29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
monisek84 napsal(a):
já vím že ta facka nebyla normální.nedělá se to ale ty nervy fakt ujely.
Hele já nemyslím tu jednu facku, po tom, co dělá, se ti vůbec nedivím, myslím jakési kontinuální mlácení... a chlap ženě by podle mě neměl dát ani tu jednu facku, a to ani vrátit, přecejen má jakousi převahu síly, když vrazí ženská chlapovi, tak je to spíš takové výchovné plácnutí, kdežto když vrazí chlap ženě, tak to často končí podlitinama apod., popřípadě i na chirurgii.
Smz. vyjma případů, kdy je ženská větší a silnější než chlap, to je jiná, tam to je obráceně...
Není tady
to jo no.on má kolem spíš takové kamarády(jeden bije ženské,druhý pije ikdyž by neměl má velké zdravotní problémy a nějak se chlastu nebrání,doma má starší přítelkyni která si ráda taky vypije,a další je fajn kluk,má doma pedantku tak mu říkají podpantoflák ale nechápe ani jeden že se chová ve vztahu hezky že pomáhá a chce ab ybylo fajn.je fakt že nevidí každý den nepracuje tady ale v čechách tak si jsou vzácnější.tak možná proto má takové názroy jaké má že bych mohla dopadnou huř.že by mě bdue někdo bil nebo by chlastal ligu nebo sebojí aby náhodou taky nebyl ten ,,podpantoflák,, aleje fakt že ta jeho přehání moc ale aspon ho má v hrsti a ví jak na něho
Není tady
monisek84 napsal(a):
má takové názroy jaké má že bych mohla dopadnou huř...
Hmm, ale nikdy ti neřekne, že bys mohla dopadnout i líp, že
To bývalý měl taky takové kecy, pořád se srovnával jen s těma horšíma, ale nikdy s těma lepšíma, než on, taky se bál, že bude podpantoflák a já nevím, co ještě. Jsem ráda, že jsem sama, fakt, těch keců už jsem měla plné zuby... teď si může před kamarádama hrát na frajera, jako že není podpantoflák, může chodit do hospody, kdy se mu zachce apod., díky bohu, že už to mám z krku!!
Není tady
se máš.měla jsi tu odvahu.já ji třeba taky někdy budu mít ale to se bude muset zase něco stát.a vím že lepší to nebude když si to neuvdomuje
Není tady
Me napsal(a):
monisek84 napsal(a):
má takové názroy jaké má že bych mohla dopadnou huř...
Hmm, ale nikdy ti neřekne, že bys mohla dopadnout i líp, že
To bývalý měl taky takové kecy, pořád se srovnával jen s těma horšíma, ale nikdy s těma lepšíma, než on, taky se bál, že bude podpantoflák a já nevím, co ještě. Jsem ráda, že jsem sama, fakt, těch keců už jsem měla plné zuby... teď si může před kamarádama hrát na frajera, jako že není podpantoflák, může chodit do hospody, kdy se mu zachce apod., díky bohu, že už to mám z krku!!
Udělala jsi dobře!
Není tady
monisek84 napsal(a):
já vím že ta facka nebyla normální.nedělá se to ale ty nervy fakt ujely.
... s takovou za nějaký čas napíšeš: Já vím, že jsem ho neměla píchnout tím nožem, ale ty nervy fakt ujely.... ?!!!
No vitaj!
Není tady
Proboha Moniko vzpamatuj se Ty nechceš nic řešit, ty si chceš jenom postěžovat !! Protože je teď klid, tak prostě nebudeš nic řešit, takže ti tento stávající stav vyhovuje ??? tak v tom případě , kde je problém ???
Sama jsi napsala jakými " individui " se obklopuje, tebe považuje za věčnou stěžovatelku, když něco po něm chceš a něco se ti nelíbí, fackujete se a v konečné fázi má genetický předpoklad...
A co je vůbec nejhorší vědělas koho si bereš a velice naivně sis myslela, že se změní kvůli Tobě ?? Dítěti ???
Ne, ten se nezmění nikdy..Opravdu nikdy a to si uvědom !!! A hodně dobře zvaž, zda chceš takovýmto způsobem žít dál, anebo si dáš šanci na lepší život Problémy se nevyřeší tím, že se odsunou, ty zůstávají
Není tady
A neni to jen o tobe, ale i o dceri, na tu nezapominej! Ty jsi ted ta, ktera muze rozhodnout o tom, jake bude mit detsvi, jaky uvidi vzory... Je to tezke, to nepopiram, take je pravda, ze lepe se radi nez jedna, ale procti si po sobe sve reakce... Zacinas s jeho omlouvanim, zlehcovanim situace a uplne nejlepsi je, kdyz si na hlavu budes sypat popel...
Není tady
Když to tak čtu, tak si říkám, co tu holku v tom manželství vlastně drží? Né, že bych chtěla podporovat zbytečné rozvody nebo rozchody, ale prostě mi jen nejde na rozum, proč si kazit život s někým, kdo mi nesedí a kdo nechápe mé potřeby, když si ho můžu uspořádat sama, po svém a určitě lépe.
Není tady
Já zase nechápu, proč si to takhle "postižené" manželky nechávají líbit. Ona sice dnešní konverzace omladiny je velice primitivní a od "vole,vole" přešla k "p...o", ale jak si to může nechat líbit žena od manžela? Kde je nějaká vzájemná úcta? A opravdu jim stačí práce-hospoda, televize a dál nic?
Není tady
re: Už nevím jak na něho - nechceš řadši přemýšlet, jak OD něho?
Holka zlatá, kde se v tobě vzalo tak nízké sebevědomí, že ho necháš aby s tebou takhle jednal? Držím ti palce.
Není tady
ahojky.díky všem za názory.ty samé mám taky.vzpamatovat bych se měla to je fakt ale nevím jak začít a u čeho.a je fakt že si pořád jen stěžuju ale tím nic nevyřeším.
Není tady
Monisku sama víš,že to nikam nevede.Ataky víš.že lepší to nebude.Nenech se od něj takhle ponižovat,protože si bude dovolovat víc a víc.Nesvaděj na emoce to,že on ti to vratil.Je to v něm.Nakonec z tebe uděla tu ktera ho bije a terorizuje.Neměl si to dovolit a hlavně přejít něco takoveho jen tak je začatek konce.Najdi se a seber ještě to sebevědomí,ktere ještě maš a začni situaci řešit.Kvuli sobě,male.
Není tady
monisek84 napsal(a):
přeju hezký večer všem co tady chodíte.už jsem se svěřila i lidem v okolí protože na mě vidí že nejsem ta usměvavá co jsem bývala.snad si přečtu taky nějaké ty rady.s manželem jsem 6 let.po 4 letém vztahu jsme se vzali a máme holčičku.nějkaé ty počáteční problémy začly když jsem se k němu nastěhovala.byl zvyklý mít všechno nachystané a tak.to jsem časem změnila.ale pořád je ten co je málo soběstačný.jeho názory jsou že on chodí do práce a já jsem doma na mateřské mám za to placeno tak se mám starat.on se chodí kažýd víkend odreagovat(že musí) ale že bych to občas potřebovala já to on nevidí.když chci aby pohlídal malou tak mi řekne že na to nemá geny.a když chodí on do práce tak si hlídání taky nehledám a tak.taky mi dokáže nadat kvuli pitomostem(vytáhnutí časovače z elektriky,že větrám,protže mu je zima a podobné krávoviny) že jsem p..a,že jsem dementní a tak.už je toho na mě více a proto nesjem tak štastná jak bych měla být.on se nestará skoro o nic.to jak se chodí odreagovat prosím ale proč to musí být rituálem.a když nejde s kamarády tak si zajde klidně i sám a kkdyž příjde doml tak se ještě nevyhne tomu aby si doma 1-2 piva ještě dal.podle toho kolik ji třeba má.taky mi gadí to že o sebe nedbá.pak at se nediví že když se neokoupe tak mě to s ním večer v posteli nebaví a pak když na mě dychne pivní vypary tak to už vubec ne.už nevím jak na něho aby omezil to chození aby to nebral jako rituál že musí pít.a ted jsem k němu tak napůl chlaná po tom všem že k němu cítím to že je otcem mého dítěte a manželem s kterým nemám vlasntě žádný společný koníček.je mi to líto máme spolu dceru která je zlatíčko a on si toho neváží.aby ji vzal s kočárkem ven abych si mohla v klidu doma něoc udělat.no nevím.občas když mi to vyjde si zajdu ale v poměru chození jeho a mě je to mininum.co mám dělat.jak na něho aby se změnil a uvědomil si žeje otcem a není už svobodný jako jeho kamarádi.to že chodil jsem vnímala ale nějak mi to nepřišlo.pracovala jsem tky jsem si zašla ale ted co máme malou je to o ničem.
Počkej - jak, máš za to placeno ? Pokud vím, tak MATEŘSKÁ je placený úvazek za to, že se staráš o dítě.
Já bych ho hnala !!
Není tady
ahojky.dlouho jsem tu nic nenapsala.nechtěla jsem se pořád dookola opakovat že se nic nemění a tak podobně.tak se změnilo dost.když jsem si přečetla vaše názory tak mi začalo docházet to že opravdu není něco v pořádku.tak po nějakém tom týdnu jsem se sbalila a odešla.odešla jsem s tím aby si uvědomil co muže ztratit a co já.nakonec jsem zjistila že mě nechybí vubec a my jemu taky ne.jo na hubě jako vždycky to ano.nechtěl abychom odešly.ale nic proto neudělal.nechal nás prostě odejít.a ted jsem pryč skoro 2 měsíce a jednáme o rozvodu.ani manželská poradna mu nic neříkala.já tam byla 3krtá sama.on nikdy nešel.a paní v poradně mi konečně ukázala co se děje a že se to prostě nezmění.a děkuju i vám všem co jste mi tady napsali nějaký ten názor.vím člověk nesmí brát vážně protože to nikdo neví kdo tu píše nebo tak ale objektivní názory byly.moc mi to pomohlo najít tu odvahu a odhodlání odejít.akorát je mi líto že nemá větší zájem o svou vlastní dceru.ale to už je jeho problém že.já vím že jsem v klidu i malá.takhle nikdy v klidu nespala jako ted.asi to taky vycítila ten neklid doma.a to je ted pro mě duležité.ted má sice člověk v hlavě takové ty zmatky že neví co bude a tak podobně ale snad časem přejde.mějte se:)
Není tady
Moniii, sledovala jsem Tvůj příběh, moc moc gratuluju ke správnému rozhodnutí a držím všechny palce co mám! Jsi evidentně silná holka, i když to tak na začátku Tvého vlákna vůbec nevypadalo, ale Ty jsi, a všecko zvládneš, uvidíš že jo!!! Užívejte si s malou toho klidu co teď máte a taky jedna druhé, však on si vás jednou, ve správný čas, ten správný taťka najde, co si vás bude vážit obou!
Není tady
ahojky.díky moc.taky jsem tomu nevěřila a doufala jsem že se něco změní.to NĚCO jsem musela změnit já.ale to šlo pak opravdu od 10 k 5. naše komunikace vázla neřešilo se nic jen věčné hádky kvuli všemu a to mě tak vyprovokovalo že jsem se sbalila a odešly jsme.super je to že mě naši k sobě vzali a pomáhají mi.všichni.že jsem měla kam odejít.nedokážu si představit kdybych měla řešit otázku bydlení.kde odejít a za co žít.to by asi bylo hodně těžké.jestli bude něco nového tak sem napíšu. zatím se máme s malou fajn.užíváme si sluníčka na zahradě bazénu atd.já se taky konečně vyspím a je to prostě paráda.jako pocit nějaký vnitřní určitě mám že mi je to líto to bych zase lhala ale prostě jsme v klidu a to je ted fajn.mějte se
Není tady
Ty se taky měj moc fajn
Není tady
Martinka1 napsal(a):
monisek84 napsal(a):
jak na něho aby se změnil a uvědomil si žeje otcem a není už svobodný jako jeho kamarádi.
Jak na něho aby se změnil? Tím, že se nejdřív změníš Ty. Druhého člověka totiž změnit nemůžeš, když on nechce. Když změníš sama sebe (své chování), on musí zákonitě na Tvou změnu reagovat.
Na jiném vlákně jsem doporučila knížku: Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet od Sherry Argovové, když si tu knížku přečteš (mají ji určitě i v knihovně), možná Ti dá odpovědi na Tvé otázky.
Prostě a jednoduše: zařiď se sama podle sebe a nesnaž se ho násilím změnit, jinak Ti uteče. Je to prostě tak, že když chlapy honíme, tak utíkají. Naopak, když jsme samy sebou a nejsme na nich závislí, tak se přetrhnou, aby nás ulovili... viz knížka.
"On ji uteče"? Proboha, ať utíká ona! Tohle individuum si nezaslouží, aby mělo milující manželku a krásnou dceru.
A před svatbou a oplodněním byl jaký? To byl v pohodě? Já totiž dost dobře nedovedu pochopit nezodpovědnost některých žen, které se nechají oplodnit od "trubců" (s odpuštěním), a pak se diví, že jim doma s ničím
nepomůže a jejich práce si neváží.
Teď jsem to dočetla do konce. Monisku, blahopřeji ti k tvému rozhodnutí a hlavně činu. Držím ti palce, abys vytrvala a našel se nějaký jiný "taťka", který bude o svoji rodinu stát a starat se.
Upravil(a) abadon (5. 6. 2008 10:18)
Není tady
ahojky.dlouho jsem tu nenapsala jak pokračujem.myslela jsem že mi bude fajn ale ted se jedná ohledně rozvodu a manžel se nějak více ptá na malou a pak jak se mám já tak podobně.tak jsem mu ted napsala že jsme obě nemocné a že mi je blbě a on napsal že jemu taky ale že je spíš v pr... po psychické stránce a je nějaký nervozní.myslíte si že mu třeba začíná docházet?já k němu pořád cítím nějakou lítost a vím že jen z lítosti nemuže vztah fungovat.mám pořád ty smíšené pocity.vím není to ještě dlouho co nejsme spolu trvá to minimálně rok než se to nějak vyřeší.máte zkušenosti jak dlouho to trvalo vám a jestli se nějak partner choval jinak nebo tak něco
Není tady
Můj BM se po mém odchodu taky začal zajímat, nabízel pomoc atd... Ale já jednak už nic pro sebe nechtěla (předtím jsem s ním byla víc než deset let, kdy jsem o tu pomoc opravdu stála - vždycky slíbil a vykašlal se na to) a když už jsem něco chtěla pro dceru, tak zase skutek utek´. Byly jenom řeči a řeči, nezněnil vůbec nic. Dokonce mi psal srdceryvný SMSky, jak mě všude cítí a dokonce i spí v mé posteli, aby mě cítil (zapomněl ovšem dodat, že mě tam čuchaj´s tou jeho milenkou oba dva), taky mi psal, jak jsem všechno zničila, jak mě miloval, jak je na světě zbytečnej... no kecy v kleci...
Víš, ten můj dobře věděl, co mi vadí. Měl dlouhou dobu šanci to změnit, souhlasil, že moje výtky jsou oprávněné, sliboval... no a nic ... tak jsem odešla. Říkala jsem si, že když se změní, když uvidím obrat, vrátím se. Ale popravdě řečeno jsem s tím vůbec nepočítala. A dobře jsem udělala. Když zjistil, že na řeči se nenachytám, že čekám na skutky....nebylo to moc hezký.
Připrav se, že se bude pokoušet tě vydírat. Když už nezabereš ty, tak to zkusí přes malou. Můj mi ve chvíli, kdy jsem řekla, že skutečně budu muset odejít, protože bych se už jinak zbláznila, tak brečel. Když slzy nezabíraly (řekla jsem mu, ať tedy něco dělá, něco mění, že ví, co mi vadí), tak mi najednou povídá "A víííš, jakýýýý to bylo hezkýýýý, když se maláááá narodila? Uááá uááá uááá...." ...jsem myslela, že ho zabiju, protože on byl u porodu, tenkrát to bylo moc hezký, máme dítě z velký lásky (i když úplně pitomý lásky, jak dneska vidím)... a vrazit mi takovou podpásovku, to byl hnus.... No, snažil se přitáhnout mě vzpomínkama. Marně...
Nedej se nachytat na řeči. Až něco změní, pak možná.... ale změní dlouhodobě. Ne že vydrží dva dny nejít do hospody nebo jednou milostivě pohlídá dítě... Jenže dospělýho nepředěláš, bojím se.
Není tady
ahojky.jo máš pravdu i spostu jiných kolem.i mamka mi řekla co si o tom všem myslí.a po dnešku mě zase ujistil že fakt to nemá cenu.den před tím mi psal jak je nějak psychicky v pr... a dneska se stavil za malou tak že je za prvé nemocná tak bych mu ji na celý den nedala pak on nechtěl že nebude přejíždět na 3 hodiny ztráta času tím ježděním.tak jsem řekla dobrá ale at si nezvyká a on tak mi ji oblíkmni a dje když ti tady tak vadím tak jsem mu řekal že ted mi zrvona nevadí stejně je mělá nemocná tak v pohodě.ale časem at si na to nezvykne že taky budeme mít každý svuj život ne?a tak jsme se bavili jak teda jestli fakt ten rozvod a tak a já si v duchu myslela že třeba začne mlvuit něco že ubere nebo prostě zkusí to že mu chybíme ale ne.on si zase mlel svou.že kdycbh se tak nechovala tak se taky nechová a bla bla bla že nepřiznám chybu tak jsem ji řekla ano chovala jsem se v poslední době k tobě hnusně protože jsem byla už na tebe alergická po tom tvém chování věčném ale že kdyby mi dal prosto a ukázal co v něm je abych měla duvod být lepší manželkou která ho má ráda a objímá ho a tak ale že mi prsotě nedal příčinu se změnit když se choval pořád stejně blbě.tak jsme skončili tam kde jsme skončili a ted se bavíme o majteku tak mi psal at ho nenutím mylset to nejhorší a aby litoval že mě poznal.tak jsem mu napsala at klidně lituje a že mi je jedno kdo si co o mě myslí.že je to jedno že jestli on má tak čisté svědomí co řekl tak já ho mám dvojnásobně.prostě je to sobec který neumí říct v čem chyboval a co by třeba napravil.no člověk se spíše bojí toho co ho budee čekat s někým novým taková nejistota.no uvidímě.ale na jendu stranu by se člověk k němu vrátil z lítosti a pak říká takové věci tak si řeknu proč se vracet že.
Není tady
ahojky.no jak to pokračuje?bydlím pořád u mamky.než začnu pracovat a tak no abych mohla taky začít nějak na svém ale to nebude tak jednoduché.ale zatím se tady máme fajn takže je to v pohodě.jinak už mám návrh na svěření do péče a podala jsem taky žádost o rozvod.tak uvidím kdy příjde papír od soudu že se máme dostavit.z toho mám ted trochu strach. a jinak mezi mnou a manželem se nezměnilo nic.jezdí si pro malou o víkendech co 14 dní občas se stane že to zruší že mu to nevychází a někdy se staví přes týden ale to musí mít šichtu tak aby mu to vyhovovalo.kvuli malé se přizbusobit nechce že by třeba vstal dříve nebo přijel jen tak na chvíli vzal ji do kočárku aby mohli strávit čas spolu. a já jsem se tak nějak vnitřně s tím smířila že jsme pryč.ted vidím že on je takový jaký je a když se nepřizbůsoboval před tím tak ted taky asi nebude.a kdybych se vrátila tak by to nebylo jiné si myslím.ale to už jsem si vyřešila že se vrátit nechci.je mi to sice líto ale snad bude líp a najdu někoho s kým si budeme rozumět navzájem.a taky aby měl rád malou.takže tak nějak no.děkuju jinak za optání že sis vzpoměla.Vám se snad taky daří.papa
Není tady