je blbost. Někdo jiný mi můe ke těstí přispět, ale ten největí díl musím odmakat sama - musím CHTÍT být astná. ivot je docela krátký a někdo prostě astný být nechce.
A pak mě napadla jetě jedna zajímavá věc. Kdy se to u nás provalilo (manelův rok a půl letý paralelní vztah), já jsem byla přesvědčena, e nemohu milence konkurovat, e nemá absolutně cenu nějak bojovat. Ani mě to nenapadlo, první moje mylenka byla jít jejich těstí z cesty. A to paradoxně začalo manela ke mně přitahovat ale to jsme já neměla nikterak v plánu). Mezi lidma se prostě dějí neuvěřitelné věci.
Moc myslím na vás vechny, které se trápíte. Pomoct vám ale moc neumím, to je bohuel/bohudík na kadé z nás, netrápit se víc, ne je nezbytně nutné.
Není tady
No, a mě musel manel párkrát i doslova vzít po hlavě, abych pochopila, e se dá ít i bez něj, dalí fáze mám před sebou:odstřihování fyzické a ekonomické, duchem jsem u jinde. Ne u jiného, prostě jinde.
Dnes mi jedna moudrá ena otřískaná ivotem řekla: "konečně ses probudila, e ti to trvalo!"
Domů jezdí jednou za 14 dní, s manelem mají přátelský vztah, dcera se rozhodla zůstat u táty, take nebylo ani co řeit.
Judito23, sundej si růové brýle, tudy toti cesta nevede.
Není tady
já bych chtěla moná zpátky nai "rodinu", ale jsem přesvědčená, e si neiju patně. Probralo mě to. Málo lidí by hádalo, e mám 21letého syna, omládla jsem. Fyzicky i psychicky.
Do smrti svého mue nepochopím, ale e bych si myslela, e jsem udělala chybu, kdy jsem ho nechala jít...tak to zas ne.
Potkala jsem jinýho, by jak říká Salen, je to chybný exemplář. Ale je úasný, hezký, pomilování hodný, děsně ho eru. Má mě rád a dává mi to dostatečně najevo a tím mě uzdravuje. Nepřipadám si ani zbytečná, ani stárnoucí a to, e má závazky jinde...vím na čem jsem, neslibuje tulipány do svatební kytky (taky je miluju).
Není tady
-
Upravil(a) majkafa (27. 3. 2008 7:56)
majkafa napsal(a):
xkisek napsal(a):
kdysi jsem si koupila tričko s nápisem: " vdycky znovu ztroskotám" , kdybych tehdy věděla jak se to jednou stane pravdou....pořád ho nosím... 5 let po rozvodu, pořád je pro mě BM mů s velkým M, akorát e u tu rodinu tvoří s jinou a já jsem zvědavá, jestli jetě někdy potkám někoho, s kým si budu rozumět tak jako s ním.....
Ano. Mně můj mu taky nastavil laku příli vysoko. Takový jako on, je jenom jediný na světě. A s takovým si stále přeji ít, stejně jako před dvaceti lety a jako pořád. I kdy se někdy snaím namluvit si něco jiného.
Nechám to být. Tak, jak to je. Nebudu se bránit. Poslední týdny ráno vstávám a je mi tak straně smutno, cítím se tolik oputěná. Chybí mi náruč. Mého mue? Jakákoliv? Já nevím. Vím jen, e toho, kdo mě bude milovat a já jeho. Chvilku jsem myslela, e jsem ho potkala.
Co kdy je kdokoliv jiný jenom náhraka?
Já chci a chci a chci svého mue a svou rodinu, ít s ním, aby se děti mohly vracet ke svým vlastním rodičům a vnoučátka ke svým vlastním prarodičům a aby ti rodiče ili stále spolu a milovali se a měli se spolu krásně a dokud neumřeli a zazvonil zvonec a pohádce byl konec.)
Já nechcííííííííííííí konec!
Chci zpět svou rodinu. Celou. Teď hned!
Ali, tys to v těch kartách viděla. Matka rodu. To jsem já. I tam je to napsáno. Udělám téměř cokoliv pro zachování naí rodiny. A stejně je mi to houby platné. Protoe sama ji NIKDY nezachovám takovou, aby v ní byl vlastní otec a vlastní máma vlastních dětí.
Majka, to čo bolo, u v tejto chvíli nie je pravda... Teraz je teraz. Niečo iné. Minulos je navdy preč. Chvalabohu - robí miesto prítomnosti a budúcnosti.
Kurnik, to se v tom zase plácám.
Zahrabu se do práce.
Majka, to čo bolo, u v tejto chvíli nie je pravda... Teraz je teraz. Niečo iné. Minulos je navdy preč. Chvalabohu - robí miesto prítomnosti a budúcnosti.
Upravil(a) Selima (4. 3. 2008 16:58)
Není tady
Judito, píe srozumitelně, pěkně, a to člověka dojímá.
Ale...
Já bych ti ráda troku podlomila tvoji víru v Něj.
Ne proto, e bych ti chtěla ublíit. Jen bych tě chtěla zkusit malinko pootočit, abys támhle za tím vysokým stromem zahlédla taky vrcholky vzdálených hor....Opravdu je tak dokonalý, tak milující, má tak vysokou úroveň, e na něj jiný nedosáhne??!!?
Skutečně se nemůe tvé hodnocení prolínat s tvojí iluzí. Ani částečně?
Zajímavý prvek v hodnocení mnoha (nás)en je absolutní dokonalost a nenahraditelnost stávajícího partnera.
Není tady
Chlap Kukačko, jedině novej chlap, co by nebyl zadanej jinde :-)))
Není tady
Wiki napsal(a):
Judito, píe srozumitelně, pěkně, a to člověka dojímá.
Ale...
Já bych ti ráda troku podlomila tvoji víru v Něj.
Ne proto, e bych ti chtěla ublíit. Jen bych tě chtěla zkusit malinko pootočit, abys támhle za tím vysokým stromem zahlédla taky vrcholky vzdálených hor....Opravdu je tak dokonalý, tak milující, má tak vysokou úroveň, e na něj jiný nedosáhne??!!?
Skutečně se nemůe tvé hodnocení prolínat s tvojí iluzí. Ani částečně?
Zajímavý prvek v hodnocení mnoha (nás)en je absolutní dokonalost a nenahraditelnost stávajícího partnera.
Wiki, já vím, e ty moje ódy na manela vás asi pěkně tahají za ui.....Ale já si nemůu pomoct, nemyslím si, e bych ho viděla jen skrz ty růový brejle. To co dělá teď, moje kamarádka nazvala psychickým terorem - (jeho nerozhodnost), ale já ho znám a vím, e je z toho veho, co se mu teď děje sám neastný...Mě prostě tve, e ztrácím člověka, se kterým nás pojil společný smysl pro humor, stejné hodnoty, společné záitky a to nejdůleitějí - máme dva prima svitě, který by určitě chtěli vidět mámu s tátou pod jednou střechou..... My jsme prostě byli opravdu pohodový pár, který byl na stejné vlně, za ty roky psychicky srostlí, často v jednu chvíli myslící na stejné věci, o vem jsme se dokázali dohodnout, i po letech skvělý sex.. Máme několik společných známých, kteří o nás tvrdili, e kdyby se vichni kolem měli rozvést, tak my dva zůstaneme spolu.....já prostě nedokáu pochopit, e stačilo tak málo a vechno to jde do kopru. Najednou ho taky vidím v jiném světle, ale mám pořád tendenci ho omlouvat - (zamiloval se a chudák neví jak z toho). Je jako by ho někdo vyměnil, očaroval.....A z poslední naí komunikace nemám pocit, e by to chtěl urovnat, spíe naopak....krouíme nad propastí a já do ní zoufale nechci spadnout.....
Není tady
Judita23 napsal(a):
Wiki, já vím, e ty moje ódy na manela vás asi pěkně tahají za ui.....Ale já si nemůu pomoct, nemyslím si, e bych ho viděla jen skrz ty růový brejle. To co dělá teď, moje kamarádka nazvala psychickým terorem - (jeho nerozhodnost), ale já ho znám a vím, e je z toho veho, co se mu teď děje sám neastný...Mě prostě tve, e ztrácím člověka, se kterým nás pojil společný smysl pro humor, stejné hodnoty, společné záitky a to nejdůleitějí - máme dva prima svitě, který by určitě chtěli vidět mámu s tátou pod jednou střechou..... My jsme prostě byli opravdu pohodový pár, který byl na stejné vlně, za ty roky psychicky srostlí, často v jednu chvíli myslící na stejné věci, o vem jsme se dokázali dohodnout, i po letech skvělý sex.. Máme několik společných známých, kteří o nás tvrdili, e kdyby se vichni kolem měli rozvést, tak my dva zůstaneme spolu.....já prostě nedokáu pochopit, e stačilo tak málo a vechno to jde do kopru. Najednou ho taky vidím v jiném světle, ale mám pořád tendenci ho omlouvat - (zamiloval se a chudák neví jak z toho). Je jako by ho někdo vyměnil, očaroval.....A z poslední naí komunikace nemám pocit, e by to chtěl urovnat, spíe naopak....krouíme nad propastí a já do ní zoufale nechci spadnout.....
Já nevím holky, ale neidealizujete si ten vztah, kdy se vám začal rozpadat? Mně to připadá a nějaké přehnané. To jsou ti vai chlápci opravdu takoví svaoi?
Tak asi i začínám být ráda, e ten můj BM je naprosto nedokonalý (stejně jako já) a nemusela jsem se v době naeho odloučení trápit podobnými stesky, e u takového "pánaboha" v ivotě nepotkám.
Je to smutné, kdy mizí jistoty a pevná půda pod nohama, máme přijít milence a kamaráda v jedné osobě, o někoho tak blízkého ....... ale takhle se týrat vynáením toho muského a toho vztahu do nebes? Nevím. Asi v těch naich vztazích bylo neco shnilého, kdy se nám rozpaly nebo rozpadají.
Judito, tak zkus přijít na to, co bylo shnilého a spoutěčem. Třeba není vechno ztraceno. Jsi statečná a má sílu vydret, tak vydr a netýrej se. Jestli jste měli fajn vztah, tak se snad probere a nebude chtít o něj přijít.
Není tady
No, ja dnes- a to je u ae prosím pekne 10 orkov po "rozchode môjho ivota" viem, e bývlý boj síce férový chlap a dobrý milenec, ale mal aj spústu chýb... a proste pri vetkom, čo bolo dobré - a e to bolo dos - zohral svoju "historickú úlohu" a odiiel na smetisko dejín. Vývoj sa nedá zastavi a my sme sa vyvíjali kadý inak a kadý inam.. Netrúfam si hodnoti, ako je to u vás, ale ak je to len drobný úlet, určite to preijete a mono ete skvalitníte vzah. Ak sa to rozpadne, korózia bola hlbia a časom by vá vzah nahlodala tak či onak. Aj dvaja vynikajúci žudia si môu neraz da len obmedzené mnostvo citu, informácií a inpirácie pri vývoji, a potom je načim pobra sa ďalej.
Není tady
Fanny5, já si nic neidealizuju, mám jenom tu smůlu (nebo těstí?), e ve, co jsem napsala v předchozím příspěvku o naem vztahu je pravda a řada naich známých by Ti to potvrdila. Je mnohem těí se odpoutat od člověka, který se k Tobě a doposledka choval dobře. Neříkám, e problémy jsme neměli, poslední půlrok se stupňovalo manelovo pracovní vytíení a já to dost těce nesla a nebyla jsem vdy ta chápavá a neprudící....On si na druhou stranu taky mohl dříve srovnat hodnoty a trochu ubrat.... více se v týdnu věnovat dětem a nevídat je jen u snídaně...těch střípků, které vytvářejí rodinnou pohodu je hrozně moc a pak, kdy se jeden po druhém nenápadně ztrácejí, tak ty to kolikrát v tom vedním kolotoči ani nezaznamená a kdy se o ten poslední píchne a zařve bolestí........ale to je pak u větinou pozdě......
Není tady
Juditko, já ti to věřím ...... jen jsem tě chtěla popíchnout k zamylení.
Mnoho z toho, co jsi popisovala, bylo i u nás v pohodě. Byli jsme kámoi i milenci (stále funkční chemie), taky mi hodně známých říkalo, e jsme se jevili tak pohodově a větina mi říkala, e k sobě prostě patříme ..... atd. a přece se to podělalo. Jene to víme jen my dva, co se podělalo a proč. A nejspí si i o tomto myslíme kadý trochu něco jiného ......
Já osobně si myslím, e se to začalo bortit daloko dřív, ně do naeho vztahu vtoupily dalí osoby a my zkázu dočinili ......
Popřemýlej .... nejspí třeba manovo pracovní vytíení v poslední době, tvůj pocit nespokojenosti a to, e on ho vycítil ........ třeba něco jiného, bylo příčinou toho, e se talo toto.
Jestli je vak mezi vámi jinak dobrý vztah ..... máte určitě anci.
Mezi námi také zůstalo silné pouto, které nás nakonec stejně stále svádělo a svedlo dohromady......
Není tady
Judito23 hodně mi ten tvůj příběh připomíná můj. Má první reakce,kdy jsem se dozvěděla ( od manela sám mi to řekl), e si něco začal s naí novou sekretářkou, byla e nás dva přeci nemůe nic rozdělit. A on se mnou souhlasil. I se s ní rozeel, ona odjela na půl roku do anglie, po půl roce se vrátila a pokračovalo to dál, moná to chtěl i skončit, ale bylo to silnějí ne on. Po 3 letech takto jsem to skončila já, u jsem to psychicky nezvládala. Do poslední chvíle se ke mě choval hezky a chová se dál. Je opět perfektní partner a dobrý táta naim dětem a myslím, e i jeho nové holčičce. Mám ho ráda a myslím e i on mě a jsem ráda e to je tak jak to je.
Není tady
Xkisku, kloubouk dolů před Tvým nadhledem. Tvůj příběh je asi opravdu v něčem podobný tomu mému.....U nás je ve stále jetě otevřené, stojíme na křiovatce a je mnoho cest, kudy se z ní vydat dál. Já jsem posera, chci tu starou, známou, dobře vylapanou cestičku.....Mám pocit, e ale pro mého mue je to zatím opravdu silnějí ne on a rozhodně mi nedělá dobře představa o jeho nové rodině..... a naí sluné komunikaci při řeení rodičovských záleitostí.....nechci takhle předjímat, ale některým mylenkám se zkrátka neubráním. Já mám teprve teď, v Kristových letech pocit, e jsem dospěla, e spadly ty pověstné růové brýle a nejen o naem vztahu, ale o ivotě a o vztazích vůbec.
Není tady
drím ti palce, kdy si tu člověk přečte Vanilky příběh, tak vechno je moné. Můj nadhled je pud sebezáchovy, kdy jsem se odhodlala to ukončit, váila jsem 47 kg a nebyla jsem schopná jíst. Přesto nikdo (kromě mých rodičů a ségry ) nic nevěděl. Kdy to manelovi rodiče zjistili, tchán mi tu skoro brečel, a vydrím e on se určitě uklidní. jeho rodiče se s tím dodnes nesmířili a pořád mně počítají do rodiny. A ten pocit jsem v těch 30 měla podobný a proto asi bude lepí se vrátit do puberty - uívat si a nevázat se To je to rozhodování : zůstat v přístavu ne loď shnije nebo vyplout na moře, dokud to jde
Není tady
Salen, souhlasím s tím, co píe.
Ale myslím si, e ty smutný řeči tady - to jsou vlasně nae slzičky. Necháme je vyjít ven, abychom se zase mohly uklidnit a být více či méně v pohodě.
Není tady
-
Upravil(a) majkafa (27. 3. 2008 7:57)
Kuřátko napsal(a):
Judita23 napsal(a):
Rodina a děti byli u něho na prvním místě, proto teď tak zírám...Copak ta chemie je vemocná?
Můj BM to měl tak samo. Rodina a syn na prvním místě. Nevěru u svých kamarádů s rodinou odsuzoval. Pak se najednou zamiloval a bác. Ano, kvůli rodiny se vrátil...ale já časem pochopila, e to dělá jenom kvůli tomu. On nebyl astný. Tak to asi nakonec dopadlo, tak jak mělo.
Jako bys mluvila o mně
ere mě to, ale pořád se snaím sám sebe přesvědčit, e jsem se rozhodl správně...
Není tady