Oznámení

8. června : Vážení uživatelé, v současné době pracujeme na vylepšení stránek Babinet.cz, což může způsobovat občasné výpadky či problémy spojené zejména s přihlašováním. Na odstranění problémů a doladění detailů usilovně pracujeme. Děkujeme za pochopení.

8. června : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

28. května : Kyjevské smažené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd!

#1 2. 3. 2008 7:27

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Kolegyně, která si vynucuje soucit

Mám kolegyni v práci. Vyznačuje se tím, že je permanentně nemocná (údajně má rakovinu, ale to říká už 20 let). Ani přesně neřekne, co jí je, jen vždy úsečně utrousí poznámku, že neví jak zvládne svou práci, že zas má výsledky špatné, že zas nemůže dýchat... Když přijde do kolektivu někdo nový, chvíli ji lituje, ale po čase to každého přestane bavit.

Kolegyně je ten typ člověka, co musí chodit do práce i s chřipkou, protože by bez ní nᚠpodnik určitě spadl.
Takže raději poprská deset dalších lidí, hraje hrdinu, a všem nezapomene (úsečně a jakoby mimochodem) sdělit, že trpí, nebo se alespoň tváří jako umučení boží.

Nedávno měla úraz, a přestože podnik po dobu její nemocenské zajistil záskok (všichni jsme nahraditelní), vrátila se o měsíc dříve, a teď si zase stěžuje, že nemůže pracovat. Takže svou práci dělá jak zvládne (blbě, vždy má ještě ležet doma), chodí za šéfem a omlouvá se, že to není O.K., a on s chápavým úsměvem ji vše odkýve a polituje tu naši národní hrdinku, která přišla "zachránit podnik před krachem".

Nevím, co ji nutí dělat tyhle ciráty a žít ze soucitu ostatních, jestli ji to nabíjí, nebo co.
Já už tedy odmítám dotovat ji svým soucitem, ale stejně se mi nepříjemně pracuje vedle člověka, který se živí pozorností jiných. Jako energetický upír. Vždycky přesně cítím, co by ode mně chtěla slyšet (jsem jedna z jejích pracovně nejbližších kolegyň), a už jí to odmítám říkat.

Ale stejně se ty její nářky špatně poslouchají. Kolikrát mám chu jí říct: "tak běž do řiti, když nemůžeš pracovat", ale ta slušnost, ta hloupá slušnost, ta mi to nedovolí.
Jak byste se chovali vy k takové kolegyni?

Není tady

 

#2 2. 3. 2008 8:14

luluchen
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 3. 2006
Příspěvky: 925
Web

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

..snazila bych se to prehlizet,myslim,ze by ji prestalo bavit stezovat si na tvou adresu a nasla by si jinou obet...

Není tady

 

#3 2. 3. 2008 8:52

trisha
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Karlovarský kraj
Registrovaný: 19. 2. 2008
Příspěvky: 1679
Web

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

No... Polozme si otazku, co lidi nuti chodit do prace, i kdyz se neciti nejlepe. Proc nekteri lide ziji praci. Nefunguje jim to v soukromi? Potrebuji byt zamestnani, aby nemeli tolik casu premyslet o tom, s cim si nevi rady? To je jedna vec... Nicmene. Prace je prace a nechodime si do ni resit soukrome zalezitosti. Kolegyne si rika neustale o pozornost, jinymi slovy: po necem vola. Ale ty tam nejsi od toho, abys po tom patrala, chodila do prace s myslenkou, jak zvladnes pracovni dobu po boku zenske, jez se pro tebe stava nesnesitelnou. Musi to byt vycerpavajici. Jedinym moznym resenim je "vymezit se". Rekla bych ji, jak to citim!


http://lilypie.com/pic/090204/YjkK.jpghttp://by.lilypie.com/nsaHp1.png
http://lilypie.com/pic/090204/BOc7.jpghttp://by.lilypie.com/LrbAp1.png

Není tady

 

#4 2. 3. 2008 9:55

x256987
Host

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Ta paní mi připadá spíš jako hypochondr než workoholik. Nejde podle mě tolik o to, že by nedokázala žít bez práce, spíš se nějakým záhadným způsobem naučila, že nejlepší způsob, jak získat pozornost, je skuhrat na svůj zdravotní stav - k tomuto závěru dospějí nekdy už docela malé děti. Navíc bych řekla, že trošku to máme všichni, že se v našich zeměpisných šířkách jakoby očekává a sluší, že na dotaz "jak se vede" odpoví člověk výčtem problémů a průšvihů, že je vlastně společensky nepřijatelné být v pohodě - i když se to snad už pomalu mění, doufám, že ne v druhý extrém, takový ten thymolinový úsměv za každých okolností.

Podle toho, kolik do dotyčné paní chceš vkládat energie (ovšem už teď jí svým způsobem vkládᚠhodně), jsou možná řešení v podstatě dvě - buď se ji pokusíš nasměrovat ke skutečnému řešení jejího problému (proč se chová takhle), což bude od obou vyžadovat určitou míru sebeotevření a důvěry, nebo ji nechᚠbýt a zaměříš se čistě na svou půlku hřiště - proč mě takhle vytáčí a co můžu dělat, aby mě vytáčela méně, a už ve smyslu rozpuštění nějakých svých bloků (třeba tě to tak dere proto, že ty sama si nikdy nedovolíš skuhrat a být slabá), nebo ve smyslu uzavření svého energetického pole, aby její nářky šly prostě kolem tebe.

Upravil(a) Judita (2. 3. 2008 9:56)

 

#5 2. 3. 2008 12:41

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Dami, člověče, já bych jí po pár eskapádách řekla - víš co, děvče? Ne*er....všechny tady prudíš...když je ti tak blbě, tak prostě seď doma, my to tu bez tebe v klidu zvládnem.
Nejpíš by se urazila, ale na to se nesmí dát, s tím se holt u takovejch musí počítat - to je riziko podnikání smile
Protože víš co? Přednější je vlastní zdraví, než  imágo (tedy imidž gloria ) zdvořilé kolegyně rock
Taky si myslím, že to dělá proto, že je prostě tak zvyklá....to by jedna nevěřila, kolik věcí dělaj lidi jen proto, že jsou zvyklí.....vissla


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#6 2. 3. 2008 12:48

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1367

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Sestra má v práci totéž v bleděmodrém. Nad kafem se tomu spolu chechtáme, ale musí to být něco. Asi bych se takovému člověku snažila vyhnout a omezila slovní kontakt na pouhé pracovní záležitosti. Jenomže ono to dost dobře nejde.

Ta paní se sáhodlouze rozpovídává o svých zdravotních problémech a nedojde jí, že zdržuje. Do detailů vykládá příznaky, z rukávu sype medikamenty, je schopná přijít uprostřed marodění na den do práce a poté opět ulehnout, zkrátka, ostatní z kolektivu ji vyslechnou ze soucitu a pak si mezi sebou poklepou na čelo. Je to přitom normální jako ostatní, ničím s enevymyká z normálu. Ale když ona má chřipku, tak takovou ji nikdo nezažil! Přitom se jí prý nezavděčíte. Řeknete-li...vypadᚠdobře /abyste ji potěšili/, zaskuhrá, že se musí strašně přemáhat, oslovíte-li ji s tím, ty sotva chodíš, mělas zůstat ještě doma a doležet se /abyste jí dali najevo účast a to, že se na ni nezlobíte, když je věčně doma/, vyletí jako čert z krabičky a bere to jako útok. Fakt těžká věc.

Přitom tam mají holku, co prodělala těžkou bouračku, byla měsíce doma a vrátila se do rachoty  a NEMLUVÍ O TOM, takže co si asi myslí tahle o chřipkách, angínách a virózách...

Je potřeba se takových lidí trochu stranit a poněkud se od nich oddělit nějakou bariérou, aby si vybrali jinou obě pro svoje vyhučení díry do hlavy. Musejí to odnést jiní, co v tom neumějí chodit. Na sáhodlouhé líční průběhu nemocenské se nabízí řada odpovědí méně či více slušných, jak kdo má na co žaludek.

Nezapomeňte na fakt, že není nic příjemného pro normálního člověka, co bere své klempírování sportovně, aby se zabýval traumatizujícími zážitky rozsévače bacilů. Z toho by i normál omarodil. Účinným způsobem , jak tomu zabránit, se mi jeví, aby se dva domluvili a první začal chrlit svoje příznaky ještě dříve, než hypochondr po nadechnutí spustí svoje tirády. A aby ten druhý řekl hypochondrovi...to je hrozný, žejo, takhle druhý otravovat...! V práci mé sestry jsou zatím ve stadiu úprku před konverzací. K tomuto vyššímu kroku se ještě neodhodlali...

Není tady

 

#7 2. 3. 2008 13:05

Babs
♥♥♥----
Místo: Praha
Registrovaný: 12. 2. 2008
Příspěvky: 205

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Měla jsem podobnou kolegyni, sice neměla rakovinu, zato každý den něco. Migrénu, zablokovanou páteř, byla unavená, tak ňák celkově jí nebylo nejlíp apod. No ňákou dobu jsem to vydržela, dokonce jí sháněla lékaře. Ale asi po půl roce mi ruply nervy a odcitovala jsem známé: "Víš co, tak jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium...." a k tomu jsem přidala: "Protože mě už to fakt nebaví." No byla ňákou dobu nafrněná, ale byl klid.


http://tac.families.com/ezb/1080384.png
http://tac.families.com/ezb/1080379.png

Není tady

 

#8 2. 3. 2008 13:05

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

No teda Damilo, nejsi Ty moje kolegyně? big_smile My máme v práci ten samý exemplář a konkrétně na jejím příkladu jsem (bohužel?) poznala, jak jsou někteří chlapi - šéfové ovladatelní, jak se nechají utáhnout na vařené nudli, totiž na soucitu.  (jasně, když tu práci ostatní dotáhnou, tak proč by vyhodil jednu neschopnou, když ji neplatí ze svého, a je mu žinantní kvůli jejímu vlivnému manželovi něco podobného řešit).
Je to vlastně klasika, čím víc práce zvládneš, tím víc ti jí bude naloženo, takže když ona "nezvládá", tak má i víc času na drby a pozorování ostatních a na kritiku... Dva roky jsem k ní byla velmi slušná, ale protože ona paní je typ, který sice nad sebou uroní slzu, ovšem do druhého zatne drápy, taky jsem se pak vyjevila. Jasně jsem jí sdělila, že nejsem typ, který by se mstil, ale že my dvě si absolutně nemáme co říct a pokud si s někým nerozumím, nevyhledávám ho. Což jí hodně vadí, ona potřebuje někoho "na pokec" - totiž na vytahování soukromých informací, aby se pak následně mohla vysmívat a posuzovat atd. Místo aby mákla v práci. Takže zůstala skutečně v tom kolektivu sama - teď už rok marodí, taky nikdo neví, s čím. smile A shodli jsme se, že nám nechybí.
Jinak tady ale zaznělo ono známé, že když se člověk rád a hodně věnuje práci, nefunguje mu zřejmě rodina - tak proti tomu já se vždycky trochu ohrazuji, protože u mně to tak není. Rodina dobrý, manžel je pracovitý a spolehlivý, dítko naprosto vzorné, takže není co řešit - ale ta práce, to je pro mě třešnička na dortu, nedělá mi sebemenší problém být tam 12 hodin a ještě se doma věnovat další firemní práci a svému studiu. Je ale fakt, že to chce trochu disciplíny z mé strany, že musím vědět, že ta moje rodinka je mnou zabezpečená. Že mají komínky ve skříni, že mají papáníčko, které chtěli atd. Za to mi manžel třeba kvůli mým večerním návratům z práce umyje okna, nádobí nebo koupí moji oblíbenou dobrůtku. Beru práci jako koníka smile a jsem vděčná za chlapa, který nehučí, když nejsem doma. (Taky ví, že se mu to vyplatí) wink. Znám jednu ženu, které manžel nedovolil!!!, aby dělala, co chtěla - já si to teda nedokážu představit.
Záleží na domácí spolupráci, na dohodě, na slučitelnosti nebo neslučitelnosti povah partnerů, takže určitě vždy nemusí platit, že kdo v zajímavé, vědecky zaměřené práci zůstává do večera, je zákonitě v manželství nešastný.

Upravil(a) Tercila (2. 3. 2008 13:14)

Není tady

 

#9 2. 3. 2008 13:10

Heluška
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 10. 2007
Příspěvky: 1943

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Damilo,
poznala jsem nedávno úžasnou babu. Tak správně trhlá, jak to mám ráda.
Řekla by Ti asi toto:" Poděkuj té spolupracovnici, ona Ti s láskou ukazuje něco, co jsi v sobě nepřijala. Zkus hledat, co to je. "
Taky mě tak obdarovala svým názorem, hrozně mě to rozčililo, že vůbec nechápe, co jí říkám. Jenže mi dala čas vychladnout a s klidem počkala, až mi dojde, že mi opravdu jen někdo nastavuje zrcadlo. Myslím, že právě Ty tady to zrcadlení nemᚠráda, ale jinak to fakt rychle a jednoduše neumím vystihnout.
S tou troškou, co jsem se naučila z ETF jsem si taky jednu spolupracovnici zpracovávala a bylo to dost husté. To poděkování jsem provedla, ale jen na mentální úrovni. Ono si to k ní cestičku najde.

Není tady

 

#10 2. 3. 2008 13:17

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Jé, Heluško, připomněla jsi mi, co říká moje mladá kolegyně: "buďme rády, že ji tu máme, takový exemplář už nepotkáme" big_smile Taky to beru jako jisté "poučení", jo, je zajímavé potkat někoho, kdo nám absolutně nesedí.

Není tady

 

#11 2. 3. 2008 13:53

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Ta kolegyně nehovoří dlouze o svých bolístkách. Vždy se jen zmíní a očekává, že to ostatní z ní budou vytahovat. Ráda trpí, ale musí mít publikum. Ona "jakože" nechce o tom mluvit, ji jen baví ten zájem.

Heluško, ano zrcadlení, to já opravdu nemusím. big_smile Tedy jen ten název. Ten princip je mi jasný.
Ale to by musela zrcadlit 90-ti procentům zaměstnanců našeho kolektivu (je nás tam 40).
Není to tak, že by mě rozčilovala, spíš mě ubíjí pracovat s někým, kdo je tak "rád" nemocný. Jsem celkem optimistka, a ráda se směju, ale tahle paní se umí smát jen ironicky, nebo s bolestným výrazem na tváři. Jakoby nám dělala milost.
Samozřejmě ji můžeme ignorovat,ikdyž to zcela nejde, v něčem musíme spolupracovat, ale tam to funguje tak, že se všichni musí přizpůsobit jí. A v zájmu toho, aby výsledek byl O.K., se jí opravdu přizpůsobíme.
Na druhou stranu ji nechci zcela zatratit, vždy nemůže být šastná, plácat se v té své sebelítosti zastírané hrdinstvím...ale pomoci ji těžko, když sama problém nevidí v sobě.

Není tady

 

#12 2. 3. 2008 15:35

Bety
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9003

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Já myslím že ta paní v ničem nevyniká a potřebuje tu svou trošku pozornosti a neví jak jinak na to....


Strach je malá smrt...

Není tady

 

#13 2. 3. 2008 15:42

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

jj.....bych řekla, že jestli vám něco zrcadlí (neboj, Dami, začnu říkat "reflektuje" lol ) neboli reflektuje, tak leda to, že jste přebytečně slušní...že i slušnost a zdvořilost má své meze - a tak. Můžete ji začít nazývat Ó Velká Učitelko....minimálně znervózní - a pozornosti se jí dostávati nepřestane smile


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#14 2. 3. 2008 16:12

Heluška
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 10. 2007
Příspěvky: 1943

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Náhodou ,které neexistují , jste se tak asi museli sejít , těžko říct, co máte jako skupina udělat nebo pochopit, ale až na to přijdete, buď to přestane dělat, nebo ji převede šéf do vedlejšího kanclu, nebo tak něco podobného.

Napadá mě něco šíleného. Možná to jako skupina máte za vyšší úkol zpracovat pro následný užitek podobných kolektivů. Jakmile se to pročištění udělá, bude se ta informace šířit na úrovni kolektivního nevědomí a na pracovištích se tak jedinci nebudou projevovat.

Určitě víte, že třeba konstelace jde postavit i na takovou situaci.

Není tady

 

#15 2. 3. 2008 20:07

misa1234
♥♥♥♥---
Registrovaný: 15. 4. 2006
Příspěvky: 437

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Jak je stara tvoje kolegyne? A kolik let uz dela ve firme? Myslim, ze to nemysli spatne. Dej ji sanci, treba se z Vas stanou kamaradky.

Není tady

 

#16 2. 3. 2008 20:17

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

misa1234 napsal(a):

Jak je stara tvoje kolegyne? A kolik let uz dela ve firme? Myslim, ze to nemysli spatne. Dej ji sanci, treba se z Vas stanou kamaradky.

Kolegyně má asi 55 let.
Kamarádky asi nebudem, smile ale pochopit bych ji chtěla.

Není tady

 

#17 2. 3. 2008 20:21

misa1234
♥♥♥♥---
Registrovaný: 15. 4. 2006
Příspěvky: 437

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Damila napsal(a):

misa1234 napsal(a):

Jak je stara tvoje kolegyne? A kolik let uz dela ve firme? Myslim, ze to nemysli spatne. Dej ji sanci, treba se z Vas stanou kamaradky.

Kolegyně má asi 55 let.
Kamarádky asi nebudem, smile ale pochopit bych ji chtěla.

Ja si to  myslela, ze ma tak kolem 50 let a ve firme dela minimalne 20 let,ne? Zkus ji pochopit. Nemusite bit nejlepsi kamaradky, ale urcity respekt byste meli mezi sebou mit, vzdyt jste kolegyne. godlike

Není tady

 

#18 2. 3. 2008 20:28

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

misa1234 napsal(a):

Damila napsal(a):

misa1234 napsal(a):

Jak je stara tvoje kolegyne? A kolik let uz dela ve firme? Myslim, ze to nemysli spatne. Dej ji sanci, treba se z Vas stanou kamaradky.

Kolegyně má asi 55 let.
Kamarádky asi nebudem, smile ale pochopit bych ji chtěla.

Ja si to  myslela, ze ma tak kolem 50 let a ve firme dela minimalne 20 let,ne? Zkus ji pochopit. Nemusite bit nejlepsi kamaradky, ale urcity respekt byste meli mezi sebou mit, vzdyt jste kolegyne. godlike

Jistě.
Chtěla bych vyjít s každým, vlastně i  s ní vycházím. Ale za cenu toho, že přistoupíme všichni na její hru.

Není tady

 

#19 2. 3. 2008 20:39

lakina
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Krabí
Registrovaný: 10. 11. 2007
Příspěvky: 1680

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

já měla taky jednu takovou,nechápala jsem proč nemá žádnou kamarádku,už vím,ted ji říkám upírka,vysává mě,nemůžu s ní dýchat


Přítomná bolest je sestrou budoucí radosti.

Není tady

 

#20 2. 3. 2008 21:59

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Heluška napsal(a):

Náhodou ,které neexistují , jste se tak asi museli sejít , těžko říct, co máte jako skupina udělat nebo pochopit, ale až na to přijdete, buď to přestane dělat, nebo ji převede šéf do vedlejšího kanclu, nebo tak něco podobného.

Napadá mě něco šíleného. Možná to jako skupina máte za vyšší úkol zpracovat pro následný užitek podobných kolektivů. Jakmile se to pročištění udělá, bude se ta informace šířit na úrovni kolektivního nevědomí a na pracovištích se tak jedinci nebudou projevovat.

Jj...to je to, co říkám taky. A mně z toho vychází pořád to, že jí máte hezky poposunout hranice a nerespektovat ty její pětimetrový kruhy. Uvidíš, že nakonec to bude k dobrému i jí, protože ve chvíli, kdy ji trošku umravníte, nebude vám už tak protivná a budete se s ní moci líp bavit smilestorstark


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#21 2. 3. 2008 22:02

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Damila napsal(a):

Chtěla bych vyjít s každým, vlastně i  s ní vycházím. Ale za cenu toho, že přistoupíme všichni na její hru.

No....jenže to pak člověk vyjde s každým, kromě sebe sama.....roll
Mmch, ony se v dnešní době věci nemusejí ani říkat....často stačí si je jen myslet smile


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#22 3. 3. 2008 6:07

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Heluška napsal(a):

Náhodou ,které neexistují , jste se tak asi museli sejít , těžko říct, co máte jako skupina udělat nebo pochopit, ale až na to přijdete, buď to přestane dělat, nebo ji převede šéf do vedlejšího kanclu, nebo tak něco podobného.

Napadá mě něco šíleného. Možná to jako skupina máte za vyšší úkol zpracovat pro následný užitek podobných kolektivů. Jakmile se to pročištění udělá, bude se ta informace šířit na úrovni kolektivního nevědomí a na pracovištích se tak jedinci nebudou projevovat.

Určitě víte, že třeba konstelace jde postavit i na takovou situaci.

Heluško, to je už hodně duchovní myšlení. To já jsem ještě při zemi. smile Býček, tak co chcem, že?
Kolegyňka je velmi silná Štírka (5 planet ve Štíru), takže na těch řečech o zrcadlení jistě něco bude.
Býk a Štír stojí ve zvěrokruhu proti sobě, a jsou si opravdu zrcadlem.
Jinak děkuji Lupině za termín "reflexe", ikdyž není český, je pro mě dobrou alternativou za zrcadlení.

Jako správná Štírka ten svůj jedík nerozsévá nijak zjevně, alébrž právě skrytě. Sem tam poznámečka, člověk moc neví na čem je.

Ale zajímavé je, že jakmile jsem tu kolegyňku začala tady "pomlouvat", včera se se mnou dala do řeči. Bez ironie, bez bolestínství, bez zášti (má takové světlé chvilky smile ) Ona to tu snad čte!
Ne, ale "nějak" se to k ní asi doneslo, snad mimosmyslově, byla nějak milejší.
Já jí nechci škodit, pokouším se jí porozumět. Dokonce mě poporosila o prognózu na příští rok (to nedělám, zatím to moc neumím), ach jo. Já ani neumím být na nikoho naštvaná. Hned ho začnu "chápat", a omlouvat ho, "rozumět" jeho pohnůtkám. Možná tím nejsem daleko od pravdy, ale zaslepuji si tím svůj ventil a kumuluje se to ve mně.
Člověk by měl být zdravě sobec.

Není tady

 

#23 3. 3. 2008 6:46

Aneri
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 19. 4. 2006
Příspěvky: 4438

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Tak mě by hlavně zajímaly její nemoci, zda nejsou infekční a pod, aby neohrožovala moje zdraví ! Na tom bych to založila já. A jinak bych jí řekla, že mě její zdravotní problémy naprosto nezajímají. Kdyby každý fnukal místo práce a nepracoval dobře, tak to můžete zabalit. V tom smyslu bych informovala i svého nadřízeného. Není ničí povinnost v zaměstnání, poslouchat ji. Určitě by se přidali i další, které její problém nezajímají. Není mi jasné, jak někdo může "takovou" pracovnici tolerovat...

Není tady

 

#24 3. 3. 2008 6:56

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Aneri,
to nikdo přesně neví, co jí je. Snad něco s plícemi. Ona to naplno neřekne. Mlží. Zdá jí, že tím bude zajímavá a tajemná...asi.
Občas je normálně nachlazená, jako všichni, ale to víš, u ní je ten průběh "daleko t잚í". smile

Není tady

 

#25 3. 3. 2008 9:05

Heluška
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 10. 2007
Příspěvky: 1943

Re: Kolegyně, která si vynucuje soucit

Damilo,
jsem v jejím věku, štír a Štíra mám taky dost obsazeného. Celý život se plácám v předimenzovaných emocích, taky to se mnou okolí asi nemá jednoduché. Ale jsem si toho vědoma a pracuji na tom cíleně.
Někdy není od věci říct na plnou pusu, čím Tě vytáčí. Možná to potřebuje slyšet a všichni jsou tak slušní a disciplinovaní a ona se třeba potřebuje jen pohádat. Nevím, jen střílím naslepo.

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů